Oldřich Szaban
POLOČAS ROKU HRŮZY „Každý alespoň trochu strategicky
uvažující člověk, musí dojít k závěru, že Putin a Ruská federace musejí
prohrát, protože kdyby vyhráli, tak se Čína bude cítit povzbuzena tím, že
agrese Putinovi vyšla, a vrhne své ozbrojené síly proti Tchaj-wanu s následky
nedozírnými pro celý svět. Konflikt na Ukrajině asi skončí příměřím po
vytlačení ruské armády do pozic před začátkem letošní invaze. Za jak dlouho, je
otázka,“ konstatoval spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík. Pár slov ztratil
také o energetice.
Jaké vidíte příčiny vzniku války na Ukrajině, kterou napadlo
Rusko?
Ruská představa mocného státu se pojí již od carských dob s
jeho velkou rozlohou. Ve 20. století ruská říše, jedno zda carská nebo
bolševická (sovětská), více území poztrácela, než nabyla, přičemž ruská
představa o vlastním státě coby velmoci zůstala bez změny a právě ona letošní
vojenskou agresi proti Ukrajině umožnila. Usnadňující okolností taktéž bylo, že
Rusové nazývají Ukrajince Malorusy, tedy za Rusy mluvící vlivem nevzdělanosti
místním venkovským dialektem ruštiny. Putinovi pak stačilo ve Velkorusech
vyvolat propagandistickými argumenty pocit akutního ohrožení ruské vlasti ze
Západu.
Pomáháme jako Západ Ukrajině dostatečně? Například Německo
bývá v tomto směru kritizováno, že za rétorickými sliby pak chybí konkrétní
činy, zvláště u vojenské pomoci...
Problém je v definici „dostatečně“, protože rozhodující
počiny kolem rusko-ukrajinského konfliktu se odehrávají malými krůčky v
zákulisí během diplomatických jednání a nejsou veřejnosti známy. Mohli jsme jen
vytušit, jak návrhem na zřízení lodního vývozního koridoru z Oděsy Černým mořem
svět usiluje zabránit hladomoru obyvatelstva Afriky a Asie nedostatkem
ukrajinských obilnin na trhu, což je právě oním příslovečným malým kouskem
ledovce nad hladinou, který je vidět. Němci v dodávkách zbraní mohou být kritizováni
za své počáteční liknavé tempo, zejména ze strany kancléře Scholze. Dnes se
Německo skokově zlepšilo ve svých postojích kdysi vyvolaných svalováním veškeré
viny za druhou světovou válku na Německo, které jim vštípilo, že by nemělo
podporovat vypuknuvší ozbrojené konflikty. Největším překvapením německé
politické scény je, že němečtí Zelení, z principu strana napůl levicově
bolševická, se stali největšími podněcovateli ozbrojeného odporu Ukrajiny,
kdežto AfD se stala stranou nanejvýš opatrnickou nabádající k neutralitě v
tomto konfliktu. Ale pro posouzení činů Německa nám scházejí srovnatelné údaje
od ostatních států podporujících Ukrajinu, neboť se tak děje převážně s
vyloučením veřejnosti.
Leží na Angele Merkelové, Emmanuelovi Macronovi či případně dalších
politicích vina za přílišnou vstřícnost k Rusku? Aneb jaké chyby ve vztahu k
Rusku Západ udělal?
Západ se mylně domníval, tedy alespoň Evropa, že platí
zásada: „Kdo obchoduje, neválčí“. Teze to byla lákavá, kdekdo jí věřil, od 19.
století, od Vídeňského kongresu fungovala. Navíc Bidenova politika po jeho
nastoupení do funkce vzbuzovala dojem slabosti USA v globálním měřítku.
Jaké poučení si z této války máme vzít?
Si vis pacem para bellum – chceš-li mír, chystej válku. Bude
se muset zcela předělat celý systém bezpečnosti v Evropě i ve světě, dosavadní
selhal. A hlavně: Bude se muset mnohem více zbrojit. Ale jedna věc je do
budoucna potěšitelná. Rusko si sice časem najde cesty, jak dovozní embarga
obejít, ale bude mít ve srovnání před rokem 2022 značně ztíženou pozici. Státy
a společnosti si budou napříště více hlídat, aby je nepostihlo tzv. sekundární
embargo ze strany USA trestající je zastavením dovozu, odebráním výhod i jinými
ekonomickými sankcemi za obchodování s Ruskem nebo za dodávky embargovaných
dílů použitých jako součásti ve větších montážních celcích do Ruska. V minulém
měsíci ukončily z tohoto důvodu japonské a čínské firmy stavbu velkého komplexu
pro zkapalňování zemního plynu na LNG na ruském poloostrově Jamal. Rusko tedy
bude muset i v budoucnu vyvážet zemní plyn plynovody. Jenže co pak nastane,
když jej Evropa přestane odebírat a stavba plynovodů do Číny a Japonska není
pro obrovské náklady reálná? Zavřít plynové vrty (na rozdíl od ropných) je
značně nákladná záležitost. Většinu ropy nyní vyváží Rusko do světa loďmi.
Jenže jak dlouho bude kvůli hrozbě postihů ze strany USA odběratelům ruské ropy
mít zákaznictvo? Co pak Rusko bude vyvážet? Uhlí? Je embargované. Obilí jako
Ukrajina? Kde si ruský stát pak bude opatřovat finance na svůj nutný chod?
Je reálné brzké ukončení bojů, nebo to vypadá spíše na
dlouhý konflikt?
Každý alespoň trochu strategicky uvažující člověk, musí
dojít k závěru, že Putin a Ruská federace musejí prohrát, protože kdyby
vyhráli, tak se Čína bude cítit povzbuzena tím, že agrese Putinovi vyšla, a
vrhne své ozbrojené síly proti Tchaj-wanu s následky nedozírnými pro celý svět.
Konflikt na Ukrajině asi skončí příměřím po vytlačení ruské armády do pozic
před začátkem letošní invaze. Za jak dlouho, je otázka. Toho musí Ukrajina s
podporou Západu bezpodmínečně docílit. Přece nemůže zvítězit Ruská federace,
která není s to dodnes vyrábět kuličková ložiska (mimochodem ani meziválečná
ČSR to nedovedla), řízené katalyzátory, ABS, o elektronických dílech potřebných
do zbraní ani nemluvě. Zpětné připojení Krymu, Luhanské a Doněcké oblasti v
okamžiku příměří je značně nereálné – co si pak počít s proruskými bývalými
Ukrajinci, kteří bojovali na ruské straně, jak zajistit jakýsi smír mezi
tamějšími obyvateli, aby se pak vzájemně za spáchané křivdy nemstili, a jak
zabránit případné partyzánské válce? Zpětné připojení ukrajinských území
ukradených Ruskem v roce 2014 lze očekávat v časovém horizontu několika
desetiletí. Pokud vůbec. Plebiscitem se místní obyvatelstvo – hlasovat by mělo
i to, co bylo předtím vyhnáno – může většinově vyslovit pro setrvání v Ruské
federaci. Co pak?
Česko postihla vysoká inflace, ceny stoupají zvláště v
důsledku drahých energií. Dělá česká vláda dost v této oblasti v porovnání s
vládami jiných zemí EU?
Že je inflace v ČR v rámci EU nadprůměrně vysoká, je dáno
hlavně chybami v řízení české ekonomiky, které nejsou napravitelné ze čtvrtletí
na čtvrtletí. Česká vláda svými počiny proti inflaci dnes nevybočuje v
evropském průměru. Horší je to s odpovědností ČNB, ale to je jiná věc. Zde
vláda zasahovat nemůže. Odpovědnost za činy ČNB padá na Klause a Zemana.
Zásadní chybu české vlády vidím ve skutečnosti, že zařadila k dodavatelům
poslední instance i Pražskou plynárenskou a. s. a pak neohlídala, ač to byla
její povinnost, aby pro případ krize v cenách plynu měla PP a. s. dostatečně
plné zásobníky a nemusela dvakrát po sobě plyn zdražovat, málem zkrachovat a
zadlužit se. Hloupost vedení PP a. s. a české vlády zaplatí zákazníci, jak
jinak! Opět stará známá bolest, Češi si nedovedou vládnout.
Měla by Evropská unie kvůli vysokým cenám energií
přehodnotit své cíle v oblasti klimatu?
Měla by přehodnotit celou svou klimatickou politiku i proto,
protože je chybná. Všem zaníceným ochranářům klimatu pokládám otázku, jak je
možné, že v Grónsku ještě ve 14. století běžně sklízeli obilí, když exhalace
vlivem průmyslové revoluce se začaly projevovat až půl tisíciletí poté. Dále
bych zatrhl všechny akce typu Fridays for Future a přeložil je na soboty. A
bylo by po protestech „klimaticky uvědomělé mládeže“. Bude nutné se vypořádat s
důsledky evropské (hlavně německé) málem paniky kolem jaderné energetiky po
fukušimské havárii – kdy na rozdíl od Černobylu nikdo nezahynul – kdy hysterii
mohutně finančně podporovala Moskva, protože potřebovala prodávat více plynu a
ropy Evropě a učinit ji na svých dodávkách závislou. Po mírových pochodech a
lidských řetězcích protestujících proti dozbrojení NATO Pershingy 2 jako
odpovědi na sovětské SS-20 za vlády Helmuta Schmidta, po ruské finanční podpoře
britských příznivců brexitu, po financování volební kampaně Marie Le Penové a v
neposlední řadě po moskevské finanční podpoře evropských skupin protestujících
proti oteplování planety, by ruská destabilizace Evropy už konečně mohla
konečně skončit, nebo ne?
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/-Cesi-si-nedovedou-vladnout-Tomas-Krystlik-nasel-chybu-vlady-jde-o-plyn-707550
