Tomáš Krystlík
(Napsáno též k
potěšení srdéček českých národovců.)
Německý automobilový klub ADAC s 19 miliony členů udílí
každoročně ceny Žlutý anděl za nejlepší auto podle hlasování čtenářů, někdy podle
objektivních kritérií a rozhodnutí odborné poroty, letos v devíti kategoriích: Nejoblíbenější
auto, Nejkvalitnější auto, Rodinný vůz, Nejoblíbenější značka, Auto do města, Cestovní
limuzína, Osobitost, Úsporné auto, Inovace a životní prostředí. Stalo se 16.
ledna 2014, ale týž den se provalil podvod, o kterém první referoval deník Süddeutsche
Zeitung. V kategorii Nejoblíbenější auto podle oficiálních údajů ADAC měl
zvítězit VW Golf, pro který údajně hlasovalo 34 299 čtenářů, ve
skutečnosti však jen 3409 (http://www.t-online.de/auto/news/id_67485040/adac-gesteht-auch-vorjahresergebnisse-des-gelben-engel-manipuliert-.html, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/259093-nemecky-autoklub-adac-leta-manipuloval-vysledky/).
Šéf odboru pro komunikaci v ADAC Michael Ramstetter dostal výpověď, automobilový
klub se zavázal napříště udělovat ceny pod notářským dohledem. Přímo se nabízí vysvětlení,
že Ramstetter tak nečinil bez postranního úmyslu, že se mu nebo i ADAC koncern
Volkswagen za to nějakým způsobem odměňoval – anketa běží již několik let. Toto
podezření sílí, vzpomeneme-li minulých případů doputovavších k veřejnosti prostřednictvím
článků v klubovém časopisu ADAC Motorwelt.
Od doby asi před 12 lety, kdy v ADAC Motorweltu testovali ve
srovnávacím testu auta Opel Astra, VW Golf a Citroën Xsara ve třech časopiseckých
pokračováních, se francouzská auta až na naprosté výjimky s německými neporovnávají
a i testy nejsou již tak podrobné. Proč? Po dvou pokračováních byla v čele
srovnávacího testu Xsara dost citelně před oběma německými auty. Inu, muselo se
nějak zařídit, aby nevyhrálo francouzské auto a využila se k tomu jeho
specialita, vychylovací zadní náprava. Ta se v zatáčce vychyluje o pět stupňů,
čímž se zkracuje zatáčení, omezuje (teoreticky) opotřebovávání zadních pneumatik
a nakonec se zvyšuje i stabilita vozu v zatáčkách při mizerné adhezi. Testéři-redaktoři
ADAC však prohlásili, že je to velmi nebezpečný prvek, na který si řidič musí
pracně navykat, a bylo to: v testu zvítězil VW Golf. Najel jsem na Xsaře
několik tisíc kilometrů a mohu dosvědčit, že vychylovací náprava nijak sezení
vozu, konkrétně i v zatáčkách na ujetém sněhu, nezhoršovala. Zda nezlepšovala,
nebylo možné posoudit. Od té doby ADAC omezila srovnávací testy, a když testuje
německý vůz ve srovnání s jinými, tak jeho konkurentem nesmí být francouzský,
ledaže by to byl vůz firmy Renault nižší nebo neobvyklé kategorie, např. van. Ve
srovnávacím testu francouzských a jiných vanů je navíc nápadné, že německé
výrobky v nich nejsou zastoupeny vany z koncernu VW. Když bylo potřeba v testu
srovnat Citroën C5, byl mu soupeřem ne VW Passat nebo Ford Mondeo, nýbrž
Renault Laguna. Na trhu je již tři roky druhá vývojová varianta Citroën C4 ale
zcela bez otestování ADAC. I redaktorům klubového časopisu ADAC Motorwelt to
připadalo nevhodné a tak nechali přeložit a otiskli místo testu zkušenosti s
užíváním C4 svými kolegy z dánského motoristického časopisu.
Že něco s německým hodnocením aut nesouhlasí, dokázal před
více než desetiletím další automobilistický časopis AutoBild. Najal si firmu z
USA specializující se na ankety v oblasti automobilů a nechal ji zjišťovat u
majitelů aut v Německlu podle více než desítky kritérií, které auto by si po
zkušenosti se současným koupili příště nebo alespoň od kterého výrobce. Kritéria
spokojenosti se rozprostírala od kvality autooprav smluvními opravnami, rychlosti
dodávání náhradních dílů, přes poruchovost, jízdní vlastnosti vozu, vnitřní
prostor, hluk, spotřebu atd. atp. A ejhle! Škoda Octavia se tehdy umístila na
28. místě ještě před prvním mercedesem a nejprodávanější německý vůz VW Golf
obsadil pozici 99. Na 101. místě se umístil druhý tehdy nejprodávanější vůz
Opel Astra. Výsledky nikdo neinterpretoval.
I další věci se snažil ADAC Motorwelt takzvaně zamést pod
koberec. Například nikdy nezveřejnil test firmy Michelin, ba ani se slůvkem
nezmínil, že letní pneumatiky všech výrobců začínají být značně horší než zimní
co do brzdné dráhy na suché vozovce již při teplotách kolem +10°C a nižších.
Srovnávací test nejběžnějšího levného typu pneumatiky s pneumatikami
vyhlášených výrobců s označením Eco nebo Energy, tj. snižujícími spotřebu aut
svým nižším valivým odporem, který ukázal, že mají znatelně delší brzdnou dráhu
za všech podmínek než neobyčejnější (a levná) pneumatika, byl sice jednou
jedinkrát v ADAC Motorweltu zveřejněn, aby už nikdy v následujících létech nebylo
tohoto jevu vzpomenuto. To je zvláštní, protože ADAC Motorwelt opakuje každý
rok staré poučky, jak se má jezdit, co se má dělat s autem a kolem auta, aby
čtenáři-řidiči na to nezapomněli. Časopis tak plní i jakousi školicí funkci.
ADAC vznikl před 101 lety coby pomocník cestou porouchaným
motorovým vozidlům. Časem si nabídkou různých klubových výhod a pojistek – v
čemž ho následovaly i další kluby – vytvořil relativně rozsáhlé spektrum
služeb. Český pendant ÚAMK místo, aby západní autokluby v tom následoval,
svěřil pojištění doplňkových služeb pojišťovnám, která pojišťují auta. To
zákonitě zdražuje běžné pojistky, neb je v nich zahrnuto, a něco české
pojišťovny nekryjí vůbec. Typickým příkladem je pojistka pro případ vyprošťování
po nehodě. V Česku vyprošťují hasiči osoby a havarovaná vozidla zdarma, přesněji
z paušálního příspěvku českých pojišťoven hasičskému sboru, vyjede-li Čech na
Západ, není pro tento případ pojištěn a eventuální vyprošťování po nehodě musí
zaplatit z vlastní kapsy (pokud nehodu nezavinil plně řidič jiného auta), což
se lehce může vyšplhat do (deseti)tisícové výše v eurech. Právě takové dodatečné
pojištění nabízejí za celkem mírný obolus západoevropské automobilové kluby a bývá
spojené i s ubytováním a zpětným transportem nezraněné osádky vozu domů zdarma,
pak i zraněného, propuštěného z nemocnice. Navíc obsahují i zpětný transport zraněného
letecky sanitním letadlem, pokud místní nemocnice nemají standard nemocnic v
domovském státě zaručující potřebnou péči. Hrazení pojišťovnami není omezené na
auto takto pojištěného člena klubu, nýbrž i na jeho osobu řídící jiné vozidlo a
jeho osádku.
Další příklad nedostatečné pojistné ochrany. České pojistky povinného ručení za provoz auta mají vylučovací klauzuli, že pojišťovny neplatí
za škody způsobené vozidlem s řidičem pod vlivem alkoholu nebo drog. Tedy
nekryjí případy, že půjčím vozidlo známému, kterému zkontroluji, zda má
řidičské oprávnění, a on se pak někde opije a způsobí nehodu. České pojišťovny
odmítnou hradit škody třetím osobám a nechají to na krku mně, coby majiteli
vozidla. Ne tak v západní Evropě. Tam pojišťovny v plném rozsahu škody třetím
osobám uhradí a požadují pak od opilého řidiče-viníka tzv. regres (obecně ze
zavinění nehody hrubou nedbalostí), který podle zákona nesmí převýšit částku 10 000
euro.
Na těchto dvou příkladech je jasně vidět, že Češi nepatří svým
uvažováním do západní Evropy, nýbrž do východní.
Žádné komentáře:
Okomentovat