neděle 29. března 2020

Účinnost opatření proti šíření coronaviru


Tomáš Krystlík

Proti coronaviru Covid-19 nebyla dosud vynalezena vakcína, nejsou proti němu léky, i když se zkouší kombinace z dosud známých medikamentů, a s následnou imunitou to bude asi obdobné jako u běžné chřipky, byť to dnes zatím nelze dokázat. Vlny onemocnění coronavirem se zřejmě budou opakovat jako se opakují epidemie chřipky. Bude-li vynalezená očkovací látka dostatečně levná, může být onemocnění coronavirem zcela vymýceno.

Nemá příliš velký význam vyvozovat závěry z výše procenta počtu mrtvých na Covid-19 z počtu jím nakažených v různých zemích, protože počet nakažených je závislý na počtu provedených testů. Testuje-li stát hodně, je smrtnost na coronavirus nižší a vice versa.

22. března byla dokončena vědecká zpráva pro německé spolkové ministerstvo vnitra s různými scénáři, jak by se v Německu mohla šířit vlna koronavirové nákazy. Pokud stát zakáže jen shromažďování většího počtu osob například při kulturních událostech, sportovních utkání atd. a současně omezí cestovní aktivity, tak dojde k nakažení asi 70 % německé populace (58 milionů lidí). Odhadem na 80 % potřebných pacientů by se přitom nedostala intenzivní nemocniční péče s dýchacími přístroji, které by jim pomáhaly dýchat. Počet obětí v Německu podle tohoto scénáře by činil přes jeden milion lidí.

Druhý, tentokrát schůdný scénář spočívá ve zvýšení testovacích kapacit, což se dá reálně docílit jedině zřízením mobilních testovacích stanic. Začít s 100 000 testovanými osobami denně a přejít během týdnů na 200 000 testovaných denně. Německo dosud stíhá otestovat týdně 600 000 osob, tj. kolem 86 000 osob denně. Na nakažené pak uvalit karanténu a tu kontrolovat sledováním jejich pohybu. Shromažďováním dat providerů mobilních telefonů a sledováním jejich polohy byl pověřen pouze Robert-Koch-Institut v Berlíně zabývající se šířením chorob. (V západní Evropě bylo již před lety uzákoněno i při koupi prepaid karet, že nabyvatel musí prokazovat svou totožnost, kterou prodejce musí oznámit providerovi.) Podle tohoto scénáře by se v Německu nakazil zhruba milion lidí, ale zemřelo by jen 12 000 lidí. „Přísný postup by musel být zachován po dobu dvou měsíců“, píše se ve zprávě. Protože se neví, jaká silná bude imunita po prodělání nákazy, doporučuje se pak následně opatrnost.

Přepočteme-li čísla na počet obyvatel ČR, tak by podle prvního scénáře bylo obětí v Česku přes 129 000, podle druhého 1548. Není třeba dlouho přemýšlet, aby si člověk uvědomil, že všechna opatření české vlády stačí tak k uskutečnění scénáře hodně podobného prvnímu, protože povinnost používání roušek na veřejnosti, zavedená pro všechny, v podstatě ochranu před nákazou nepřináší. V přechodu ke druhému scénáři brání naprostá neschopnost českého státu zajistit testování v dostatečném objemu. Nutný denní počet 25 800 testovaných osob vztažený na ČR a aplikovaný po dobu několika týdnů, když dodnes bylo v celé ČR od počátku testováno celkem 34 000 osob, je zcela iluzorní zejména organizačně. Není také známo, zda stát tolik testovacích sad vůbec má. Posouzení přiměřenosti jednání české vlády ponechávám na čtenářích.


úterý 24. března 2020

Rozdíly se prohlubují

Tomáš Krystlík

Česká luza s velkým rozhořčením reagovala v diskusi na můj nedělní článek https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Nekonzistentnost-rozhodnuti-ceskeho-statu-617945

Po dnešním opatření (24. 3.), kdy česká vláda během šesti dní třikrát (!) změnila nákupní hodiny vyhrazené pouze seniorům nad 65 let, nikdo nemůže tvrdit, že česká vláda rozhoduje konzistentně!

Způsob potírání epidemie coronaviru v ČR a v Německu a Rakousku na straně druhé, abychom uvedli příklad, se liší, už dnes se dá předvídat, že ekonomické důsledky pro ČR budou vinou vlády mnohonásobně horší než pro BRD a Rakousko. Všechny země, dosud nemající vakcínu proti coronaviru, se snaží pouze o vhodné rozložení počtu lidí, které je nutné na coronavirus hospitalizovat, rozložit jejich počet v čase, protože nákaze stejně nezabrání, aby se zdravotnictví nezhroutilo a současně aby se hospodářství příliš nepoškodilo. Žádoucí zploštění křivky nástupu infikovaných, aby to zdravotnictví vydrželo, se Česku, Německu a Rakousku asi zdaří. České „šlápnutí na brzdu“ je ale o mnoho radikálnější než v Německu a Rakousku. Připomeňme plošnou povinnost mít v ČR na veřejnosti zakrytý nos a ústa, v Rakousku a Německu nic takového předepsáno není, že Česko jako jediný stát na světě zakázalo přechod hranic svým rezidentům a taktéž rezidentům všech dalších zemí světa opačným směrem s výjimkou pendlerů a řidičů nákladní dopravy. Leč přísnější opatření proti epidemii coronaviru znamenají i vyšší následné národohospodářské ztráty státu, který je zavedl. České enormně prudké zašlápnutí brzdy v souvislosti s coronavirem znamená, že v porovnání s jinými státy bude česká devastace hospodářství silnější než jinde, kde k takovým omezujícím opatřením nepřikročili. Zploštění křivky počtu nakažených (léčených na coronavirus) v čase znamená vyšší ztráty v objemu HDP, protože výjimečná opatření omezující výrobu a služby budou trvat déle  a zdevastují větší měrou hospodářství než strmější průběh křivky.

Ať člověk hledá důvody oněch přehnaných opatření české vlády v souvislosti s coronavirem jakkoliv, nenajde jiné než tyto tři možné příčiny: (1) Česká záliba v uplatňování represe, přesvědčení, že pod hrozbou perzekuce se dosáhne kýženého účinku. (2) Snaha ucpat lidu ústa a hlavně jej sjednotit pod zástupným pseudoproblémem – nošením roušek, které nejsou, jejich sháněním a šitím. Češi následkem toho začali vystupovat jednotně jako národní podrážděný dav, začali se mezi sebou udávat, kdo roušku nenosí, kdo bez ní kouří na vlastním balkóně a v okně bytu, pár seniorů bylo vyhozeno z obchodu v prodejní době pro ně vyhrazené (i 73letá zpěvačka Elefteriadu), jeden zbit ochrankou, policejní linky tísňového volání jsou zahlceny udáními. (3) Vláda má obrovský strach, že by mohla být za nepřipravenost státu na epidemii v budoucnu trestně stíhána a snaží si zaváděním co nejostřejších opatření opatřit alibi, že již více nemohla učinit.

Pendlery dnes česká vláda de facto vyhnala za hranice. Nebudou smět zpět domů, budou muset zůstat v Německu a Rakousku a po překročení hranic půjdou na dva týdny do karantény. Je to obdobný postup, jaký uplatňovali bolševici, když odnímali státní občanství a vyháněli nepohodlné osoby za hranice nebo jim odnětím občanství zabránili návratu, protože hlupák Prymula počítá, že totální uzavření českých hranic bude trvat dva roky. Nicméně Bavorsko a Sasko se nehodlají s tímto stavem smířit a jejich zemské vlády začaly hledat ubytování pro české pendlery, kterých jen v Sasku pracuje 37 000. Pro Čechy pracující v oblasti zdravotnictví vysadila saská vláda podporu ve výši 40 €/den, pokud budou pracovat dále. Mohou si vzít s sebou své partnery a děti, za každého nepracujícího člena rodiny dostanou příplatek 20 €/den. Znovu připomínám: Žádný stát světa neuzavřel své hranice, nezrušil většinu přechodů betonovými zátarasy, jen Česká republika! Ostatní západoevropské státy jen postavily na některé hranice policejní hlídky, které kontrolují závažnost důvodů pro překročení hranice.

Zatímco je ČR extrémně obtížné se nechat otestovat na coronavir, ztestováno od začátku epidemie bylo 19 600 lidí, tak v Německu je každý týden (!) otestováno 160 000 osob. A to zdravotnictví v Německu je v kompetenci jednotlivých spolkových zemí! Stuttgartské nemocnice začaly preventivně podrobovat testu na coronavir každého příchozího, jedno zda s tržnou ranou, zlomeným prstem nebo něčím padlým do oka!

Dále. Během víkendu vyslechla spolková země Baden-Württemberg prosbu francouzské vlády a přijala francouzské pacienty, pro které nebyly již ve Francii volné dýchací přístroje. Na střechy nemocnic je v neděli dopravily francouzské vojenské vrtulníky z nedalekého Alsaska – srovnejte se zpožděními dodávek zdravotních pomůcek vlivem povolování přeletů a přistávání českých letadel! Dnes ráno ještě za tmy dopravilo letadlo do Saska, na letiště v Lipsku a v Drážďanech, první desítku coronavirových pacientů z Itálie potřebujících nejen lékařskou péči, nýbrž i dýchací přístroje. Dnes oznámila spolková země Schleswig-Holstein, že je připravena přijímat ze zahraničí cizí státní příslušníky s coronavirem, vláda Bavorska a Baden-Württemberska explicitně svolila s přebíráním pacientů z Itálie do svých nemocnic. Ještě něco: Ode dneška může v Německu každý, kdo se domnívá, že má mít příznaky chřipky nebo coronaviru, si telefonicky vyžádat pracovní neschopenku na dva týdny, aniž jej lékař prohlédne. Promítněte si laskavě toto opatření německé federální vlády do českých poměrů!

Hned na začátku epidemie si zajistila německá vláda výrobu 10 000 dýchacích přístrojů pro pacienty s coronavirem, i když je jich je po nemocnicích dost a nejsou zdaleka vytíženy. Česká vláda oproti tomu není s to zajistit ani dezinfekční roztoky, ani roušky, ani respirátory (vyvolení a úředníci respirátory již mají, ne tak nemocniční personál). Roušky „pro normální lidi, kteří chodí po ulici, to není dobrý nápad,“ říká Jenny Harriesová, zástupkyně poradce britské vlády pro oblast zdravotnictví. „Problém je, že lidé mají (většinou) jen jednu jednorázovou roušku… mají špinavé ruce, částečně si ji sundají, něco se o ni otře... Ve skutečnosti tak virus uvězní v roušce a dýchají jej,“ vysvětlila listu The Independent.

Jedno je však jisté: účet pro Česko bude vlivem nesmyslných opatření vlády vysoký – životní úroveň obyvatelstva se vlivem masivní devastace ekonomiky sníží. K tomu přistoupí pravděpodobně ještě další fakt, že v Německu, v hlavní exportní zemi pro ČR bude epidemie již překonána, ale Česko nebude v té době s to zcela zrušit svá opatření proti coronaviru vlivem plošší, ale také časově delší křivky počtu nakažených, a plnit své exportní závazky. Zde může české výrobce nahradit zahraniční konkurence a ekonomická situace státu se ještě zhorší.

neděle 22. března 2020

Nekonzistentnost rozhodnutí českého státu


Tomáš Krystlík

Čím dál je jasné, že český stát, česká vláda nemá tváří tvář pandémii coronaviru žádnou pořádnou koncepci, jak jí čelit. Rozhoduje se podle okamžitých nápadů, nekonzistentně. Uvedeme momenty, z nichž je patrné, že vláda postupovala chybně nebo svá rozhodnutí, nevyčkavši účinku jí zavedených opatření, bezdůvodně měnila. Nebudou to příklady svým dosahem dalekosáhlé, ale zato budou dobře ilustrovat nekompetentnost české vlády.

Najednou si (21. 3.) šéf vládního krizového štábu, epidemiolog Roman Prymula uvědomil, což předtím asi zřejmě nevěděl (!), že i obyčejný nákup potravin se stává z hlediska nákazy rizikovou záležitostí. Podle jeho nejnovějšího návodu by po návratu domů všichni měli vše vydezinfikovat - nákup i sebe. To je opravdu od něj nehorázná drzost, protože dezinfekce nejsou pro obyvatelstvo již delší dobu k mání, a kdy budou, se neví.

Vláda vymezila pro osoby nad 65 let výhradní nákupní dobu v potravinářských obchodech, drogériích, na poštách a v lékárnách mezi 10. a 12. hodinou. Po jednom dnu to na tlak důchodců, mylně se obávajících, že přijdou o zlevněné zboží v akci jeho vykoupením před 10. hodinou dopolední – nikdo jim ale nebránil, aby se o zlevněné zboží neprali i mimo jim vyhrazený čas – vláda jim vyhrazený čas změnila na 7. až 9. hodinu. To seniory uspokojilo, ale zase se začalo hlasitě protestovat obyvatelstvo mladší. Měli stejný argument, tentokrát proti důchodcům oprávněný, protože od 7. do 9. hodiny jsou jim krámy zapovězeny a senioři tedy mají možnost zlevněné zboží vykoupit. Lékárníci si při vládní změně prodejní doby pro seniory vybojovali provoz bez jakýchkoli regulací. Vláda se pak rozhádala při rozhodování, zda zakázat slevové akce během epidemie coronaviru nebo ne, konkrétně Prymula navrhoval zákaz a Babiš byl proti. Jak je to vyřešeno v civilizovaných státech na západ od Šumavy? Deklarovaná nabídka slev musí pro daný řetězec nebo obchod platit po celé deklarované období. Nenajdete-li v krámě v tomto období inzerovanou položku ve slevě, neb je vyprodána, sdělíte to pokladní nebo vedoucímu, uvedete spojení k sobě a krám vás, až ji dostane, třeba o dva týdny později, vyrozumí, že dotyčná věc je pro vás připravena za onu inzerovanou tehdy zlevněnou cenu, i když pro všechny ostatní se nyní prodává za cenu již nezlevněnou. Jedině, když jde o výrobek, který se nebude nadále již prodávat, smějí prodejny uvést, že nabídka platí do vyprodání jeho zásob. Tím se jaksi automaticky vylučuje problém výše uvedený, typicky český. Podstatný rozdíl je také v distribuci prodeje. V Česku se prodá při slevách, tuším, 54 % zboží, ale například v Německu jen 19 %. Proto ten řev českého davu, který se cítí být odstrčen od slev! Na Západě by při takových českých podmínkách zvítězil pocit nutnosti podpořit stát, tj. navzájem si konkurující řetězce by se bez velkých cavyků samy mezi sebou dohodly, že po dobu epidemie dobrovolně upustí od slevových akcí. Ne tak v Česku, protože řetězce sice založené západními mateřskými firmami jsou české firmy s managementem tvořeným Čechy tak z 99 %, tedy mají českou mentalitu a nehodlají se omezovat v míře zisku, ať to stojí, co to stojí.

Stanovit pendlerům rozhodnutím vlády maximální dojezd do práce vzdálené 50 km za hranicí (nebylo definováno, zda po silnici nebo vzdušnou čarou, co dělat, když přes nyní použitý přechod místo dosud používaného, ale nyní uzavřeného, je to dále) a pak jej po jediném dni změnit na 100 km, nesvědčí zrovna o moudrosti ministrů. Když někdo dojíždí dobrovolně do práce denně třeba i 150 nebo 180 km za hranici a považuje to za únosné, tak ať si dojíždí! Proč se má vzdálenost pracoviště omezovat?

Že hranice by podle pana Prymuly (22. 3.) měly zůstat zavřeny až dva roky, je čistá fantasmagorie, takový člověk by měl okamžitě zmizet z čela vládního krizového štábu. Připomeňme jen, že žádný stát na světě dosud nezrušit část hraničních přechodů a neuzavřel hranice vůči všem cizincům a zakázal vycestovávat všem svým rezidentům s výjimkou řidičů nákladní dopravy a pendlerů, pouze ČR! USA se uzavřely vůči vjíždějícím cestujícím-rezidentům zemí schengenského prostoru, Francie, Dánsko a Německo postavily na některé své hranice kontroly ke zjišťování naléhavosti důvodů vcestovávání do země a vycestovávání z ní, přičemž přeshraniční návštěvy a výlety nejsou považovány za pádný důvod.

Ostudu utrpěla ČR, i když to nikdo nahlas neřekl, za zavedení nesmyslného plošného nošení roušek, které vůbec před nákazou coronavirem nechrání. ČR byla po Číně teprve druhým státem na světě, který to nařídil, a dodnes se k takové povinné rouškové praxi pro všechny obyvatele žádný další stát nepřipojil. Světová zdravotnická organizace WHO od aplikace roušek coby ochrany proti coronaviru přímo odrazuje. Že by to česká vláda věděla lépe? Dochází i k takovým extrémům, že v tv-studiu hlasatelé, odděleni od kameramanů a osvětlovačů minimálně třemi metry, mají roušky nasazeny. Proč, když oni na takovou vzdálenost nedokýchnou nebo nedoprsknou? Roušky známé ze zdravotnictví, aby pacienti byli chráněni před prskáním a kýcháním zdravotnického personálu přímo do ran pacienta, nejsou proti virům ani zbla účinné. Jen jsou-li nasazeny u nakažené osoby, donutí viry, aby spadly dříve na zem. Proti virům chrání z cca 80 % teprve respirátory FFP2 a z 98 až 99 % ještě dokonalejší FFP3. Respirátory nemá v ČR ani zdravotnický personál - jak proniklo do tisku, tak nemocniční oddělení s několika desítkami lidí personálu mívají k dispozici třeba jen jeden respirátor pro všechny! Jenže respirátory vidíme v televizi a na snímcích v médiích na obličejích lidí, které lze subsumovat pod kategorii český papaláš. Když je mají oni, tak určitě je nosí i jejich příbuzní a personál, aby ani oni takové vzácné, potřebné a vůdčí osobnosti neohrozili! Plebsu však byla předhozena povinnost nosit neúčinné roušky, které navíc dosud nejsou. Podle pátečního rozšířeného vysílání zpráv Zeit im Bild 2 rakouské ORF 2 (20. 3.) jsou roušky zcela neúčinné proti virům, postačí udržovat odstup od dalších osob alespoň 1,5 metru, aby vykýchnuté nebo vykašlané viry i s aerosolem padly na zem, což potvrdilo několik odborníků přímo do kamery. Dodali, že je zcela nesmyslné používat roušky a respirátory všude tam, kde se lidé míjejí, sedí nebo stojí ve vzdálenosti alespoň 1,5 m od sebe. Jako příklad přehnanosti nošení roušek byly rakouským divákům předvedeny záběry českých tv-hlasatelů s rouškami. Současně se odborníci vůči rakouské ORF 2 vyjádřili, že v Rakousku nikdy nebude uložena obyvatelstvu povinnost plošně nosit roušky a respirátory jako v ČR. Zavedení povinného nošení roušek v ČR zatíží zbytečně státní rozpočet. Nejsou drahé, avšak nevíme, za kolik je český stát koupí v době jejich nedostatku, jako celek to levné nebude. Peníze na ně určené by se mohly vynaložit proti coronaviru jinak, účelněji.