Tomáš Krystlík
Pokročme k dalším případům české hlouposti v oboru
pojišťování vozidel. Výše pojistky má odrážet celkovou výši vyplacených ročních
zaviněných škod motorovými vozidly. Jelikož nelze zjistit, kde se bude
pojištěný vůz převážně pohybovat,
vychází se z toho, že převážně v okresu, kde je registrován a v jeho okolí. Předpokládá
se, že v oblastech s hustějším provozem dochází ročně k vícero nehodám, které
pojišťovny stojí celkem více peněz než nehody v oblastech s provozem nízkým. Z
toho plyne odstupňování výše pojistek podle okresu, kde je vozidlo
registrováno, s tím, že pojistné pro auto registrované ve městě je zpravidla vyšší
než pro tentýž typ vozu zaregistrovaný na venkově. K tomu zohledňují pojišťovny
věk řidiče, na Západě většinou jen do 25 let věku, jako rizikový faktor, který
má vliv na výši pojistky. Jelikož české pojišťovny metodiku odstupňování
ročních pojistných prémií podle věku majitele a řidičů tají, můžeme se jen o
pravidlech odstupňování prémií dohadovat.
Přikročme k dalšímu kritériu a to je typ vozu a jeho vliv na
četnost zaviněných nehod. Malý test pro čtenáře. Co si myslíte, že ovlivňuje
četnost a závažnost nehod z hlediska vozu? Máte to? Ne? Tak tedy:
Zásadně ovlivňuje výskyt nehod počet naháněných náprav, kdy vozy
s náhonem na všechny čtyři kola vykazují zřetelně vyšší nehodovost než stejný
typ auta s náhonem jen jedné nápravy. Mají tedy vyšší roční pojistné. Nebylo
tomu tak vždy. Když na Západě přicházely na trh první vozy s náhonem přední i
zadní nápravy, domnívaly se pojišťovny, že budou mít kvůli sezení na silnici
mnohem méně nehod. Opak byl pravdou - řidiči se na to spolehli a více riskovali
(stejný efekt byl pozorován u prvních vozů s ABS, řidiči se domnívali, že vše s ABS ubrzdí). Kromě toho čtyřkolky
nevarují těsně před dosažením hranice adheze svým neklidem - vůz jede stále
klidně a pak bez předchozího varování vystřelí mimo vozovku. Dnes to kompenzuje
v rámci fyzikálních mezí ESP (elektronickým stabilizačním programem ovládajícím
současně brzdění jednotlivých kol a přenos kroutícího momentu od motoru na ně),
v Německu od 1. 1. 2010 u nových vozů povinnost, v ČR není ESP dosud zákonem
předepsán. Západoevropské pojišťovny po roce dvou zareagovaly na vyšší
nehodovost čtyřkolek zvýšeným pojistným nad pojistné stejného typu s náhonem
jen jedné nápravy.
Vyšší výkon motoru skóruje s vyšší zaviněnou nehodovostí relativně
volně. Pojišťovny v západní Evropě, nemajíce v kdysi lepší rozlišení, vycházely
desetiletí z předpokladu, že vyšší výkon motoru přináší s sebou vyšší nehodovost,
aby cca před dvěma desetiletími přešly na statistická podchycení nehodovosti,
tj. jaký typ vozu daného výrobce s daným motorem a případně náhonem vzhledem k
celkovému počtu všech připuštěných aut daného typu způsobí nehod v celém státě.
Čili třeba největší a luxusní mercedes má nižší povinné ručení než malý a slabý
seat, ford nebo opel. Způsobeno tím, že velké a silné vozy si kupují převážně
lidé ve starším věku, až si na ně vydělají, a tato věková skupina jezdí opatrněji
než mladí řidiči, kterým se musí spokojit s levným a slabším vozem. A co dělají
české pojišťovny? S jedinou výjimkou, která odstupňovává pojistky podle výkonu
(AXA), činí tak podle objemu motoru, který jen slabě koreluje s počtem zaviněných
nehod. Obzvlášť mylná je tato pojistná filozofie u velkých objemů nepřeplňovaných dieselových
motorů se značně nízkým výkonem. Přitom pojišťovny mají dnes k dispozici data o
zaviněných nehodách, o výši škody, o místě registrace auta, typu auta, jeho
výkonu a podobně a k tomu hory počítačů. Lze si představit pádnější důkaz české
hlouposti?
A to jsme se nedostali k dalším projevům české blbosti
a to v systému malus-bonus, v částečném kaskopojištění a v uplatnění výluk
pojistného krytí. O tom příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat