Polské požadavky jsou chucpe

Tomáš Krystlík

Jarosław Kaczyński před nedávnem uvedl, že se Polsko chystá „historický protiútok“, že bude požadovat úplné splacení reparací od německého státu. Ustavená komise bude do poloviny srpna zkoumat veškeré možnosti uplatnění polského požadavku. Pokud sezná jeho oprávněnost, tak se polská vláda s ním patrně obrátí k německému vládnímu kabinetu.

Trochu historie. Osmnáct států poškozených válkou se mělo reparacemi sanovat výhradně ze západních okupačních zón v Německu, devatenáctý a dvacátý stát – Polsko a SSSR pouze ze zóny sovětské. V protokolu postupimské konference je to podchyceno takto: „Sovětský svaz uspokojí reparační nároky Polska ze svého vlastního podílu na reparacích.“ Poláci tedy učinili první hrubou chybu v uvažování – adresátem požadavku na vyrovnání polské reparační pohledávky nemůže být Spolková republika Německo, nýbrž Ruská federace coby nástupnický stát SSSR.

26. 8. 1953 deklarovala vláda Polské lidové republiky: „S ohledem, že Německo doposud ve značné míře splnilo své povinnosti při placení reparací a že zlepšení hospodářského stavu Německa je v zájmu jeho mírového rozvoje, přijala vláda PLR usnesení zřeknout se s účinností od 1. 1. 1954 splácení reparací ze strany Německa.“ Polští politici z PiS se jedním dechem pokusili zneplatnit toto usnesení poukazem, že tehdejší vláda byla pouze loutková a konala v intencích Moskvy. To se zřejmě nemýlí, ale Polsko uzavíralo i v této době různé mezinárodní smlouvy, které dodnes platí, a nikdo o jejich platnosti nepochybuje. Mezinárodní právo totiž nezná automatismus, kterými by se smlouvy s nedemokratickými vládami stávaly eo ipso neplatnými. Tedy i tento důvod uvedený PiS je lichý.

V Německo – polské smlouvě o sousedství, uzavřené v roce 1991, se obě strany shodly na způsobu regulace otevřených reparačních otázek. Za tím účelem byla založena ve Varšavě Nadace polsko – německého smíření se základním vkladem ze strany Německa 500 milionů DM; později do ní Němci vložili další dvě miliardy DM.

V roce 2004 začal Sejm požadovat po vládě zahájit jednání se SRN o dalších odškodněních, reparačních platbách. Tehdejší polská vláda to odmítla slovy ministra zahraničí Włodymierze Cimoszewicze: „Nehodláme dobrou spolupráci mezi Polskem a Německem zatížit.“ Premiér Marek Belka k tomu řekl: „Vláda míní, že záležitost vzájemných nároků mezi Polskem a Německem je jednou provždy uzavřena.“ Tehdejší prezident Aleksander Kwaśniewski prohlásil: „Pokud vystavíme účet, tak zničíme sjednocenou Evropu.“

Na závěr je nutné s politováním konstatovat, že žádného redaktora v českých médiích dosud nenapadlo k tomuto polskému požadavku uvést výše uvedené skutečnosti. Když tak neučinili, tak zcela jasně jednají v intencích ruských snah zničit EU vyvoláváním českých sympatií k rebelujícímu Polsku a posilováním českého odporu proti Německu a Evropě.

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Polske-pozadavky-jsou-chucpe-498874/diskuse
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zadne-valecne-reparace-od-Nemecka-nedostanete-vzkazuje-historik-Krystlik-do-Polska-Maji-se-pry-uspokojit-v-Moskve-498921