Tomáš Krystlík
V době, kdy všechny studie ukazují, že represe jsou velmi
málo učinným prostředkem k zabránění nepřístojností, Češi se jich i nadále drží
a sází na ně nepřetržitě od roku 1918. Že se Evropa již po vícero desetiletí od
sankcí odvrací směrem k prevenci, čeští zákonodárci snad ani netuší. Je
skutečností, že ani nejdrastičtější tresty neodradí většinu pachatelů od
nepravostí, protože si myslí, že právě jim se na to nepřijde.
Z dnešního českého tisku. „Sněmovna třetím čtením schválila
novelu silničního zákona, která zavádí nové pokuty. Vrací dopravním policistům
pravomoc zabavit přímo na silnici technický průkaz auta, které je na první
pohled ve špatném stavu… Pokutu až dva a půl tisíce korun může příští rok nově
dostat chodec, který půjde ve tmě nebo v mlze po silnici mimo obec a nebude
vidět. Se sankcí budou muset počítat i řidiči, kteří si v zimě neočistí auto od
sněhu a ledu. A mnohem přísněji – až dvouletým zákazem řízení - se bude trestat
jízda přes železniční přejezd na červenou.“
Jak se asi při zabavování technického průkazu auta vyloučí
policejní šikana? Stejně musí policajti povolit řidiči s autem dojet ke stanici
technické kontroly, nemohou nechat auto stát na silnici. Na západě od ČR
policie technické průkazy nezabavuje. Předepíše-li neoprávněně technickou
prohlídku, hradí náklady. To v českém zákoně chybí.
Špatně spatřitelný chodec mimo obec ohrožuje sám sebe, proč tedy
pokutovat jeho vlastní rozhodnutí o tom, jak reflektující a nápadné má být jeho
oblečení? Navíc velká část z chodců nebude předem tušit, že se budou muset
vydat v noci a za mlhy pěšky domů, tedy si s sebou reflexní vestu nebo oblečení
s odrazkami nevezmou.
Na západ od Šumavy platí, že od sněhu a ledu prosté musí být
přední zorné pole řidiče a nezamrzlá a nezasněžená vnější zpětná zrcátek musí
být viditelná z místa řidiče. Policie omezený výhled malou v ledu proškrábanou
plochou předního skla zpravidla nepostihuje, při nehodě to ale pojišťovny
hodnotí jako hrubou nedbalost. Škody způsobené odlétajícím ledem ze střechy se
řeší z povinného ručení viníka nebo z částečného kaska poškozeného (druhé
pojištění není v Česku zavedeno a neuplatňuje se u něj malus-bonus systém). Je
ostatně iluzorní chtít od řidiče nákladního vozu, aby před výjezdem lezl na
plachtový kryt nákladu a odstraňoval z něj sníh a led. Budou si snad české policajtské
hlídky vozit s sebou žebřík a kontrolovat to? V této souvislosti ale nikoho ze
zákonodárců ani nenapadne, když kvalita ovzduší v ČR je mizerná, že by se mělo
zakázat mít spuštěný motor stojícího auta, což je typické právě při
odstraňování námrazy a sněhu ze skel před jízdou. To je v německy mluvících
zemích zakázáno, ve Švýcarsku platí povinnost po 15 s stání vypnout motor, u
železničního přejezdu okamžitě.
Vyšší tresty za přejetí železničního přejezdu na červenou
nepomohou. Václav Havel tak činil zásadně. Jedna skupina řidičů si tak bude
počínat navzdory vysoké sankci buď z přesvědčení, že to stihnou (stejný princip
platí i pro přejíždění křižovatky, když už na semaforu naskočí červená), jiná
si tím bude jen zvyšovat hladinu adrenalinu. Skutečným řešením je zřízení nadjezdů
nebo podjezdů.
Další zpráva z tisku. „Od ledna 2016 budou muset české firmy
a podnikatelé podávat kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty. Nové opatření
má finanční správě pomoci lépe bojovat proti daňovým únikům. Právnické osoby
musí kontrolní hlášení odevzdat jednou měsíčně, fyzické osoby pak čtvrtletně či
měsíčně. Za pozdní dodání kontrolního hlášení hrozí sankce od 1000 až do 30 000
korun.“
Proč sankce, když základní zdaňovací období je kalendářní
rok? Důležitější pro stát je přece efektivně vybrat daně a ne hojit svůj
rozpočet sankcemi za zpožděná hlášení! Symptomatické pro Česko je, že vybírání
daní od velkých podniků pokulhává, avšak berní úředníci se horlivě činí u
malých podniků a živnostníků, protože zde kontrola zdanění nepřesahuje jejich schopnosti.
Řešením je zavedení úřednického statutu, důkladné vyškolení berních úředníků a
zvýšení dostupnosti práva. V západoevropských zemích nesmí nadřízený úředníkovi
změnit ani na první pohled nesmyslné a chybné rozhodnutí, k tomu jsou příslušné
pouze správní soudy. A ty, jako známo, v Česku ani po 26 letech nefungují, nebo
se na jejich na rozhodnutí musí čekat tři až sedm let.
Kdy se Češi konečně vybřednou ze schvalování nesmyslných
zákonů a paragrafů?
Žádné komentáře:
Okomentovat