Před 74 lety ČSSR odmítlo Marshallův plán. Měli jsme přijmout, neměli jsme poslouchat SSSR?

Vladimír Franta

Harry Truman v doktríně řekl (1947): „Semena totalitních režimů jsou živena utrpením a nedostatkem. Šíří se a rostou ve zlé půdě chudoby a svárů...“ Kde USA po válce investovaly, tam dnes vojenské základny. SSSR se po válce z ČSR stáhl… Měli jsme si nechat od USA zaplatit novou identitu, jako Němci? Ptáme se publicisty a novináře Tomáše Krystlíka.

Roku 1947 se poválečná ekonomika dostala do krize. Zasažena byla např. Itálie a Británii. Během války vzrostla prestiž komunistů (díky úspěšnému protinacistickému odboji), dělo se tak ve zmíněných zemích, ale i ve Francii či Řecku atd. Mínily proto USA svou pomoc Evropě ve formě Marshallova plánu altruisticky, nebo se nabídkou na obnovu Evropy snažily zastavit proces, kdy hrozilo, že v některých státech mocensky posílí právě komunisté?

Tomáš Krystlík: Oboje platí. Spojené státy měly zboží k rozdávání (válka nezasáhla USA, výroba běžela na plné obrátky, pozn. aut.). Samy by to nespotřebovaly. Spojené státy v rámci Trumanovy doktríny (od 12. 3. 1947 koncepce zahraniční politiky USA spočívající v zadržování sovětského bolševismu, přičemž všude na světě) poskytly nejdříve hospodářskou pomoc Turecku a Řecku.

Na jaře 1947 byli komunisté vytlačeni z francouzské a italské vlády a USA ohlásily Marshallův plán hospodářské pomoci evropským zemím. (pozn.: prof. Ivo Budil Sputniku telefonicky sdělil, že USA měly skutečně díky válce takový ekonomický přebytek, že hrozilo „přehřátí“ ekonomiky. Upotřebit zboží v rámci Marshallova plánu se tedy hodilo, a také Evropě pomohlo. Zajímavé, že kvůli strukturálním záležitostem Británie, která dostala největší krajíc, možností Plánu cele nevyužila…)

Pak že USA do chodu cizích zemí nezasahují. Proč rostla prestiž komunistů, dokonce na půdě USA? Neměla Amerika svou pomoc začít daleko dříve, třeba nějakým způsobem ještě za války? Jak významné byly dodávky UNRRA?

Socialismy všeho druhu – tedy i sovětský bolševismus a zejména nacismus – byly všude mezi válkami v oblibě; sám prezident USA F. D. Roosevelt byl radikální socialista. USA nemohly během války do obsazených zemí nacisty přece nic dodávat (jiný názor viz kniha Dušana Rovenského Zákulisí velké války, pozn. aut.).

Ekonomicky vzato: v roce 1945 představovaly dodávky UNRRA do Československa trojnásobek veškerého vývozu z ČSR. To vše při zmodernizovaném a prakticky neporušeném československém průmyslu. Ještě v roce 1947 tyto dodávky činily 70 % veškerého dovozu. V podstatě to ukazuje na neefektivitu československého hospodářství…

Obával se SSSR oprávněně, že jej USA chtěly připravit o válečné reparace? Nebyl to totiž SSSR, kdo trval na rozbití Německa…Jan Masaryk by plán obnovy uvítal v případě, pokud by dotyčná pomoc politicky nerozdělila Evropu, rovněž si nepřál pošramotit vztahy s SSSR…

V Evropě měla Rudá armáda dvojnásobnou převahu nad angloamerickými vojsky. Jak by Amerika měla připravit SSSR o reparace?

Pokud by se Německo rozdrobilo, nebyl by nástupnický stát (jako že nakonec nebyl), a tudíž žádné reparace pro SSSR…

Stalin nechtěl rozbití Německa na menší útvary, než byly okupační zóny, protože se nevzdal plánu, že v západní Evropě nastolí Rudá armáda – někdy v budoucnu – bolševismus. A k tomu potřeboval alespoň formálně celý německý stát. Marshallův plán nerozděloval Evropu, to Sovětský svaz svou nelibostí vůči němu Evropu rozdělil.

Kde USA získaly tak ohromné prostředky, aby mohly začít Evropě pomáhat finančně?

Zbraně jsou spotřební zboží (ničí se válkou, morálně zastarávají), nemají dlouhou životnost, takže stát, který zbrojí (vyrábí převážně „spotřební“ zboží), ekonomicky sílí. Z tohoto titulu si nemyslím, že měl pravdu Che Guevara, když říkal: „Ještě více Vietnamů (válek ve Vietnamu) a USA se ekonomicky zničí.“

V Praze se o Marshallovu plánu jednalo, pro jeden americký dokumentární film doktor Antonín Sum, tehdejší pracovník Ministerstva zahraničních věcí ČSR, připomněl, že 1/3 vlády byli komunisté, prý se vyjadřovali k věci nejprve pozitivně. V jiných zdrojích čteme, že v roce 1947 státní tajemník Clementis chtěl vyčkat na vyjádření Sovětů… Později si Stalin zavolal na kobereček tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda…

V Marshallově plánu, týkajícím se poválečné obnovy, spatřovala Moskva potvrzení, že se USA budou i nadále angažovat v Evropě a zaplní mocenské vakuum vzniklé oslabením Velké Británie a Francie, kam Moskva hodlala sama svým vlivem expandovat. Bylo však také jasné, že v západní Evropě podlehne Spojeným státům, protože není schopna obdobnou hospodářskou pomoc poskytnout.

Pomoc by se byla mohla vztahovat i na SSSR (bylo mu to nabídnuto, za války SSSR čerpal zboží z Lend Leasu, pozn. aut.), neboť Marshall prohlásil, že plán zahrnuje celou Evropu, resp. západně od Asie, tedy včetně SSSR. (Dle prof. Iva Budila, jak řekl Sputniku, Marshallův plán nebyl nabídnut Španělsku, pozn.). V červenci 1947 Stalin československé vládní delegaci v Moskvě nicméně nastínil, že Marshallův plán může znamenat „pokus o izolaci SSSR“, takže československou účast v projektu považuje za čin namířený proti SSSR… Sovětský vůdce dal na srozuměnou, že na přijetí nebo odmítnutí Marshallova plánu „závisí sovětsko – československé přátelství“.

Účast Československa na konferenci o Marshallově plánu v Paříži by se Sovětům příčila. Podle svědectví člena delegace, generálního tajemníka ministerstva zahraničí Arnošta Heidricha: „Stalin označil za cíl nynější sovětské politiky dostat Američany z Evropy a Asie… Marshallův plán je pro Spojené státy jen prostředkem, jak upevnit svůj politický a hospodářský vliv v Evropě…“

Z toho by vyplývalo, že Československo se na samém úsvitu moci komunistů rozhodlo, že americkým zájmům naproti nepůjde. Sovětský svaz počítal s tím, že kdyby moc Američanů v poválečné Evropě polevila, Francie i Británie by se octly v určité osamocenosti, což by naopak konvenovalo záměrům Sovětského svazu, který v těch časech usiloval o projekci svého vlivu i směrem západním.

Nabídl nakonec Sovětský svaz Československu nějakou alternativu Marshallova plánu?

Nikoliv. Nebyl s to.

Díky za rozhovor.

https://cz.sputniknews.com/20210702/pred-74-lety-cssr-odmitlo-marshalluv-plan-meli-jsme-prijmout-nemeli-jsme-poslouchat-sssr-15035560.html