středa 21. dubna 2021

SYMBOLY ČEŠSTVÍ

NÁRODNÍ MÝTY PODVRHY A LŽI (3)

Tomáš Krystlík


  Obrozenci, aby doložili svůj českoslovanský nárok na české země, vydávali Bóje za potomky Slovanů. To vyvrátil František Palacký. Na druhé straně tvrdil sám Palacký nesmysly, například že Přemyslovci byli jazykoví Češi a že v Čechách do 16. století neexistovalo nevolnictví. Existovalo. Jan Kollár psal ve Staroitalii slavjanské, že množství holubů v Benátkách je dokladem slovanských vlivů v této oblasti, protože holubi jsou u Slovanů oblíbení jako symbol čisté lásky. Také tvrdil, že Etruskové, Latinové, Rhétové, Umbrové a další kmeny v Itálii jsou v podstatě kmeny slovanské. Podle podoby dochovaných názvů a nápisů se se snažil dokazovat příbuznost se slovanskými jazyky. Ve Slávy dceři učinil z holuba symbol slovanský, především symbol slovanské snášenlivosti a mírumilovnosti, což naprosto odporuje agresivnímu chování holubů mezi sebou. V Niederleho Životě starých Slovanů se píše: „Za vlády Niklotovy, když se Polabští Slované vrátili k pohanství, byli pozůstalí křesťané zbavováni vnitřností a přibíjeni na kříž. Biskupovi Janovi roku 1068 usekali ruce a nohy, tělo vyhodili na cestu a hlavu obětovali Radegastu.“

  

  Ústředním slovanským symbolem v několikrát přepisované Slávy dceři se stala lípa. S lípou souvisejí „med“ a „včely“ coby další symboly slovanství, jako u dubu jsou to „žaludy“ a „kanci“ coby symboly němectví. Med a žaludy stojí v protikladu sladký – hořký, včela a kanec symbolizují protiklad Slovana a Němce jako tvůrce a uživatele hodnot, tedy protiklad pracovitost – poživačnost. „Pověz, nepadá-li z lípy med sladčeji než žalud do žaludka?“, nebo: „Žaludy k sobě vábí jen žravé, poživačné vepře, zatímco lípa přitahuje pilné, pracovité a obětavé včely.“

  

  Proti mužskému, německému dubu stojí v Kollárově básnické skladbě ženská lípa jako symbol české (slovanské) mírnosti, mírumilovnosti a holubičí povahy – v němčině je ale dub, Eiche, femininum. S tvrdým dřevem německého stromu kontrastuje měkké, poddajné dřevo stromu slovanského. Z tohoto klání vycházela lípa vítězně; v symbolické rovině dokládala přednosti a ctnosti zakomplexovaného národa, vyváděla jej do idylického prostoru vůně, květů, poddajnosti, radostného rolničení, do světa pracovitých včel a arkadických úlů. Jiný výklad praví, že lípa se stala proto českým národním stromem, neboť kvete až na přelomu června a července, kdy již nehrozí mrazíky, a že tedy vlastnostmi českého národa odvozenými z lípy jsou opatrnictví a neochota riskovat.

  

  Český svět stál v přímém protikladu ke kultuře, ne tedy jen německé, nýbrž ke kultuře vůbec. Představoval v dobovém povědomí spíše svět přírody. Českost byla synonymem dětinskosti, přírodnosti, nedotčenosti moderním světem; česká kultura byla vlastně contradictio in adiecto. 



PADĚLKY


  V atmosféře, kdy se pravda přizpůsobovala momentálním potřebám a v podstatě nic neznamenala, kdy převládaly lži, překrucování a podvrhy, se nedivme, že Václav Hanka v roce 1817 ve Dvoře Králové „nachází“ objemný rukopisný zlomek z rozsáhlého kodexu staré české poezie, tzv. Rukopis královédvorský, hlásící se písmem zhruba do 13. století. 

  

  V roce 1818 dostává nejvyšší purkrabí František Antonín hrabě Kolowrat anonymně poštou Libušin soud, později označovaný jako Rukopis zelenohorský, podle písma z 9.–10. století. 

  

  V roce 1819 „nachází“ scriptor univerzitní knihovny Jan Zimmermann Milostnou píseň krále Václava, mající dokázat, že původně německy psaná památka je dodatečným překladem z českého originálu, připisovaného Václavovi I. 

  

  V roce 1827 „objevuje“ za Hankovy asistence lexikograf Eberhardt Gottlieb Graff české glosy v Mater verborum. 

  

  O rok později sám Hanka „nachází“ meziřádkový překlad svatojanského evangelia. 

  

  Ve stejný rok vznikají i padělky žalmu 109 a 145 v muzejním glosovaném žaltáři. 

  

  Tyto podvrhy nebyly jediné. Když chtěl John Bowring v Londýně v třicátých létech 19. století vydat antologii české poezie, František Ladislav Čelakovský mu podvrhuje neexistující básnířku Žofii Jandovou, pod jejímž jménem zveřejnil několik svých básní. Věc Čelakovský utajoval i před svými přáteli, ale pak se jednomu z nich, Josefu Vlastimilu Kamarýtovi, přiznal. Když později Bowring žádá o životopisy všech básníků, jejichž díla mají být uvedena v antologii, Čelakovský neváhá a potřebný, zcela vymyšlený životopis Jandové Bowringovi posílá.

  

  Čelakovský se v jednom dopise Kamarýtovi zmiňuje o probíhající akci sběru německých lidových písní a podotýká, že již k tomu účelu přeložil „některé naše české“ a hodlá je „vydávati za německé“. Jako pilný mystifikátor vydával velmi často svoje vlastní básně za díla jiných autorů – zmnožoval tím počet českých básníků. 

  

  I Karel Havlíček se uchyluje k podobným praktikám – posílá do Květů odpověď na básně Ivana Čecha tak, aby to vypadalo, „že to opravdu ženská napsala“. 

  

  Jan Kollár zařazuje podvrhy do své antologie písní slovenských. 

  

  Čelakovský zase přidává do svých Slovanských písní básně umělé.

  

  Příjmení se počešťovala, vytvářela se křestní jména, která byla projekcí osoby příjemce do říše ideálů, do říše čistých nemateriálních hodnot, v níž dotyčná osoba existuje jen vztahem k obecným kategoriím, kterými jsou například pravda (Prav/d/omil), krása (Krasoslav), dobro (Dobromil), slovanství (Slavomil, Slavoj), vlast (Vlastislav, Vlastimil), národ (Čechomil, Rodomil), zpěv (Zpěvomil), statečnost (Bojislav, Bořivoj, Vladivoj), mírnost (Mirovít, Myslimír) a podobně.

  

  Používání češtiny se tehdy potýkalo se značnými problémy. Pokud byla na dopisu uvedena adresa v češtině, ohrožovalo to doručení zásilky; oslovení osoby česky mimo vlastenecký kruh se považovalo za faux pas. Čeština byla považována za mimokulturní jazyk, nevhodný pro vyšší sociální funkce. Ale vlastencům šlo o to, aby byla co nejrychleji přijata navzdory tomu, že byla teprve dotvářena, a to v podobě naprosto umělé. Nutně se stala jazykem pouze několika vyvolených. Jedna z Tylových figurek to popisuje příznačně: „Chtějí ubohé staré češtině na nohy pomoci, přitom ale takovým jazykem mluvějí a takovým jazykem píší, že jim živá duše nerozumí.“ Hovořit a psát česky bylo věcí volby, a mnoho nejvýznamnějších představitelů vlastenecké společnosti se přiznalo k malé počáteční znalosti češtiny – od Josefa Jungmanna a Pavla Josefa Šafaříka až po Karla Havlíčka. Bedřich Smetana se česky do smrti pořádně nenaučil. A co více: hluboko do druhé poloviny 19. století hodně jazykově českých národnostně uvědomělých vzdělanců neovládalo pořádně češtinu, zejména psaní.


https://www.historieblog.cz/2021/04/narodni-myty-podvrhy-a-lzi-3-symboly-cesstvi/



  


61 komentářů:

  1. Slovanska snasenlivost a mirumilovnost.21. dubna 2021 13:03

    Tu slovanskou snasenlivost nam nelepe dokazuji ty "pratelske" vztahy mezi Rusy a Polaky, Polaky a Ukrajinci, Srby a Chorvaty a u Cechu pak mezi Premyslovci a Slavnikovci.
    Sama mirumilovnost, jen co je pravda.

    OdpovědětSmazat
  2. Narodnostne uvedomelych vzdelancu neovladalo poradne cestinu.21. dubna 2021 13:15

    Tak to je svata pravda a zaroven ostuda tech narodnostne uvedomelych vzdelancu.
    Na pr. Jana Kollara manzelka Wilhelmina se nikdy nenaucila cesky a pri tom ji daval Kollar za vzor dokonale slovanske zeny.
    A ten Celakovsky musel navic byt pekny vykuk z temi jeho podvrhy.

    OdpovědětSmazat
  3. Vy jste tragický germanofil a čechofob. Kouříte téměř nenaleznutelného ptáka Posseltovi. Je mi z vás zle, odporná kreaturo. Divím se, že vás ještě nikdo nweodpráskl. Možná je to tím, že jsme taková holubičí povaha a sneseme i hoivada vašeho typu :-) Jinde byste si to nedovolil, to by vás hnali, zmrde..

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No hlavne ze ceskej narod lezl do rite Rusakum 40 let a jeste dnes ty bolsevicky kurvy volite do vlady.
      Dnes by ty slavny Cesi bez tech Nemcu byli v ty sami riti jako za bolsevika.
      Posselt ani Krystlik s tim neme nic spolecnyho.

      Smazat
    2. Je v Cesku vubec neco ceske??22. dubna 2021 12:16

      Podle toho co Nemci v CR vsechno vlastni, by se dalo o Cesich rici, ze jsou germanofilove.

      https://tn.nova.cz/clanek/co-u-nas-patri-nemcum-rozhodne-to-neni-jen-skoda.html

      Smazat
    3. To je pravda! Bez Němců by v kotlině vůbec nic nebylo. Tedy kromě potrhlých vlastenčíků.

      Smazat
    4. Clovek nepotrebuje chodit pro ty dukazy daleko.
      Treba ta "slavna" ceska Skodovka byla 40let na urovni lepsiho Trabanta, ale jakmile to Nemci vzali do vlastnich rukou, tak se ji Cesi najednou mohou vsude chlubit, a tak je to se vsim, co v te kotline vzali do rukou Nemci.
      A co se tyce te "dokonale" cestiny, tak malokdo snad vi, ze pro zakladni remesla nemeli Cesi bez nemciny ani svuj vlastni vyraz pro sroub, plech nebo drat a dokonce i pro barvu.
      Nebo jak by se asi jmenoval cesky president, komunisty tolik oslavovany jako prvni delnicky president,bez nemeckych vyrazu.

      Smazat
  4. 1. nejde o holuby Krystliku, ale o holubice, symbol míru, snášenlivosti, lásky k bližnimu, a naděje popsané již v Bibli, (Noemova archa) a dodnes symbolem OSN!
    2. Cesta z pohanství ke křesťanství byla vždy krvavá. Karel Veliký tak podmanil Sasko useknutím 4,500 hlav tvrdohlavým Němcům když se vrátili k pohanskému bohu v podobě stomu DUB ! („Verdener Blutgericht“).
    3.To že pozůstatky Slovanských kmenů dodnes žijí v Itálii není žádné tajemství. Například (Slavomolisano) a některá slova byla převzata do hovorové Italštiny. (Ciao)

    Ovšem naprosto uznávám že Vy svoje stanovisko lží a nesmyslů nikdy nezměníte!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nejde o holuby, ale o holubice??22. dubna 2021 11:14

      Vy chytroline poznate rozdil mezi holubem a holubici? A podle te Bible vypustil ten Noem holubici, nebo to byl holub?
      A jestlipak poznate bejka od vola?

      Mimochodem, vy jste expert na historii, ze poznate v tom neprebernem mnozstvi historickych vykladu co jsou lzi, nebo nesmysly? Ani mezi historiky neni jednostranny vyklad vy mudroSLAVE.

      Smazat
    2. Re: Pozustatky slovanskych KMENU v Italii....??

      V Italii zije dodnes pouze jeden slovansky kmen (nikolv vice) a sice chorvatsky.
      Kdyz pouzivate mnozne cislo "kmeny", tak jiste znate i ty jine kmeny, o kterych ani historici nevedi. :-))

      Smazat
    3. 11:14 Kapišto, Putinova krysa Krystlík už brzy přijde o řídícího důstojníka. Komu pak budeš lízat prdel?

      Smazat
    4. Mistni sasek opet v akci. :-))

      Smazat
    5. Blbecku Kapisto,
      sčítání lidu 1910 Friuli Venezia Giulia, 60 000 Slovanu.
      Fiume 1910, 15 000 a Gorizia 12 000 Italu a 11 000 Slovanu.
      * Vesnice Vico a Peschici byly založeny Slovany, kteří pod velením Sueripola Capitana porazili Saracény napadající Gargano v roce 970. Byli pozváni císařem Ottou I., který je poté odměnil pozemky na poloostrově.
      * Na Gargana upozornil expert na jazyky a dialekty, kterými se mluví v jižní Itálii, Gerhard Rohlfs. Při studiu dialektů Garganic ve 40. a 50. letech poznal asi 17 slov slovanského původu, zejména ve výše zmíněné Peschici,
      * Vojenská dovednost a síla slovanských osadníků je zmiňována také na Sicílii v roce 1079, kdy během obléhání Taorminy ohrožovali život Robertova bratra, vévody Rogera.
      * slovanská přítomnost v Itálii představuje určité důkazy o samosprávě a zbytky místního dialektu, které přežily do našeho století

      Smazat
    6. Ah, Kapisto, Kapisto, "Pidgen" a "Dove". Ale to je nad tvoje pochopení!

      Když Krystlik napíše že holubi jsou k sobě "agresivní" tak je blbej jako ty ! Asi nikdy nebyl v Německu na mši svate v Kostele!

      Smazat
    7. Kapista, je krystlikuv pucflek, zase vystrcil hlavu z jeho riti!

      Virus Free

      Smazat
    8. Hochu, ty jsi toho videl v zivote jeste moc malo kdyz nevis, ze holubi jsou mezi sebou agresivni.

      Smazat
  5. Když budu pane Krystlíku všechny VAše argumenty akceptovat -tj. nevyzrálost českého jazyka, kultury etc. Tak mi v tom všem chybí jedna základní věc - a to je motivace. Motivace těch obrozenců - proč to tedy dělali, když čeština byla v úpadku a vlastně o ní nikdo nestál? Proč se ten Smetana vůbec učil česky a hlásil se k české národnosti? Na to umíte odpovědět?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ad 13:21: Romantismus, Herderovy teze a Jungmannova definice cz-národa, civilizační vlivy od středověku víceméně pouze od Němců nebo přes Němce, kulturní zaostalost česky mluvících vůči německy mluvícím ve stejném státě.

      Smazat
    2. Ad 13:21: U Friedricha Smetany to byl tlak okolí. Slavná minulost česky mluvících končící na Bílé hoře. Další období spojeno s úpadkem cz-jazyka. Vliv romantismu: vytvořit znova použitelný jazyk, protože bez něj podle Herdera není kmen ani národ.

      Smazat
  6. Ha,Ha,Ha, zase Kapista, to bude prcina !

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zkuste tomu mistnimu saskovi napsat, ze i holubi jsou mezi sebou agresivni a urcete vas taky nazve Kapistou, jako kazdeho kdo ma vetsi vedomosti a prehled nez ma sam.

      Smazat
    2. Kapisto, je víkend, tak nám napiš zase nějakou zábavnou blbost, a dej si na tom záležet, poslední dobou jsi to odflakmul ty lajdáku !

      Smazat
    3. Tajtrliku, zacinas byt s tim Kapistou unavnej..25. dubna 2021 10:28

      Doposud tady byla s tebou sranda kdyz jsi nas tady bavil s tim tvym Kapistou, kteryho jsi snad videl vsude. Ovsem posledni dobou zacinas bejt s tim Kapistou nudnej a ta uroven tvych prispevku je na urovni primitiva a cim dal ubozejsi.

      Smazat
    4. Kapisto, ty jsi takovy blbecek, zase se hlasis, misto toho aby jsi to ignoroval kdyz te to sere !

      Smazat
    5. Vy "Kapisto" zrejme trpite fatou morganou, ponevadz ten Kapista, ktery se vam stale zda, se nehlasi, pouze vas ma za fackovaciho panaka.
      Dokonce vas dokaze tak vyprovokovat, ze se pak ve vasich reakcich jen zesmesnujete.

      Smazat
  7. Jo to mate tezky, Krystlik je z Prahy a tam psi serou na ulici a holubi na lidi !

    OdpovědětSmazat
  8. Co napsal Kollar (slovak) o Slovanech v Italii si kazdy muze precist zde: https://books.google.ca/books?id=IUIBf7HYL4oC&printsec=frontcover&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false strana 95. Jmenuje se to: Cestopis obsahující cestu do Horní Italie a odtud přes Tyrolsko a Bavorsko

    Je podstatne lepsi si precist original, a ne Krystlikovu nenavistnou interpretaci. Na rozdil od Krystlika,Kollar tam cestoval v roce 1962.

    OdpovědětSmazat
  9. Oprava 1862, kniha je take ulozena ve Vidni, ale dostupna, tak jako jeho dalsi knihy na internetu, zadarmo !

    OdpovědětSmazat
  10. Kollárův cestopis26. dubna 2021 9:56


    …je pouze dennik cestujícího člověka v roce 1841 po Bavorsku, zemí Alpských do Itálie a není to žádná propaganda Českého národa či Slovanů. To je VÝMYSL pana KRYSTLIKA>Jeho popis o « Holubech » v Benátkách, a Slovanech tam usídlených nemá nic společného s Kryslikovou interpretaci « Staroitalii Slavjanské ». Kollár se diví kolik holubů je na náměstí Svatého Marka a vysvetluje co « Holubice » znamená ve Slovanské, Německé, Řecké a také v Římské mytologií. To už Krystlik rád vynechal !

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kollaruv cestopis neni zadna ceska nebo slovanska propaganda??26. dubna 2021 13:26

      Cetl jste vubec ten cestopis?
      Vzdyt tam jmenuje desitky mist ve Svajcu, ktera nesou ceska nebo slovanska jmena, nehlede na str. 193 a 194 jeho zesmesnovani nemeckych vyrazu a chvaleni ceskych vyrazu.
      Vzdyt tam taky pomlouva ceskeho basnika Zdirada Polaka, ze zosklivuje cestinu.
      Je to v te pasazi, kde se pta zdali Polak nekdy slysel polske
      prislowi?

      Smazat
    2. Zde na pr na str. 101 to o Kollarove vztahu k Nemcum nejlepe vyjadrila pani Hasowa v rozhovoru s Kollarem:

      "Nu, ja sem to jiz davno slysela ano kdesi i cetla o Was pane Kollare, ze ste Wy weliky pritel Slowjanuv a nepritel Nemcuv"

      Smazat
  11. Na příklad, strana.14626. dubna 2021 9:57

    …. Kollárův popis sklářského umění v Benátkách je z roku 1841……Dělnici jsou polonazí v potu plavající a obyčejné krátký čas žijí. Když jsem zrcadlo své Ludmilce kupoval s panem Doležálkem, ozvalo se nám z velkou radostí několik Čechův zde pracující. Milý Bože, kde jste se tu vzali? My jsme z Českých skelných fabrik sem připutovali ke broušení a hlazení skla. Poněvadž tito Vlachové tomu umění nerozumí.
    Čechové a učitelé Benátčanův? Držte se spolu, máte školu a nebo se němčíte a vlašite? Inu máme, pokynul plecemi a umlknul.
    Zdá se Vám to jako propaganda Českého Národa ? No a tak je to se zbytkem Krystlikovy propagandy.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Cesi prisli ucit do Benatek, jak brousit a hladit sklo??27. dubna 2021 10:25

      To mohl napsat pouze zaniceny cesky vlastenec. Jestli Kollar potkal Cechy v Benatskych sklarnach, tak jen proto, ze se tam Cesi od Benatcanu prijeli ucit a ne naopak.

      Smazat
    2. Český vlastenec bývá zpravidla hlupák, který jedná na základě svých zcestných pudů. Pravopis své mateřštiny většinou moc neovládá, o znalosti cizích jazyků ani nemluvě.

      Smazat
    3. 10:24 Zrejme v tom mate zkusenost Kapisto! Anglicky jste se nenaucil a cesky zapomel !

      Smazat
    4. Samozrejme ze Cesi ale take Nemci z Cech ucili v Benatkach jak brousit prave kristalove sklo 24% lead oxide,a take leptane kyselinou coz v Benatkach neumeli. Sklo z Ceskych zemi pouziva Britska kralovna, Vatikan a treba i Sophia Loren objednala 2 sady exklusivniho leptaneho skla z Cech. Benatske sklo bylo slavne pro svou barvu a kompozici, ale ne pro kristal tak jak ho zname dnes. Kdo muze zapomenout na ty hordy Italu vykupujici sklo v Praze v 1990 az dodnes! Je ale fair to say "Bez Nemcu Sudetaku by to asi v Cechach neexistovalo. Po te jezdili Cesi jak Nemci po svete ucit tohle remeslo, a co Kollar popisuje naprosto pravdive.

      Smazat
    5. Anonyme 3:19, to ses tak blbej, ze si neumis nastavit ceskou diakritiku?

      Smazat
    6. Co Kollar popisuje je naprosto pravdive??29. dubna 2021 12:47

      No ja osobne dam prednost co uvadi Britannica, a tam teda o Cesich jako "vyjimecni" sklari neni ani zminka, zato o Benatkach a Nemcich v oboru vyroby a zpracovani skla je tam toho hodne.
      Ovsem mate pravdu v tom, ze bez tech Nemcu, obyvatelu Bohemie, by Cesi byli nula. I to brouseni zavedl v Bohemii Nemec Caspar Lehmann.

      https://www.britannica.com/topic/glass-properties-composition-and-industrial-production-234890/History-of-glassmaking

      https://www.britannica.com/art/glassware/Byzantium











      https://www.britannica.com/art/glassware/Byzantium

      Smazat
    7. Kapisto, DIAKRITIKA vcetne Tebe, mi muze byt u PRDELE !

      Smazat
    8. Anonym @ 21:41

      Procpak tedy na toho Kapistu reagujete, kdyz ho mate u pr..ele?

      Mimochodem, ve vasem prispevku pod clankem "Zmateni cestiny po Babylonskem zpusobu" 19. dubna v 19:29 vas ta DIAKRITIKA dost zajimala, cim to, ze najednou NE?
      Vite vubec jak se jmenujete?

      Smazat
  12. No on by se dneska Kollar se svym oslavovanim a vyzdvihovanim Slovanu a zvlaste Cechu nad Nemci strasne divil, ze oproti tem Nemcum maji vsichni Slovane dohromady mene nez polovinu Nobelovek nez maji Nemci.
    A to do tech slovanskych jmen patri treba takova jmena jako je Peres, Hoffmann, Shally, Reichstein, atd. a u Rusu je dokonce zahrnuta i ta Polka Sklodowska (2x) a Sienkiewitcz. Oba jsou tez zahrnuty mezi Polaky.
    Takze toho Kollara musi clovek brat s reservou a to jeste s velikou.

    OdpovědětSmazat
  13. Ono tech Nemcu taky je 10x vice nez nez Cechu, a mohlo by rici ze Zidi maji 2x tolik Nobelovek nez znacne pocetnejsi Nemci.

    Kollar byl velice vzdelany clovek, ovladal 4 jazyky Universitni vyse, dnes "statnice" profesor archeologie University ve Vidni.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kdybyste poradne cetl, tak ten pomer Nobelovek je udan mezi Nemci a Slovany, kterych je rozhodne vice jak Nemcu.
      Vy nepocitate mezi Nemce Zidy, kteri ziskali Nobelovku? Tak to byste byl dobry nacista, ti je taky nepovaovali za Nemce.
      Ovsem do poctu obeti Cechu za valky pocitate i Zidy, mate zvlastni rozliseni pro zidy v Nemecku a v Cesku.

      Kollar mohl byt vzdelany, ale to neznamena, ze by byl odbornik v oboru sklarstvi.

      Smazat
    2. Zidi se za Nemce nepovazuji, a Kollar se za odbornika ve sklarstvi nepovazoval, byl tam jak sam pise na ceste a koupil manzelce zrcadlo.

      Smazat
    3. Zidi se za Nemce nepovazuji??30. dubna 2021 10:50

      Zase jeden mudroslav, ktery toho malo vi, ale zato hyri "moudrem".

      "Most Jews in Germany (about 400,000 people) held German citizenship. Many of these Jews came from families who had been in Germany for centuries. These families spoke German as their primary language. Most considered themselves German. In some cases, they had intermarried with non-Jews".

      Smazat
  14. Kollár byl velice vážený ve Vídni, professor archeologie, obdivoval Císaře, jemuž věnoval svůj cestopis. Měl rád Goethe, Německou kulturu v Německu.

    Neměl rád sprzněnou Němčinu v Čechách, tak i jiné sprzněné jazyky Slovanské a miloval Latinu. Míšen : “Nikde není jak zde krásnější Němčiny slyšno...”

    Než přišli s nebe poslové čtyři …. čest jejich jménům. Císař Leopold, Josef, František a panující teď FERDINAND.

    “Znám jen dvě vlasti: Čechy a Uhry, zde bydlí tělo mé, tam duch můj ”.
    Návěští potomkům: “Bratri nesuďte o nás, co a jak sme psáti my mohli, nýbrž jen co a jak sme směli, suďte nás”.

    OdpovědětSmazat
  15. Podle te knihy od Kollara: "Cestopis obsahujici cestu do Horni Italie...", tak ty Nemce Kollar moc v lasce nemel. Viz Str. 101, 193 a 194,jak je uvedeno vyse.
    Zato svou manzelku Nemku, asi rad mel, kdyz ji daval za vzor slovanske zeny. :-))

    OdpovědětSmazat
  16. Naopak, Kollar mel Nemce rad jak sam pise, ale v Nemecku!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kollar mel Nemce rad.30. dubna 2021 10:37

      Hlavne tu Wilhelminu z Jeny, inu cesky vlastenec kazdym coulem. :-))

      Smazat
  17. Pro Nemce je slovansky jazyk tezko vyslo­vitelny, proto vsechno ponemcuji. Nejsou­ ojedineli !

    ­
    APPENDIX 1­

    ­
    List of place names in modern Germany, a­ppearing in the text, and their original­ Slavic

    ­
    names. Almost all being still used by th­e Sorbs of Lusatia in Germany.

    ­
    Altenburg - Starohrod­

    ­
    Bad Doberan - Doberan­

    ­
    Berlin - Barlin­

    ­
    Bautzen - Budyšin­

    ­
    Berg on Rügen - Góra­

    ­
    Brandenburg - Branibor­

    ­
    Calau - Kalawa­

    ­
    Cottbus - Chocebuž­

    ­
    Dargun - Dargun­

    ­
    Doberlug - Dobryług­

    ­
    Demmin - Dymin­

    ­
    Dresden - Drje­ź­džany­

    ­
    Elbe river - Łobjo­

    ­
    Erfurt - Jarobrod­

    ­
    Groitsch - Grodziš­ć­o­

    ­
    Havel river - Hobola­

    ­
    Havelberg - Hobolin­

    ­
    Jahna - Gana (does not exist anymore)­

    ­
    Köpenick - Kopjenik­

    ­
    Lebus - Lubuš­

    ­
    Lübeck - Lubice­

    ­
    Magdeburg - D­źě­win­

    ­
    Merseburg - Mjezybor­

    ­
    Meissen - Mišno­

    ­
    Mulde river - Modła­

    ­
    Naumburg - Namgrad­

    ­
    Oder river - Wodra­

    ­
    Oldenburg - Starigrad­

    ­
    Peene river - Pjana­

    ­
    Platkow - Błoto­

    ­
    Prignitz region - Pregnica­

    ­
    Rethra - Radegos­ć ­(does not exist anymore)­

    ­
    Ratzeburg - Ratibor­

    ­
    Rochlitz - Rochelice­

    ­
    Rostock - Roztoka­

    ­
    Saale river - Soława­

    ­
    Schwerin - Swary­ň­

    ­
    Stolp - Stołp­

    ­
    Tornow - Tornow­

    ­
    Usedom island - Uznoim­

    ­
    Werben - Wjerbno­

    ­
    Wismar - Wyšomir­

    ­
    Zwikau - ­Ś­wikawa­

    ­

    ­ ­ ­ ­ ­ ­
    Virus-free. ­www.avg.com­ ­
    ­
    ­ ­
    ­

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nestacilo by dat pouze odkaz na "Germanization of the land between the Elbe-Saale and Oder" ??
      Misto zbytecneho zabirani mista opisovanim tech mist?











      Smazat
    2. ­ ­
      ­ ­
      ­
      Nic Vam do toho neni, ale ­nestačilo by to­,­ ­Krystlik­ taky ­nedává­ ­odkaz­ ­na­ ­text­ ­svého­ článku ­v­ ­CS­ ­Magazín­ ­a­ ­dalších­ ­plátkách­,­ ­že­ ­ano­?­ ­A­ ­místa­ ­tu­ ­je­ ­spousta­,­ ­nakonec­ ­to­ ­klidně­ může ­vymazat­!­

      ­

      ­ ­ ­ ­ ­ ­
      Virus-free. ­www.avg.com­ ­
      ­
      ­ ­
      ­

      Smazat
    3. Co to tady postujete zase za kraviny s poněmčováním? Jste vůbec při smyslech, Slovane pošahaný?

      Smazat
    4. Kapisto ad. 11:21, zase máš mentální průjem. Tak se poser blbečku!

      Smazat
    5. Sasku, ja mel za to, ze toho Kapistu mas u prdele, aspon jsi to nedavno prohlasoval, tak co tak najednou mas o nej starost? :-))

      Smazat
  18. Jan Kollár byl rozhodně kontraverzni, na Vídeňské Universitě učil na pozvání, katedra Archeologie slovanských dějin a jazyků. Ve sve poezii, mimo jiné napsal:

    Kdo vlastně naučil psati Slováky řeč?
    Kdo knih zásoboval vždy jen poklady?
    Kdo rozhojnil jejich kmen?
    Kdo zlidnil všemi pouště?

    Čech.

    OdpovědětSmazat
  19. Ano, Němci i Češi poněmčovali Češtinu. Němci z důvodu panovačnosti a Češi kteří chtěli být jako oni, proto se říká "Poturčenec horší Turka". Kollár jako Slovák, chtěl udržet jazykovou čistotu a pokládal "UHRY" za svůj domov.

    Výslovnost češtiny pro Němce je těžší než němčina pro Čechy. Na druhé straně záludností české abecedy, jako jsou písmena "ř" a "r" je těžká i pro KTYSTLIKA který neumí vyslovit dokonalé "r" a ráčkuje zřejmě od narození.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ad 18:59: Z čeho tak usuzujete? V češtině neráčkuji, německá slova s "r" jsou vyslovena německým způsobem = polohrdelním "r", což se Vám jeví jako ráčkování.

      Smazat
    2. Nemci ponemcovali cestinu??3. května 2021 10:05

      Jo, a dnes poanglictujou Americani a Anglicane cestinu.
      Clovece, kam na tyhle moudra chodite.
      Kdyz je nejaka rec omezena v modernich vyrazech (jako treba ta cestina), tak MUSI prejimat cizi vyrazy a nikdo je k tomu nenuti.
      Hockej, Golf, Voleyball, atd. Cesi neznali, tak ty vyrazy MUSELI prejmout, a rozhodne to proto z Cechu poturcence necini.

      Smazat
    3. Hockej, Golf, Voleyball, poanglictujou ???3. května 2021 22:11

      10:05 Jak zde již někdo napsal, "Anglicky se nenaučil a Česky zapomněl ", a tak se przní jazyky !

      Smazat
    4. Nepopiram, ze bych neco z cestny zapomnel, ale rozhodne vim, ze "cesky" se pise s malym "c".
      Nejsem jako ten mistni sasek, abych se chlubil s anglictinou, ale to co znam mi staci.

      Smazat