Prý lžu, pravil pan Materna

Tomáš Krystlík

Pod blogspotem Mám se stydět! se objevil tento diskusní příspěvek:

Lzete pane Krystlik, 2. srpna 2014, 19:42

Pane Krystlik, namlouvate si nepravdy a do slova lzete, protoze si nedovedu predstavit ze by nekdo v teto dobe nevedel jak rozbesneni Sudecti Nemci nenavideli vsechno co bylo Ceske! pan Boehm a dalsi maji pravdu, Matka to prozila a zde je cast jeji Diary:

Tak nás 6. října okupovala německá armáda, za pár dní nás přišli ordneři přemlouvat, abychom neoptovali pro ČR. Tedy matku, neboť mně bylo teprve šestnáct let. Ne, řekla jsem mamince, přece jsme Češky. Tak nám oznámili, že se musíme vystěhovat. Nikdo nas nebil, ale bratra Henleinovci tak ztloukli, že na hlavě krvácel. Když to začalo hnisat, šel k lékaři, ale tam už byli Němci a hned se ptali na jméno když jim řekl své, už ho nepustili, měli ho na seznamu, a tak ho odvezli do Chemnitz v Německu a potom do Dachau.

U nás byli Němci kolem 35%, mel byt plesbicit jak slibil Vás Hitler, ale to se nikde nestalo. Tech slusných Němcu bylo zalostne málo, báli se tak jako Češi.

PS. Nase rodina po r.48 odesla do Kanady do mesta Hamilton, puvodne Berlin, ktere z lasky k Nemcum Kanadani prejmenovali.

Musim dodat ze povalecna nenavist vuci Nemcum nebyla jen v CSR. Presto jich emigrovalo po valce do Kanady pul milionu. Joseph Materna, Kalifornia. USA

Pár dní po obsazení německou armádou 6. 10. 1938 možnost opce pro ČSR neexistovala. Optovat pro ČSR mohly osoby s přidělenou německou státní příslušností, pokud byly neněmecké národnosti, až od 20. 11. 1938, kdy byla podepsána příslušná mezistátní smlouva. Je to výmysl předhozený synem Josephem Maternou bez jakéhokoli uvažování, tedy bez jakékoli racionální korekce čtenářům blogu.

Taktéž je nepravda, že se takoví jako Maternovi museli vystěhovat. Německá správa nic takového nenařizovala.

Byl-li bratr páně Maternovy matky henleinovci zbit a pak odvlečen do německého koncentračního tábora, znamená to, že měl německou státní příslušnost a stalo se to po podepsání mnichovské dohody (zbití henleinovci je národnostně indiferentní, odvlečení do KZ již nikoliv). Do KZ Dachau tak přibyli mezi říjnem a prosincem 1938 z odstoupených území odpůrci SdP, sudetoněmečtí sociální demokraté a němečtí členové KSČ v počtu asi 2500 osob. Předtím, do konce září 1938, bylo podle německého ministerstva zahraničí odvlečeno 1449 československých státních příslušníků bez ohledu na národnost za hranice do říše, ale nebylo internováno v německých koncentračních táborech. Podle historika Jana Bendy jen 734 osoby. Československá policie a armáda zase pozavírala asi 10 000 – 20 000 Sudetoněmců. Obě strany si pak po podepsání mnichovské dohody tyto „zajatce“ vzájemně vyměnili.

Zůstává nejasné, proč podle vzpomínek matky pana Materny prohlašovala matka s dcerou (babička s matkou pana Materny), že jsou Češky, ale ne manžel a otec, od něhož se vždy odvíjela národnost. Vypadá to, že otec byl německé národnosti, tudíž i jeho manželka a děti, které ji podle platných německých zákonů automaticky nabývaly.

Berlin do roku 1916 se nazývalo kanadské město Kitchener.

Takto se via vzpomínky očitých svědků dostávají do povědomí Čechů nepravdy. Dospělí tehdy líčili vše daleko horší a krutější než ve skutečnosti a předávali to svým nezletilým potomkům ve formě lží. Důvod? Prchání podle tehdejšího českého úzu symptomaticky navozovalo „zbabělost“ a „nestatečnost“. Lidé tedy z pohraničí neprchali, nýbrž údajně „ustupovali na poslední chvíli na výzvu československých úřadů“, což je v rozporu se skutečností. Z falešné nacionalistické pýchy, aby odchod Čechů z pohraničí neasocioval se zbabělostí, se používaly v československém tisku pojmy „evakuovaní“, „přistěhovalci ze záboru“, „přestěhovalci“, „krajané bez domova“, „vyhnaní“. Od posledního vede přímá cesta k dnešním lživým tvrzením českých historiků a nacionalistů o vyhánění Čechů z pohraničí. 


Zdroje:


Benda, Jan: Útěky a vyhánění z pohraniční českých zemí 1938–1939. Karolinum, Praha 2013 


Deutsch-tschecho-slowakischer Vertrag über Staatsangehörigkeits- und Optionsfragen vom 20. November 1938 

Zimmermann, Volker: Sudetští Němci v nacistickém státě. Politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938–1945). Prostor, Argo, Praha 2001