Tomáš Krystlík
Nepravdivý výrok o
hospodářské vyspělosti meziválečné republiky opakuje dodnes kde kdo,
neprotestují proti němu ani vrcholní politici KSČM (www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Nase-zeme-byla-na-spicce-nez-jste-prisli-vy-Takto-celili-komuniste-rozohnenemu-ctenari-485188), ba ani ministr Daniel Herman (www.parlamentnilisty.cz/profily/Mgr-Daniel-Herman-32312/otazka/Ad-Preji-pekny-den-pane-ministre-1-2-113530).
Mýtem je, že prvorepubliková
ČSR patřila mezi deset nejvyspělejších států světa. Nepatřila, v národním
důchodu na hlavu byla na 17. místě, před ní byly západoevropské a skandinávské
země, dokonce i poražené Německo a Rakousko s výjimkou Itálie a Finska.
V roce 1932 byla ČSR úrovní
cen vůbec nejdražším státem světa. Byly-li ceny v českých zemích v roce
1913, přepočtené na zlato rovny 100, pak koncem roku 1932 v ČSR byly 102,
zatímco v USA 92, ve Francii 80, v Belgii 74, v Japonsku 67. Za určitý obnos
vztažený ke zlatu bylo v ČSR ke koupi méně zboží než v zahraničí. Domácí výroba
byla drahá vlivem kursu koruny i nedostatečnou technickou úrovní výroby, což
podlamovalo export. O technologické vyspělosti ČSR svědčí, že v roce 1937
tvořil podíl strojírenských výrobků v československém exportu pouhá 3 %; dovoz
stejné komodity jej značně převyšoval.
V relativní rovině pak
platy a mzdy v Německu a v Rakousku v druhé polovině 20. let byly vyšší
než v ČSR, v Německu cca 1,5 až 2,2krát, při cenových relacích: kilogram chleba
stál v ČSR 2 Kč, v Německu v přepočtu 3,10 Kč; kilo brambor 70 haléřů v ČSR,
v Německu 51 haléřů; kilogram cukru byl v ČSR k mání za 6,30, v Německu za
4,57 Kč. Nájemné za srovnatelný byt bylo v ČSR vyšší než v Německu, taktéž ceny
elektřiny a plynu.
Vyspělost státu se posuzuje
také podle neekonomických kritérií. Podíl negramotných obyvatel
v československém státě klesl ze 7,39 % v roce 1921 na 4,06 % v roce 1930,
v Podkarpatské Rusi za stejné období z 50,16 na 30,88 %. Kojenecká úmrtnost
klesala, v roce 1936 činila 123,54 (počet úmrtí dětí do jednoho roku na tisíc
narozených), kdežto v sousedním Německu a Rakousku byla již o dva roky dříve
66, resp. 80. Horší byla v Evropě jen v Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku
a Lotyšsku. V roce 1932 bylo v ČSR na tisíc obyvatel 25,1 posluchačů
rozhlasu, v Rakousku 69,9, v Německu 61,6, v Maďarsku 37,2.
Osm desetiletí po zániku
první republiky by se konečně mohlo přestat o ní lhát.
Žádné komentáře:
Okomentovat