Modla Čechů ztratila na hodnotě

Tomáš Krystlík

Že Češi jsou z hlediska finančních, bankovních a měnových operací úplní analfabeti, dokládají ankety-testy mezinárodních institucí. Nyní jim centrální banka svou intervencí na trhu snížila hodnotu koruny, což po způsobu ekonomického nedouka Aloise Rašína, pokládá český lid málem za národní katastrofu. Hlasitě se ozval i tatíček Klaus, vyskytly se i ohlasy, že si tím ČR ruinuje devizové zásoby. Opak je pravdou - snižování hodnoty měny se dociluje tiskem peněz a prodejem korun, tj. nákupem cizích měn za české koruny, takže devizové rezervy státu rostou. V každém případě je ryk uražených národovců v čele s Klausem nepřeslechnutelný. Lid kvičí, že kafe na mořských plážích jej přijde dráže, bere útokem obchody s elektronikou, aby se zmocnil co nejvíce předmětů před jejich zdražením.

Vysvětlující poznámka. Diletant Rašín, coby ministr financí, toužil po tom, aby československá koruna měla co nejdříve paritu 1 : 1 k francouzskému, švýcarskému franku, americkému dolaru,

nechápal, že parita měn je záležitost nevýznamná, zcela vedlejší, že nejdůležitější je stabilita kursu měny vůči měnám ekonomicky silných států. Po něčem podobném, tj. po co nejvyšší hodnotě koruny vůči euru, dolaru touží dnes i masy nepřemýšlejících Čechů. Rašínovy hloupé představy se od roku 2002, tedy po více než 80 letech opakují.

Nutno říci, že v otázkách měny negramotné Čechy již před lety zmanipulovali národovci v čele s tatíčkem Klausem, když tvrdili, že třeba čeští důchodci budou přechodem k euru zbídačeni, že se jim důchody a životní úroveň rapidně sníží. Češi bez přemýšlení těmto žvástům uvěřili a věří dodnes. Nikdo tehdy v médiích nezasáhl a nevysvětlil, že vše se přepočítá, tedy ceny, platy, důchody v daném pevném kursu na eura, takže touto operací nikdo nezchudne. Nezodpovědní čeští politici a ekonomové úspěšně vzbudili v českém obyvatelstvu dojem, že mít korunu oproti euru je výhodné, nikdo se neobtěžoval vysvětlit obyvatelstvu, že pro zemi, jejíž produkce jde převážně na export a do eurozóny, je to pro hospodářství dost vražedná politika.

Vysvětleme si to. Není-li někdo monopolním výrobcem (tj. nemůže si diktovat ceny dle libosti), je rád, činí-li jeho zisk 4 %. Vyváží-li do země s jinou měnou, vystavuje svůj zisk riziku kolísání parity obou měn. Relativně často se uzavírají smlouvy o dodávkách na rok dva tři, že výrobek ten a ten se po dané období bude dodávat za stejnou cenu. Dejme tomu, že měsíc dva po zahájení dodávek do jiné země podle dlouhodobé smlouvy se parita koruny a měny v cílové zemi změní o 5 %. Podle toho v jakém smyslu tato změna je, výrobci se zvýší zisk ze 4 na 9 % nebo mu vzniknou ztráty po dobu trvání smlouvy ve výši 1 %. (Přesněji řečeno do nové změny kursu.) Výrobce tedy nemůže řádně plánovat svůj technický vývoj a nové produkty, protože neví, zda bude mít na to vlivem kolísání kursu měn peníze, zda vydělá nebo prodělá. Už chápete, proč by bylo výhodné co nejdříve přijmout jednotnou měnu?

Na druhé straně přináší vlastní odlišná měna ekonomice státu i výhody, kdy změnou kursu se dá popostrčit národní ekonomika žádoucím směrem, aby obstála v mezinárodní konkurenci, podnítila nebo zamezila inflaci, podnítila nebo omezila spotřebu. Nutno ovšem dodat, že takovou intervenci potřebují ekonomiky nezdravé, nestabilní. Česká národní banka devalvací koruny chce vyvolat vyšší inflaci, vyšší ceny, tedy i vyšší (nucenou) spotřebu, zvýšit částku vybranou na daních. Tím současně popostrčit národní hospodářství k peněžně vyššímu výkonu a současně podnikům ulehčit exportní podmínky. Jelikož koruna devalvovala o cca 4 %, přinese to exportérům o 4 % vyšší zisk, nebo budou moci své výrovky v eurozóně nabídnout až o 4 % levněji a zvýšit si tak obrat.

Na druhé straně je otázkou, zda zdražení i potravin (mnoho položek pochází z dovozu) vyvolá vyšší spotřebu a tudíž i vyšší příjem ve formě daní do státní pokladny. Posledním zvýšením daně z přidané hodnoty na potraviny na 15 % stát docílil pouze toho, že lid si utáhl ještě více opasky a omezil nákup jiných věcí než k životu nezbytných. A to bez ohledu na skutečnost, zda má nebo nemá na to finanční prostředky - zde hraje velkou roli psychika, obava z budoucího vývoje. To ovšem má nejen negativní dopad na státní kasu, nýbrž i na celou českou ekonomiku. Podle všeho devalvace koruny povede k témuž spotřebnímu efektu a k dalšímu prohloubení mizerného stavu české ekonomiky. Česká národní banka ale doufá, že peníze z kapes obyvatelstva devalvací, tedy zdražením importovaných předmětů vytáhne, což se podle mne nestane. Pokud situaci nezachrání růst exportu, je zhoršení ekonomické situace státu naprogramováno. 

Podle výsledků průzkumu zveřejněného v Aktuálně.cz v tomto týdnu (http://aktualne.centrum.cz/finance/nakupy/clanek.phtml?id=795267) je kupní síla obyvatelstva Slovenska vyšší než v ČR, což nemá nic společného s kursem měny. Podotkněme, že tomu tak je navzdory vyššímu percentuálnímu podílu obyvatelstva slovenského státu na sociální podpoře. Je možné si přát lepší příklad výhod společné měny, když Slovensko bylo předtím ekonomicky slabší než ČR? Zahraniční prognózy věští, že Česko přijme euro jako jedno z posledních, ne-li úplně poslední z EU. Se zdevastovaným hospodářstvím, k čemuž ho přivede i mylné politické rozhodnutí odsunout přijetí eura co nejdále do budoucnosti.