Omluvou za odsun sudetských Němců by se Česká republika
zařadila mezi civilizované národy. I to zmínil v rozhovoru pro
ParlamentníListy.cz česko-německý spisovatel Tomáš Krystlík, který se podrobně
věnuje historii. Plánované oslavy 600 let od upálení mistra Jana Husa „slouží
do jisté míry coby i kompenzace českého národního komplexu méněcennosti“. Hus
podle Krystlíka nemůže být velkou inspirací pro současnost: „Civilizované
společnosti nepotřebují v 21. století národní ikony.“ Češi, přivlastnili jste si území, které nebylo vaše. Až se
omluvíte Němcům, pak teprve budete civilizovaný národ. Žijete v pohádkách o své
veliké minulosti, říká historik.
Brněnští zastupitelé se v úterý omluvili za poválečný divoký odsun místních německy mluvících obyvatel, při kterém zahynulo asi sedmnáct set lidí. Primátor města je spokojen, jihomoravský hejtman Michal Hašek nesouhlasí: „Politika nemá hodnotit a interpretovat historii, bohužel k tomu dnes v Brně došlo. Je mi líto, že nové vedení města podlehlo tomuto pokušení,“ napsal Hašek na Facebook. Co si o tom myslíte?
Historická reflexe přísluší každému a rozpravy o dějinách
jsou neoddělitelné od politického života. Pan hejtman Hašek dokumentoval, že
historii vlastního státu ignoruje, prohlášením: „Sám pojem smíření znamená, že
si ruku podávají obě strany. Ale kdo se omluvil za vyhnání Čechů na podzim 1938
na jižní Moravě, za statisíce popravených odbojářů v Kounicových kolejích, za
transportované a zavražděné Židy a Romy z Brna?“. V normálním státě by za tyto
své výroky již odstoupil, protože statisíce odbojářů v Kounicových kolejích
popraveny nebyly, neboť v celé ČSR v hranicích z roku 1937 to bylo pouze 8327
československých státních příslušníků a to včetně sudetských Němců. Německo z
Československem odstoupených území mnichovskou smlouvou Čechy nevyhánělo, tak
si počínaly pouze Polsko a po svém vzniku 14. 3. 1939 i Slovenský štát.
V článku s názvem Zvrhlost české historiografie uvádíte k
odsunu sudetských Němců: „Násilí na Němcích v českých zemích v souvislosti s
jejich vyháněním nemělo charakter výstřelků, byla to genocida, což je realizace
odsouhlaseného plánu.“ K čemu pomůže, že se vrátí Češi k přehodnocování
historie?
Němci ve Spolkové republice Německo se veřejně přiznali k
vinám svých otců a dědů, převzali jako nevinní potomci alespoň morální vinu za
své předky za éry nacionálního socialismu a činí tak dodnes. Nikdo je nenutil,
mohli zůstat zticha. Analogicky by se ke zločinům svých rodičů a prarodičů již
dávno mohli doznat Češi a omluvit se za ně. Nic by je to nestálo. Zařadili by
se tak mezi civilizované národy. Jediný z politiků, kdo tak dodnes učinil a
neodvolal to, byl v 50. létech minulého století Lev Prchala. Jak dlouho hodlají
Češi světu a sami sobě předstírat, že nic nespáchali?
Při příležitosti 600 let od upálení Jana Husa se připravují
nejrůznější národní slavnosti, konference, výstavy, Česká televize natočila
trilogii. Co si myslíte o pořádání těchto oslav? Budou pro Čechy přínosem?
Slouží stejnému účelu jako v minulosti, tj. méně k
připomínce jeho role jako církevního reformátora, nesrovnatelně více k
povzbuzování české národní důležitosti a k připomínce odvěkého boje Čechů s
Němci. (Mezinárodní křižácké výpravy překračovaly české hranice většinou z
dnešního Německa nebo Rakouska, čehož čeští dějepisci ruče zneužili k tvrzení o
germánské agresivitě.) Ony slavnosti a další akce slouží do jisté míry coby i
kompenzace českého národního komplexu méněcennosti.
Jaký odkaz nám Mistr Jan Hus zanechal? Jakou je inspirací
pro dnešek?
Hus byl církevním reformátorem, inspirace pro dnešní českou
ateistickou společnost je relativně malá. Jeho vzdor, fanatismus a mučednictví
nemohou být inspirací pro dnešní českou společnost.
V jedné polemice píšete: „Jan Hus byl reformátorem církve, v
žádném případě „zástupce českého nacionalismu“. Český národ v moderním pojetí
19. století tehdy neexistoval, tehdy národem byli všichni obyvatelé Království
českého, tedy i Němci, mnohem později známí pod souhrnným názvem sudetští,
kteří byli i husity.“ Jak je to tedy podle Vás s ikonou českého národa?
Civilizované společnosti nepotřebují v 21. století národní
ikony.
Uplynulo 70 let od konce války, poučili jsme se z historie?
Němci ve SRN určitě, v bývalé NDR ne zcela dokonale. Němci z
Rakouska, kteří se od konce druhé světové války pro jistotu zvou Rakušané, aby
se mohli vydávat za první oběti německého nacionálního socialismu, byť 43 %
spojenci po válce hledaných válečných zločinců v Evropě pocházelo z Rakouska,
už vůbec ne. Češi se z historie nepoučili, dodnes žijí pouze v pohádkách o své
skvělé národní minulosti. O to horší a bolestnější bude jejich probuzení a
vystřízlivění.
Bývalý ministr, hudebník Michael Kocáb v rozhovoru pro
ParlamentniListy.cz položil v souvislosti s návštěvou prezidenta Miloše Zemana
v Moskvě na oslavách konce války tuto řečnickou otázku: „Co tam jede slavit?
Ukončení druhé světové války, kterou Německo zahájilo se Sovětským svazem?“ Co
si o tom myslíte Vy?
Nezahájilo, druhá světová válka vypukla 3. 9. 1939
vyhlášením války Velkou Británií a Francií Německu. Otázkou je, nakolik se
Zemanova přítomnost na přehlídce a jiných ceremoniích v Moskvě slučuje se
zahraniční politikou českého státu. Za chování prezidenta je odpovědná vláda.
Novinář a hostující profesor New York University Tomáš
Klvaňa řekl, že Rudá armáda se v květnu 1945 chovala jako dobyvatelé, i když se
velkou měrou podílela na ukončení války a osvobození. Měli bychom si více
připomínat americký podíl na osvobození Československa s ohledem na to, že
americká účast byla před rokem 1989 z oficiální československé historie
vymazána?
Ano. Ale též je nutné zmiňovat eminentní zájem prezidenta
Beneše na záboru ČSR Rudou armádou – Britům totiž slíbil, že po překročení
československých hranic okamžitě abdikuje i s vládou a neprodleně vypíše
parlamentní a prezidentské volby. A on chtěl za každou cenu zůstat i nadále na
prezidentském stolci, což by nebylo zaručeno, tomu byl nakloněn jen Stalin.
Beneš též věděl, že by britská vláda, pokud by ČSR osvobodila anglo–americká
vojska, trvala s USA na plebiscitu, zda národnostní menšiny (včetně Slováků)
hodlají žít s Čechy v jednom státě. A oba státy by mu nedovolily zahájit odsun
Němců. Českým svévolným vyháněním byly v Postupimi postaveny před hotovou věc
rozdělených německých rodin, kdy části mnohých rodin již byly za hranicemi a
některé ještě v ČSR.
Válečný veterán Jan Hronek, který byl nejmladším členem
brigády Jana Žižky, pro ParlamentníListy.cz na českou adresu uvedl: „Naše
vlastenectví bychom měli oprášit. Nás, jako děti, učili, že vlastenectví je
vědomí osobní zodpovědnosti za současnost i budoucnost. Přál bych si, aby tohle
bylo akcentováno při výchově nové generace.“ Chybí Čechům smysl pro
vlastenectví a proč?
Nechybí, projevuje se ale většinou jako nacionalismus.
(Dělítko mezi vlastenectvím a nacionalismem: první je láskou k vlasti bez
vyvyšování se nad ostatní národy, druhý s vyvyšováním.) Rozhodující je též, k
čemu Češi své vlastenectví vztahují. Normální je, že se vztahuje k zemi, ne k
celému státu. Tedy pouze k Čechám nebo pouze k Moravě nebo pouze ke Slezsku,
případně k menším útvarům. Jenže počínaje druhou polovinou 19. století si Češi
začali činit nárok i na území, kde nežili nebo tvořili zanedbatelnou menšinu,
např. v sídelních oblastech Němců českých zemí jich žilo na konci první světové
války odhadem jen 5–6 %. O Slovensku a Podkarpatské Rusi nemluvě.
V jednom ze svých textů jste uvedl, že Češi mají „zvrhlý
sklon k represi“ a také jste se ptal: „Dovedou Češi vůbec něco jiného než
druhého ponižovat a ukazovat mu, kdo je pánem?“ Jde o projev nedostatku
sebevědomí? Z čeho plyne?
Je to petrifikovaný pozůstatek rakouského mocnářství a první
republiky. V obou státních útvarech měli úředníci privilegovaný status
vyjádřený i tehdy vykazovaným společenským respektem a penzí (na rozdíl od
důchodu – rozdíl mezi penzí a starobním důchodem Čechům naprosto uchází). Po
vzniku republiky a po propuštění mnoha úředníků českonárodovecky nevyhraněných
(bylo jim jedno, zda úřadují česky nebo německy) se vynořila otázka, kde sebrat
nové, o jejichž skálopevném češství není žádných pochyb. Protože čeští
vzdělanci v té době v naprosté většině prošli německými vyššími školami, což
nevzbuzovalo důvěru, musely se nároky snížit a tak se sáhlo po nevzdělancích.
Hlavně, když kandidát byl Čech jak poleno. A dáte-li primitivovi moc, většinou
ji zneužije. Když nijak jinak, tak přehnaným zdůrazňováním svého postavení, což
se projevuje ukazováním plebsu, tj. lidem k úřadu se obracejícím, kdo je zde
pánem – tedy častějším uplatňováním represe nebo její hrozbou. Generace dalších
českých úředníků tento způsob ochotně přejaly, což je dodnes velmi zřetelné.
Koncem loňského roku jste v souvislosti s chaosem kolem
vybuchnutého muničního skladu ve Vrběticích mimo jiné také uvedl: „V českém
státě jakžtakž něco funguje do chvíle, kdy nastane něco neobvyklého.“ Jak se dá
vysvětlit, že nejsme schopní operativně reagovat, když, jak říkáte, si
zakládáme na represi? Je tedy ta represe směřována jen vůči někomu?
Ano. Hlavní roli v uplatňování represe hrají záruky, že
dotyčný úředník nepřijde následkem toho o místo. Tedy je čeští úředníci
uplatňují jen vůči těm, kteří se dost dobře proti rozhodnutím úřadu nemohou
bránit, neboť správní soudnictví v Česku prakticky nefunguje. V opačném případě
se úředník musí oprávněně třást o místo. V ČR neexistuje, na rozdíl od
civilizovaných evropských států, „nevyhoditelnost“ úředníků vykonávajících svůj
úřad a to, co jim ukládá zákon.
www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Cesi-privlastnili-jste-si-uzemi-ktere-nebylo-vase-Az-se-omluvite-Nemcum-pak-teprve-budete-civilizovany-narod-Zijete-v-pohadkach-o-sve-velike-minulosti-rika-historik-376163
Žádné komentáře:
Okomentovat