Tomáš Krystlík
Povodně v Praze a dále na Labi jsou přímým následkem
megalomanství komunistické éry - vodních elektráren a s nimi spojených vodních
nádrží na Vltavě. Zlikvidovalo se tím původní koryto řeky kroutící se lukami,
kde se přebytek vody mohl rozlít. Jeden z hlavních přítoků, ze kterých vzniká
Berounka, Úhlava a Vltava pramení na Šumavě relativně blízko sebe a Berounka se
slévá v Vltavou před Prahou. Na rozdíl od Vltavy je na vodních tocích, které
tvoří pak Berounku, podstatně méně vodních nádrží. Délka původního toku Vltavy
až po soutok s Berounkou - značně delší než Úhlavy a Berounky - se vodními
nádržemi narovnala, tudíž zkrátila a hlavně se umožnil mnohem rychlejší postup
vody, protože větší množství vody přelétne vmžiku desítky kilometrů dlouhé
přehradní nádrže. Důsledek: Pršelo-li na Šumavě, dostala se před stavbou
vodních děl velká voda z Vltavy k soutoku s Berounkou o několik dní později,
než z Berounky. Dnes vlivem přehrad dorazí voda k soutoku obou řek ve stejný
čas. Povodně jsou tedy naprogramovány.
Dost by se dalo zachránit držením nízkých hladin přehradních
nádrží. Jenže to by zaměstnanci přehradních elektráren nesměli být finančně
odměňováni podle splněného objemu výroby elektřiny, které je nutí mít vodní
nádrže s maximálním množstvím vody, protože co kdyby vypukla sucha a vody by
byl nedostatek? Jsme přece v Česku. Co je nám do toho, že někde po proudu budou
vyplaveny stovky a tisíce lidí a zničeny majetky? Hlavně budeme-li mít prémie. Že
budou zaplavena i německá města, kudy protéká Labe? Dobře jim tak, skopčákům,
prohráli válku!
Letošní povodeň ukázala, že se Češi nepoučili z povodní 2002
a nejsou schopni pořádně něco zorganizovat. Starostové některých pražských
městských částí sháněli lehátka a přikrývky pro evakuované a pražský magistrát
ani nevěděl, kde jsou uskladněné, zda vůbec někde jsou uskladněné, natož aby
znal telefonní spojení do skladů a jejich adresy.
Kralupy a Ústí nad Labem si v kritických chvílích záplav
přály, aby lipenská přehrada omezila průtok vody, aby voda tolik nestoupala.
Byli odmítnuti, že žádost měla formální chyby. Se zpožděním zasáhl až ministr
zemědělství, který to z titulu úřadu nařídil.
Letos se též ukázalo, že betonové zábrany a hráze u obcí
proti vodě vybudované po zkušenostech s velkou vodou 2002 ji mnohdy nevhodně
usměrňují a ta pak udeří jinde s větší ničícím účinkem. To nedovedli
projektanti předvídat? Nebo to byl zase český šlendrián?
Jisté je, že v Česku za komunistické éry vydávaly úřady
stavební povolení pro obytné budovy v zátopových oblastech. Ona praxe se dodnes
nezměnila. Je jasné, že lidé z těchto území se časem musí přestěhovat někam
jinam a budovy se musejí zbourat. Stát si musí také poradit i se svými úředníky,
aby nevydávali pro stavby budov v těchto oblastech stavební povolení. Chtěl
bych vědět, jak to v českém korupčním prostředí dokáže.
Žádné komentáře:
Okomentovat