Tomáš Krystlík
Zdá se, že česká hymna Kde
domov můj? je zřejmě plagiát. Nápěv pochází z druhé věty Koncertantní symfonie
Es dur pro hoboj, klarinet, fagot a lesní roh K297 b, zkomponované Wolfgangem
Amadeem Mozartem v Paříži roku 1778, tedy zhruba o půl století dříve, než
se konala premiéra hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Fidlovačka
měla jen dvě reprízy, znova se hrála skoro až po jednom století. Podobnost
nápěvu je tak zjevná, že hudebník a dirigent Josef Krček v roce 2014 prohlásil:
„Tyl napsal slova, to je jasné, ale ta melodie je opravdu Mozart.“ Jenže týž o
dva roky později v televizním pořadu Historie.cs s názvem Kde domov můj?
řekl, že „melodie hymny vychází z lidové písně… Škroup nepoužil motivy
Mozarta… Mozartovy melodie hráli potulní harfeníci, jeho (Mozartovy) písně
byly tady (v českých zemích) v povědomí… melodie se dostala do hymny
náhodou“. Tedy po několika desítkách sekund jeho proslovu už melodie české
hymny z lidové písně nevychází. Dále divákům sdělil, že Mozart se přátelil s
rodinou Němečkovou ze Sadské, od nichž dostal darem Sbírků písní ze Sadské. Jedna
píseň ze sbírky – zahrál ji na klavír – „je (podle Krčka), jako kdyby ji napsal
Mozart. Lze se domnívat, že se jí Mozart inspiroval.“ Krček se touto cestou
snaží imprimovat divákům, že vlastně Mozart opsal i melodii české hymny. Ten
tak učinit nemohl, protože byl již dávno po smrti. Názorná ukázka, jak jedinec
podlehnuvší tlaku českého národního společenství se snaží ze všech sil
zastřít původ melodie české hymny, markantní důkaz, s jakou vehementností Češi
dezinterpretují i málo významné minulé děje. Považte, kdy se tak děje: v roce
2016!
Instrumentalizace skladby
Kde domov můj? se od doby premiéry Fidlovačky v prosinci 1834 ve Stavovském divadle,
kde píseň tklivě zpíval slepý žebrák za doprovodu houslí a klavíru,
změnila do podoby mohutnější a hraje se rychleji, aby dnešnímu uchu zněla
(skoro) normálně a ne tak přeslazeně.
Text Kde domov můj? je ale velmi
podobný, až na použité reálie, básni Johanna Wolfganga Goetha Kennst du das
Land, wo die Zitronen blühn (Goethe byl inspirován
prvním městečkem za tehdejší rakousko–italskou hranicí Limone Sul Garda na břehu
Gardského jezera, které je pověstné nejsevernějším pěstováním citronů) natolik,
že je její parafrází. Jako ukázka první sloka (v dobovém překladu):
Kennst du das Land, wo die Zitronen blühn, / Zda znáš ten
kraj, kde citron rozkvítá
Im dunkeln Laub die Gold-Orangen glühn, / a v temném loubí
oranž (= pomeranč)
prosvítá,
Ein sanfter Wind vom blauen Himmel weht, / kde vánek jemný s
modré výše dchne,
Die Myrte still und hoch der Lorbeer steht? / kde klidná
myrta, laur (= vavřín) se vzhůru pne,
Kennst du es wohl? / ó zda jej znáš?
Dahin! dahin / V ten sad, v ten sad,
Möcht ich mit dir, o mein Geliebter, ziehn. / tam chtěla
bych, milenče můj, se brat (= odebrat).
Vladimír Macura upozorňuje,
že slova Kde domov můj? Josefa Kajetána Tyla zdaleka nebyla ojedinělým textem
„inspirovaným“ německými autory. Originály se parafrázovaly naprosto běžně a
velmi těsně. Například Jan Nepomuk Štěpánek vydal v roce 1825 báseň
Alina aneb Praha v jiném dílu světa, která až na reálie je k nerozeznání podobná
německé předloze z roku 1822 Aline oder Wien in einem anderen Weltteil (Alina
aneb Vídeň v jiném dílu světa) od Adolfa Bäuerleho.
Obdobně dětinský je český postoj k Triumfální symfonii
Bedřicha Smetany (Triumph-Sinfonie E-Dur, op. 6) z roku 1855, když se
dodnes nehrají (ani nejsou k mání na CD) věty symfonie obsahující melodii
Haydnova Kaiserliedu, rakouské císařské hymny Gott erhalte unsern Kaiser und
in ihm das Vaterland!, protože je melodicky totožná s Deutschlandliedem, hymnou
německou od roku 1922. (Do té doby mělo Německo hymnu Heil Dir im Siegerkranz
stejné melodie jako je britská God Save the King /Queen/.)
Žádné komentáře:
Okomentovat