čtvrtek 19. prosince 2013

Přebytek nekvalitně vzdělaných



Tomáš Krystlík

V Hospodářských novinách, v článku http://zpravy.ihned.cz/cesko-skolstvi/c1-61468500-vysokoskolaci-budou-za-nekolik-let-brat-i-delnicke-pozice se praví, že vysokoškoláci se v budoucnu budou v Česku ucházet i o dělnická místa. Způsobuje to přebytek absolventů českých vysokých škol, mnohdy značně obskurních, které vyrostly po cinkání klíči jako houby po dešti.

Takové školy trpí nedostatkem kvalifikovaných přednášejících, protože ti se nenamnožili v takovém rozsahu jako vysokoškolská učiliště. Důsledkem je, že jeden přednášející má pracovní úvazek běžně na vícero vysokých školách, mnozí i na dvou desítkách. Jak kvalitní je pak výuka, si každý může domyslit.

České školy chrlí přebytek absolventů, pro které chybějí odpovídající místa. V dobách Rakouska-Uherska se společenský statut odvozoval z míry dosaženého formálního vzdělání, čemuž též odpovídalo postavení ve státní správě. Podmínka určitého stupně vzdělání a délky praxe pro výkon úřadu nebyla za první republiky dodržena – bylo potřeba doplnit úřednický stav o vyhozené úředníky, takže se na posty dostali lidé bez potřebného vzdělání, hlavně že mluvili česky. O to více, bojíce se o svá privilegia, zdůrazňovali svá postavení, moc a své tituly vyplývající ze zastávaného úřadu. Co bylo předmětem obdivu a úcty již za mocnářství se ještě více vžilo - dodnes jsou tituly, které se udělují po absolutoriu, hlavním motorem pro vystudování vysoké školy.

Na druhé straně je pociťován značný úbytek řemeslníků, protože v honbě po vzdělání ze strany rodičů, ale i českého státu, který rád vidí zvyšující se počet lidí s maturitou v populaci, se zavedly učňovské školy zakončené maturitou. Jenže k čemu řemeslník s maturitou, když nedovede to či ono, co patří k jeho métier?

Formálně se stupeň dosaženého vzdělání v populaci ČR za dvě desetiletí posunul výše, ovšem za cenu málo vzdělaných vysokoškoláků a již se projevujícího nedostatku řemeslníků.

Žádné komentáře:

Okomentovat