Česká hysterie kolem uprchlíků

Tomáš Krystlík

Stačí si přečíst jen titulky v českých médiích, aby člověk nabyl dojmu, že budou-li zavedeny kvóty, tak přijetí 1328 a nyní nově dalších 2978 uprchlíků ohrozí českou civilizaci a národní existenci Čechů. Opravdu?

Když na přelomu století pobývaly v České republice přes čtyři tisíce Bosňáků, uprchlíků před tamější občanskou válkou, ani pes neštěkl. A to byli všichni mohamedáni! Válka skončila, oni odešli zpět. Dnes to vypadá, že proti přijetí přibližně stejného množství utečenců má snad námitky téměř veškeré obyvatelstvo českých zemí. Analogicky, když před několika měsíci projížděly americké armádní útvary přes ČR, mohli se Češi protesty ztrhat, v těchto dnech projely podruhé a ani pes neštěkl! Zamyslel se někdo nad tím, že se může jednat o profesionálně řízené ovlivňování veřejného mínění v Česku? Kdo za tím asi stojí, komu je destabilita politického klimatu v ČR ku prospěchu?

Představy, že se dají hranice státu nebo schengenského prostoru obsadit armádou a tak utěsnit, jsou naivní. Na jeden kilometr hranice ČR by připadlo asi deset vojáků včetně pupkáčů z kanceláří a byl by zrušen schengenský prostor, na obsazení členitých evropských pobřeží Středozemního moře, řeckých ostrovů k účinnému zabránění přílivu uprchlíků by nestačily ani armády všech států EU.

Z českých médií zaznívá naprosto nedostatečně, že se jedná o tři sorty utečenců zaplavujících Evropu: (1) uprchlíky před válkou, (2) pronásledované ve vlastní zemi kvůli politickému přesvědčení, vyznání nebo rase, (3) uprchlíky z důvodů ekonomických. A také, že utečence sub (1) státy, které jim poskytly útočiště, vracejí do zemí, odkud pocházejí, hned po skončení tamější války, sub (2) se přiděluje azyl, sub (3) se vypovídají zpět, ale panuje-li v zemi, odkud přišli hladomor, jsou po určitou dobu strpěni. Ke skupině třetí se řadí i obyvatelstvo Balkánu, které si chce odchodem do Německa vylepšit svou neblahou ekonomickou situaci, aniž k tomu má sebemenší oprávnění z hlediska mezinárodního práva. Nicméně tvoří polovinu všech běženců, zatímco Syřané, utíkající před občanskou válku jen asi jednu pětinu.

České sdělovací prostředky se zapomněly zmínit, že Německo si za převzetí uprchlíků z Maďarska - vlaky z Budapešti do Německa - zajistilo souhlas maďarské vlády se zavedením kvót pro rozdělení běženců mezi jednotlivé evropské státy. Mezitím se Německu podařilo získat souhlas i dalších států, které byly doposud proti kvótám, zejména Francie. Ta se nalézá poněkud v prekérní situaci, protože nemá zákon, který by upravoval zacházení s uprchlíky před válkou, tedy nemá též mechanismus pro jejich vracení se, když válka pomine.

Podle všeho se kvóty prosadí i s navrhovaným zřízením fondu pro financování péče o uprchlíky, ze kterého se bude přispívat zemím, které budou vystaveny jejich hlavnímu náporu. Jak se do něj bude přispívat, není ještě jasné, ale vypadá to, že státy EU, které se brání povinným kvótám, budou platit za každého nepřijatého uprchlíka do stanoveného počtu. To by se mohlo ze států EU týkat Česka, Slovenska, Polska a baltských států.

Existují i zákonná omezení. První: žadatel o azyl musí o něj požádat v prvním státě, kde mu nehrozilo pronásledování. Neučiní-li tak, další stát mu poskytnout azyl nesmí. V případě syrských uprchlíků je takovou první zemí Turecko, pokud neodcestovali ze Sýrie letadlem, lodí nebo po souši do jiného sousedního státu. Druhé: uprchlíci by měli být vraceni do první země, do které vkročili, kde jim již nehrozilo pronásledování. Ve výše uvedeném případě do Turecka. Tato pravidla dnes uplatnit v náporu utečenců je prakticky nemožné, ale v budoucnu se určitě opět prosadí.

Je nutné pochválit počínání německé a dánské policie – první nenechala uprchlíky odjet z Německa bez registrace s výjimkou případů, že by musela k registraci použít násilí, druhá jim nedovolila odjet z prvního dánského hraničního města dále do Švédska. Během následujících 24 hodin obě policie rezignovaly – německá pustila všechny uprchlíky, kteří si tak přáli, do Švédska přímo, a totéž, taktéž bez registrace, učinila policie dánská. Obě jednaly proti předpisům, ale lidsky. Evropský soud jim za to může vyměřit značnou finanční sankci, kterou budou muset uhradit země Šlesvicko-Holštýnsko, Hamburk a Dánsko (v Německu policie podléhá jednotlivým zemím). Rakousko se již dožaduje finanční sankce vůči Maďarsku za opakované propouštění uprchlíků do Rakouska. Do budoucnosti je myslitelný nějaký systém přerozdělování uprchlíků tak, aby mohli se spojit se svými příbuznými v třetí zemi, ale k tomu bude potřeba rozsáhlý konsensus evropských států, který by modifikoval dohodu Dublin III.

Vývoj bude zřejmě směřovat vývoj k vytvoření záchytných zařízení pro uprchlíky v první zemi, kde jim nebude hrozit pronásledování, takže by dále do Evropy nepronikali. Jenže si těžko dovedu představit jižní evropské národy se svým laxním přístupem k povinnostem v roli správců takových zařízení a Řeky už vůbec ne.

Češi se v celé EU svou xenofobií vůči uprchlíkům „vyznamenali“, což podtrhli i policisté v Břeclavi označováním uprchlíků z vlaku vypraveného z Maďarska zvýrazňovači registračním číslem na ruku. To byla ostuda v celosvětovém měřítku – nikdo z policajtů a z ministerstva vnitra nikdy neslyšel nic o tetování koncentráčnických čísel na předloktí?



http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Ceska-hysterie-kolem-uprchliku-398813