Česko nedospělo

Tomáš Krystlík

Nejdříve jsem si myslel, co je to za nesmysl, když jsem četl link k článku http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/chcete-pronajmout-byt-nove-jen-se-svolenim-sousedu_374867.html, ale pak jsem z jeho textu dověděl, že se jedná o něco jiného. Inu, česká žurnalistika! Posuďte sami: „…aby majitelé bytů museli s ostatními spoluvlastníky domu konzultovat, komu byt pronajmou. ,Například v České Lípě si lidé opravili dům, pak tam nový spolumajitel koupil asi sedm bytů a nyní tam mají několik rodin, které nedodržují žádná pravidla,´ hájí omezení vlastnických práv Marksová. Podle Českolipského deníku ministryně dokonce navrhla, aby spolumajitelé domů mohli rozhodovat i o tom, kdo se stane novým členem společenství vlastníků, fakticky tedy o novém kupci.“ Typicky česky odbytý článek. Do toho, komu majitel bytu byt pronajme, nesmí nikdo kecat.

Jenže celá situace by nenastala, kdyby v Česku měli pořádné zákony podle západoevropského úzu. Z komunistické éry platí dodnes zákon, že nesmíte vystěhovat z bytu kohokoliv, kdo v něm nebydlí sám, aniž byste mu neopatřili přiměřený náhradní byt v dané obci nebo okolí. Existují sice důvody pro vystěhování, ale v Česku to nejde bez náhradního bytu. Protože neexistuje trh s nájemními byty, znamená to nájemníkům byt koupit a do něho je vystěhovat. Jediného nájemníka můžete vystěhovat i do ubytovny. Manželský pár, matku s dítětem, rodinu nevystěhujete, ani když nebudou platit ani korunu nájemného. Náhradní byt mohou třikrát odmítnout. To znamená, že takoví lidé vytvářejí v Česku uměle cikánská ghetta. Poznámka pro české vykuky: Nepomůže v tom ani nájemní smlouva na dobu určitou. Pokud byt pronajmete firmě, je zde další problém – pronájem v rozporu s kolaudačním rozhodnutím. To nastane, pronajmete-li firmě byt třeba jako kancelář, abyste mohli nájemníky skrytými pod egidou nějaké firmy po skončení platnosti smlouvy na dobu určitou z bytu vypudit. Nevystěhujete a budete mít potíže ze strany úřadů jen vy.

Situace na Západě: Důvodem k výpovědi, pomineme-li zbourání domu, jsou hrubé a opakované porušování domovního řádu, opakované neplacení nájemného nebo opakované jeho zpožděné placení, potřeba bytu pro sebe nebo rodinu, což značí tam sebe nebo blízkého příbuzného fyzicky nastěhovat. Při pochybách to kontrolují soudy. Jenže existuje trh s nájemními byty, takže si každý byt najde. Nenajde-li, postará se o něj či rodinu okresní úřad ubytováním v sociálních bytech nebo v obytných kontejnerech. K tomu musejí být předpoklady, například nízký příjem na jednoho člena domácnosti. Proč neexistuje v ČR institut sociálních bytů?

Pronajmu-li cikánům v Česku byt o jedné místnosti, obligatorně si jako vlastník za to měsíčně naúčtuji alespoň 10 000 CZK nájemného. Okresní úřady přece hradí sociálně slabým zčásti nebo zcela nájemné!

Situace na Západě: Taktéž postupují i zdejší úřady, leč nájemné nesmí překročit běžný nájem za m2 v lokalitě. Plocha bytu musí přiměřená počtu obyvatelů. Být to v Česku, tak majitelé takových bytů spláčí nad výdělkem. Proč to není v ČR zavedeno?