Jak se manipuluje českým veřejným míněním

Tomáš Krystlík

V článku http://zpravy.idnes.cz/svincik-z-dovozu-nemecko-odpadky-cerne-skladky-u-hranic-pj1-/domaci.aspx?c=A170721_2339958_domaci_hro se zcela váženě tvrdí, že Němci vozí své odpadky za hranice do ČR. Jako důvod nalezl redaktor iDnes nehoráznou pitomost: „Češi totiž nemají důvod jezdit s odpadky do lesů, pro obyvatele Chebu je mnohem snazší házet je do popelnic. Za odvoz platí 700 korun ročně bez ohledu na to, jestli mají popelnice plné, nebo prázdné. Za hranicemi je to jiné. Němci jsou vedeni k tomu, aby důsledně třídili papír, plasty, sklo, a platí za to, co nevytřídí.“ Ano, Němci jsou na rozdíl od Čechů nuceni odpad třídit, k čemuž mají oddělené kontejnery nebo popelnice, ale pro nevytříděný odpad slouží běžné popelnice, za které platí obdobně jako v Česku. Kde přišel redaktor na tak nehorázné tvrzení? Na podporu své teorie si vzal i tisk: „německá média… o německých vinících nepochybují. Jeden z tamních deníků vydal článek s fotografií skládky v Česku a titulkem: Které prase to bylo?“ Jako kdyby z onoho titulku plynulo, kdo je pachatelem.

Autor sice v závěru článku připouští možnost, že svinčík mají na svědomí Češi, kteří si z Německa vozí vyhozené věci, přičemž nepotřebné ještě před příjezdem domů vytřídí a vyhodí. Jenže, protože lidé čtou většinou jen nadpisy článků a maximálně první dva odstavce, je tímto nesmyslným názorem již ovlivněno české veřejné mínění, neb téměř již dvě století je v české společnosti rozšířen názor, že Němci jsou nepřátelští a zlí.

Jak vysvětlit něco zbytečně složitě

Tomáš Krystlík

Přiznávám hned zkraje, že pojem nepodmíněného základního příjmu pro všechny (někdy nazývaného záporná daň) vyžaduje přestat myslet v mnohých samozřejmých kategoriích a osvojit si zcela odlišnou ideu fungování státu a přerozdělování. Nesmí se to ale dělat tak, jak činí autor článku http://casopisargument.cz/2017/07/19/nepodmineny-zakladni-prijem-a-moznosti-jeho-zavedeni-v-cr/, protože on místo toho, aby pojem (nepodmíněného) základního příjmu vysvětlil, zcela zbytečně jej zesložiťuje. Přečtěte si to.

Připomeňme jen, že Švýcaři zcela nedávno odmítli zavedení základního příjmu v referendu, byť pro zavedení hlasovalo překvapivě dost lidí, ve Finsku v současnosti již běží pilotní projekt na cca 10% skupině obyvatelstva, která je podrobena principu základního příjmu. Německá radikálně levicová strana Die Linke jde do letošních parlamentních voleb s programem základního příjmu na hlavu ve výši 1050 € měsíčně.

O co jde? Princip je jednoduchý. Odstraní se veškeré důchody, tedy starobní, vdovské, sirotčí, invalidní, zmizí podpora v nezaměstnanosti, přídavky na děti, sociální dávky, přídavky na bydlení, výplaty nemocenské, stipendia. Vše nahradí jednotný základní příjem, tedy všichni budou mít důchod, nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti, sociální podporu atd. ve stejné výši a která nebude daněna. Následkem toho se zruší všechny úřady o tyto dávky pečující, zbydou jen úřady berní. Část měsíčního platu nebo jakéhokoli příjmu nebude daněna do výše základního příjmu. Nebude-li někdo z jakéhokoli důvodu pracovat, obdrží onen základní příjem.

Zbývá jen stanovit, o kolik nižší budou základní příjem dostávat nezletilci a též, kteří cizinci v zemi žijící budou mít na něj nárok. V Německu, které se základním příjmem intenzivně zaobírá už druhé desetiletí, se navrhuje coby podmínka nároku na něj pět let pobytu, což je dnes též počet odpracovaných let pro přiznání starobního důchodu (ne jako 35 let v ČR). V praxi to bude vypadat takto: Jsi nezaměstnaný, nemocný, starý, studuješ? Dostaneš nezdaněný základní příjem; vyděláváš-li málo, dostaneš doplaceno do výše základního příjmu.

Kde se na nový systém vezmou peníze? Základní příjem, aby měl smysl, musí umožnit příjemci vystoupit ze skupiny chudých, tj. být alespoň nepatrně vyšší než 60 % z mediánového průměrného příjmu. V Německu, kde neexistuje nic, co by připomínalo minimální důchod – člověk může měsíčně pobírat třeba 8 € důchodu – bude gros důchodců zákonitě dostávat více peněz než nyní. O sociálních případech nemluvě. Obdobně tomu bude i v dalších státech. K tomu se musí připočítat vyšší náklady na několikaletý přechod, než se systém začne vyplácet, což bude podle propočtů drahé, hovoří se o desítkách miliard euro ročně po jedno desetiletí. To vše by se mělo financovat odstraněním všech dnešních běžných odpočtů od základu daně a jednotnou přímou daní – pro Německo se navrhuje ve výši 25 %. Dnešní stav je ale takový, že průměrná daň německého podniku po odpisech činí dnes (Německo má přes třicet tisíc platných daňových předpisů) místo předepsaných 37 % jen cca 14 % z původního daňového základu. Je tedy jasné, že největšími odpůrci zavedení systému základního příjmu v Německu budou právě majitelé podniků. Kdo bude pracovat a vydělávat, tomu se každé euro nad základním měsíčním příjmem, dejme tomu nad 1050 €, bude danit 25 %, příjem do jeho výše daněn nebude. Jak bylo výše podotknuto, úřady příslušné pro důchodové pojištění a výplatu důchodů, úřady práce, úřady pro výplatu sociálních dávek, budou zrušeny, zdravotní pojišťovny personálně silně redukovány. To přinese velké úspory, ale ne hned, protože stát se bude muset nejdříve postarat o rekvalifikační programy pro statisíce propuštěných úředníků a během této doby jim vyplácet základní příjem.

Navzdory všem studiím zabývajícím se zavedením základního příjmu v různých státech, podle kterých budou v prvních letech jeho fungování náklady na nový systém mnohem vyšší než dnes, vychází panu Vladimíru Příbramskému ve výše zmíněním článku úspora v rozpočtu ministerstvu práce a sociálních věcí ve výši 53 miliard CZK hned v prvním roce po zavedení.