Tomáš Krystlík
Jan Kuklík, coby dnes nejvýše postavený český historik i 80
let po událostech ve svém článku v Literárních novinách dějiny bezostyšně
falšuje (www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jan-Kuklik-Osudovy-rok-vztahu-Cechu-a-Nemcu-v-Ceskoslovensku-537766).
K jednotlivým bodům, prvními uvozovkami v jednotlivých
odstavcích je vymezen Kuklíkův text:
„Československá diplomacie neměla sílu zabránit tomu, aby se
menšinový problém stal otázkou mezinárodně politickou, která hrozila díky čs.
spojeneckým vazbám přerůst do evropské války.“ Ve Versailleské mírové smlouvě v článku 86
a v Saint-germainské v článku 57 se shodně praví: „Stát československý tím, že svoluje k jejich zařazení
do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými (Společnosti národů), přijímá ustanovení, která
tyto mocnosti budou pokládati za nutná k ochraně zájmů těch obyvatelů v
Československu, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb
náboženstvím.“ Tedy i secesi území! Čili od začátku své existence byla ČSR
vystavena i riziku změny hranic, když soužití Čechů s jiným národem v ČSR nebude
vyhovovat. Že by to panu Kuklíkovi nebylo známo, nebo si to spíše přál zatajit?
„Německé vojenské velení naplánovalo proti Československu válku. Ve vojenských směrnicích z 24. června 1937 označovalo útok na Československo jako Fall Grün. V listopadu 1937 se uskutečnila tajná porada Hitlera s německými generály, na níž Hitler vytyčil hlavní linii své politiky vůči střední Evropě. Agrese měla směřovat nejprve vůči Československu a Rakousku.“ Ve skutečnosti, podle Akt k německé zahraniční politice (ADAP) vydaných spojenci v 50. letech ve SRN, stojí, že Hitler 5. 11. 1937 v řeči na schůzce nejvyšších velitelů branných sil Německa uvedl své představy vývoje. Většina se týkala vyzbrojování Německa a zásobování surovinami, ale pak Hitler oznámil své odhodlání vojensky dobýt za vhodné mezinárodní situace Československo a připojit Rakousko, což zdůvodnil rozšířením životního prostoru a báze pro výrobu potravin, oboje v časovém horizontu 1943–1945, protože v těchto letech dokončí Říše proces vyzbrojení a výzbroj by při dalších letech zastarala. Německý generální štáb pojal přepadení Československa do svých strategických plánů o měsíc později, 7. 12. 1937, takto: „Válečným cílem operace Grün je vždy náhlé zabrání Čech a Moravy za současného řešení rakouské otázky ve smyslu jeho připojení k Německé říši.“ Proč se pan Kuklík uchyluje k falešné souslednosti dějů a chybnou datací události předsouvá?
„Ostatně Henlein v tajném dopise A. Hitlerovi 19. listopadu
1937…“ Jenže onen dopis byl adresován ministru zahraničí von Neurath, to přece
musí pan Kuklík vědět!
„Napětí v pohraničí se stupňovalo od poloviny května 1938,
kdy se připravovaly obecní volby. SdP hodlala volby využít jako plebiscit
německého obyvatelstva o jejím heslu zpět domů do Říše – Heim ins Reich.“
Naprostá nepravda. Žádná ze sudetoněmeckých stran nepožadovala secesi od
Československa, nejradikálnější program měla SdP se svými osmi karlovarskými
požadavky, které ale neobsahovaly ani náznak úmyslu odtržení se od
československého státu! Výsledek těchto voleb - kolem 90 % hlasů elektorátu bylo
pro SdP - se tedy zcela nutně musí interpretovat jako plebiscit za zůstání německých
sídelních území v ČSR! Jiný výklad není možný. Sugerování čtenářům, že již v
květnu 1938 zaznívalo heslo Heim ins Reich, je od pana Kuklíka obzvlášť podlé,
protože poprvé zaznělo až v Henleinově rozhlasovém projevu z Říše 15. 9. 1938,
tedy o čtyři měsíce později.
„Adolf Hitler na sjezdu NSDAP v Norimberku vyzval 12. září 1939
k přímému útoku na Československo, pokud bude porušovat právo na sebeurčení
sudetských Němců.“ Hitler tam na adresu ČSR pronesl něco zcela jiného: „Co požadují
Němci, je právo na sebeurčení, které každý jiný národ má… Vznáším požadavek,
aby přestal útlak 3,5 milionu Němců v Československu a na jeho místo
nastoupilo svobodné právo na sebeurčení… Ostatně je věcí československé vlády,
aby to s oprávněnými zástupci Sudetoněmců probrala a dosáhla tak jako tak
dohody.“ Dále Hitler v onom projevu jen neadresně varoval: „Němci v
Československu nejsou ani bezbranní, ani nejsou opuštěni. To by se mělo vzít na
vědomí.“ Kde máte, pane Kuklíku, výzvu k přímému útoku na Československo?
„…pokus o puč v pohraničí 13. září 1938, a pak následné
teroristické akce sudetoněmeckého Freikorpsu po 17. září (místně podporované i
oddíly SS a SA z říše), při nichž bylo zavražděno několik set československých
občanů, zejména příslušníků ozbrojených sil a státních úředníků.“ Údaje
československého ministerstva vnitra ale hovoří o 27 mrtvých do začátku
obsazování odstoupených území 30. 9. 1938, z toho 16 Čechů a 11 Němců. Takže
další páně Kuklíkova neserióznost.
„Československá vláda a prezident mnichovskou dohodu přijali
30. září 1938, neboť se domnívali, že Československo bez západních spojenců
nemůže Německu čelit.“ Co tohle je za blábol, pane Kuklíku? 21. 9. 1938 odsouhlasila
československá vláda odstoupení okresů s více než 50 % německého obyvatelstva
Německu a svůj souhlas nikdy neodvolala! Vyplývá to i z preambule Mnichovské dohody:
„Německo, Spojené království, Francie a Itálie se zřetelem na ujednání, které
bylo ohledně odstoupení sudetoněmeckého území již v zásadě docíleno, se shodly
na následujících podmínkách a způsobech tohoto odstoupení…“ Mnichovská smlouva
jen určuje, že se tak má stát od 1. 10. do 10. 10. 1938. Čtyři zóny, I. až IV.,
které postupně a v dohodnutém sledu má Německo obsazovat (vzestupně podle pořadových
čísel, tj. IV. zóna měla být obsazena poslední), byly na mapě připojené ke
smlouvě vyznačeny velmi zhruba úsečkovými tětivami. Mimo vyznačená území, která
měla připadnout Německu, ležela i města obývaná především Němci jako Opava,
Liberec, Ústí nad Labem, Znojmo a další. To potvrzuje, že šlo jen o stanovení organizačního
rámce odstupování území, když ČSR ho již předem odsouhlasila.
„Na území odstoupeném v říjnu 1938 žilo tehdy vedle německé
populace zhruba 850 tisíc Čechů, kteří byli, spolu s židovským obyvatelstvem, z
velké části vyhnáni (cca 150 000).“ Ve skutečnosti z území odstoupených Německu
byla 41 osoba vyzvána (železničáři za poškození drážních kabelů v Nýřanech i s
rodinami, dohromady 40 lidí a jeden komunistický starosta jedné obce), aby se
přestěhovali do vnitrozemí. Víc nic. Naprostá většina českého obyvatelstva v
odstoupených územích Německu zůstala! Pohraničí opouštěli úředníci, státní
zaměstnanci a čeští zaměstnanci afiliací podniků v pohraničí, kteří tam dosud
byli drženi československým státem a to kvůli ztrátě obživy. Další se z
pohraničí preventivně odstěhovali z obavy, jak asi se k nim bude chovat místní
německé obyvatelstvo za jejich povýšenecké a kolonizátorské chování mezi
válkami. Tomu musíte přece vědět, pane Kuklíku, tak proč píšete nepravdy?
Žádné komentáře:
Okomentovat