Tomáš
Krystlík
EU nemá v agendě zdravotnictví, které je svěřeno výhradně do
péče jednotlivých členských států (v Německu dokonce do pravomoci jednotlivých
spolkových zemí), takže EU nemohla nijak opatření jednotlivých členských států
proti epidemii COVID-19 ovlivnit.
Absolutně jako první země světa sáhla k opravdu drastickým
omezením Česká republika, zejména zavedla plošnou povinnost nosit roušky, které
nositele před nákazou COVIDem-19 nechrání, zlikvidovala volný pohyb zboží,
služeb a osob v schengenském prostoru a zavřela své obyvatele do vězení s
názvem Česká republika. Zřejmě česká vláda kálela pod sebe strachy, že by se
vlivem epidemie mohl český zdravotnický systém náporem na lůžka intenzivní
péče, na počet dýchacích přístrojů a na zdravotnický personál zhroutit. Křivka
průběhu počtu nakažených se vládními opatřeními zploštila, avšak více, než bylo
nezbytné. Proč?
Ekonomika ČR je silně závislá na exportu a to především do
eurozóny a zejména do Německa. Ve Spolkové republice Německo je nárůst počtu
nemocných potřebujících hospitalizaci taktéž přibrzďován různými protiopatřeními,
zaváděnými postupně a s rozmyslem, ne překotně jako v ČR a zdaleka ne tak
restriktivními, takže německá křivka rozložení nakažených potřebujících
hospitalizaci roste rychleji. Následkem toho se musí zákonitě i dříve se vrátit
do běžných hodnot. Epidemie COVIDu-19 odezní dříve než v Česku a SRN se bude
moci vrátit k běžnému fungování ekonomiky dříve. ČR bude v té době epidemie ještě
probíhat, protože její průběh česká vláda přetlumila přehnaně restriktivními
opatřeními obávajíc se zhroucení zdravotnictví, takže ekonomika českého státu se
bude nalézat, na rozdíl od Německa, ještě v útlumu. Bude-li to trvat delší
dobu, tak se dovozci v eurozóně poohlédnou po jiných dodavatelích než českých a
z Česka pak nezbude ani montovna. Inu, důsledek toho, koho si Češi zvolili do
čela státu.
K tomu in spe přistupuje i další nevýhoda pro české
hospodářství. Evropská unie pracuje na jakési obdobě Marshallova plánu pro
obnovení ekonomik členských zemí. Zde si mohou Češi vydechnout, protože se jim
dostane podpory v různých formách z titulu členství ČR v EU. Jenže je zde též
druhá věc, o jejíž realizaci se vážně uvažuje a která se bude týkat pouze zemí
eurozóny.
Předluženým zemím, například Itálii, která by se pro obnovu
hospodářství po epidemii musela znova enormně zadlužit, což regule EU nepřipouštějí,
musí pomoci nějaká ekvilibristika Evropské centrální banky (ECB). A tou by
mohlo být tzv. shazování peněz z helikoptéry. To nespočívá pouze v tom, že
každému obyvateli státu eurozóny se pro zvýšení jeho utrácení (spotřeby) připíše
jednorázově určitá částka na konto – mělo by se jednat asi o 10 000 € - a
tím se povzbudí poptávka v eurozóně, nýbrž i to, že zadlužené státy a jejich vlády
obdrží od Evropské centrální banky nově pro tento účel vytištěné miliardy eur,
aniž by je musely kdy splatit. Jde vlastně o věčnou půjčku, která nebude nikdy vrácena,
natož úročena, tedy ani nezvýší veřejný dluh státu ani o cent.
Česko má k záchraně své ekonomiky dost konvenčních zdrojů,
může se celkem značně zadlužit, aniž se mezinárodní investoři začnou obávat
možné platební neschopnosti. Pokud dluh českého státu poroste rychleji než dluh
zemí eurozóny, což lze při shazování helikoptérových peněz pokládat za pravděpodobné,
tak poroste i výše úroků z něj, dluh se prodraží. Ale i bez zvyšování úroků země
následkem samotného státního dluhu, který půjde výhradně k tíži ČR, zchudne,
nebo alespoň se její zotavování ze současné situace ztíží a prodlouží. To vše
jen kvůli tomu, že čeští politici se postavili proti přijetí eura a že je ČR
jako měnu dosud nemá.
Žádné komentáře:
Okomentovat