Povodně

Tomáš Krystlík

Povodně v Praze a dále na Labi jsou přímým následkem megalomanství komunistické éry - vodních elektráren a s nimi spojených vodních nádrží na Vltavě. Zlikvidovalo se tím původní koryto řeky kroutící se lukami, kde se přebytek vody mohl rozlít. Jeden z hlavních přítoků, ze kterých vzniká Berounka, Úhlava a Vltava pramení na Šumavě relativně blízko sebe a Berounka se slévá v Vltavou před Prahou. Na rozdíl od Vltavy je na vodních tocích, které tvoří pak Berounku, podstatně méně vodních nádrží. Délka původního toku Vltavy až po soutok s Berounkou - značně delší než Úhlavy a Berounky - se vodními nádržemi narovnala, tudíž zkrátila a hlavně se umožnil mnohem rychlejší postup vody, protože větší množství vody přelétne vmžiku desítky kilometrů dlouhé přehradní nádrže. Důsledek: Pršelo-li na Šumavě, dostala se před stavbou vodních děl velká voda z Vltavy k soutoku s Berounkou o několik dní později, než z Berounky. Dnes vlivem přehrad dorazí voda k soutoku obou řek ve stejný čas. Povodně jsou tedy naprogramovány.

Dost by se dalo zachránit držením nízkých hladin přehradních nádrží. Jenže to by zaměstnanci přehradních elektráren nesměli být finančně odměňováni podle splněného objemu výroby elektřiny, které je nutí mít vodní nádrže s maximálním množstvím vody, protože co kdyby vypukla sucha a vody by byl nedostatek? Jsme přece v Česku. Co je nám do toho, že někde po proudu budou vyplaveny stovky a tisíce lidí a zničeny majetky? Hlavně budeme-li mít prémie. Že budou zaplavena i německá města, kudy protéká Labe? Dobře jim tak, skopčákům, prohráli válku!

Letošní povodeň ukázala, že se Češi nepoučili z povodní 2002 a nejsou schopni pořádně něco zorganizovat. Starostové některých pražských městských částí sháněli lehátka a přikrývky pro evakuované a pražský magistrát ani nevěděl, kde jsou uskladněné, zda vůbec někde jsou uskladněné, natož aby znal telefonní spojení do skladů a jejich adresy.

Kralupy a Ústí nad Labem si v kritických chvílích záplav přály, aby lipenská přehrada omezila průtok vody, aby voda tolik nestoupala. Byli odmítnuti, že žádost měla formální chyby. Se zpožděním zasáhl až ministr zemědělství, který to z titulu úřadu nařídil.

Letos se též ukázalo, že betonové zábrany a hráze u obcí proti vodě vybudované po zkušenostech s velkou vodou 2002 ji mnohdy nevhodně usměrňují a ta pak udeří jinde s větší ničícím účinkem. To nedovedli projektanti předvídat? Nebo to byl zase český šlendrián?

Jisté je, že v Česku za komunistické éry vydávaly úřady stavební povolení pro obytné budovy v zátopových oblastech. Ona praxe se dodnes nezměnila. Je jasné, že lidé z těchto území se časem musí přestěhovat někam jinam a budovy se musejí zbourat. Stát si musí také poradit i se svými úředníky, aby nevydávali pro stavby budov v těchto oblastech stavební povolení. Chtěl bych vědět, jak to v českém korupčním prostředí dokáže.