Tomáš Krystlík
V článku Den, kdy
Drážďany zmizely z mapy (www.lidovky.cz/pred-70-lety-srovnali-spojenci-drazdany-se-zemi-kontroverze-pretrvavaji-dodnes-gcg-/zpravy-svet.aspx?c=A150213_123303_ln_zahranici_rof#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail)
se sice píše o tom, že „bombardování
Drážďan koncem druhé světové války patří k nejkontroverznějším akcím spojenců v
Evropě“, zamlčuje se však, že následné bombardování Saské Kamenice (Chemnitz)
bylo ještě ničivější. V článku se opakují tvrzení o špatné viditelnosti, která
způsobila zničení většiny památek v oné Florencii na Labi. Tomu protiřečí fakt,
že čtvrti na pravém břehu Labe zasáhlo jen naprosté minimum bomb. Vysvětlení je
nasnadě – na pravém břehu se památky nenacházely.
Václav Vlk jr. v souvislosti s jednáním s Putinem v Minsku ve
svém článku Merkelová s Hollandem
„přivezli mír“ (http://neviditelnypes.lidovky.cz/ukrajina-merkelova-s-hollandem-privezli-mir-fm2-/p_zahranici.aspx?c=A150211_171305_p_zahranici_wag)
dokazuje, že přece jen jablko nepadlo daleko od stromu, tedy on od pana Václava
Vlka seniora, známého to němcožrouta, když píše. „Vážená paní Merkelová, vážený pane Hollande, pokud máte alespoň zbytek
soudnosti v těle, prosím, kupte si učebnici dějepisu některé středoevropské
země a nalistujte si dění z roku 1935–1939. Zvláště pak doporučuji zaměřit se
na situaci v Sudetech v bývalém Československu. Stejné modely, stejné chování,
jenom jiné uniformy a jiní lidé.“ Tristní je, že autor advokát, tedy člověk
znalý práva, neví, že ve versailleské smlouvě je článek 86, který zní: „Stát
československý… přijímá ustanovení, která tyto mocnosti (tzv. čelné mocnosti
Společnosti národů) budou pokládati za nutná k ochraně zájmů těch obyvatelů v
Československu, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím.“
Tímto ustanovením bylo umožněno čelným mocnostem Společnosti národů – Francii,
Velké Británii a Itálii – zasahovat v daném smyslu do vnitřních poměrů v ČSR
včetně secese československého území. A také článek 19: „Shromáždění (Společnosti národů) může čas od času vyzvati členy
Společnosti (národů), aby znovu přezkoumali smlouvy, které se staly
nepoužitelnými, a mezinárodní poměry, jejichž další trvání by mohlo ohroziti
světový mír.“ A právě zachování oněch částí mírových smluv, na jejichž
základě se ustavilo Československo, v roce 1938 kvůli soužití národností v
československém státě mír ohrožovalo. Vyberte si: buď autor-právník o existenci
těchto článků nic netuší, nebo vychází ze svého nesnášenlivého nacionalismu.
Do třetice v dnešním internetovém tisku ujíždí Bohumilu
Doležalovi v článku S vlky výti? (http://neviditelnypes.lidovky.cz/udalosti-s-vlky-vyti-0rb-/p_spolecnost.aspx?c=A150211_202051_p_spolecnost_wag)
obligatorní české klišé: „Rozhodující
německé kruhy se opravdu nezamýšlely vměšovat do našeho vnitřního života,
protože předpokládaly, že nás dílem asimilují, dílem vyvraždí“. Snaha o
asimilaci je jasná, nacionálně socialistický německý režim chtěl Čechy, jako jediný
národ Evropy (!), poněmčit. Jak to ale bylo se snahou Čechy vyvraždit?
Během války byli Češi podrobeni rasovému zkoumání úřady SS. V
souladu se způsoby zacházení
s Čechy nastíněnými Heydrichem 2. 10. 1941 v Černínském paláci by předem
neodhadnutelné části z 31,2 % z veškerého českého dospělého obyvatelstva, rasově
nejčistším Čechům hrozila smrt, pokud by nezměnili svůj veřejný postoj vůči
Německu. Neodhadnutelné části z 10,8 % veškerého českého obyvatelstva, z „rasově
neúnosných“ Čechů by hrozilo rozptýlení v říši a zbytku z této části, pokud by
nezměnili ani na oko svůj negativní postoj k říši, by hrozilo vystěhování na
východ. Protože se Češi z pochopitelných důvodů naučili své pravé politické
postoje skrývat, byl by počet Čechů určených „s konečnou platností postavit ke
zdi“ minimální. Proč tedy pan Bohumil Doležal dodnes šíří tento český mýtus?
Sháníte nějaký knižní titul? Podívejte se do www.megaknihy.cz, www.megaknihy.sk, do websites druhého
největšího internetového knihkupectví v ČR.
Žádné komentáře:
Okomentovat