sobota 16. března 2013

Česká hloupost na příkladu pojišťovnictví I



Tomáš Krystlík

Pokročme k dalším případům české hlouposti v oboru pojišťování vozidel. Výše pojistky má odrážet celkovou výši vyplacených ročních zaviněných škod motorovými vozidly. Jelikož nelze zjistit, kde se bude pojištěný vůz  převážně pohybovat, vychází se z toho, že převážně v okresu, kde je registrován a v jeho okolí. Předpokládá se, že v oblastech s hustějším provozem dochází ročně k vícero nehodám, které pojišťovny stojí celkem více peněz než nehody v oblastech s provozem nízkým. Z toho plyne odstupňování výše pojistek podle okresu, kde je vozidlo registrováno, s tím, že pojistné pro auto registrované ve městě je zpravidla vyšší než pro tentýž typ vozu zaregistrovaný na venkově. K tomu zohledňují pojišťovny věk řidiče, na Západě většinou jen do 25 let věku, jako rizikový faktor, který má vliv na výši pojistky. Jelikož české pojišťovny metodiku odstupňování ročních pojistných prémií podle věku majitele a řidičů tají, můžeme se jen o pravidlech odstupňování prémií dohadovat.

Přikročme k dalšímu kritériu a to je typ vozu a jeho vliv na četnost zaviněných nehod. Malý test pro čtenáře. Co si myslíte, že ovlivňuje četnost a závažnost nehod z hlediska vozu? Máte to? Ne? Tak tedy:

Zásadně ovlivňuje výskyt nehod počet naháněných náprav, kdy vozy s náhonem na všechny čtyři kola vykazují zřetelně vyšší nehodovost než stejný typ auta s náhonem jen jedné nápravy. Mají tedy vyšší roční pojistné. Nebylo tomu tak vždy. Když na Západě přicházely na trh první vozy s náhonem přední i zadní nápravy, domnívaly se pojišťovny, že budou mít kvůli sezení na silnici mnohem méně nehod. Opak byl pravdou - řidiči se na to spolehli a více riskovali (stejný efekt byl pozorován u prvních vozů s ABS, řidiči se domnívali, že vše s ABS ubrzdí). Kromě toho čtyřkolky nevarují těsně před dosažením hranice adheze svým neklidem - vůz jede stále klidně a pak bez předchozího varování vystřelí mimo vozovku. Dnes to kompenzuje v rámci fyzikálních mezí ESP (elektronickým stabilizačním programem ovládajícím současně brzdění jednotlivých kol a přenos kroutícího momentu od motoru na ně), v Německu od 1. 1. 2010 u nových vozů povinnost, v ČR není ESP dosud zákonem předepsán. Západoevropské pojišťovny po roce dvou zareagovaly na vyšší nehodovost čtyřkolek zvýšeným pojistným nad pojistné stejného typu s náhonem jen jedné nápravy.

Vyšší výkon motoru skóruje s vyšší zaviněnou nehodovostí relativně volně. Pojišťovny v západní Evropě, nemajíce v kdysi lepší rozlišení, vycházely desetiletí z předpokladu, že vyšší výkon motoru přináší s sebou vyšší nehodovost, aby cca před dvěma desetiletími přešly na statistická podchycení nehodovosti, tj. jaký typ vozu daného výrobce s daným motorem a případně náhonem vzhledem k celkovému počtu všech připuštěných aut daného typu způsobí nehod v celém státě. Čili třeba největší a luxusní mercedes má nižší povinné ručení než malý a slabý seat, ford nebo opel. Způsobeno tím, že velké a silné vozy si kupují převážně lidé ve starším věku, až si na ně vydělají, a tato věková skupina jezdí opatrněji než mladí řidiči, kterým se musí spokojit s levným a slabším vozem. A co dělají české pojišťovny? S jedinou výjimkou, která odstupňovává pojistky podle výkonu (AXA), činí tak podle objemu motoru, který jen slabě koreluje s počtem zaviněných nehod. Obzvlášť mylná je tato pojistná filozofie u velkých objemů nepřeplňovaných dieselových motorů se značně nízkým výkonem. Přitom pojišťovny mají dnes k dispozici data o zaviněných nehodách, o výši škody, o místě registrace auta, typu auta, jeho výkonu a podobně a k tomu hory počítačů. Lze si představit pádnější důkaz české hlouposti?

A to jsme se nedostali k dalším projevům české blbosti a to v systému malus-bonus, v částečném kaskopojištění a v uplatnění výluk pojistného krytí. O tom příště.

Žádné komentáře:

Okomentovat