Stát se chystá řidiče perzekvovat

Tomáš Krystlík

a to uzákoněním minimálního rozestupu za sebou jedoucími vozidly. Definování minimálního odstupu není nic nového pod sluncem, na západ od českých hranic platí v závislosti na rychlosti již dlouhá léta. Jenže český předpis tak, jak byl navržen, ve spojitosti se zažitými zvyklostmi českých řidičů a s českým úředním zvykem trestat, bude mít důsledky spíše neblahé. Ne, že by dodržování rozestupu mezi auty, aby se dalo i v nouzi zastavit bez kolize se zadní částí vozu předchozího, nebylo žádoucí. Je a velmi! O tom nikdo rozumný nepochybuje. Leč okolnosti návrhu novelizace silničního zákona budí podezření, že minimální odstup se v rukou státu stane účinným nástrojem, jak většinu řidičů zbavit během pár let řidičského oprávnění, přičemž jeho vynucování povede zřejmě k většímu počtu nehod než před jeho zavedením.

Pravidla povinného minimálního odstupu nejsou totiž v časovém horizontu měsíců nebo několika let jednoduše vynutitelná obdobně jako dodržování maximální předepsané rychlosti. To by se musel rázem změnit jízdní styl českých řidičů, zejména vecpávání se do každé mezery ve zdánlivě rychlejším proudu jedoucích vozidel, kam je to jen trochu možné. A aby nikdo před něj takový nevjel, zkrátí si mnohý řidič sám odstup od vpředu jedoucího vozidla. Také by se musela zvýšit tolerance českých policajtů, aby řidiče, před kterého v pásmu měření náhle vjelo jiné auto, nepokutovali. Nebudou-li tolerantní, tak to v takové situaci podnítí naprostou většinu řidičů k okamžitému brzdění z obavy před pokutou a trestnými body. Brzdění v takové situaci je vždy riskantní a vede relativně často k nehodě.

Pokud se povinné odstupy v Česku uzákoní, tak již předem chce BIS výjimku pro vozy bezpečnostních sborů, o čemž zpravuje článek https://www.lidovky.cz/domov/dodrzovani-bezpecne-vzdalenosti-nesmi-platit-pro-policejni-a-vojenska-auta-zada-tajna-sluzba.A190327_132209_ln-doprava_rsa. BIS to zdůvodňuje tím, že „nelze stejný metr použitý na běžné řidiče uplatňovat u vozů zpravodajských služeb či vybraných útvarů policie, vojenské policie nebo celní správy, které mnohdy využívají těsnějších rozestupů.“ K čemu, probůh? Když jedou se zapnutým modrým majákem a sirénou, nemusí předpisy, tedy i pravidlo minimálního odstupu dodržovat. Chovajíce se tak v neoznačených vozech by pak rychle prozradili své inkognito nápadným porušováním předpisu o minimálním rozestupu.

Tento požadavek na výjimku z připravované novelizace zákona je vznášen za stavu, kdy spolehlivě jedni z nejhorších řidičů v Česku jsou policisté, řidiči záchranek, hasičských vozů, kteří s modrým majákem a zapnutou sirénou se bezohledně řítí ulicemi a silnicemi – stačí jen sledovat média, jak často přinášejí zprávy o tom, jak havarovali, někoho zranili, případně i zabili. Nic na tom nemění fakt, že se následně jejich vina na nehodách v naprosté většině případů zastře. Při střetu s jiným vozidlem se omlouvají tvrzením, že druhá strana nedbala jejich zapnutých výstražných znamení. Jenže ani řidiči vozů se spuštěným modrým majákem a sirénou nesmějí při jízdě nikoho ohrozit, natož se s někým srazit, někoho zranit! Základní příčinou je, že řidiči takových vozů v Česku prostě a jednoduše nejsou dostatečně vycvičeni na rychlou a současně ohleduplnou jízdu s modrým majákem a sirénou. Nedávný markantní případ z Prahy. Do cesty prvního hasičského vozu jedoucího k zásahu vjela dodávka a skončilo to nejen havárií těchto dvou vozů, nýbrž tím, že do prvního hasičského vozu zezadu pak narazily i další dva hasičské vozy za ním jedoucí. Pro to je jen jediné vysvětlení: jejich řidiči nedovedou jezdit. Co můžete říci o řidiči sanitky jedoucího přes železniční přejezd na červenou a zavinivšího střetem s vlakem smrt převáženého pacienta? Stačí pohlédnout za hranice, kde nějakým záhadným způsobem třeba německá nebo rakouská policie, tamější hasiči (i dobrovolní) a sanitky havarují mnohonásobně méně než jejich čeští kolegové. A též s méně závažnými následky. Čím to asi může být?

Česká novelizace zákonného předpisu je nedomyšlená již návrhem minimálního odstupu: „Pro osobní auta jedoucí rychleji než 80 km/h by šlo o odstup aspoň 30 metrů, u kamionů o minimálně 50 metrů, pakliže ručička na jejich tachometru ukazuje rychlost 50 km/h a více. Za nedodržení by řidiči nově inkasovali čtyři trestné body a pokutu, jejíž možná výše dosud nebyla specifikována,“ se praví v onom článku. Tedy, když někdo pojede 25 m nebo jen tři metry za předchozím autem, obdrží v obou případech čtyři trestné body a stejnou pokutu. Absurdní!

V Německu se udílejí pokuty za rozestup menší než 5/10 číselného údaje tachometru místo v km/h v metrech, ale až od 80 km/h. S odstupem nižším než jsou čtyři desetiny až jedna desetina z poloviny údaje tachometru se pokuta, trestné body (místo jednoho dva) a připojující se zákaz řízení (1, 2 nebo 3 měsíce při odstupu nižším než 3/10 z poloviny údaje tachometru a rychlosti nad 130 km/h) zvyšují. V Německu tedy s rozestupem 22 m můžete jet 88 km/h, 30 m 120 km/h a s odstupem 50 m 200 km/h a nic se vám nestane. Ne, že by německý katalog pokut nesankcionoval nedostatečný rozestup do rychlosti 80 km/h, jenže pokuty se uloží teprve při prokázaném ohrožení jiných nebo vznikne-li věcná škoda (při havárii). Rozestup nákladních vozů, které obligatorně nesmějí jet rychleji než 80 km/h, je v Německu dán pravidlem, že vzadu jedoucí nákladní vůz musí svým dostatečným odstupem umožnit bezpečné zařazení před sebe jakémukoliv předjíždějícímu vozidlu.

Nutné je se ptát: Proč mají být nové české předpisy přísnější než už léta platící v zahraničí? Proč pokuty nemohou být odstupňovány podle vzdálenosti mezi vozidly při různých rychlostech nad 80 km/h, když se odstup a rychlost bude muset tak jako tak zjišťovat měřením, a naopak u nákladních vozů být odstup definován jen bezpečným vřazením se předjíždějícího vozidla? Při rychlostech do 50 km/h snad nikdo nákladní vozy nepředjíždí, takže mohou jet třeba jen dva tři metry za sebou?

Německá policie snímá hříšníky zepředu a shora, z mostů vedoucích kolmo přes dálnici záznamovou TV-kamerou spojenou s elektronickým měřením času. Místa občasného měření poznáte podle dvou příčných bílých pruhů přes všechny jízdní pruhy dálnice v jednom směru vzdálené několik málo desítek metrů od sebe a pár desítek metrů před mostem. (Jinde než na dálnicích se s měřením odstupu nesetkáte, na silnicích pro motorová vozidla obecně s rychlostním omezením stejným jako na silnicích nižšího typu  – 100 km/h – se policii nevyplatí odstup měřit.) Je-li dána vzdálenost mezi oběma příčnými pruhy v metrech, tak z doby projetí úsekem mezi nimi se spočte rychlost a rastrem se zjistí rozestup od předchozího vozidla. Jenže německá policie vám toleruje, pokud někdo vjede před vás z vedlejšího jízdního pruhu a rázem sníží váš odstup od vpředu jedoucího vozidla. Abyste vyhověl předpisu, měl byste hned brzdit. Ale silnější brzdící manévr pokládá policie za nebezpečnější, zejména pro méně pozorné řidiče jedoucí za vámi, než postupné nastolení minimálního odstupu sundáním nohy z pedálu plynu a povlovným přibrzděním, takže pokutu v této situaci neudělí. Obdobně je německá policie tolerantní, přejedete-li konec přibočovacího (zařazovacího) jízdního pruhu na dálnici, tj. odpustí vám pokračování jízdy pár metrů nebo desítek metrů za plnou čárou v odstavném pruhu místo snahy se s rizikem vecpat mezi vozidla jedoucí v průběžném jízdním pruhu, či dokonce zastavit před koncem přibočovacího pruhu (praxe obvyklá v ČR), protože tím mnohem více ohrožujete sebe a ostatní než přejetím konce přibočovacího pruhu.

Tím to nekončí. V Bavorsku smí policie podle zemského úředního předpisu měřit rychlost nejdříve 175 m za značkou přikazující a neměřit blíže než 175 m před značkou maximální rychlost zrušující. Každé ráno dodává mnichovské policejní ředitelství všem lokálním VKV-stanicím přesný seznam míst, kde všude se v Mnichově a jeho v okolí ten den měří rychlost. Tak se děje i v jiných městech. Dávno se totiž přišlo na to, že je prospěšnější, aby řidiči jeli pomaleji, tudíž bezpečněji, než výše vybraných pokut. (Němečtí policisté nejsou hodnoceni podle množství a výše udělených peněžních sankcí.) V jednom okresním městě přiléhajícím k Mnichovu si policie všimla statistik, že po zavírací hodině hospod roste na rozdíl od minulých let počet havárií a to hlavně v postranních uličkách. Řidiči i cyklisté (platí pro ně dvojnásobně vysoká tolerance alkoholu než pro řidiče motorových vozidel, ale zabavují se jejich řidičská oprávnění pro řízení právě motorových vozidel) se totiž začali bát častějších policejních nočních stoprocentních kontrol na alkohol, konaných obvykle od 23:30 do 1:30 na přehledných, osvětlených a širších městských komunikacích, takže z hospod začali jezdit domů co nejméně frekventovanými uličkami a silničkami, relativně úzkými. Tam zákonitě způsobovali více nehod. Takže bavorská policie v tomto městě inzerátem v místních novinách oznámila, že ochrana zdraví a předcházení škod má přednost, a tudíž že upouští od hromadných, tj. stoprocentních nočních kontrol na alkohol, aby mohli řidiči dojet z hospod domů bezpečně po širokých komunikacích. Srovnejte s počínáním českých policajtů!

Zpět k odstupům mezi vozidly. V Německu a na západ od ČR ví každý řidič něco, co v Česku nikdo snad ani netuší, ani čeští policajti ne: vzdálenost patníků (směrových sloupků s odrazkou) je v kontinentální Evropě všude na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla normována na 50 m, 25 m na ostatních. K tomu se pojí pravidlo minimálního odstupu na suché vozovce rovné délce průměrné brzdné dráhy i se započtením průměrné reakční doby ve výši číselné polovičky údaje rychlosti tachometru, ale místo v kilometrech v metrech. To sice neví žádný český policajt, ale zná to každý absolvent německé autoškoly a nezapomene to, protože tabule u německých dálnic nabádají řidiče k dodržování odstupu alespoň ve výši poloviny údaje rychlosti na tachometru v metrech. Na suchu. O kolik procent se prodlužuje brzdná dráha na mokru nebo na sněhu, ví každý tamní řidič a opět žádný český policajt, protože tuto otázku obsahuje každý německý zkouškový test k získání řidičského oprávnění. České testy se na nic takového nedotazují. Z toho plyne, že teprve, až se se někdo postará, aby se odhady průměrných brzdných drah včetně průměrného reakčního času dostaly do povědomí a přes ně se promítly do návyků českých řidičů, pak se může začít sledovat dodržování bezpečných rozestupů.

Na západ od českých hranic musí dodržovat předpisy každý vůz, tedy i policejní, hasičský, sanitní, vojenský nebo tajných služeb s výjimkou jízdy s rozsvíceným modrým majákem a spuštěnou sirénou. Nic víc, nic míň. Extrabuřty zde neplatí. Dovedu si představit, jak čeští policisté v neoznačených vozech budou vyvolávat pokutování za nedodržení bezpečného odstupu změnou jízdního pruhu vpasováním se mezi dva vozy, z nichž zadní dostane pokutu a trestné body a policejní řidič za odstup k předchozímu vozidlu nikoliv. Český systém hodnocení výkonnosti a odměňování policisty podle množství udělených pokut a jejich celkové výše vlastně nic jiného se domnívat nepřipouští. Vyústí to jen v represivní zvůli české policie směřující k hromadnému odebírání řidičského oprávnění.


https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Stat-se-chysta-ridice-perzekvovat-577777