Tomáš Krystlík
K výročí konce války zařadila
Česká televize dva díly Historie.cs, kde účastníci debaty opět překrucovali
dějiny. Začněme dílem pořadu, který obsahoval méně výmyslů (http://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/215452801400017-vola-praha/video/).
V
pořadu zaznělo, že pražští povstalci požadovali od spojenců chybějící zbraně,
ale už ne, že od 24. 4. 1945 si Česká národní rada zcela vážně představovala,
že dodávky zbraní shodí spojenci v bednách na padácích během jedné noci přímo
na Karlovo náměstí. Nota bene pod nosem Němců!
V
pořadu byly dezinterpretovány příčiny vzniku
Pražského povstání. Jak známo Pražské povstání vyvolala, ač to zní paradoxně, sama
protektorátní vláda, jejíž ministr dopravy Jindřich Kamenický dal 4. 5. všem
železničním a poštovním úřadům pokyn, aby odstranily německé nápisy a štíty,
německá označení na dveřích a přepážkách. Činnost úředníků pak nakazila
kolemjdoucí tak, že sami začali strhávat německé názvy ulic a vývěsní štíty
obchodů. O tom se neráčili historici ani slůvkem zmínit.
Počet mrtvých rudoarmějců
padlých při osvobozování Prahy byl deset. Dalších 20 zahynulo cestou ze Saska v
dopravních nehodách a otravou alkoholem. Vůbec se historici nezmínili o tom, že
německé ozbrojené složky chtěly udržet Prahu jako železniční uzel a pražské
mosty pro ústup na západ – stačí si uvědomit, kde se nejblíže k Praze nacházejí
další mosty přes Vltavu. Tedy, kdyby obyvatelstvo nevystupovalo nepřátelsky,
Prahou by německé jednotky jen prošly.
Velmi nemravné bylo také to,
že dříve vypuknuvší povstání v jiných protektorátních městech byly debatujícími
zcela ignorovány a nevzpomenuty.
V dalším dílu Historie.cs se
to lžemi a zámlkami ji hemžilo více (http://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/211452801400028-cs-letci-na-frontach-2-svetove-valky/video/).
Verbování českých letců do Luftwaffe hned po 15. 3. 1939 bylo sice v pořadu
letmo zmíněno, ale na jiném místě a tak, aby se divák nedovtípil, že to bylo
hlavním důvodem vypuzování českých vojenských letců za hranice, byť do
francouzské Cizinecké legie, kde museli sloužit jako pěšáci v hodnostech mnohem
nižších.
O nulovém numeru clausu pro
židy v československém letectvu v ČSR a pak v československých perutích ve Velké Británii ani slovo, taktéž
ne o panujícím silném antisemitismu českých letců ve Velké Británii.
Obzvlášť úsměvné bylo tvrzení
Jiřího Rajlicha o československých letcích ve Velké Británii jako o „druhých
nejčetnějších“, když Polsko mělo v RAF 15 perutí, Francouzi 12, Holanďané pět, Čechoslováci
formálně čtyři, ve skutečnosti tři (313. československou peruť tvořili většinou
Britové), Belgie, Řecko, Jugoslávie po dvou perutích. K tomu v rámci RAF bylo
20 perutí kanadských, šest australských a šest novozélandských.
Rajlich
i jinak lhal – televizním divákům servíroval nepravdu, že žádný Čech nelétal v
Luftwaffe. Za prvé po 15. 3. 1939 přelétávali čeští vojenští piloti ve službách
Luftwaffe trofejní stroje z protektorátu do Německa, za druhé německou státní
příslušnost dostali automaticky i Češi usedlí v odstoupených územích Německu a tudíž,
pokud neoptovali pro ČSR, museli do německých ozbrojených sil, tedy i do
Luftwaffe. Jejich národnost nikoho nezajímala.
Ladislav
Kučera zatajil divákům důvod, proč usiloval létající personál 311. bombardovací
československé perutě o přeřazení ke stíhacím perutím. Protože u stíhacího
letectva hrozilo mnohem menší nebezpečí, že po sestřelu upadnou do německého
zajetí, neboť stíhači operovali především nad britskými ostrovy a Kanálem La
Manche. Čili důvodem byla zbabělost. Ale to se jaksi nehodí do oslavných
pajánů, že?
Žádné komentáře:
Okomentovat