Tomáš Krystlík
Dnes dopoledne se mi dostala do ruky kniha Jiřího Padevěta
Krvavé finále. Jaro 1945 v českých zemích, kde na straně 2 jsem našel cosi jako
motto k tzv. pochodům smrti: „Kein
Häftling darf lebend in die Hände des Feindes fallen“ (Heinrich Himmler, 14. 4.
1945).
Autor výše uvedené knihy Jiří Padevět říká v interview http://nazory.aktualne.cz/rozhovory/jiri-padevet-agentem-gestapa-mohl-byt-i-kaja-marik/r~56f3ad6e39d311e5a705002590604f2e/
o pochodech smrti a vyvražděných transportech z
koncentračních táborů: „To byla především
logistická záležitost, nešlo už o evakuaci, ale o zabíjení. Himmler vydal v
polovině dubna rozkaz, že všechny vězně z koncentračních táborů je nutné zabít,
aby nemohli vydat svědectví. Někteří velitelé lágrů nevěděli, co s nimi. Měli
tam dozorce, někdy i dozorkyně, odhodlané je postřílet. Ale co se stovkami
mrtvol? Tak prostě vězně sebrali, nedali jim najíst ani napít a vodili je
krajinou tak dlouho, dokud neumřeli vysílením.“
Protože je známo, že Reichsführer SS Himmler prohrál na
přelomu roku 1944/45 svůj déletrvající boj s Martinem Bormannem, který Hitlera přesvědčil,
aby Himmlera v lednu 1945 odvelel na východní frontu coby velitele vojskové
skupiny Weichsel, vzbudil ve mně dubnový Himmlerův příkaz pochyby. Jak Bormann očekával,
tak se Himmler na frontě coby velitel zcela znemožnil, takže byl v březnu
odvolán a převelen na západní frontu. Není jisté, zda při ztrátě svého renomé mohl
shora uvedený rozkaz vůbec vydat.
Na co však máme internetové vyhledávače, takže jsem Himmlerův
pokyn „kein Häftling darf lebend in die
Hände des Feindes fallen (žádný vězeň z koncentračních táborů nesmí padnout
živý do rukou nepřítele)“ do něj zadal a z nalezeného se začaly vynořovat obrysy
značně pravděpodobného podvodu českých historiků. Nelze to ovšem dokázat,
protože jakým způsobem stoprocentně prokážete, že výmysl, něco, co se nestalo,
není pravda? Jak jsem postupoval, může si každý čtenář bez velkého hledání
ověřit, budou to skoky po různých websites, které obsahují onen Himmlerův
výrok.
Hned z první nalezené stránky s oním Himmlerovým výrokem https://books.google.cz/books?id=J73yCQAAQBAJ&pg=PA895&lpg=PA895&dq=kein+H%C3%A4ftling+darf+lebend+in+die+H%C3%A4nde+des+Feindes+fallen&source=bl&ots=rVgY80On0g&sig=yNP3LAXo7QwBfF8iP0c6C1wMGX0&hl=de&sa=X&ved=0CCAQ6AEwAGoVChMIq7C7gKOmxwIVgjkaCh1LjgXR#v=onepage&q=kein%20H%C3%A4ftling%20darf%20lebend%20in%20die%20H%C3%A4nde%20des%20Feindes%20fallen&f=false
se dovídáme, že příkaz platil pro koncentrační tábory Flossenbürg, Dachau a
Mauthausen v americkém operačním prostoru a že byl vydán asi 14. 4. 1945. Jistá
jeho existence není, sice po osvobození KZ Dachau padl Himmlerův příkaz US-Army
do rukou, byl odevzdán War Crimes Investigation Board, ale dodnes není k
nalezení (sic). Historici nejsou schopni doložit, ani zda onen Himmlerův příkaz
existoval, ani zda byl rozeslán velitelům stávajících koncentračních táborů.
V dalších publikacích (podle websites) nacházíme, co se týká
odkazu k Himmlerově výroku a jeho dataci, odkazy výhradně na jednu publikaci
českého historika Stanislava Zámečníka, který přišel do KZ Dachau jako 17letý a
po válce vystudoval historii. Ve website https://books.google.cz/books?id=uTZ-Ap3iyjYC&pg=PA84&lpg=PA84&dq=kein+H%C3%A4ftling+darf+lebend+in+die+H%C3%A4nde+des+Feindes+fallen&source=bl&ots=8tCfRSOxfn&sig=BUt78tjR1AtScXAa36JlA8SqcIs&hl=de&sa=X&ved=0CB8Q6AEwADgKahUKEwiYusGVsKbHAhWDtBoKHRtwAdo#v=onepage&q=kein%20H%C3%A4ftling%20darf%20lebend%20in%20die%20H%C3%A4nde%20des%20Feindes%20fallen&f=false
se tvrdí, že podle Zámečníka našli čeští vězni 25. 4. 1945 v KZ Dachau v
klubovně SS v šálku od kávy útržky papíru, které po sestavení údajně tvořily
Himmlerův rozkaz ze 14. 4. 1945 pro KZ Flossenbürg tohoto znění: „Předání
nepřichází v úvahu. Tábor se musí okamžitě evakuovat. Žádný vězeň
koncentračního tábora nesmí padnout živý do rukou nepřítele. Koncentráčničtí
vězni se hrůzně chovali k civilnímu obyvatelstvu v Buchenwaldu. Podepsán:
Heinrich Himmler, Reichsführer SS.“
Shrňme. Nedochoval se ani jeden exemplář z mnoha takových
Himmlerových příkazů – koncentračních táborů bylo v provozu ještě hodně. Jediný
exemplář, který padl do rukou Američanům v Dachau, navíc platící jen pro KZ
Flossenbürg, je potvrzen pouze jediným českým historikem a není dodnes k
nalezení. To vypadá na český podvod.
Vraťme se k výše uvedeným tvrzením Jiřího Padevěta o cílené likvidaci
vězňů útrapami přesunu. Kdyby Himmler vydal rozkaz, že nesmějí padnout do rukou
nepřítele, tak by je strážní oddíly SS beze svědků postřílely na nějaké samotě
v blízkosti koncentračního tábora. To by bylo spojeno s pozitivním efektem pro
Wehrmacht, které chyběli ke konci války zoufale vojáci – strážci z
koncentračních táborů by pak mohli být posláni na frontu. Nepřímo si protiřečí i
sám Padevět, uvádí-li, že některé transporty smrti skončily propuštěním
zbývajících vězňů.
Žádné komentáře:
Okomentovat