sobota 23. srpna 2014

Zase Češi něco nezvládají



Tomáš Krystlík

Redaktoři ČTK sesmolili článek www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-nemocnicich-v-cesku-bylo-loni-jen-19-paliativnich-luzek/1114796, z něhož plyne, že s paliativní medicínou, odvětvím, které se věnuje potlačení pacientovy bolesti, je to v ČR velmi špatné.

Oni redaktoři snad ani netuší, že paliativní medicína nezasahuje pouze při onkologických diagnózách a v hospicích při posledních chvílích života, nýbrž její úkol začíná již například u chronických bolestí zad, které nelze běžnými medicínskými zásahy a prostředky odstranit. Čeští praktičtí lékaři, na rozdíl od tvrzení v dotyčném článku, by mohli onu paliativní péči zvládnout, našla-li by předtím specializovaná paliativní pracoviště vhodnou individuální směs prostředků a metod tišících bolest, jenže to bychom nesměli být v Česku s jeho restriktivními opiátovými zákony, které jejich aplikaci takřka znemožňují – kolik administrativních úkonů je v ČR třeba k předepsání opiátu? Dále by nesměla školská medicína opovrhovat metodami vybočujícími z jejího kánonu a blokovat jejich využití – typickým příkladem budiž akupunktura.

První, co člověka v západní Evropě překvapí, je snadnost s jakou praktičtí lékaři (rodinní, domácí, záchytní) mohou předepisovat a předepisují opiáty. Můj kamarád ve Vestfálsku trpící vytrvalými bolestmi trigleminu polyká opiáty, které mu předepisuje jeho rodinný lékař, přičemž pro policii má vystaven průkaz, že opiáty užívat musí, i když je za volantem. Další známá z Porúří má od domácího lékaře předepsané opiáty kvůli bolestem z artrózy kyčelního kloubu. Zbavení pacienta bolestí předchází v civilizovaných západoevropských společnostech vždy riziku zneužití opiátů. Představte si podobnou situaci v Česku s obyvatelstvem a státní správou svorně se vyžívajících v represích! Přitom Německo proti omamným látkám vystupuje jinak velmi přísně a důsledně.

Když je v celé ČR jen 19 (!) míst pro paliativní péči, tak v Německu jsou to specializovaná oddělení v nemocnicích, kde týmy odborníků, paliativních lékařů (existuje se vůbec taková specializace v ČR vystudovat?) zkouší najít správný mix látek (každý pacient reaguje na stejný preparát a stejné jeho množství jinou intenzitou) a metod, které konkrétního pacienta bolestí zbaví nebo je učiní alespoň snesitelnými.

I finanční prostředky na paliativní péči v ČR, které podle onoho článku chybějí, by se lehce našly. Stát, tedy ten, kdo nařizuje, co vše mají zákonné zdravotní pojišťovny (tedy ne soukromé, ale v Česku jsou jen zákonné) hradit, přidá do seznamu paliativní péči a je to vyřízené. Jenže to by nesměli být Češi Čechy, jejichž zažitým zvykem je vynalézat již vynalezené; jen, probůh, nepřevzít nějaké řešení z ciziny! A tak oněch 19 paliativních lůžek na deset milionů obyvatel je pro Česko nebetyčnou ostudou.

Přísně vzato, lze z této skutečnosti implikovat jen dva závěry: Buď je obyvatelstvo ČR natolik hloupé a domnívá se, že velkými bolestmi netrpí nikdy více než přibližně dva tucty lidí z deseti milionů obyvatel, nebo je jim utrpení bližních lhostejné. Máte snad jiné vysvětlení?


www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Zase-Cesi-neco-nezvladaji-331859

Žádné komentáře:

Okomentovat