ROZHOVOR „Působení kancléřky Merkelové hodnotím jako skvělé. Zařadila se po bok největšímu poválečnému kancléři Konradu Adenauerovi,“ hodnotí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz česko-německý spisovatel a publicista Tomáš Krystlík. Odmítá tvrzení, že kariéru Merkelové ukončilo rozhodnutí z léta 2015, když prohlásila, že migranti jsou vítáni a že to zvládnou. „Kdyby tomu tak bylo, pak by v zemských volbách v Hesensku museli zaznamenat velký úbytek hlasů Zelení, strana, která je na německé politické scéně zřetelně nejvíce proimigrační. Opak byl pravdou. Zeleným hlasy prudce přibyly,“ vysvětluje.
„Kariéru Angely Merkelové ukončilo to, že na sklonku léta 2015 neměla odvahu zavřít hranice,“ píše ve svém textu psaném pro MF Dnes publikovaném 31. října politolog Petr Robejšek. Je to podle vás hlavní příčina jejího odcházení?
Naprostý nesmysl. Kdyby tomu tak bylo, pak by v zemských volbách v Hesensku museli v porovnání s výsledkem posledních zemských voleb zaznamenat velký úbytek hlasů Zelení, strana, která je na německé politické scéně zřetelně nejvíce proimigrační. Opak byl pravdou, Zeleným hlasy prudce přibyly. V západních zemích bývá zvykem, součástí politické kultury, že po dramatičtěji prohraných volbách předseda strany odstupuje. Sice v Hesensku CDU volby neprohrála, stala se nejsilnější stranou, nicméně její volební výsledek proti posledním volbám byl o mnoho horší. Osobně si myslím, že zbavení se pozice předsedkyně strany využije Angela Merkelová k razantnějšímu prosazování své politiky, a to i v rámci EU, protože se nebude muset ohlížet na okolnost, že tak současně činí coby předsedkyně CDU, tedy vlastně i většina její strany. Pan Robejšek si musí být vědom, co by se stalo, kdyby Německo a Rakousko uzavřely v září 2015 své hranice před cca 1,2 miliony migrantů na trase z Řecka do středu Evropy.
Jak hodnotíte její působení v roli německé kancléřky?
Jako skvělé, zařadila se po bok největšímu poválečnému kancléři Konradu Adenauerovi.
Zmiňovaný Petr Robejšek o Angele Merkelové také napsal, že „její politiku často ovlivňovala váhavost a nečinnost“. Jinde jsem četl, že často problémy nechala vysedět. Dá se její politika takto charakterizovat?
V politice nastanou okamžiky, kdy něco, co považujete za dobrou a potřebnou věc, je neprosaditelné, tedy nezbývá nic jiného než počkat na vhodnější okamžik, nebo se ideje vzdát. Na druhé straně kancléřka zvládla ze všech dosavadních kancléřů Spolkové republiky Německo nejlépe taktiku tzv. útěku vpřed. Kdyby tak nečinila, skončila by jako předsedkyně strany asi dříve. Jediným antidotem je vymyslet volební témata atraktivnější, než mají jiné politické strany.
Vyhlášením opuštění jaderné energie sebrala před lety Zeleným nebezpečné volební téma tím, že si ho přisvojila pro svou stranu, přičemž jako jaderná fyzička se specializací na fyzikální chemii musela vědět, že návrat k jaderné energetice, pokud se nestane zázrak, bude nutný počínajíc rokem 2024.
Něco podobného zopakovala za velké migrační vlny v roce 2015, kdy hrozilo hospodářské zhroucení všech států na trase Řecko–Maďarsko, že se dohodla s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem je do země vpustit. Když Orbán iniciativně začátkem září autobusy expedoval své migranty na hranici s Rakouskem, hrozil bráněním nebo omezením jejich vstupu do Rakouska a Německa rozpad schengenského systému a následně celé EU. Komu by to asi bylo ku prospěchu? Merkelové útěkem vpřed bylo pak prohlášení, že jsou migranti vítáni a že to Němci zvládnou. Když to bylo neodvratné, tak proč z toho neudělat ctnost? Ukradla tak na poslední chvíli pro její stranu nebezpečné volební téma Zeleným a SPD.
Jaký další vývoj se dá očekávat na německé politické scéně? V Česku sledujeme soumrak takzvaných tradičních stran; nejdříve před pár lety zažila strmý pád ODS, teď je ještě v horší situaci ČSSD. Dá se něco podobného očekávat v Německu, tedy že budou i nadále ztrácet dvě nejsilnější uskupení CDU/CSU a SPD?
Situace na politické scéně v ČR je odlišná od té ve SRN. V Česku je poznamenána rozčarováním nad diskrepancí předvolebních slibů, volebních programů klasických politických stran a jejich plněním během legislativní periody. Protože to dělaly všechny důležitější politické strany, vedlo to voliče k upřednostnění netradičních stran bez toho, že by si uvědomovali, že jim nabízejí líbivé, nicméně ještě méně splnitelné sliby. Že se mýlí, na to musí ale elektorát přijít sám a změnit pak své volební preference. Problém je, že strana, která zjeví voličům pravdu o tom, co je reálné splnit a co ne, nemá u českých voličů šanci se dostat do parlamentu. Voliči nechtějí slyšet pravdu, přejí si být opíjeni znova a znova rohlíkem.
V Německu jsou volební ztráty, třeba CDU/CSU a SPD, způsobeny jiným mechanismem. SPD již léta nemůže najít vhodná volební témata, která by zabrala, u CDU/CSU vládnoucí v koalici jsou voliči unaveni stálou a nudnou politikou, která dobře slouží potřebám státu a obyvatelstva, jenže je vnějškově neatraktivní. U CSU je situace na zemské úrovni (CSU je jen v Bavorsku, kde CDU není) odlišná. CSU, protože je to Křesťanská sociální unie mající sociální i v názvu, od války supluje v Bavorsku do jisté míry sociální demokracii, takže se SPD nemohla proti ní prosadit, což jí zaručovalo léta pohodlného vládnutí. Její ztráty v posledních zemských volbách jsou srovnatelně vysoké jako CDU v Hesensku a političtí analytici se shodují, že straně uškodila ostrá rétorika proti migrantům a vůči kancléřce od předsedy strany a spolkového ministra vnitra Horsta Seehofera.
Jako protireakce vůči politice Merkelové, ale i dalších, se dá vysvětlil nárůst preferencí pro AfD. Daleko větší – a asi úplně největší – však mají Zelení. Čím to je?
Obé je způsobeno mechanismem tzv. protestní volby – když někdo není spokojen s Křesťanskodemokratickou unií (CDU) nebo s Křesťanskosociální unií (CSU), tak volí konkurenční strany. Protože sociální demokracie (SPD) nepředstavuje pro nedostatek volebních témat a nekonzistencí svého směřování vhodnou alternativu, dá volič hlas obdobně levé straně, navíc snažící se (alespoň ve svém programu) o zlepšení životního prostředí, Zeleným. V případě, že je rozkacen kvůli migrantům nebo tím, že na politické scéně se léta nic podstatného napříč stranami neděje, dá hlas Alternativě pro Německo (AfD). Odevzdaným hlasem pro AfD ovšem také hlasuje, aby ženy, které si nechají udělat potrat, šly do vězení – i to má AfD v programu. Kolik jejich voličů to ale ví? AfD je typická protestní strana s jepičím životem – za pár let ztratí na své oblibě, bude živořit, až vypadne ze zemských parlamentů. Kdo nevěří, ať se podívá, kde dnes jsou Legida nebo Pegida.
Angela Merkelová má k Česku osobní vztah, studovala tu. Změní se nějak naše vztahy s Německem, když bude kancléřem někdo, kdo k nám nemá osobně tak blízko?
Blízkost kancléřky k Čechům a k ČR se přeceňuje. Bude mít vlivem svého žití v bývalé NDR asi více empatií k podobně postiženým státům. V Praze po svém doktorátu strávila v roce 1985 v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie pod vedením Rudolfa Zahradníka přes půl roku. Ústav měl počítač, který nebyl v celé NDR k dispozici a který potřebovala budoucí kancléřka ke svému bádání. První, co Zahradník svým podřízeným v ústavu oficiálně zakázal, bylo mluvit s ní německy. Vše se tedy odbývalo přes angličtinu a ruštinu.
Oldřich Szaban
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Cesko-nemecky-spisovatel-Ze-by-karieru-Merkelove-ukoncilo-vitani-uprchliku-Uplny-nesmysl-Jeji-pusobeni-hodnotim-jako-skvele-558065
Žádné komentáře:
Okomentovat