Cvičí vůbec někdo české policajty, hasiče a řidiče záchranek jak jezdit s modrými majáky a se sirénou?

Tomáš Krystlík

 19. 11. 2020 se možná stane památným dnem – o umění řidičů Policie ČR se na vlastní oči mohla přesvědčit cizina při havárii policejního hlídkového vozu pár kilometrů za hranicí v saském Großschönau.

Ale to je jen jakási imaginární špička ledovce vyčnívající nad hladinu. Česká média pravidelně hlásí havárie aut policejních, hasičských nebo záchranné služby, relativně často s těžce raněnými a mrtvými. Zejména přicházejí o život nemocní v sanitkách a sedící na místě spolujezdce, kteří zřejmě nebývají připoutáni. Za tři měsíce bývá v ČR víc takových případů, než takových případů v Německu za tři desetiletí. V čem to asi může být? 

Určitě ne v pravidelných ročních kurzech a přezkušování profesionálních řidičů. Jenže zřejmě nikdo neučí řidiče vozidel s absolutním právem jízdy praktickým dovednostem při jízdách vyšší rychlostí s majákem a sirénou v běžném provozu. Kdyby tomu bylo naopak, nejezdili by policajti, záchranky jako prasata. První jejich prohřešek: spoléhají na absolutní přednost v jízdě jen se zapnutými modrými majáky, přičemž zákon předepisuje, že pro absolutní právo jízdy musí být zapnuta i siréna. Dále dojde-li k nehodě s jiným vozem, že bude vina českými soudy vždy přičtena protistraně. Ale to je naprosto scestné. Západoevropští policajti, sanitky, hasiči mají právo absolutní přednosti jízdy, ale nesmějí však způsobit nehodu s jiným vozem. Pokud k ní dojde, je soudem posuzována i míra jejich zavinění. To je v Česku neznámé. Vina padá na vůz zapletený do havárie. Samozřejmě, pokud není účastníkem nehody další auto, nezbývá českému soudu nic jiného než posoudit míru zavinění řidiče vozu s modrým světlem.

Prostě a jednoduše: policajti, řidiči záchranek a hasičských vozů nedovedou jezdit v režimu absolutního práva jízdy.