Čeští vesničani ignorují opatření proti covidu. Popíjejí mezi sebou, objímají se, zpívají, řvou. Němci? To je jiná... Bolestivý zásah od sousedů

 Václav Fiala 

Ohrožují covidem pendleři a Češi Němce, nebo to k nám „zanesli“ Bavoráci a Sasové? Znalec česko-německých vztahů Tomáš Krystlík pro ParlamentníListy.cz udává jasná čísla, ze kterých mrazí. Jak se naše vláda postaví ke stovkám zahraničních řidičů kamionů, kteří brázdí republikou a nyní vytvářejí mnohakilometrové fronty na západní hranici? A co naši dosídlenci k hranicím, jaký mají podíl na zoufalém stavu? Nedivme se, že automobilky „řvou“, protože už ani nevytvářejí jakékoliv zásoby, díly jim docházejí už za pár minut…

Jak vidíte kroky Bavorska a Saska, které se nás už téměř štítí... 

Neštítí se, jsou to jen nezbytná opatření k zachování lidských životů vlastních obyvatel, byť ona opatření německé hospodářství značně poškozují. Bezprostředním důvodem k jejich zavedení je britská mutace koronaviru značně rozšířená v ČR – podle německých veřejnoprávních médií je v Česku již asi jedna třetina případů covidu-19 vyvolána britskou variantou, či britská a jihoafrická v rakouské spolkové zemi Tyrolsko. Obě mají být mnohem nakažlivější než současný SARS-CoV-2.

Jako další důvod k německým hraničním opatřením lze uvést veskrze chaotické jednání českého státu v boji s epidemií. A to hned od počátku epidemie na jaře 2020. Letošní opakovaná neschopnost českého státu omezit šíření covidu-19 přestala Němce kvůli rozsahu epidemie v ČR bavit. Incidence dosáhla koncem minulého týdne v porovnání s Německem následujících hodnot – incidencí se rozumí počet nově nemocných danou nakažlivou chorobou za posledních sedm dní na 100 tisíc obyvatel: Německo v průměru 57,4 nově nakaženého za posledních týden na 100 tisíc obyvatel, ČR 499! V úterý 16. 2. stoupla v Německu na průměrnou hodnotu 59. Lokálně, to jest v jednotlivých okresech a zemích, jsou i vyšší incidence – v Bavorsku 58, v Sasku 68, nejvyšší incidenci má ze spolkových zemí Durynsko se 101. V Česku jsou i okresy s incidencí nad 1 000! Německým cílem je pokud možno si nenechat obě agresivní virové mutace zatáhnout do země a před uvolňováním současných omezení srazit onu incidenci v celé federaci – Bundu – pod 50 – nyní se začíná hovořit o sražení i pod 35, aby se mohlo uvolňovat s větší jistotou, že se nic neblahého nestane ani vlivem vyšší agresivity britské a jihoafrické varianty viru. Proto také ona zostřená hraniční opatření na česko-německých a tyrolsko-německých hranicích.

Německé firmy už vyjadřují nespokojenost s neudržitelnou situací na hranicích, kdy se k nim pozdě dostávají výrobky a polotovary z českých montoven a od českých výrobců... 

Výrobci aut i jiní výrobci složitých produktů odstranili z důvodu cenových nákladů sklady v areálu továren. Světovým rekordmanem mezi automobilkami je zřejmě i dnes Toyota, která již před asi 15 lety zavedla systém přesných dodávek rovnou k výrobním pásům, takže při výpadku jedné součástky nebo dílu má tovární zásobu jen na necelé tři minuty, než pás, a tudíž celá výroba se pro včas nedodaný díl zastaví. Evropské automobilky tehdy měly zásoby tak na cca 15–20 minut výroby, dnes mají zásoby jistě menší.

Německá opatření na hranici vyžadují i větší pružnost ze strany špeditérů. Italští dopravci přes víkend, předvídající, co asi na tyrolsko-německých hranicích v pondělí nastane, pružně přesměrovali veškerou nákladní silniční dopravu z Itálie do Německa, případně dále do Evropy přes Salzburg, aby nákladní vozy nemusely do Německa dálnicí přes Tyrolsko. Tedy Brenner–Innsbruck–Kufstein, a čekat ve frontách, jako se stojí na dálničních přechodech z ČR do Německa. České a jiné přepravce obdobné přesměrování vozů do Německa přes Linec a Pasov, nebo přes Hrádek nad Nisou, Sienawku a Zgorzelec ani nenapadlo. Tyrolané nyní určitě proklínají Němce, protože časově nejkratší spojení pro osobní auta s východem Rakouska, se Salcburkem a Vídní, vede 100 km po německých dálnicích. Nyní budou muset najíždět o 50 kilometrů více po obyčejných silnicích a strávit jízdou o hodinu a čtvrt déle.

Česká vláda bude muset řešit problém zpožďování výrobních dílů pro německé továrny formou zajištění včasného testování všech řidičů české dálkové nákladní dopravy na covid-19. I když takových řidičů relativně není mnoho, musí se jim zajistit přednostní testování poblíž míst jejich bydliště, sídla zaměstnavatele či výrobny dílů, což je prakticky po celé ČR. A to není pro chaotické české vládní počínání zcela lehká věc. Bude se muset ihned vyřešit, zda to budou hradit zdravotní pojišťovny, nebo ne, a během maximálně tří čtyř dnů získat jmenovité seznamy všech takových řidičů po celé zemi. Pak to, že řidiči budou mít před příjezdem na hranici vyplněný digitální formulář s datem vstupu do Německa, bude už maličkost. Navíc bude muset český stát učinit něco s řidiči cizích nákladních vozů, kteří přes ČR jen projíždějí, aby jejich vozy na česko-německých hranicích nevytvářely kolony na několik hodin čekání. To bude o poznání tvrdší oříšek. Vypadá to, že policejní papaláši zahřívající pohodlná křesla se budou muset zdvihnout a začít kontrolovat zahraniční řidiče nákladních vozů přímo na silnicích v dostatečné vzdálenosti před německými hranicemi, zda s sebou mají dostatečně čerstvý negativní test na covid-19 a zda jsou již přihlášeni v německé databázi, že vjíždějí do Německa. Ty, kteří nebudou mít tyto věci v pořádku, nepustí dále, aby u hranic nevznikaly fronty. Podle mne ani to český stát nezvládne.

 

Rozdíl v epidemiologických opatřeních v Německu a v Česku není příliš znatelný. Liší se vůbec?

Hlavní rozdíl spočívá v jejich přesném načasování, v jejich sladění a v přesných informacích obyvatelstvu, co se smí a co nesmí, a dále v tom, že se zavedená omezení pokud možno po delší dobu nemění – tedy ne jako v ČR v úterý něco vyhlásit, ve čtvrtek změnit a v pondělí znova takovým způsobem, že v tom nemají jasno ani profesionální žurnalisté, kteří dostali za úkol zpracovat do článku, co se nesmí. Je též důležité nepřehánět to se zbytečnými preventivními opatřeními – jako české jarní zavření hranic pro obyvatele ČR, nařízené národní rouškové šílenství víceméně k ničemu –  důkazem je podzimní a zimní vlna 2020/2021, kdy roušky nezabránily ničemu, zavření restaurací a současné ponechání závodních jídelen v provozu. Dále není vhodné strašit obyvatelstvo bulvární žurnalistikou i ve veřejnoprávních médiích jako v Česku a podávat veřejnosti neúplné a zmatené údaje. Terminus technicus incidence je ve vládních zprávách a v českých médiích neznámý pojem na rozdíl od Německa, protože by se po týdnu dvou jasně ukázalo, jak opatření české vlády jsou neúčinná. Byť česká vláda minimálně od začátku loňského léta jednoznačně věděla, že cesta z epidemie vede pouze přes vakcinaci, nic k takové masové akci nepřipravila. Němci správně rozeznali organizační nesnadnost očkování takového množství lidí a rychle postavili polní očkovací centra mimo zdravotnická zařízení.

A teď si uvědomte, že všechno, co se odehrává v tomto směru v Německu, se činí teprve po předchozí dohodě šestnácti ministerských předsedů a vlád jednotlivých spolkových zemí, protože každá spolková země má jako ve správném federálním státě plně na starosti zdravotnictví, školství a policii. Federace jim nemá do toho co mluvit. Na rozdíl od ČR nevyhlásila SRN během epidemie nikdy stav nouze, vše se řeší dohodou mezi spolkovými zeměmi a s použitím běžných zákonů. Když Poslanecká sněmovna PČR neodsouhlasila minulý týden vládě prodloužení nouzového stavu, nastala v ČR obdobná situace – přes víkend se mělo mezi sebou dohodnout 14 krajských hejtmanů a začít organizovat. Selhali do jednoho. Ze strachu z odpovědnosti se připlazili poníženě k vládní vrchnosti a požádali ji o vyhlášení stavu nouze. Proč tedy byli voleni? Aby stáhli při nejbližší příležitosti ocas? Výmluvy některých zbabělých hejtmanů, že se přidali k většině žádající nový nouzový stav jen kvůli tomu, aby se jim do otevřených obchodů nevevalili kupující z ostatních krajů, je mimořádně odporná. Kdo jim bránil nevyhlásit stav nebezpečí s tím, že obchody zůstanou i nadále zavřeny?

Vláda pokorně žádajícím hejtmanům ráda vyhověla, protože za stavu nouze může opět zadávat veřejné zakázky bez soutěže, a o to asi jde v první řadě. Vydělat peníze za předražené výkony bez jakékoli kontroly. Bez nouzového stavu by česká vláda zřejmě nemohla podle libosti a podle svých hloupých nápadů ani omezovat obyvatelstvo. V SRN se zavádějí všechna protiepidemiologická opatření bez vyhlášení stavu nouze a jde to! Závěr se sám nabízí: Česko má nedokonalé zákony, parlament jako zákonodárce nedokázal za tři desetiletí dotáhnout právní systém do použitelnosti, když se musí při epidemii vyhlašovat stav nouze. Z toho plyne, že Češi nejsou schopni si sami vládnout.

 

Může za větší nápor covidu u hranic s Německem Česko, nebo Německo? Nebo pendleři?

Loni na jaře byli z přenosu nákazy obviňováni pendleři a český stát jim házel všechny možné klacky pod nohy. Byla však posléze prokázána jejich nevina, což doznal i Prymula – nákaza se do jihozápadních pohraničních okresů zřejmě dostala via bavorské bály a různé hromadné akce, kterých se na pozvání zúčastnili oficiální představitelé českých příhraničních okresů, kteří nákazu dále šířili. Na začátku roku 2021 saské i bavorské příhraniční okresy vykazují vyšší incidenci, obdobně jako české okresy k nim přiléhající. S tím kontrastuje na české poměry relativně nižší incidence Prahy. Co je toho asi příčinou? Vesničané se obecně na rozdíl od obyvatel měst zřejmě nevzdávají svých sociálních styků. Když jsou hospody zavřeny, sejdou se jinde. A navíc v oněch českých pohraničních okresech s vysokou incidencí bydlí obyvatelstvo chudší než ve zbytku státu, které v pohraničí dodnes není pořádně doma – jejich předci tam přišli převážně v letech 1945–1948 – jsou asociálnější, což se projevuje i v ignorování základních pravidel ochrany proti epidemii. Zejména se i nadále stýkají, popíjejí mezi sebou, objímají se, zpívají, řvou. A občas, nic si nedělajíce ze zákazů, si skočí do Německa nakoupit. Proč ne, když v Německu jsou potraviny levnější a kvalitnější, lihoviny a víno taktéž a oni nemají peněz nazbyt? Pro Němce jsou v Česku levnější cigarety. To se děje zejména v obcích, kde státní hranice vede uprostřed vsí mezi zahradami domů, potokem a podobně. Takže se tam zájemci trousí pěšmo po různých cestičkách pár set metrů na druhou stranu nakoupit.

 

Odpověď na vaši otázku zní: české obyvatelstvo asi více nakazilo německé na druhé straně hranic než naopak – není to ale čím dokázat – a to vlivem vyššího podílu nižších sociálních vrstev na české straně hranice následkem vyhnání původního obyvatelstva po druhé světové válce, respektive jejich počínáním. Na německé straně jsou potomci původního obyvatelstva. Pendleři, ať chtějí, nebo nechtějí, mají přísnější životní režim. Na roznášení viru jim příliš času nezbývá. Když přijedou z práce, mají méně času se stýkat s jinými lidmi, protože musejí rodině nahradit čas strávený pendlováním, či vykonat určité nutné práce v domácnosti a navíc druhý den vstávat dříve než všichni ostatní.

 

Nedávno jsme psali o případu vdovce, pendlera, který se stará o tři děti a nemůže zůstávat v Německu. Poradil byste mu?

Je to snadné. Sasko a Bavorsko nabízejí pendlerům paušál 40 eur za den po celý týden, budou-li v Německu přespávat a nebudou-li se vracet každý den přes hranice. Každému rodinnému příslušníku, kterého si pendler přivede s sebou, přispějí 20 eury na den a hlavu. Takže najmout si byt, přihlásit se k pobytu na radnici a poslat hned děti do školy – Jugendamt, tedy úřad pro mládež – kohokoli, vznese-li dotaz, přímo navede, jsou na takové případy zvyklí. Mají zřízeny takzvané přestupní třídy pro děti neznající německy, které se pak po roce zařadí do normálních tříd. Výuka němčiny je jednojazyčná, z němčiny do němčiny. Je to přes počáteční nezvyk snadné a vede to hlavně rychleji k cíli. Fakultativně si dotyčný může vzít s sebou jen desetiletého syna a dvě zletilé ratolesti nechat v Česku. Je to ale škoda, protože Sasko a Bavorsko mají nejkvalitnější školství v celém Německu a s rakouským i v celé střední Evropě. Ať nezapomene pro děti přihlášené v Německu k pobytu, pokud se připravují na povolání, chodí do školy, nebo studují, si zažádat o přídavky na děti – formuláře jsou k mání na pracovních úřadech. Na dítě mu přísluší minimálně 219 eur na měsíc.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Cesti-vesnicani-ignoruji-opatreni-proti-covidu-Popijeji-mezi-sebou-objimaji-se-zpivaji-rvou-Nemci-To-je-jina-Bolestivy-zasah-od-sousedu-654302