Axiom č. 13 - Třetí republika byl nacionálně socialistický nedemokratický stát, směřování Čechů k totalitnímu státu překazili bolševici v únoru 1948

Tomáš Krystlík

Pro "potěšení" českých národovců přednostně zveřejňuji axiom č. 13, aby seznali, že 2. republika nebyl pouze ojedinělý exces českých myslí, že Češi jsou bytostně národně socialističtí a upřednostňují nacionálně socialistický totalitní stát, což potvrzuje 3. republika a nakonec v mírnější formě i komunistické období - KSČ posilovala a KSČM podporuje dodnes zcela revizionisticky české antiněmecké resentimenty na bázi národního socialismu - a postkomunistické období, protože se v českém parlamentu dosud neobjevila strana, která by nebyla svou reálnou politikou nacionálně socialistického typu.

Existovaly tři rozdíly mezi německým (1933-45) a českým národně socialistickým (1945-48) státem: (1) Cizím, parazitujícím tělesem na těle národa nebyli v ČSR židé a cikáni, nýbrž neslovanské národnostní menšiny, (2) formálně existovalo v ČSR více politických stran než jedna, (3) v ČSR se v roce 1945 uskutečnila pozemková reforma a znárodnění bez náhrady i přes zákonem slibované odškodnění.

Koncentrační tábory se promptně zřídily, bylo jich kolem 1200, jako předtím v nacionálně socialistickém Německu, etablovalo se bezpráví, krutosti, mučení a zabíjení nevinných lidí pouze kvůli národnosti; územní nároky na úkor cizích států byly vzneseny. Čs. konečné řešení, termín běžně používaný úřady ČSR, nespočívalo v úplném vyhlazení, nýbrž v plošném vyhánění čs. občanů, kteří byli dekretem zbaveni státní příslušnosti a majetku za hranice i v rámci státu a v jejich zabíjení.

Nejdůležitější odchylky od čs. předválečného vládního systému byly dvě. Zřídilo se předsednictvo vlády, které tvořili předseda vlády a pět jeho náměstků, zástupců stran Národní fronty. Komunisté předpokládali, že jimi budou předsedové jednotlivých stran. Byla to tedy legalizovaná obdoba nedemokratické předválečné Pětky a obdobných formací. Předsednictvo bylo koncipováno jako výkonný orgán vlády, především však jako vrcholný politický orgán státu. Předsednictvo vlády, stejně jako onehdy Pětka, rozhodovalo o všech důležitých politických otázkách vlády i státu a via facti stálo nad parlamentem.

Druhou změnou bylo zřízení Národní fronty, kterou tvořily připuštěné strany a která byla současně jejich nadřazenou institucí. Jak známo, byly zakázány všechny další předválečné politické strany, zejména dvě nejvlivnější – v Česku agrární a na Slovensku ľudová. Zřízená Národní fronta sama rozhodovala i o připouštění nových politických stran, protože teprve na základě svolení NF směl připustit novou stranu ministr vnitra. Základní podmínkou povolení byl souhlas s politikou NF, tj. s programem vlády. Ergo opoziční strany, legální opozice proti vládě, nemohly vůbec vzniknout. Dále: každá strana, která by odešla do opozice nebo byla z vlády vyloučena, ztrácela automaticky členství v NF a ministr vnitra ji byl povinen rozpustit.

Vláda se sice formálně zodpovídala parlamentu, fakticky ale Národní frontě, tedy sama sobě, teoreticky vedoucím funkcionářům vládních stran v případě, kdyby nebyli členy vlády. Tím byla demokracie zcela suspendována.

Důležitým mocenským nástrojem každého totalitního státu je úředně nařízené nakládání s obyvateli vlastního státu jako s příslušníky určitých velkých skupin nebo vrstev, nikoliv jako s jedinci. Do toho patřila příprava a vyhánění československých Němců, Maďarů, jihomoravských Chorvatů a cikánů mimo stát i v jeho rámci, jejich okradení, pozemková reforma a znárodňování majetku bez náhrady. Třetí republika byla stát totalitní z vlastní české národní vůle, obdobně jako druhá republika i když se čeští historici dodnes snaží tvrdit, že se jednalo v zásadě o stát demokratický. Nikdo se nepokusil vysvětlit, kde se takový vytrvalý sklon k nedemokratickému nacionálně socialistickém totalitnímu státu v Češích bere, snahy o takový stát jsou patrné i dnes. Může snad být třetí republika označena podle českých historiků za demokratickou, když v ní nesměla vzniknout opoziční politická strana nebo stávající přejít do opozice? Český nacistický stát zlikvidovali v únoru 1948 komunisté a přidali ke stávající národně socialistické totalitě svou vlastní - integrovali do internacionálního socialismu nacionální, protože se jim to hodilo.