Patologie českého myšlení

Tomáš Krystlík

Pan Rudolf Havelka se v článku www.blisty.cz/art/77306.html odmítá navrhované možné zvýšení maximální rychlosti na některých úsecích dálnice, ale činí tak zcela po česku.

Přiznat se, že „patří spíše mezi řidiče levého pruhu“ značí, že pan Havelka nedodržuje předpisy, které velí po předjetí se vrátit doprava. Autor argumentuje, že „v pravém pruhu se sune konstantní rychlostí kolem 110 km/h souvislá řada kamionů“. Hm, kromě v západní Evropě s výjimkou Itálie se vlivem tachografů sunou jen 80, krátkodobě se toleruje až 90 km/h. Při předjíždění na českých dálnicích podle pana Havelky „jste neustále ohrožováni řidiči, kteří doslova visí na zádi vašeho vozu a vyblikávají vás.“ To však není pravda. Ne neustále, nýbrž jen občas se nějaký takový vyskytne, pokud ovšem nejedete rychlostí nižší než 130 km/h. Většina osobních vozů se z mně neznámého důvodu plouží rychlostí tak 110 až 115 km/h i bez kolon nákladních vozů. Snad aby řidiči ušetřili benzín. Tím ohrožují ostatní, protože předjížděcí manévr je z principu riskantnější než přímá jízda.

V Německu není na dálnicích omezená rychlost pro osobní vozy, nákladní vozy nad 7,5 t jedou 80 km/h, tj. maximální povolenou rychlostí, takže rozdíl rychlostí v jednotlivých pruzích, popisovaný panem Havelkou, je mnohem vyšší. Proč se Němci na silnicích zabíjejí percentuálně méně než Češi? V čem to asi je?

Odpověď je jednoduchá. Němečtí řidiči mají nesrovnatelně přísnější zkoušky pro získání řidičského průkazu. Čtyři hodiny jízdy musejí být po dálnici rychlostí vyšší než je doporučená, tj. 130 km/h. Žádné hloupé otázky v testech typu, jak daleko smí být blikač umístěn od hrany karosérie a, nýbrž kolik asi činí průměrná brzdná dráha osobního auta se započtením průměrného reakčního času třeba ze 100 km/h na suchu a na mokru. To nedokáží zodpovědět ani čeští policajti! Nebo podle čeho se odhadne bezpečný odstup od vpředu jedoucího vozidla? O existenci evropské normy pro odstup patníků na běžných silnicích (25 m) a na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla (50 m) neví v ČR spolehlivě nikdo z řidičů. To však českým řidičům nebrání, aby nebyli přesvědčeni o převaze svých řidičských dovedností nad cizinci.

Pan Havelka považuje vhodnější, „aby se (čeští zákonodárci) zasadili za větší množství policejních aut přímo v provozu na dálnicích a osazení měřidly povolené rychlosti?“ To je klasické řešení podle českého zvrhlého sklonu k represi. Co zvýšené tresty nebo jejich četnost jejich ukládání vyřeší? A proč české pokuty jsou všeobecně vyšší než v Německu? Kde je nějaká prevence ve formě jakési „výchovy“ řidičů, tedy v jakémsi nenápadném tlaku na ně, aby tak nečinili?

To je ukázkový případ českého perverzního myšlení: represe, represe a nic jiného než represe. Dovedou Češi vůbec něco jiného než druhého ponižovat a ukazovat mu, kdo je pánem?