Dějiny je třeba nevykládat lživě

Tomáš Krystlík

Jan Koucký ve svém článku (www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jan-Koucky-Uz-se-zase-upravuji-dejiny-Nelze-smest-z-Nemcu-odpovednost-za-1-i-2-svetovou-valku-471520) považuje za nesprávné, že podle veřejného průzkumu CVVM z listopadu 2016 roste podíl obyvatel ČR, kteří jsou přesvědčeni, že poválečné vyhnání Němců z ČSR bylo nespravedlivé. Poněkud komicky se snaží jejich vyhnání obhájit vysvětlením, že Německo rozpoutalo obě světové války. Odtažmo od toho, že Německo je ani jednou nerozpoutalo samo, nemá to s vyhnáním žádnou příčinnou souvislost.

I další jeho tvrzení není pravdivé, protože Velká Británie a Francie Československo podepsáním mnichovské dohody nezradily. Osm dní před jejím konáním, 21. 9. 1938 souhlasila s odstoupením okresů s většinou německého obyvatelstva sama československá vláda a prezident Beneš. A svůj souhlas neodvolala. Kromě toho článek 86 Versailleské mírové smlouvy zavazoval ČSR takto: „Stát československý tím, že svoluje k jejich zařazení do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými (Společnosti národů), přijímá ustanovení, která tyto mocnosti budou pokládati za nutná k ochraně zájmů těch obyvatelů v Československu, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím.“ Tedy i k odstoupení československých území. Oněmi mocnostmi byly Francie, Velká Británie a Itálie – účastníci mnichovské konference. Ovšem, o tom čeští historici skálopevně mlčí.

Dále pan Koucký opakuje nesmysl českých historiků: „Na Čechy bylo pohlíženo jako na podlidi, kteří budou časem vymazáni z povrchu zemského, stejně jako Židé.“ Inu, bylo tomu jinak. Čechů způsobilých k poněmčení bylo podle německých rasových výzkumů ve vzorku složeném ze 147 143 osob zkoumaných mezi únorem 1943 a únorem 1945 87,54 %. Nevhodní k přenárodnění coby rasově nevhodní byli v české populaci zastoupeni 12,45 % (měli být pozvolně převychováni) a 0,015 % Čechům, tj. cca pouze třem lidem z dvaceti tisíců Čechů, coby rasově neúnosným hrozilo vystěhování na východ. (K nalezení v Brandes, Detlef: Germanizovat a vysídlit. Nacistická národnostní politika v českých zemích. Prostor, Praha 2015) Když někoho považuji za podlidi, nebudu se zřejmě snažit je povýšit na svou úroveň tím, že je přijmu mezi sebe!

Češi prý „museli v 38. opustit své domovy“. To není pravda. Ztratili zaměstnání v českých podnicích v pohraničí, které skončily svou činnost, byli coby úředníci a státní zaměstnanci přeloženi do vnitrozemí, stěhovali se sami. Nikdo je nevyháněl. Také jich tam asi 81 % zůstalo. Není dodnes doložen ani jeden pokyn německých úřadů, Wehrmachtu, Gestapa, který by to nařizoval nebo doporučoval.

„Bez Mnichova v 38. by nebyl odsun v 45.“ Ale byl. František Palacký lživě vyložil české dějiny, husitství prohlásil za českoslovanské, Němce za kolonisty, navodil tak, že česky mluvící mají jako jediní nárok na Království české, takže po vydání prvního dílu jeho Dějin národa českého v roce 1948 v češtině (12 let po vydání německém) se dala vlivem rozšíření publikace mezi Čechy němčinou nedostatečně vládnoucími očekávat radikalizace českého vztahu vůči Němcům českých zemí. Tak se také stalo. Božena Němcová v roce 1850 psala, že Němci by měli být vyhnáni za hranice, kam patří, aby se nemohli obohacovat na úkor Čechů. V policejní zprávě z Prahy z ledna 1851 ministru vnitra Alexanderu von Bach do Vídně se pravilo: „Rok 1848 způsobil, že se z mnoha jinak hodných a rozumných lidí stali blázni… Fixní idea těchto nemocných spočívá v tom, že Češi (jazykově) jsou vlastně opravdovými pány a vlastníky země; Němci naproti tomu pouze přivandrovalci, vetřelci a kolonisté, kteří se musí ve všem přizpůsobit a podrobit původním obyvatelům, tedy pánům v zemi; rovnoprávnost mezi Čechy a Němci nemůže tedy vůbec existovat, neboť Němci nemají vůbec žádná svoje vlastní práva… Jestliže se Němci Čechům nepodrobí, pak se musí vyhnat pryč ze země a pobít, neboť jen Češi sami mohou a smějí vládnout v této zemi.“ Pak už jen Češi čekali na svou příležitost. Po první světové válce spojenci vyhnání Němců z nové republiky nedovolili a Francie se prosadila proti angloamerickému záměru oddělit německá sídelní území z Království českého a přidělit je Německu, případně Rakousku, takže Češi museli čekat na další vhodný okamžik. Ten nastal 9. 5. 1945, kdy československý stát bez souhlasu, ba proti zákazu západních spojenců začal vyhánět Němce českých zemí ze země. Benešovi bylo v únoru 1945 ještě v Londýně Brity i Američany sděleno, že s tranferem musí počkat na rozhodnutí mírové konference. Ani na postupimské konferenci neudělili spojenci svůj souhlas, pouze „uznali nutnost transferu“, což je obrovský rozdíl.

V těchto a mnohých jiných bodech je potřeba dějiny českého státu konečně přepsat.

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Dejiny-je-treba-nevykladat-lzive-471734?nocache=1

Nedostatečná argumentace Stanislava Křečka

Tomáš Krystlík

V posledním čísle Respektu (2/2017) je rozhovor se zástupcem ombudsmanky Stanislavem Křečkem, ve kterém je mj. tázán, proč „často nabízíte svým přátelům jako zdroj informací Parlamentní listy? Jde o médium, jež bývá označováno za zdroj propagandy v internetu.“ Pan Křeček kontruje, že Parlamentní listy nejsou zakázané, že se tam dají najít i rozumné články, odmítá jejich kritiku a považovat je za nepřátelský web. Původ kritiky spatřuje ve faktu, že když někdo není schopen oponovat názorům v článcích, tak je označí za problémový web. Potud pan Křeček argumentoval správně.

Jenže k dalšímu tvrzení zpovídajícího redaktora Marka Švehly již viditelně nenalézá vhodný protiargument: „Katedra politologie Masarykovy univerzity podrobila analýze 2660 článků na různých webech. Závěr zní, že i Parlamentní listy šíří prokremelskou propagandu. Četl jste tu analýzu?“ Pan Křeček se zmohl jen na tuto odpověď: „S tímto názorem nesouhlasím a nezajímám se o to.“ A dodal: „Lidové noviny taky píší občas blbosti a občas zase píší něco dobrého. Právo občas píše dobré články, občas taky s nimi nesouhlasím. Ale svět není černobílý, jak se mi snažíte naznačit.“ Prokremelská propaganda není podle Křečka obsažena „asi ve všech článcích“, a dodává „a i kdyby to byla pravda, já tento názor nesdílím.“ Typické dupnutí nožkou, když je člověk argumentačně v úzkých. Přitom stačilo jen trochu uvažovat a k účinnému protiargumentu by se dobral.

Parlamentní listy jsou naprostou raritou v českém internetu, protože články necenzurují, zveřejní vše, co je „podepsáno“, bez ohledu na v nich obsažený politický postoj autora. Texty neupravují, jen opatřují články vlastními tituly, nutno doznat, že velmi bulvárními, relativně často neodpovídajícími textu článku. Účelem je přilákat čtenáře, protože podle počtu kliknutí se řídí cena za zveřejňovanou reklamu. Ostatní websites píšící česky vše nezveřejňují a „otiskují“ jen články, které nejsou s jejich politickým směřováním v rozporu.

Když tímto způsobem zveřejňují Parlamentní listy vše, co zašlou různí autoři redakci, tak za určité konstelace světového nebo republikového dění, kdy obyvatelstvo českého státu začíná vlivem médií a propagandy hloupnout, mohou převládnout články určitého zaměření. Typickou takovou událostí v minulosti byla druhá republika, po odstoupení území Německu a Polsku, kdy se donekonečna omílaly v denících nářky, jak bylo Čechům ukřivděno, a to natolik, že deníky zapomínaly referovat o tom hlavním, kvůli čemu existovaly, o událostech. Po krádeži Krymu se logicky objevily i v Parlamentních listech články proruské nebo obsahující moskevskou propagandu. Jejich zveřejňováním se website mohla začít jevit i jako hlásná trouba prokremelských polopravd a lží. Jenže za situace, kdy články k „otištění“ nejsou vybírány, nýbrž opatřeny chytlavými nadpisy a zveřejněny, nemohou být Parlamentní listy označovány za nástroj prokremelské propagandy, jen to svědčí o tom, kolik autorů-psavců jí podlehlo nebo bylo kompromitujícími materiály vůči své osobě k psaní takových článků donuceno. Na tento argument si pan Křeček nevzpomněl.



www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Nedostatecna-argumentace-Stanislava-Krecka-471348 

Jak je to s platností prezidentova výroku?

Tomáš Krystlík

Miloš Zeman 11. 1. 2017 v rozhovoru s Českým rozhlasem podotkl: „Lidé nejsou idioti, s výjimkou některých novinářů a některých politiků. Takže si sami ty názory vyberou, vyslechnou si je a rozhodnou se, kdo z nich má pravděpodobně pravdu“ (http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Prezident-totalne-rozsapal-redaktora-Ceskeho-rozhlasu-Rozsypala-a-sokoval-uderem-na-Romancovovou-470855). K tomu ale obyvatelé Česka potřebují mít k dispozici rozdílné informace, aby se z jejich kolize prostřednictvím vlastního kritického myšlení mohli přiklonit k pravděpodobnější verzi. Ale ty ve valné většině případů nejsou v češtině vůbec k dispozici.

Vyberme si nějaký markantní případ mimo témata rozhovoru s prezidentem, na kterém pochybnost prezidentova výroku budeme demonstrovat. Nakonec báječně se k tomu hodí jedna replika k článku „Jak jsem neodolal a zahrál si na pracovníka Centra proti terorismu a hybridním hrozbám“. Onen diskusní příspěvek zní: „Merkel je horší, než byl Hitler - aspoň z pohledu Němců bezesporu - protože cíleně ničí německý národ. A samozřejmě, že poškodila i ostatní země Evropy – vyzvala k neřízené imigraci a statisíce imigrantů poslechlo – a vyzvala k porušování Dublinské úmluvy, kdy se imi(granti) musí registrovat v první zemi, a tak zahltila neidentifikovanými muslimy celý evropský prostor, nejen Německo. Navíc, jak vidno i po útoku v Berlíně, němečtí ,žadatelé o azyl´ se volně pohybují po celé Evropě, čímž také poškodila ostatní evropské státy.“

Tento názor v české veřejnosti převládá. Nikdo se v médiích proti takovým nepravdám a polopravdám neohradil. Největší podíl viny na tom nesou čeští žurnalisté a vzdělanci. Jakým dílem se tak děje vlivem jejich mizerných znalostí a nakolik je v tom záměr, nelze momentálně rozhodnout.

Jak by asi měla česká média výše uvedeným interpretacím čelit? Pokusme se o to.

Čeští novináři a vzdělanci rezignovali v souvislosti s migrační vlnou do Evropy hned od počátku na vysvětlování veřejnosti rozdílu mezi žadateli o azyl, uznané azylem, humanitárními (též subsidiárními) uprchlíky před válkou a co se s nimi ve zmíněném Německu děje a dít v budoucnu bude. Uprchlíci z tzv. bezpečných zemí, např. Kosovo, Bosna a Hercegovina, Albánie jsou, až na naprosté výjimky, pokud neprokáží pronásledování, posíláni letecky zpět. Uprchlíci před válkou jsou v Německu strpěni do doby, než válka skončí, pak budou posláni zpět. K tomu novinka, která v čase bolševického uchvácení poloviny Evropy neplatila: oprávněnost azylantského statu je po třech letech přezkoumávána.

K Mezinárodní ženevské konvenci o uprchlících z roku 1951 se připojila i ČR a ta ukládá signatářským státům, kromě jiného, poskytovat azyl osobám, které byly ve výchozím státě pronásledovány, politicky, rasově, nábožensky a vystavovat jim náhradní cestovní doklady. Bez omezení počtu. Oprávnění azylu podle této smlouvy ztrácí azylant, který se dobrovolně vydá do jurisdikce státu, ze kterého uprchl. To nastane dobrovolným vrácením se do země, kde byl pronásledován, nebo vzetím si cestovního pasu tohoto státu. V konvenci je obsažena již zásada, že se o azyl musí žádat v první zemi, kde dotyčnému již nehrozilo pronásledování.

Do cca roku 1980 se v západní Evropě striktně trvalo na automatickém pozbytí azylové ochrany vydáním se do jurisdikce mateřského státu, avšak benevolentně se posuzovala zásada, že o azyl se musí žádat v prvním státě, kde dotyčnému nehrozí pronásledování. Po pádu komunismu v Evropě byly taxativně vyjmenovány humanitární důvody, kdy azylant může výjimečně navštívit mateřský stát, aniž ztratí azyl, ale od začátku 80. let se extrémně zpřísnila podmínka žádat o azyl v první zemi, kde dotyčnému nehrozilo pronásledování. Kdo tak neučinil, neměl v další zemi šanci získat azyl. Pro zajímavost: anglosaské země v naprosté většině pro evropské uprchlíky neudělovaly politický azyl, nýbrž si vybíraly osoby podle dotazníků, vhodnosti jejich povolání a na kvóty. Důsledek: USA odmítaly kohokoliv, kdo byl členem KSČ nebo kandidátem členství, takže nejvíce československých bolševiků-uprchlíků se uchýlilo do Kanady a Austrálie.

Během imigrační vlny v roce 2015 všechny balkánské země svou organizační neschopností a nakonec i schválně (Řecko) propouštěly uprchlíky po trase Řecko – Makedonie – Srbsko – Maďarsko do Rakouska a Německa. Když asi jeden a půl tisícová skupina uprchlíků z budapešťských nádraží vyrazila začátkem září 2015 pěšky po dálnici na Vídeň, tak předtím organizačně neschopný Viktor Orbán se vzchopil, nechal přistavit autobusy a poslal všechny uprchlíky z Budapešti, ať chtěli nebo nechtěli, za proudem pěších směřujících do Rakous. V této chvíli začal tehdejší rakouský kancléř Werner Faymann ztrácet nervy a volal každou chvíli Angele Merkel, co má dělat, zda je zadržet násilím na hranici nebo ne, a žádal sjednocení postupu své země s Německem. Merkel bylo jasné následující: Zadržet je násilím na obou hranicích maďarsko-rakouských a rakousko-německých sice lze, ale EU se vzápětí rozpadne, protože státy EU začnou proti sobě kvůli přetížení uprchlíky intrikovat, schengenský prostor přestane existovat, v balkánských státech včetně Maďarska začnou hrozit a pravděpodobně vypuknou občanské nepokoje, války. Navíc německá ústava jí v uzavření hranic proti hledajícím azyl bránila svým článkem, že „politicky pronásledovaní požívají v BRD azyl“. Rakušané se zachovali stejně odpudivě jako Maďaři a k hranicím s Maďarskem přistavili autobusy, aby uprchlíky co nejrychleji přepravily na rakousko-německou hranici.

Nařízení EU č. 604/2013, tzv. úmluva Dublin III, praví, že uprchlíci žádající o azyl se vracejí do prvního státu EU, kde měli o azyl požádat, nebo o něj již požádali. Jenže představte si Řecko pod tlakem takto vyhoštěných žadatelů o azyl z Německa, Rakouska a Maďarska! Německo tedy upustilo od plnění dohody Dublin III, aby zachránilo EU. Mimochodem vysvětlení, proč migranti nevyužívají letecké dopravy. Vezme-li letecká společnost na palubu člověka bez víza pro cílovou zemi, musí jej na vlastní náklady dopravit zpět.

Tvrzení že „Merkelová zahltila neidentifikovanými muslimy celý evropský prostor“ je nonsens. Po registraci dostanou provizorní doklady se základními údaji a fotografií s tím, že nesmějí opustit k pobytu přikázaný okres (pasy jsou jim odebrány), jenže v schengenském prostoru nejsou vnitrostátní hranice, které by byly hlídány. Kdyby je stát chytal v místech, kam mají zapovězeno pobývat, tak by se svými náklady na to naprosto vyčerpal. A stejně by to bylo k ničemu, protože jak by se měli potrestat? Teroristovi Amrimu odmítal tuniský stát vydat cestovní pas nebo a tudíž svého státního příslušníka přijmout zpět, což je povinnost každého státu podle mezinárodního práva, a Němci ho nemohli podle práva na tak dlouhou dobu, než mu Tunisko vystaví pas, zavřít do vyhosťovací vazby. Dnes se již v Německu diskutuje o návrhu, že by ona vazba mohla být prodloužena na 18 měsíců.

Zpravují vás tak čeští novináři? Ne? Tak je prezidentova teze k ničemu.

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Jak-je-to-s-platnosti-prezidentova-vyroku-470928?nocache=1

Jak jsem neodolal a zahrál si na pracovníka Centra proti terorismu a hybridním hrozbám

Tomáš Krystlík

A to nikoliv na příkladech dezinformací snadno připsatelných Moskvě, nýbrž proti manipulacím šířeným (snad) z opačného břehu. K tomu mi posloužilo vánoční přání 2016 Kláry Samkové (http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Angela-Merkelova-nici-Nemce-i-nas-je-jako-Hitler-A-bude-hur-Advokatka-Samkova-vesti-temne-zitrky-468569).

Citát: „Jestliže 27 let ,demokratického´ režimu, včetně členství v Evropské unii přineslo pouze to, že máme zhruba třetinové platy oproti „starým“ členům EU, nezbývá, než přiznat, že ,soudruzi někde udělali chybu´ a taky to, že budování cyklostezek a podobných investičních nesmyslů ekonomiku nepozvedlo, tedy, že z hlediska našich nadějí vkládaných do vstupu do EU byl tyto naděje zcela liché.“ Fiktivní stanovisko Centra: Kdo toto prohlásí, je povinen uvést i důvod rozdílu ve výši platů v těchto zemích. Příčinou je malý podíl české práce, umu a nápadů ve finálním produktu, který často prodává zahraniční koncern. Česká produktivita práce vlivem toho pokulhává za západoevropskou, což je vyjádřeno v rozdílných výších platů. Odkud by se prostředky k jejich zvýšení na zahraniční úroveň měly vzít, když ne z utrženého zisku? Pokud bude Česko víceméně jedna velká montovna, nic podstatného se na tom nezmění. K tomu se přidružuje jedno velké nebezpečí. Až časem odtáhnou montovny jinam (VW ale z důvodu tradice zřejmě zůstane), čím se pak asi Češi budou živit, když nedokáží například ani vypěstovat konkurenceschopné brambory (bývalou chloubu českého socialistického zemědělství) a vyrobit kilo vepřového masa za srovnatelnou cenu s německou? Realizované „investiční nesmysly“ pocházejí z českých hlav, které mají za úkol vhodně utratit přidělené dotace EU. Možné důsledky těchto výkladů paní Samkové: stoupající nenávist českého obyvatelstva vůči EU vyúsťující k většímu příklonu k Východu.

„Dnes se naše děti dozvídají o výhodách a úžasnostech islámu.“ Děti by měly být seznámeny se základy hlavních světových náboženství. K nim patří i islám. Vynechání vede k nižší všeobecné vzdělanosti mladé generace.

„Kam (do příslušných muslimských zemí) také bezpochyby odtéká jistá část zde z certifikátů (halalu) vybraných prostředků. Snad desátek, snad více. Tyto finanční prostředky pak opětovně slouží k naší indoktrinaci, k posílení islámu v Evropě a bezpochyby i u nás. Tvrzení, že muslimské země jsou odkázány finančně na poplatky z certifikace ze zemí nevěřících psů, že produkt je halal, snad nikdo rozumný věřit nemůže. Jenže většina obyvatel nad tím přemýšlet nebude a převezme argument za svůj.

„Našim dětem bráněno ve vzdělání. Jsou zahlcovány pseudoencyklopedickými znalostmi a strádají nedostatkem vzdělání, které by je vedlo k pochopení života. Současný boom zájmu o společenské vědy na vysokých školách je paradoxně výsledkem naprosté nemožnosti dobrat se těchto znalostí na středních školách, o školách základních nehovoře.“ Ano, ale to je způsobeno koncepcí českého školství, které klade důraz na biflování bez ohledu na pochopení souvislostí.

„Současná kancléřka paní Angela Merkel jde v přímých stopách Adolfa Hitlera. Onen i ona se rozhodli zničit svůj vlastní národ, nedbajíce přitom na strasti způsobené národům okolním.“ Cílem Adolfa Hitlera bylo snad zničení vlastních soukmenovců? A jakou strast okolním národům způsobuje Angela Merkel? Tyto nesmysly je nutné všemi prostředky vyvracet, protože většina lidí o pravdivosti tvrzení paní Samkové přemýšlet nebude. Důsledek: posílení tendence vystoupení z EU a příklonu k jeho kontrahentu – k Rusku.

„Že paní Merkel se tváří – a také se tím zaštiťuje – jako Hitlerův protipól, je nerozhodné: v absolutních hodnotách se jedná o stejnou ideologii. Rasistickou, nadřazující jednu „rasu“, případně jedno náboženství nad druhé, pohrdající těmi, kdo k ,vyvolené´ rase nepatří. Muslimové se vyvyšují a to nad nemuslimy, avšak kancléřka Merkel tak nečiní. Paní Samková si dovoluje tvrdit, že dnešní SRN spočívá na stejné ideologii jako Hitlerovo nacistické Německo. Velmi nebezpečná implikace ženoucí Čechy vlivem pudového strachu z Němců ven z EU, do náruče Moskvy.

„K ,našim´(tj. českým) ztrátám si přitom dovoluji započíst i onoho zavražděného polského řidiče kamionu (v Berlíně), protože Poláci rozhodně stojí ,na naší straně barikády´. Odkdy jsou Poláci téměř Čechy, když po jeden a půl století nemají pro ně Češi vlídného slova?

Výrok paní Samkové „třicetiletá válka trvala třicet let a byla faktickou genocidou obyvatel zemí Koruny České,“ je skandální. Jako advokátka musí znát definice genocidy. Zde jedna krátká a elegantní: „Genocida je realizace odsouhlaseného plánu, který směřuje k částečnému nebo plnému vyhlazení národní, etnické, rasové, náboženské skupiny nebo skupiny stanovené podle nějakého svévolného kritéria.“ To nelze na obyvatelstvo Království českého napasovat. Už ne z prostého důvodu, že onou válkou netrpělo samo.

Asi takto by měly vypadat reakce Centra proti terorismu a hybridním hrozbám na výroky ve vánočním přání paní Samkové.



http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Jak-jsem-neodolal-a-zahral-si-na-pracovnika-Centra-proti-terorismu-a-hybridnim-hrozbam-470569?nocache=1