Tomáš Krystlík
Dalo se téměř s jistotou předvídat, že slova německé kancléřky:
„Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté
druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálně socialistické diktatury.
To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani
politické ospravedlnění," vyřčená 19. 06. 2018 v berlínském
muzeu v rámci Dne připomínky útěku a vyhnání, vyvolají reakci české strany.
Například Miroslav Kulhavý v článku https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Miroslav-Kulhavy-Tak-pruhledny-manevr-Vam-pani-Merkel-nezbasti-ani-politicky-analfabet-540860
tvrdí, že „Němci v Čechách a na Moravě“ usilovali „o rozvrat republiky,
vyhánění a zabíjení českých starousedlíků v pohraničí“, vnímali „Slovany jako
podřadnou rasu… o odsunu rozhodly vítězné mocnosti… němečtí antifašisté dostali
generální pardon a mohli zůstat“.
Pane Kulhavý, Němci českých zemí si přáli autonomii v rámci
ČSR, ne odtržení, aby nebyli v každé maličkosti přehlasováváni československým
národem a podniky v pohraničí dostaly veřejné zakázky i bez toho, že nemají
většinu zaměstnanců Čechů. Nesměl se například nový parčík ve vsi pojmenovat
bez povolení ministerstva vnitra Praze, podniky v německých sídelných územích
musely propustit Němce a nabrat Čechy – pokud byla centrála v Praze, tak muselo
být českých zaměstnanců 95 % jako bylo národnostní složení obyvatelstva v sídle
firmy – aby měly šanci získat nějakou veřejnou zakázku. Neexistuje žádný pokyn
nebo rozkaz německých správních, vojenských, policejních orgánů k vystěhování
jediného Čecha z pohraničí po jeho připojení k Říši. Čeští starousedlíci nebyli
vyháněni ani zabíjeni – dostali německé občanství přiděleno bez ohledu na
národnost, aniž se jich kdo ptal, zda ho chtějí. Češi nebyli podřadnou rasou,
Němci je chtěli en bloc poněmčit. To neuděláte s někým, koho považujete za
podřadného! O odsunu nerozhodovaly vítězné mocnosti, ty jen vzaly jeho existenci
na vědomí. Němečtí antifašisté dostali generální pardon jen na papíře. I když mohli doložit svou „aktivní účast v boji za zachování
celistvosti a za osvobození ČSR“, zúžily národní výbory pojem antifašista
natolik, že antifašisty se nemohli stát ani sudetští Němci, kteří byli v
odstoupených územích Německu po Mnichovu z politických důvodů
uvězněni.
Štěpán
Kotrba tvrdí(https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Strilet-Nemce-Po-dnesnich-slovech-Merkelove-o-Sudetacich-to-zacalo-litat-540827): „Pro zastřelení některých
Němců existuje morální ospravedlnění ještě i dnes, natož v létě 1945.“ Tímto
názorem se pan Kotrba vyřadil z řad civilizovaně se chovajících lidí.
Pokud
by se snad křivdy minulosti měly připomínat, pak by podle Michala Haška Češi
měli připomínat Němcům nejen 12 let vlády Adolfa Hitlera, ale také vyhánění
Čechů ze Sudet v roce 1938. Dále Hašek si klade řečnickou otázku: „Přepíšeme
učebnice historie a omluvíme se za atentát na Heydricha? Otočím to, morálně
tedy máme nárok na reparace za statisíce mrtvých Čechoslováků od září 1938
(válka v Sudetech) po květen 1945 a zdevastovanou zemi... takže kdy nám je
německá vláda paní kancléřky Merkelové splatí?“
Panu Haškovi nutno připomenout, že Češi nebyli ze Sudet počínaje
říjnem 1938 vyháněni, odcházeli sami, nebo byli jako úředníci a státní
zaměstnanci přeloženi do vnitrozemí. Přestěhovalci české
národnosti jako popud k opuštění bydliště uváděli „skutečné potíže politické
(11,92 %), skutečné potíže hospodářské (16,41 %), skutečné potíže kulturní
(1,26 %), obavy před potížemi politickými (19,56 %), obavy před potížemi
hospodářskými (17,33 %), obavy před potížemi kulturními (2,40 %), touhu žít
mezi občany české národnosti a ideové důvody (11,82 %), touhu žít v ČSR
(7,21 %), jiné důvody (8,37 %), důvod neuvedli nebo uvedli nedostatečně
(3,71 %). Nikde zde nefiguruje násilí, navzdory tomu, že tato sociologická
studie vyšla bezprostředně po válce, ještě v roce 1945, kdy veřejné mínění bylo
ostře zaměřeno proti Němcům. Jinak je třeba s panem Haškem souhlasit, že
české učebnice dějepisu je naléhavě nutné přepsat. Jaká „válka v Sudetech“ pane
Hašku? Snad tím nemyslíte třídenní potyčky v naprosté menšině sudetoněmeckých
měst počínaje 14. 09. 1938? O reparacích pojedná pozdější samostatný článek. Německé
reparace byly zastaveny v roce 1962 i pro dalších 17 zemí, takže jaké
„splacení“? Československo nebylo po válce zdevastovanou zemí, naopak. Po
Švýcarsku mělo nejmodernější a nejméně poškozený průmysl v celé Evropě, bylo skladištěm
potravin pro celou Říši - hlad internovaných Němců, příděly kaloricky nižší než
v německých koncentrácích byl uměle českou stranou vyvolán.
Miloš
Zeman dal najevo, že s paní Merkelovou hluboce nesouhlasí. Nicméně se prezident ani premiér k
tomu vyjadřovat neměli.
Jiří Vyvadil (ČSSD) dokázal, že vůbec nezná historická fakta,
když napsal: „Jako následovník dr. Edvarda Beneše – no, nesmějte se mi – byl
jsem předsedou strany, která byla jeho zázemím“. Pane Vyvadile, Benešovým
„politickým zázemím“ byla ČSNS (Československá strana národně socialistická),
jejíž byl členem, nikoli ČSSD!
Sociolog Petr Hampl označil Merkelovou za nacistickou bábu (https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Nacisticka-baba-padlo-o-Merkelove-Pritvrzuje-i-Hrad-Ivan-Gabal-nadava-Cechum-Od-Bakaly-zni-Kecy-Okamury-neposlouchat-540880)
a zeptal se, zda by jí stačil milion mrtvých k tomu, aby uznala, že odsun Němců
byl oprávněný. „Tak podle Merkelové není skoro 400 000 zabitých dostatečným
ospravedlněním odsunu. Drzost té nacistické báby je neuvěřitelná. Milion
mrtvých by ji uspokojil? Nebo jsme všichni podlidé, takže nehraje roli žádný
počet mrtvých?“
Pan Hampl dokládá svým názorem, jak se Češi dosud nevyrovnali
se svým vražděním československých Němců po druhé světové válce. Pane Hample, podlidé
Češi přece nemohou být, když je jako jediný (!) okupovaný národ Evropy chtěli
Němci poněmčit. Ani germánské národy (Holanďany, Vlámy, Dány, Nory) ne. Cožpak
si k sobě pozdvihnete podlidi?
Tomáš Tyl, jsa právníkem, vůbec netuší, že Češi po
odstoupení území Německu nebyli odtud vyháněni, Německo jen přidělilo
starousedlým Čechům a jejich potomkům bez ptaní německé občanství a mezi
válkami přistěhovavší Čechy nechalo na pokoji. Naprostá většina Čechů odešla
pro ztrátu obživy – přestali být v pohraničí vydržováni československým státem,
někteří též preventivně z obav, jak se k nim budou chovat němečtí sousedé, ke
kterým se chovali povýšeně jako kolonizátoři, když je už nechrání
československý stát. I další Tylovo tvrzení je nepravdivé: Němci nehodlali
český národ vyhladit. 87,54 % Čechů mělo být
poněmčeno, 12,45 % nevhodných k přenárodnění mělo být pracovně nasazeno
ve staré Říši k „pozvolné převýchově“. Tzv. zcela rasově neúnosným, zastoupeným
v české populaci jen 0,015 % (třem lidem z dvaceti tisíc), hrozilo vystěhování
na východ, do Generalgouvernement. Kde máte ono vyhlazení, pane Tyle? A když
nazýváte paní Merkel nacistkou, víte vy vůbec, jak je národní socialismus
definován, a že se jedná o ryze český vynález, který Němci jen převzali?
S názorem pana Ivana Gabala
lze souhlasit: „Nejsme zvaní na klíčovou poradu nejvlivnějších zemí EU k
migrační politice… Ale nalítneme na marginální výrok Merkelové o vyhnání Němců
a budeme se bavit o něm, jen abychom se nedostali ke strategickému tématu? Jsme
tak infantilní?“ K výrokům pana Gabala nutno dodat, že komentáře v českých
médiích sympatizující s požadavkem H. Seehofera, odmítat na německé hranici
všechny uprchlíky registrované již v jiných zemích a vracet je zpět, nezmínily
ani jednou, že Seehoferovým počínáním se jen urychlí vznik trvalého EU-přerozdělovacího
systému, v Česku tak obávaného Dublinu IV, i když se třeba bude nazývat jinak. Též
nezazněl ani jeden hlas, že Seehoferův požadavek, ke kterému se kloní i Sasko,
je nerealistický, protože uprchlíci budou od německých hranic vraceni do Řecka,
Itálie, Španělska, částečně i do Rumunska, případně i do Libanonu, Jordánska a
Turecka, a „cílové“ země tím budou hospodářsky přetíženy. Další variantou je,
že uvíznou někde po trase do země, kde byli poprvé registrováni. Pro „tranzitní“
státy, kde cestou zůstanou, to představuje enormní ekonomické zatížení a navíc
nejsou většinou schopny je integrovat do pracovního procesu. Ani pro Bavorsko
to není Seehoferova myšlenka příliš reálná – ze 70 hraničních přechodů, jsou
dnes jen tři hlídané. Prosadila-li by se, znamenalo by to zbývajícíh 67 obsadit
kontrolami a k tomu hlídat i zelenou hranici, což by si vyžádalo enormní finanční
náklady. I tom byla česká média povinna referovat. Nereferovala.
Pan Tomáš Pecina k výroku
německé kancléřky a k následné české reakci správně podotýká (https://paragraphos.pecina.cz/all/uvahy-a-komentare/o-bezprostrednosti-nekterych-pricin): „Přitom (Merkel) ovšem
pravdu nemá. Vyhnání nebylo bezprostředním důsledkem nacistických zločinů, nýbrž
ty byly pro ně záminkou: není zde tedy vztah příčiny a následku, tak často
opakovaný českou stranou, nýbrž dávno formulovaného záměru a záminky k jeho
(brutální) realisaci. Plán na odněmčení českých zemí nevznikl až ve 20. století
a už vůbec ne až po Mnichovu, jak oficiální česká historiografie ad nauseam proklamuje: myšlenka
ethnického vyčištění území obývaného Čechoslovany od Čechoněmců – a často i
těch jeho oblastí, které nikdy významné slovanské osídlení neměly, optimálně
celého území historického českého státu – jako politického cíle
doprovázejícího emancipační úsilí národních buditelů je dokládána opakovaně a
nikoli jako jednotlivé excesy, nýbrž spíše jako jeho průvodní znak.“
Žádné komentáře:
Okomentovat