Nedůstojné žonglování s počty lidických obětí

Tomáš Krystlík

Srovnáním počtů obětí exekuce v Lidicích lze nalézt rozpory v jednotlivých jazykových verzích Wikipedie.

„Celkem jich na tomto místě bylo povražděno 173. Nejstaršímu bylo 84, nejmladšímu 14 let. Všechny domy včetně školy, kostela a fary byly polity benzínem a podpáleny... Dne 16. června 1942 bylo na střelnici v Praze-Kobylisích popraveno dalších 26 lidických obyvatel: sedm žen a osm mužů z rodin Horáků a Stříbrných, uvězněných již dříve, dále devět dospělých mužů, kteří byli osudné noci mimo Lidice (sedm v práci, jeden v nemocnici a jeden se několik dní skrýval v lesích) a dva chlapci, u kterých bylo při evidenci dětí dodatečně zjištěno, že již překročili 15 let věku. Na Kladně byly lidické děti po tři dny zkoumány, nakolik jsou z „rasového hlediska“ vhodné k „převýchově“. Tři byly vybrány hned na Kladně, dalších sedm dětí mladších jednoho roku bylo předáno německému sirotčinci v Praze-Krči, ostatních 88 bylo převezeno do Lodže... kde z nich bylo k poněmčení určeno dalších 7. Zbývajících 81 dětí bylo 2. července 1942 převezeno do nedalekého vyhlazovacího tábora Chełmno (německy Kulmhof) a tam, pravděpodobně ještě téhož dne, usmrceno výfukovými plyny ve speciálním vyhlazovacím automobilu. Dodatečně bylo na smrt do Chełmna posláno ještě jedno ze tří dětí vybraných k poněmčení hned na začátku. Po válce se přeživší děti s vynaložením velkého úsilí podařilo v německých rodinách a ústavech vypátrat a navrátit jejich příbuzným, bylo jich však pouze 17. Sto osmdesát čtyři lidické ženy, které byly 12. června 1942 odtrženy od svých dětí, byly (vyjma několika těhotných, ponechaných dočasně v Praze) převezeny do koncentračního tábora Ravensbrück. Dvanáct dalších bylo do Ravensbrücku posláno dodatečně v následujících měsících. Třiapadesát lidických žen v koncentračních táborech a na pochodech smrti zahynulo. Celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel (192 mužů, 60 žen a 88 dětí).“ (http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhlazen%C3%AD_Lidic)

„Alle 172 Männer, die älter als 15 Jahre waren, wurden in den Hof der Familie Horák gebracht, wo sie tags darauf erschossen wurden. Die Erschießungen wurden, so der Historiker Stefan Klemp, in erster Linie von Angehörigen der Schutzpolizei vorgenommen. Weitere neun Männer, die auswärts in der Nachtschicht in einem Kohlebergwerk arbeiteten, und sieben schwangere Frauen wurden nach Prag gebracht. Die Männer wurden dort erschossen, während die Frauen ihre Kinder gebären konnten. Die verbleibenden 195 Frauen wurden in das Konzentrationslager Ravensbrück deportiert, wo 52 von ihnen ermordet wurden. Nachdem die sieben Schwangeren entbunden hatten, wurden sie von ihren Kindern getrennt und ebenfalls nach Ravensbrück deportiert...Die 98 Kinder des Dorfes wurden in das Lager der „Umwandererzentrale Litzmannstadt“ in der Gneisenaustraße 41 in Litzmannstadt deportiert und nach rassischen Kriterien ausgesondert. Dreizehn dieser Kinder wurden zur Germanisierung in ein Lebensborn-Heim gebracht. Die anderen Kinder wurden zusammen mit elf Kindern aus Ležáky ins Vernichtungslager Kulmhof deportiert und dort vergast. Die dreizehn Kinder, die zwecks „Germanisierung“ ausgesondert worden waren, wurden nach dem Zweiten Weltkrieg in Bayern wieder aufgefunden, ebenso sechs von den sieben, die nach dem 10. Juni 1942 geboren wurden; das siebte war verstorben.“ (http://de.wikipedia.org/wiki/Lidice)

Český text Wikipedie tvrdí něco jiného než německý, byť existují jisté styčné body. Podle českého textu mělo zůstat naživu 16 lidických dětí, aby po válce bylo vypátráno a vráceno 17 lidických dětí. Podivné. Německý text tvrdí zase naprosto rezolutně, že v KZ Kulmhof zahynuly všechny tam dopravené lidické děti, což je zajímavé z linguistického hlediska. Rodilý německý mluvčí nikdy nezapomene použít u převzatých údajů, citací něčeho, co napsal, řekl někdo jiný, tzv. konjunktiv cizího mínění, Konjunktiv I. Ten ale v německém textu chybí. Z toho se dá usoudit, že německy píšící Wiki-autor neznal pořádně německy. Kdo to asi mohl být podle zásady cui bono?

Oba výše uvedené texty se od sebe liší též počtem zahynulých žen v KZ Ravensbrück (53 versus 52), nejnižším věkem zastřelených (14 versus 15 let), počtem nalezených dětí (17 versus 19) a tím, zda se k lidické exekuci má připočítávat i 15 předtím zatčených obyvatelů Lidic, později popravených, mezi nimi i 7 žen, protože pravidlo lidické exekuce bylo ženy ušetřit.

„On 10 June 1942, all 173 men over 16 years of age from the village were executed. Another 11 men who were not in the village were arrested and executed soon afterwards along with several others already under arrest. Several hundred women and over 100 children were deported to concentration camps; a few children considered racially suitable for Germanisation were handed over to SS families and the rest were sent to the Chełmno extermination camp where they were gassed to death. After the war ended, only 153 women and 17 children returned.“ (http://en.wikipedia.org/wiki/Lidice)

Zde už se tvrdí, že do koncentráků byla zavlečena více než stovka lidických dětí a několik set žen.

„Les 184 hommes âgés de plus de 16 ans qui y habitaient et une partie des femmes sont fusillés. Les femmes sont déportées à Ravensbrück d'où une bonne partie d'entre elles reviendront. Quant aux 105 enfants du village, leur sort fut différent. Ainsi une dizaine d'entre eux possédant le type physique correspondant aux critères de la « race aryenne» suivant les théories nazies sont placés dans des familles allemandes pour être rééduqués, au travers du Lebensborn. Les autres furent d'abord déportés à Lodz, puis envoyés au camp d´extermination de Chelmno, où ils périrent dans les camions à gaz. Seuls 17 enfants ont survécu.“ (http://fr.wikipedia.org/wiki/Lidice)

Ve francouzském textu Wikipedie se nám počet zastřelených umístil někam uprostřed mezi krajní údaje a počet dětí z Lidic vzrostl na 105.

Srovnejme texty z Wikipedie ještě se zdrojem nanejvýš povolaným, s oficiálními stránkami Památníku Lidice.

„Ráno 10.6.1942 byly Lidice obklíčeny. Celkem 173 mužů starších 15 let bylo shromážděno v zahradě Horákova statku, kde byli muži postupně popraveni a pohřbeni v hromadném hrobě. Ženy byly i s dětmi odvezeny do Kladna a o 3 dny později byly matky a děti odděleny. Němci převezli celkem 203 lidických žen do koncentračního tábora Ravensbrück, odkud se jich v roce 1945 vrátilo 143. Jejich 88 dětí, které nebyly určeny k převýchově v rodinách SS v Říši, bylo odvezeno a následně zavražděno v plynových autech v Chelmnu. Z dětí zavlečených do Říše se po válce podařilo najít pouze 9. Několik nejmenších dětí přežilo válku v německém dětském domově v dnešní Thomayerově nemocnici v Praze. Celkem se do Lidic vrátilo 17 dětí.“ (www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/volny-cas/historie/verejne-pristupne-pamatky/pamatnik-lidice.htm)

Ve všech čtyřech jazykových verzích Wikipedie a v oficiální verzi Památníku Lidice se liší věk, od kterého se popravovalo (14-16 let), počty popravených (172-199), celkový počet dětí (98-105, podle anglické Wikipedie možná více), žen (196-203, podle anglické Wikipedie několik stovek), počty později v KZ zahynuvších žen (52-60), počty nalezených a vrátivších se dětí (17-19). Z textu v české Wikipedii plyne, že k převýchově bylo určeno jen 16 dětí, ostatní že byly zplynovány, aby se o pár řádků dál tvrdilo, že po válce se jich vrátilo do Lidic 17!

To vše je značně nedůstojné pro událost, které Češi připisují takový význam a připomínají ji při každé vhodné i nevhodné příležitosti, když ani po 71 letech nedokázali zjistit přesný počet obětí. Ano, někdy to přesně stanovit nejde, ale proč v žádném z uvedených textů nejsou uvedeny intervaly kolísání počtu zastřelených a uhynulých osob podle výsledků různých historických bádání? Též se neuvádí, že smrt lidických dětí v KZ Kulmhof není spolehlivě doložena. Nebyly přece jen, jak Němci zamýšleli, svěřeny do výchovy jiným německým rodinám, než rodinám příslušníků SS, aby po válce nebyly vypátrány?