čtvrtek 16. července 2015

Řekové iracionálnější Čechů?



Tomáš Krystlík

Když Bohumil Doležal před nedávnem napsal: „Řekové jsou drzejší než Češi, a to je co říci… V Řecku povstal národ, vedený neokomunistickými extremisty, proti vykořisťovatelům z Evropské unie, kteří do nich nainvestovali ohromné peníze, a teď mají tu drzost, že je chtějí zpátky, ačkoli každému musí být přece zjevné, že chudáci Řekové je už nemají, protože je všechny prošustrovali“, tiše jsem s ním souhlasil.

V referendu přes 60 % Řeků hlasovalo proti záchrannému plánu EU a IMF, aby včera (15. 7.) podle ČTK přes 70 % řeckého obyvatelstva s novým, ještě tvrdším záchranným plánem souhlasilo. Názorový veletoč během pár dní! Je schopno řecké obyvatelstvo vůbec racionálně uvažovat?

Německý ministr financí W. Schäuble se v rozhovoru Deutschlandfunku podle zprávy ČTK diplomaticky vyjádřil, že nynější vývoj v Řecku považuje za poněkud podivný, neboť řečtí poslanci v noci ze středy na čtvrtek (z 15. na 16. 7.) schválili přesně to, co předtím v referendu odmítli.

Podobně se v minulosti zachovali i Češi. Koncem září 1938 demonstrovali před druhou mobilizací své odhodlání proti Německu bojovat, aby o šest měsíců později, v březnu 1939 vydali témuž Německu kompletní výzbroj a výstroj československé armády bez porušení a zničení. Též značně iracionální.

Řekové ve vyvolávání nepřátelských emocí ve smyslu „Němci jsou naši nepřátelé“ (není to snad český axiom od poloviny 19. století?) vyčíslením údajných nároků Řecka vůči Německu (www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zaplatte-za-Hitlera-Potupene-Recko-vycislilo-castku-kterou-mu-pry-dluzi-Nemci-A-pridalo-podrobnosti-384163). Ale argumentují chybně, stejným způsobem jako Češi. Zde je třeba jisté vysvětlení.

Reparační konferenci v Paříži na podzim 1945 přihlásilo 18 poškozených států své reparační požadavky vůči Německu ze tří západních okupačních zón – bez SSSR a Polska, které se měly sanovat ze sovětské zóny. Podle míry válečných materiálních škod (nemateriální byly vyloučeny) byl stanoven percentuální princip reparací pro jednotlivé země. Když hodnota všeho reparačního majetku zařazeného do reparací pro ony země, včetně Řecka a ČSR, tvořil 100 %, ČSR měla obdržet z něj 4,57 %. Dostala do roku 1962, kdy reparace skončily, 4,23 % z hodnoty všeho reparačního majetku ze západních zón, tj. 93 % přislíbeného nároku reparační konferencí v Paříži v roce 1945. V speciální kategorii zboží, surovin a služeb obdržela místo konferencí stanovených 3 % jen 1,95 %, tj. 65 % slíbeného podílu. Protože reparační podíly byly stanoveny onou konferencí percentuálně z hodnoty majetku, který bude do reparací zařazen, tak žádný stát z oněch 18 nedostal to, co požadoval, ale jediné země, které dodnes protestují a vymýšlejí si, že byly proti ostatním nespravedlivě Německem odškodněny, je Česko a Řecko. Existují ale důkazy, že Československo celkovou výši svých reparačních nároků předložených konferenci v Paříži silně zmanipulovalo ve svůj prospěch a to na úkor oněch 17 ostatních států, ale to je již jiná kapitola. Výše uvedené čeští historici pečlivě zamlčují. Jelikož mentalita Řeků a Čechů je z výše uvedeného zřejmě dost podobná, tak pravděpodobně stejným způsobem zkreslilo i Řecko své reparační nároky.

Jak Řekové, tak i Češi se ohánějí tvrzením, že Německo nezaplatilo jejich přehnané reparační požadavky. Československý podvod lze celkem jednoduše na jednom jednoduchém příkladu dokázat. ČSR vyčíslila pro pařížskou konferenci v roce 1945 zanechaný německý zahraniční (z hlediska Německa) majetek v ČSR na cca 80 mil. USD, aby tuto částku v několika krocích v 50. letech snižovala až na 5 milionů USD (16krát méně než v roce 1945) a tím zvyšovala svůj reparační nárok, kdežto menší Dánsko uvedlo německý zahraniční majetek 14 milionů USD, Nizozemsko 32 mil. USD. To za situace, kdy Německo v protektorátu a v Sudetech mimo dosah spojeneckých bombardérů vybudovalo moderní průmysl. Těsně po skončení druhé světové války byl československý průmysl po Švýcarsku nejmodernější průmysl v Evropě. Západní spojenci kvůli studené válce tempo reparací zvolňovali, až je v roce 1962 zastavili. Rezignovali i na zbývající reparace sami sobě. 


www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Rekove-iracionalnejsi-Cechu-384331

www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Krystlik-Ti-Rekove-jsou-jako-Cesi-Nejdriv-chteji-bojovat-a-pak-stejne-vsechno-odevzdaji-384329
 

Žádné komentáře:

Okomentovat