Česká vláda pokračuje v chybném rozhodování

Tomáš Krystlík

Jako první na světě zakázala vláda ČR všem svým obyvatelům kvůli epidemii Covid-19 výjezd ze země a vjezd všech cizinců, což neudělali ani bolševici v nejhorších obdobích studené války. Tím jako první v EU zrušila schengenský prostor volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob. Přitom stačilo zakázat příjezdy cizinců ze států mimo EU značně postižených coronavirovou epidemií, případně omezit příjezdy cizinců ze členských států EU a výjezdy vlastních rezidentů nemajících k tomu pádný důvod. Nerušit většinu přechodů do Německa a Rakouska položením betonových zátarasů a jejich obsazením policisty a vojskem. Příklad opačný: po uzavření některých přechodů mezi Německem a Rakouskem jich funguje stále 33 včetně veřejné dopravy, cestující musejí mít pouze pádný důvod pro vjezd a výjezd; Česko má otevřeno jen 7 přechodů do BRD, veřejná doprava je zrušena a na německé straně nikdo nestojí! Zavřené hranice pro vlastní obyvatele má na celém světě kromě ČR jen KLDR a Arménie. O takové prvenství by žádný Čech neměl stát!

Jako první země na světě zavedla ČR celostátní povinnost nošení roušek na veřejnosti, opatření zbytné, nositele před nechránící nákazou a vystavující je vlivem celodenního nošení jediné roušky, jejím nevyměňováním po 30 minutách za novou a nenacvičeností jejího správném snímání z obličeje větší pravděpodobnosti nákazy než bez ní. Dodnes žádný stát na světě Česko v povinném celostátním nošení roušek na veřejnosti nenásledoval! Statisticky si každý sáhne do obličeje 34krát za hodinu (!) a zanese si na něj, pokud ho má na rukou, coronavir. Nebo se dotkne rukou vnější plochy roušky a z ní si přenese coronavir na obličej, do očí, nosu, někdy i do úst. Brýle nad rouškou se opocují, což je další příležitost si při jejich čištění zanést nákazu do očí! K tomu další statistika říká, že až 30 % vyškoleného (!) zdravotnického personálu si nedovede stáhnout ochranné rukavice, aniž by nekontaminoval pokožku na vlastních rukách! Opět pochybné prvenství, na které by Češi neměli být hrdi.

Následky povinného nošení roušek byly zcela předvídatelné. Lid je začal, předpokládaje, že se jedná o rozhodnutí smysluplné, považovat za samospasitelné a chránící před nákazou navzdory tomu, že jsou pouze jakýmisi amulety, v jejichž účinek český lid zblble věří. Důsledkem strachu z vlastního nakažení z nenošení roušek jinými a z české bohulibé záliby v udávání se tísňové linky policie zahlcují hlášeními, kdo kde příkaz k nošení roušky porušuje. Horším následkem je, že lidé si ze strachu bojí zavolat záchranku, aby se v nemocnici nenakazili coronavirem a to i při záchvatu mozkové mrtvice, kde prodlení bývá osudové. Médii proběhla zpráva o smrti českého zpěváka a muzikanta, který ze strachu z COVID-19 odmítal jít k zubaři se zánětem zubu, až podlehl následkům celkové sepse organismu. Statistiky nejsou, ale takové zbytečné oběti strachu z nákazy coronavirem budou odhadem vyšší než počet zemřelých na COVID-19. Bylo také jasné a předvídatelné, že příkazem na veřejnosti nosit roušku, se vyvolá v obyvatelstvu větší strach z nákazy coronavirem, než kdyby povinné nošení zavedeno vůbec nebylo a následkem toho se pendlerům časem také zatrhne práce v zahraničí. Což se stalo. R. Prymula pak po delší době v interview v DVTV prozradil, že „pár případů přenosu nákazy pendlery tu bylo“. Takže to vypadá, že tlak hejtmanů příhraničních krajů na vládu, aby pendlerství zarazila, byl vyvolán převážně českou závistí, že pendleři si nerušeně vydělávají velké peníze a domorodci v ČR ne. Pendlerství, až na výjimky, se zatrhlo ryze technickým opatřením: tři týdny v cizině pobytu a práce bez přerušení, a po návratu 14 dní karanténa bez práce.

Tento týden zplodila česká vláda zatím poslední důkaz své zhovadilosti. Rozšířila podmínky pro zavedení dvoutýdenní karantény po dvou týdnech pobytu v zahraničí i na řidiče kamionů v nákladní dopravě, respektive nařídila dodržovat toto opatření i v nákladní přeshraniční dopravě. Od čtvrtka 16. 3. začali tedy policajti na hranicích skenovat pasy řidičů kamionů vyjíždějících z ČR a datum překročení hranice. To způsobilo kolony táhnoucí se i 15 km do vnitrozemí a způsobující zdržení 4 až 8 hodin. Dopravci nebyli s to dodržovat termíny a hrozilo, že přijdou o zakázky. Zatlačili tedy na vládu s tím, že řidiči byli a jsou povinni svůj pobyt za hranicemi delší dvou týdnů hlásit, a vláda dnešního dne své opatření platící 24 h odvolala. Jaký další důkaz blbosti české vlády si přejete?

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Ceska-vlada-pokracuje-v-chybnem-rozhodovani-620913

Co politikům a obyvatelstvu ČR dosud nedochází

Tomáš Krystlík

EU nemá v agendě zdravotnictví, které je svěřeno výhradně do péče jednotlivých členských států (v Německu dokonce do pravomoci jednotlivých spolkových zemí), takže EU nemohla nijak opatření jednotlivých členských států proti epidemii COVID-19 ovlivnit.

Absolutně jako první země světa sáhla k opravdu drastickým omezením Česká republika, zejména zavedla plošnou povinnost nosit roušky, které nositele před nákazou COVIDem-19 nechrání, zlikvidovala volný pohyb zboží, služeb a osob v schengenském prostoru a zavřela své obyvatele do vězení s názvem Česká republika. Zřejmě česká vláda kálela pod sebe strachy, že by se vlivem epidemie mohl český zdravotnický systém náporem na lůžka intenzivní péče, na počet dýchacích přístrojů a na zdravotnický personál zhroutit. Křivka průběhu počtu nakažených se vládními opatřeními zploštila, avšak více, než bylo nezbytné. Proč?

Ekonomika ČR je silně závislá na exportu a to především do eurozóny a zejména do Německa. Ve Spolkové republice Německo je nárůst počtu nemocných potřebujících hospitalizaci taktéž přibrzďován různými protiopatřeními, zaváděnými postupně a s rozmyslem, ne překotně jako v ČR a zdaleka ne tak restriktivními, takže německá křivka rozložení nakažených potřebujících hospitalizaci roste rychleji. Následkem toho se musí zákonitě i dříve se vrátit do běžných hodnot. Epidemie COVIDu-19 odezní dříve než v Česku a SRN se bude moci vrátit k běžnému fungování ekonomiky dříve. ČR bude v té době epidemie ještě probíhat, protože její průběh česká vláda přetlumila přehnaně restriktivními opatřeními obávajíc se zhroucení zdravotnictví, takže ekonomika českého státu se bude nalézat, na rozdíl od Německa, ještě v útlumu. Bude-li to trvat delší dobu, tak se dovozci v eurozóně poohlédnou po jiných dodavatelích než českých a z Česka pak nezbude ani montovna. Inu, důsledek toho, koho si Češi zvolili do čela státu.

K tomu in spe přistupuje i další nevýhoda pro české hospodářství. Evropská unie pracuje na jakési obdobě Marshallova plánu pro obnovení ekonomik členských zemí. Zde si mohou Češi vydechnout, protože se jim dostane podpory v různých formách z titulu členství ČR v EU. Jenže je zde též druhá věc, o jejíž realizaci se vážně uvažuje a která se bude týkat pouze zemí eurozóny.

Předluženým zemím, například Itálii, která by se pro obnovu hospodářství po epidemii musela znova enormně zadlužit, což regule EU nepřipouštějí, musí pomoci nějaká ekvilibristika Evropské centrální banky (ECB). A tou by mohlo být tzv. shazování peněz z helikoptéry. To nespočívá pouze v tom, že každému obyvateli státu eurozóny se pro zvýšení jeho utrácení (spotřeby) připíše jednorázově určitá částka na konto – mělo by se jednat asi o 10 000 € - a tím se povzbudí poptávka v eurozóně, nýbrž i to, že zadlužené státy a jejich vlády obdrží od Evropské centrální banky nově pro tento účel vytištěné miliardy eur, aniž by je musely kdy splatit. Jde vlastně o věčnou půjčku, která nebude nikdy vrácena, natož úročena, tedy ani nezvýší veřejný dluh státu ani o cent.

Česko má k záchraně své ekonomiky dost konvenčních zdrojů, může se celkem značně zadlužit, aniž se mezinárodní investoři začnou obávat možné platební neschopnosti. Pokud dluh českého státu poroste rychleji než dluh zemí eurozóny, což lze při shazování helikoptérových peněz pokládat za pravděpodobné, tak poroste i výše úroků z něj, dluh se prodraží. Ale i bez zvyšování úroků země následkem samotného státního dluhu, který půjde výhradně k tíži ČR, zchudne, nebo alespoň se její zotavování ze současné situace ztíží a prodlouží. To vše jen kvůli tomu, že čeští politici se postavili proti přijetí eura a že je ČR jako měnu dosud nemá.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Co-politikum-a-obyvatelstvu-CR-dosud-nedochazi-620400

Jak si Češi nedovedou vládnout, pendlerství jako příklad

Tomáš Krystlík

Existuje množství událostí a faktů, na kterých to lze demonstrovat, ale snadno to lze ukázat na opatřeních státu vůči pendlerství.

Ty následovaly v tomto sledu. Zaměstnaní do 50 km za hranicí v Německu a v Rakousku smějí, na rozdíl od běžných rezidentů ČR, kterým se to zakazuje, každý den přes hranice za prací. Nikdo z vlády ale nestanovil, jak to bude s pendlery, jejichž pracoviště, zejména v Sasku, se vlivem uzavření většiny přechodů vzdálí od hraničního přechodu dále než oněch povolených 50 km. To bylo přenecháno úvaze českých policajtů a vojáků na hranici. Během 48 h se původní rozhodnutí vlády změnilo s tím, že pracoviště pendlera může být až 100 km za hranicí, ale ani pak nebylo stanoveno, jak se má oněch 100 km pojmout - od otevřeného hraničního přechodu, od nejbližší hraniční čáry vzdušnou čarou nebo po silnici? Dalším opatřením české vlády po určitém čase bylo, že vzdálenost pracoviště od hranice není vůbec rozhodující a může být libovolná. Jaký to báječný důkaz o nanejvýš konzistentních a promyšlených krocích české vlády, že!

Nařízená povinnost nosit po celém státě všude mimo byt roušky, šátky, šály a podobně mělo celkem lehce předvídatelný vedlejší efekt. České obyvatelstvo to vzalo jako opatření, které účinně eliminuje (!) infekci COVID 19. Této představě se vláda nebránila, protože to byla přece její geniální myšlenka navíc stmelující celý národ! Celostátním nařízením povinnosti nosit zakrytý nos a ústa předstihla ČR všechny země světa! Následkem této mylné představy padl po relativně krátkém časovém údobí na české obyvatelstvo strach, že když v Rakousku a Německu nic takového nařízeno není, tak pendleři je určitě zabijí přivlečeným coronavirem zpoza hranic. Podpořeno to bylo i českou závistí typu, „když soused má kozu“, rozuměj: dobře placené zaměstnání za hranicí, „a já ji nemám, tak ať mu chcípne“, rozuměj: ať stát mu ono vydělávání z moci úřední zarazí. Krajští hejtmané se začali u vlády dožadovat zákazu pendlerství. Vláda, naslouchajíc hlasu lidu, se rozhodla s ním rázně zatočit a zdůvodnila to tím, že pendleři houfně zavlékají nákazu coronavirem z ciziny do ČR. Pravda to nebyla, protože Roman Prymula v DVTV 6. 4. řekl, že „se pár takových případů mezi pendlery vyskytlo“. Pár případů, nejednalo se tedy o nějaké významnější ohrožení!

V této souvislosti se musíme ptát. A co řidiči nákladní dopravy jezdící bez jakýchkoli omezení po celé EU – ti coronavir do ČR nezavlékají? To je přece přeci stejně geniální nebo hloupá představa (vyberte si ad libitum) jako vládou prosazený nesmysl, že restaurace budou zavřeny (tedy ne třeba otevřeny do 15 h, aby obyvatelstvo se dostalo alespoň jednou denně k teplému jídlu) a současně zůstanou závodní jídelny otevřeny. Ani pozdější kompletní uzavření všech stravovacích zařízení v Rakousku a Německu nepřinutilo českou vládu zavřít závodní jídelny. V nich se podle českých vládních myslitelů coronavir prostě nešíří a řidiči mezinárodní nákladní dopravy vir do Česka nezavlékají!

Pendlerství se technicky zarazilo vládním nařízením, že pendleři budou povinni pracovat v cizině tři neděle vcelku a po návratu se budou muset dva týdny zdržovat v karanténě. Němci a Rakušané se ale ozvali, premiér Bureš obratem změnil rozhodnutí a vláda se uvolila nepřekážet pendlerství, pokud jsou zaměstnáni ve zdravotnictví, záchranných složkách a v kritické infrastruktuře sousedních zemí. Česká vláda pendlerům 7. 4. navíc milostivě zkrátila povinný minimální pobyt v zahraničí ze tří na dva týdny, ale dvoutýdenní karanténu po příjezdu ponechala. Samé uvážené kroky české vlády konané zajisté s nejvyšším možným rozmyslem a hlavně podle zpracovaného krizového plánu!

Avšak ne každý z pendlerů se může se oddělit od rodiny na tři, nyní dva týdny, a po návratu setrvat další dva týdny v karanténě sice s rodinou, ale bez výdělku. Když nevycestuje za prací a neoddělí se nadlouho od rodiny, či se pak po dvou týdnech vrátí a je v karanténě, nedostane ani cent ba ani korunu, protože není nemocný ani nezaměstnaný! Zaměstnavatel ho nemůže ani propustit – musel by dodržet výpovědní lhůtu a mít k tomu důvod - za svou nepřítomnost v práci zaměstnanec vinu nenese. Navíc by v budoucnu musel zaměstnavatel německému nebo rakouskému pracovnímu úřadu pracně a zdlouhavě dokazovat, že nesehnal po dobu čtvrt roku žádného vhodného pracanta z řad místních, což je docela martyrium. Všechny tyto důsledky česká vláda určitě ve své moudrosti dlouho zvažovala, než se rozhodla, zejména, že tím připraví hodně rodin o obživu!

Tyto veletoče, navíc během relativně krátké doby, usvědčují českou vládu, že je jen souborem hlupáků nemajících žádný kloudný plán a že platí axiom, že Češi si nedovedou vládnout.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Jak-si-Cesi-nedovedou-vladnout-pendlerstvi-jako-priklad-619989