úterý 12. ledna 2021

ZAKLÁDÁNÍ MĚST

 NA CO ČEŠTÍ HISTORICI S OBLIBOU ZAPOMÍNAJÍ (8.)

TOMÁŠ KRYSTLÍK


V souvislosti s výše uvedeným přistěhovalectvím byly do českých zemí importovány městské systémy často kompletně – včetně obyvatel a městských práv – jako zboží. Města v českých zemích byla zakládána ve středověku i později zásadně podle jednoho z německých modelů městských práv. Nutno zdůraznit, že města byla dána pouze svým statutem a právním rámcem – platily v nich jiné právní předpisy než za jejich hranicemi – nebyla tedy dána velikostí, počtem obyvatel, ani ohraničujícím opevněním (sic), obyvatelé měst podle německých právních předpisů odevzdávali daně králi, ne šlechtě. Výměnou za to města a jejich obyvatelé podléhali přímo králi. Čeští historici se snaží zastřít rozhodující roli německých městských práv při zakládání středověkých měst v českých zemích a v celé Evropě, město chybně definují, spíše zamaskovávají jeho vnějšími atributy: městskými hradbami, náměstím, kostelem (klášterem), radnicí, hospodou (krčmou) a podobně.

Jako první získal statut města v českých zemích v roce 1213 a to podle magdeburského práva Freudenthal (Vallis Gaudiorum, dnes Bruntál), ve stejném roce se stala městem, rovněž podle magdeburského práva, i Mährisch Neustadt (dnes Uničov). Jiné zdroje udávají pro Bruntál a Uničov i rok 1223, případně pro Uničov 1223 s tím, že Bruntál v té době již statut města měl.

Města záhy vystřídala již existující sídliště předměstského typu. Města se zakládala buď zcela nově nebo poblíž sídlišť se slovanským obyvatelstvem, která pak rychle pozbývala na významu, až postupně s německými městy splynula. Čeští panovníci právo zakládat města zaručovali pouze nově příchozím, což souviselo se stávající povinností již usedlého obyvatelstva odvádět daně zemské šlechtě, které by další daňové odvody králi neuneslo. Města se zakládala a spravovala dle jednotlivých jihoněmeckých městských práv, dále podle městského práva magdeburského, hlubčického (podle německého města Leobschütz, dnes Głubczyce), vídeňského a enžského (Enns v Rakousku), například Brno, vlámského, např. Freiwaldau (Frývaldov, dnes Jeseník, Vlámsko /Flandry/ byla tehdy německým dialektem mluvící země). Založená města (bez nevolníků s právem tržním, berním, celním, soudním, mincovním atd.) odváděla daně přímo králům, kterým se ve středověku neustále nedostávalo finančních prostředků. Později vznikala i města, která nepřevzala německá městská práva přímo z původních německých měst, nýbrž z jiného města, které je již používalo.

I šlechta a církev mohly s povolením panovníka zakládat města. Jenže jejich zájmem nebylo zřizování autonomních měst se svobodnými obyvateli (bez jim poddaných), takže zřizovali sídliště, která se pak stávala součástí panství šlechtice-zakladatele nebo příslušného biskupství. Tak se stalo, že téměř všechna města v Česku kromě Tábora a několika málo pozdějších výjimek byla založena podle německých městských práv samotnými německy mluvícími nebo podle německých městských práv českými panovníky.

Založením města byl pověřen lokátor. Ten měl za úkol vybrat místo pro zřízení města a po schválení panovníkem je vyměřit, dále najít a tam usídlit přišedší obyvatelstvo, tedy zajistit faktickou i právní existenci nového města. Nově vzniklé město bylo pak na město, odkud pocházela jím převzatá městská práva, po právní stránce vázáno a soud „mateřského“ města sloužil jako nadřízená soudní instance, ke které směřovala odvolání od soudu v novém městě. Později, po zákazu krále Václava IV. se obracet na městské soudy v cizině, se našly bližší odvolací instance: města založená podle magdeburského práva se pak odvolávala místo do Magdeburku k soudu do Litoměřic nebo do Olomouce, pro města s jihoněmeckými městskými právy se staly odvolacími městské soudy ve Starém Městě pražském a v Brně. Civilizační dosah přebírání urbánních systémů z německy mluvících zemí vysvitne, uvědomíme-li si, že i tak vzdálená města jako Kyjev, Minsk, Vilnius a Kaunas byla založena podle magdeburského městského práva.

Praha coby příklad. Na přelomu tisíciletí vzniká v Poříčí (dnes mezi ulicí Na poříčí, Revoluční třídou, řekou a Těšnovem) německé sídliště, ve 12. století zakládají němečtí mniši Kloster Strohhof (Strahovský klášter), okolo roku 1230 zakládá lokátor Eberhard s jihoněmeckými přistěhovalci německé město Stadt des Heiligen Gallus (další názvy: Nova civitas circa sanctum Gallum /Nové město kolem svatého Havla/, Gallusstadt, Havelské město, Město svatého Havla, Město u kostela svatého Havla). Pak teprve, někdy mezi lety 1235 až 1245 vzniká Prager Altstadt (Altstadt, Pragensis civitas, Pražské město, Staré Město pražské, Staré Město). Město svatého Havla si zachovává do roku 1287 samostatnost, pak se připojuje ke Starému Městu. Přemysl Otakar II. povolává Němce ze severního Německa a ti s lokátorem Pitrolfem zakládají Kleinseite (další názvy: Nova civitas sub castro Pragensi /Nové město pod Pražským hradem/, Civitas Minor Pragensis /Malé Město pražské/, Malá Strana), která dostává statut města v roce 1257. V roce 1320 na území dnešní Prahy vznikají Hradčany (Burgstadt /Hradní město/, Hradschin) ne coby město, nýbrž jako sídliště a součást panství purkrabího Berky z Dubé. Tím bylo až do roku 1598, kdy bylo Rudolfem II. vyhlášeno královským městem, za vlády Karla VI. bylo rozšířeno a vzato pod městské hradby Malé Strany. Všechna města na území Prahy byla spravována podle norimberského, švábského – Staré Město a Nové Město pražské (Prager Neustadt, Nova Civitas, Nova Locis, Nové Město, městem od roku 1348), a magdeburského městského práva – Malá Strana. Nové Město pražské nebylo ale založeno příchozími Němci, nýbrž českým králem Karlem I., současně císařem Svaté říše římské Karlem IV., který ze slovanských sídlišť před hradbami a příkopy Starého Města (jeden takový hraniční příkop, též pro pomalu odtékající splašky, vedl dnešními ulicemi Na příkopě, pak Národní třídou až k Vltavě) vytvořil královské město, takže jako jediné z tehdejších měst mělo výraznější část česky mluvících obyvatel.

Praha jako taková vzniká sloučením několika samostatných měst. Její název je asi odvozen od říčního prahu, tj. brodu, který se nacházel někde u Karlova mostu, možná přímo pod ním. Nejdříve byly v roce 1518 sjednoceny Staré a Nové Město, aby se o deset let později zase rozdělily, spojit města na území Prahy se podařilo až v roce 1784 za Josefa II. ze Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Hradčan coby součásti Malé Strany. Převaha německých příjmení v Čechách a na Moravě je doložitelná od druhé poloviny 16. století [Müller 1943–2]. Sice tím nelze s jistotou prokázat převahu obyvatelstva německy hovořícího, nicméně je to silná indicie, že jazykoví Češi neměli v Království většinu a z příčin uvedených výše už vůbec ne ve městech. Až do druhé poloviny 19. století byla Praha podle převažujícího podílu německy mluvících německé město, protože ještě při sčítání lidu v roce 1856 se hlásilo 73 tisíc obyvatel Prahy k obcovací řeči německé a 40 tisíc k české [Groulík, Jaksch 1990]. V pozdější době postupným připojováním okolních obcí k Praze, v nichž žilo a do nichž se houfně přistěhovávalo především česky mluvící obyvatelstvo, se tento poměr zvrátil ve prospěch česky mluvících, takže v roce 1869 žilo v Praze již 123 tisíc Čechů a 30 tisíc Němců [Heimann], aby v roce 1900 bylo v Praze 91 % obyvatel českého jazyka a už jen 9 % německého [Pernes 2006]. Stejného postupu k docílení převahy českého obyvatelstva v některých převážně německých městech se použilo hned po první světové válce – příkladem budiž Brno nebo Olomouc.

Mýtus o Praze coby slovanském městě pochází od Aloise Jiráska, z Libušiny věšťby o slávě Prahy: „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkati. Tam v lese jest místo, třicet honů odtud vzdálí, Vltava řeka je obíhá. To na půlnoc ohrazuje potok Brusnice hlubokým ouvalem, na polední pak straně skalnatá hora vedle lesa Strahova. Tam když přijdete, najdete člověka prostřed lesa, an tesá práh domu. I nazvete hrad, jejž postavíte, Prahou. A jakož knížata, vojvodové proti prahu klanějí hlavu, tak budou se klaněti i proti městu mému. Budeť mu čest a chvála a bude slovutno světu.“ [Jirásek]

Literatura:

Groulík, Karel: Böhmens Irrweg durch das 20. Jahrhundert. Vlastním nákladem, České Budějovice 1994

Heimann, Mary: Czechoslovakia: The State That Failed. Yale University Press, Yale 2011; česky Československo. Stát, který zklamal. Petrkov, Havlíčkův Brod 2020

Jaksch, Wenzel: Europas Weg nach Potsdam. Schuld und Schicksal im Donauraum. Langen Müller, München 1990; česky: Cesta Evropy do Postupimi. Institut pro Středoevropskou kulturu a politiku, Praha 2000 (POZOR! České vydání je neúplné – do češtiny nebylo přeloženo 174 stran textu, z pěti dílů v jediném svazku chybí v českém překladu dva.)

Jirásek, Alois: Staré pověsti české. Cesty, Praha 1999

Müller, Karl Valentin: Deutsches Blut in Böhmen und Mähren, In: Böhmen und Mähren im Werden des Reiches. Volk und Reich Verlag, Prag/Amsterdam/Berlin/Wien/Leipzig 1943–2

Pernes, Jiří: Pod habsburským orlem. České země a Rakousko-Uhersko na přelomu 19. a 20. století. Brána, Praha 2006


http://www.historieblog.cz/2021/01/na-co-cesti-historici-s-oblibou-zapominaji-8/

44 komentářů:

  1. Zastavím se u jedné věci - počet německy mluvících v Praze. Jak to, že jich za pouhých 13 let ubylo o víc než polovinu? Nebylo to tím, že se sílícím českým hnutím se za to jen přestali stydět?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Myslím přestali stydět že to, že doma mluví česky.

      Smazat
  2. Máte pravdu, za 13 let se přistěhovalo 83,000 Čechů a odstěhovalo 43,000 Němců ? Herr Krystlik: Nebylo to spíše tím že se přestali bát a začali se hlásit k mateřštině ?

    Civilizace a zákony pocházejí z Rima.
    Předchůdci dnešních Němců zakládali města podle Římského vzoru tam kde se přistěhovali. Byli to holt Vandalove.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. V cs-Wiki je záměrně smazán rozdíl mezi městy dané jiným právy než mělo jejich okolí a sídlišti bez jakýchkoliv odlišných práv podléhající místnímu šlechtici nebo církevnímu zařízení. Nezmiňuje se 1784 jako rok založení Prahy.

      Při rakouském sčítání lidu se udával obcovací jazyk = kterým dotyčný mluvil většinu dne. tedy, když byly připojeny k Praze periferní obce s česky mluvící většinou, začalo se v Praze též více mluvit česky. Takže při dalším sčítání lidu více lidí udalo češtinu jako obcovací jazyk.

      Smazat
    2. Ceska Wiky je na prd, viz muj prispevek nize o puvodu nazvu Praha.
      Ovsem pro nekoho kdo neovlada Anglictinu, je asi Ceska Wiky postacujici.

      Smazat
    3. Jenže Češi píší svá "moudra" i do cizojazyčných Wikipedií.

      Smazat
    4. Ano, to je pravda, do Wiki muze prispivat kdekdo, ovsem stale ten prispevek podleha striktnim pravidlum a musi odpovidat spolehlivym pramenum.
      Nehlede k tomu, ze si muzete cokoliv overit na jinych zdrojich spolehlivych informaci, jako treba ne Britannica.com, ktera ma lepsi povest nez Wikipedia.

      Smazat
    5. Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice.

      Praha – Wikipedie

      Zrejme "Praha" a "Kralovske mesto Praha" jsou dve jmena, stejne mesto!

      Smazat
    6. K příspěvku páně Krystlíkově. Připojení obci k Praze snad bylo administrativním aktem. Ty obce tam přece byly fakticky vždy. Pak mi není jasné proč by pouhé byrokraticke rozhodnutí mělo mít zásadní vliv na to jak se mluvilo v původní Praze. Ty obce zůstaly na svém místě, nikdo je neprisunul blíže. Proč tedy těch německých Pražanů ubylo více než o půl? Na to jak se mluvilo v jejich ulici těžko mělo vliv, že oficiálně obce v okolí byli Prahou. Věřím spíše tomu, že celkovou náladou ve společnosti už se řada lidí přestala stydět za své češství.

      Smazat
  3. Puvodni nazev Praha.13. ledna 2021 14:39

    Je zajimave, ze ve vsech starsich jazycich je jmeno Praha uvadeno jako Prag, Praga ci Prague, a nikoliv jako Praha. Rozhodne je nepravdepodobne, ze by Praha bylo odvozeno od slova "prah". V polstine se na pr. uvadi pro cast Varsavy Praga odvozeno od "prazyc" znamenajic prazeni ci paleni (Uvedeno v Anglicke, nikoliv vsak v Ceske Wiky).
    Je asi malo znamo, ze cestina neznala puvodne hlasku "G" a proto take originalni nazev pro prvni slovanskou abecedu je "Glagolice" a v cestine uvadeno jako "Hlaholice".
    Z tehoz duvodu neexistuje ryze ceske slovo na "G".

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. ­ ­
      ­ ­
      Na počátku 10. století se oblast kolem a­ pod Pražským hradem vyvinula v důležité­ obchodní centrum, kde se shromažďovali ­obchodníci z celé Evropy. V roce 965 ara­bský obchodník a cestovatel, žid zvaný I­brahim ibn Ya'qub, napsal: „Praha (Frága­ arab.) je postavena z kamene a vápna a ­má největší obchodní centrum. Slované js­ou celkově odvážní a statečni ... Obsazu­jí země, které jsou nejúrodnější a nejho­jnější s dobrým zásobováním potravinami.­

      V roce 973 bylo v Čechách založeno bisku­pství s biskupským palácem v areálu praž­ského hradu. Prvním českým biskupem byl ­Vojtěch (sv. Vojtěch) z českého šlechtic­kého rodu Slavníků, který později evange­lizoval Poláky a Maďary a po svatořečení­ v roce 999 se stal patronem Čechů, Polá­ků a Maďarů.
      Český název Praha je odvozen od starého ­slovanského slova práh, což znamená „bro­d“,(pozdeji postaven Most Judity), odkaz­ující na původ města v místě přechodu ře­ky Vltavy. Stejná etymologie je spojena ­s varšavskou čtvrtí Praga.

      ­ ­ ­ ­ ­ ­
      Virus-free. ­www.avg.com­ ­
      ­
      ­ ­
      ­

      Smazat
    2. Od ceho je odvozeno Praha15. ledna 2021 11:29

      Nikdo dnes nemuze s jistotou urcit puvod oznaceni pro Prahu. Dokonce ani Ustav pro jazyk cesky.

      http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=5943

      Smazat
  4. Mezi roky 1856 a 1869 se Praha nerozšířila ani o píď. První výrazné rozšíření Prahy o nějaké předměstí se událo v roce 1883, když byl připojen Vyšehrad. Poté byly v roce 1884 připojeny Holešovice-Bubny. A v roce 1901 Libeň. Všechna ostatní předměstí, Smíchov, Královské Vinohrady, Žižkov, Karlín, apod., byla až do roku 1922 samostatnými městy. Přesto získali čeští zástupci převahu na pražské radnici už v roce 1861, tj. více než dvě dekády před prvním rozšířením Prahy o nějaké předměstí. Převahu česky mluvícího obyvatelstva v Praze tudíž nelze dávat do souvislosti s připojování periferních obcí k Praze.

    Co se příjmení týče: Karl Valentin Müller převzal tezi o převaze německého obyvatelstva v Čechách od poloviny 16. století nekriticky od Gerharda Eise. Přičemž např. Ernst Schwarz tuto tezi kritizoval jako silně nepravděpodobnou. Proti tvrzení o převaze německého obyvatelstva v této hovoří fakt, že např. v Žatci, Litoměřicích, Teplicích, Žluticích nebo Horšovském Týně se mluvilo česky (viz převažující zápisy v městských knihách a další písemné památky z této doby). Rovněž je dost problematické Eisovo tvrzení (nekriticky převzaté Müllerem), že v Berní rule (mimochodem psané česky) převažují německá příjmení. Mezi dvaceti nejrozšířenějšími příjmeními v Českém království bylo 16 českých a jenom 4 německé - Muller, Wagner, Richter a Fischer. Nejrozšířenějšími příjmeními podle Berní ruly byly Novák, Krejčí a Kovář, viz https://www.czechdemography.cz/res/archive/006/000714.pdf?seek=1558726854.

    Nikdo nezpochybňuje, že většina měst (ve smyslu měst jako právních subjektů) byla založena německými kolonisty a prakticky všechna města byla založena podle německého práva. To nemění nic na skutečnosti, že např. Žatec byl již v předvečer husitských válek většinově český (a na přelomu 17. a 18. století se stal opět většinově německým). Většina měst v českojazyčném vnitrozemí Českého království byla nejpozději od 15. století jazykově česká a navzdory povrchní germanizaci od 2. poloviny 18. století do začátku 2. poloviny 19. století českými zůstala. To platí o Pardubicích, Hradci Králové, Kolíně, Mladé Boleslavi, Kutné Hoře, Benešově, Písku, Jindřichově Hradci, apod.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zatajit legendu u tabulky 20 nejběžnějších příjmení z berní ruly 1654 (Vámi udaný link): "Vypadla příjmení německého a řemeslného původu (ale berní rula pouze Čechy)" je tedy pěkná argumentační prasárna. Mechanismus úbytku osob s obcovacím jazykem německým v Praze je dán zprvu přistěhováváním česky mluvících, kdy bilingvní se přizpůsobili (obcovací řeč = každodenně převážně používaná).

      Smazat
  5. Konstatování, že "vypadla příjmení německého a řemeslného původu", se vztahuje k porovnání situace v polovině 17. století se situací v 21. století. Příjmení německého a řemeslného původu vypadla z 20. nejrozšířenějších příjmení, srovnáme-li situaci v polovině 17. století se situací na počátku 21. století (Novák, Krejčí a Kovář v roce 1654 proti Novákovi, Svobodovi a Novotnému v roce 2009). Co je na tom nepochopitelného?

    Co to mění na skutečnosti, že dvaceti nejrozšířenějšími příjmeními v Českém království v roce 1654 byly Novák, Krejčí, Kovář, Švec, Kolář, Novotný, Dvořák, Král, Müller, Svoboda, Němec, Wagner, Kučera, Černý, Soukup, Tesař, Beneš, Jelínek, Richter a Fischer. Pro Vaši informaci: Ze seznamu nejrozšířenějších příjmení v roce 2009 vypadla příjmení Kovář, Švec, Kolář, Soukup (podomní obchodník, kupec) a Tesař, tj. řemeslná příjmení a dále příjmení Müller, Wagner, Richter a Fischer.

    Co je na tom nepochopitelného.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jestliže příjmení německého původu a řemeslného původu, což podle mne je třeba Zimmermann, Tischler, Schreiner, Kürschner...) byla v rule mezi 20 nejčetnějšími a jejichž frekvence výskytu koncem 20. století již není významná, takže z prvních dvaceti vypadly, znamená to, že se v 17. století mezi 20 nejčastějšími příjmeními vyskytovalo více německy znějících příjmení. Takže Müller má pravdu s převahou německých příjmení v roce 1654. "Příjmení řemeslného původu" je totiž zcela jasný eufemismus pro příjmení podle řemesla, pro která ještě neexistoval český název.

      Smazat
    2. Je dost komicke, ze nekteri obrozenci a buditele ceskeho naroda nemeli ani ceska jmena jako:
      Jungmann, Karel a vaclav Tham, Erben, Rettingova, Presl, Pelcl a o Nemcove ani nemluve.

      Smazat
    3. Tak ještě jednou: 20 nejrozšířenějších příjmení v Českém království v roce 1654 dle Berní ruly byly: Novák, Krejčí, Kovář, Švec, Kolář, Novotný, Dvořák, Král, Müller, Svoboda, Němec, Wagner, Kučera, Černý, Soukup, Tesař, Beneš, Jelínek, Richter a Fischer.

      Smazat
    4. Kdyby mezi 20 nejrozšířenějšími příjmeními v roce 1654 byly Zimmermann, Tischler, Schreiner, Kürschner, autor by je do tabulky, na kterou jsem odkazoval, zařadil, zrovna jako zařadil Mullera, Wagnera, Richtera a Fischera.

      Smazat
    5. Ad 18:22: Kdyby tomu bylo, tak jak píšete, tak je douška u tabulky "Vypadla příjmení německého a řemeslného původu (ale berní rula pouze Čechy)" naprosto zbytná, protože si toho každý všimne srovnáním oněch 20 nejčastějších příjmení!

      Smazat
    6. Co na to říct?

      Předmětná tabulka srovnává 20 nejrozšířenějších příjmení v Českém království (tj. pouze Čechy, proto "berní rula pouze pro Čechy"; pro Moravu byly sepsány Lánové rejstříky) v roce 1654 s 20 nejrozšířenějšími příjmeními v České republice (tj. Čechy, Morava a kousek Slezska) v roce 2009. Autor v této souvislosti zažlutil příjmení, která se v první dvacítce od roku 1654 do roku 2009 udržela a v této souvislosti konstatoval, že vypadla příjmení německého původu (Muller, Wagner, Richter a Fischer, žádný Zimmermann, Tischler, Schreiner, Kürschner) a řemeslného původu (Kovář, Švec, Kolář, Soukup a Tesař).

      Proč by prosím Vás autor opominul jména Zimmermann, Tischler, Schreiner, Kürschner, když zahrnul Müllera, Wagnera, Richtera a Fischera?! Proč vydáváte neexistenci důkazu za důkaz sám?

      Podívejte se, já jsem se o tuto problematiku docela zajímal. A před časem jsem si dovolil obrátit se přímo na autora dotyčné prezentace, pana Novotného. Zkusil jsem to, mailovou adresu má hned na úvodní stránce prezentace, tak jsem mu zaslal dotaz ve věci podílu německých příjmení v Berní rule. Kupodivu mě obratem odpověděl.

      Sdělil, že ačkoliv nemá kapacitu vyfiltrovat německá příjmení z celého souboru dat (v řadě případů je také původ nejasný či nepřímý), zkusil na základě dat z Berní ruly, která má (některé její části se ale nedochovaly) vypočíst podíl německých (a odvozených) příjmení v rámci skupiny nejčastěji se vyskytujících příjmení s 30 či více nositeli. Výsledek: podíl německých příjmení vyšel 19 % a podíl nositelů německých příjmení v populaci pak 22 %. Namátkou se pak ještě podíval na příjmení s četností 10-11 nositelů. Zde jsou již "německé" podíly 41 % (vyšel identicky podíl příjmení i podíl nositelů příjmení v populaci).

      V této souvislosti mě pan Novotný zaslal excelový soubor příjmení s četností 4 nositelů, abych si eventuálně ověřil, jaký je výskyt německých příjmení zde. Soubor jsem si prohlédl, a s přihlédnutím ke skutečnosti, že skutečně nejsem odborníkem na příjmení (tj. některé mé závěry mohou být chybné), jsem identifikoval 893 jako česká, 662 jako německá a 36 jako ostatní, (latinská, popř. nezařaditelná).

      To je asi tak vše, co mohu k Vašemu tvrzení říct. Diskuse s Vámi mě unavuje, vzhledem k tomu, že nejste schopen pochopit jednoduchý text a neexistenci důkazu vydáváte za důkaz sám. Mám sto chutí Vám jako další diskusní příspěvek hodit seznam všech českých, německých i nezařaditelných příjmení, která jsem od pana Novotného obdržel.

      Ale víte co? Zkuste se raději obrátit přímo na pana Novotného (mailovou adresu má, jak jsem již řekl, na první stránce prezentace, na níž jsem dal link). Ve vší slušnosti se ho zkuste zeptat na vše, co Vás zajímá na německých příjmeních v Berní rule (třeba zda a proč ve své prezentaci vypustil příjmení Zimmermann, Tischler, Schreiner, Kürschner a ponechal Müllera, Wagnera, Richtera a Fischera). Jenom Vás prosím, když Vám neodpoví podle Vašich představ, tak ho laskavě neobviňujte hned z nacionalismu.

      Mimochodem, pro slova jako Zimmermann, Schreiner a Kürschner měla čeština v polovině 17. století výrazy. Příjmení Tesař, Truhlář (i Trulářka) nebo Kožišník se v Berní rule vyskytovaly.

      To je z mé strany vše. Žijte blaze.

      Smazat
    7. pepino@natur.cuni.cz

      Vážený pane Novotný,

      byv naveden k Vaší práci Stabilita populace a distribuce příjmení (https://www.czechdemography.cz/res/archive/006/000714.pdf?seek=1558726854) prosím o zaslání četnosti příjmení z berní ruly z roku 1654, prý je máte v excelu. Pokud máte příjmení zpracována podle původu (německý, český, jiný), tak prosím i o tento přehled. Současný stav nepotřebuji.

      Děkuji předem a jsem s pozdravem



      Tomáš Krystlík
      ---

      Smazat
    8. Ad 20:38: Váš přípis nic nevypovídá o CELKOVÉM poměru osob podle berní ruly 1654 s českým a německým příjmením.

      Smazat
    9. Jenom drobná technická poznámka. O excelovém souboru jsem se zmiňoval toliko v souvislosti s příjmeními s četností 4 nositelů.

      Ale na druhou stranu, vzhledem k tomu, tato konkrétní příjmení (o 4 nositelích) mě zaslal v excelu, lze asi předpokládat, že to vyfiltroval z nějakého většího excelového souboru...

      Držím palce.

      Smazat
    10. Pošlu Vám vše, co od něj dostanu, kromě doprovodného dopisu, který Vám jen přetlumočím. Za předpokladu, že mi dáte svou e-mailovou adresu.

      Smazat
    11. Ve svém příspěvku jsem uvedl data, která mě před časem poskytl pan Novotný. U příjmení s 30 a více nositeli je poměr německých příjmení 19% a poměr nositelů daných příjmení v populaci 22%. U příjmení s četností 10 až 11 nositelů je to 41%. Rovněž u příjmení s četností 4 nositelů mají česká příjmení převahu. Jinými slovy, vzhledem k tomu, že nevím o žádném vzorku příjmení z Berní ruly, kde je podíl německých příjmení větší než českých (naopak v té nejrozšířenější skupině příjmení o 30 a více nositelích je podíl německých příjmení jednoznačně v menšině), dovoluji si domnívat, že německá příjmení netvořila v polovině 17. století většinu příjmení v Českém království (mluvím o zemi jako celku, ne o lokálních specificích; např. na Loketsku určitě tvořila německá příjmení výraznou většinu).

      To je vše, co k tomu mohu říct. Neříkám, že musím mít za každou cenu pravdu. Jak jsem již řekl, pouze jsem uvedl data, která mi poskytl pan Novotný coby odborník, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá, a na kterého jsem Vás konec konců sám odkázal.

      Dobrou noc.

      Smazat
    12. Zaslal jsem Vám mail, na který mě můžete, budete-li chtít, přeposlat informace, které jste se dozvěděl od pana Novotného.

      Ještě jednou držím palce.

      Smazat
  6. Pokud jde o relativní úbytek německojazyčného obyvatelstva, lze to nejlépe vysvětlit tím, že vrstva pražských řemeslníků a drobných živnostníků (to, co lze popsat jako "nižší střední třídu"), která byla tradičně dvojjazyčná a dlouhou dobu národně indiferentní, se na přelomu 50. a 60. let 19. století ztotožnila s českým národním hnutím.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zrušení nevolnictví (1781), roboty (1848) a cechovního systému (formálně až 1859) způsobilo mohutný příliv obyvatel do měst. Zrušení vrchnostenského zřízení (1850) přineslo posílení samosprávy, emancipaci a vzrůst politických ambicí měšťanstva.

      Smazat
  7. Sasko-magdeburské právo je (jus theutonicum magdeburgense), feudální městský zákon Magdeburgu v Německu. Magdeburské právo vzniklo ve 13. století spojením práva, privilegií udělených městským patricijům arcibiskupem Wichmanem jiz v roce 1188 a upravovalo povinnosti obecních úřadů, jurisdikce soudů, otázky vlastnictví půdy ve městě, urovnávání majetkových sporů, důvody zabavení movitých věcí a trestání za různé trestné činy. Zvláštní význam měly normy upravující obchod a řemesla, činnost řemeslných a obchodních cechů a daně.
    Magdeburske pravo nezalozilo zadna mesta, pouze zkodifikovalo jejich zakony.

    Na priklad Kiev byl zalozen cc 300 let pred adaptaci Magdeburskeho prava.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kiev byl zalozen 300 let pred adaptaci Magdeburskeho prava.14. ledna 2021 12:33

      Zapomel jste dodat, .. v dobe kdy Kievskou Rus ovladali Vikengove, tedy severni Germani.
      Dokonce se tem Vikingum prisuzuje zalozeni Kieva.
      To jsou veci, vidte?

      Smazat
    2. A co jste chtěl tím citátem z WIKI chtěl říci o Magdeburským Právu ?

      Smazat
  8. (Nova civitas circa S. Gallum) – Havelského města (prostor mezi dnešním Ovocným a Uhelným trhem). Je osídleno jihoněmeckými kolonisty (1232-1234) a je jedinou rozsáhlejší plánovitě zalo-ženou částí Starého Města.
    Jejím lokátorem je pozdější královský mincmistr Eberhard. Zmínka na listině Přemysla Otakara II. poznamenává, že je budováno velkolepě (magnifice sit constructa).

    Čtvrť zkonči v 13. století, kdy splývá s městem, uchovává si právní samostatnost.

    OdpovědětSmazat
  9. Praha, obyvatelstvo, dorozumivaci rec....15. ledna 2021 2:07

    Je to celkem bezpredmetne, bylo to obchodni mesto, lidi prichazeli a odchazeli, Marie Terezie vyhnala vsechny Zidy, jen aby se zase vratili zpet, vetsinou se hlasili k Nemcum, byli to holt kseftmani. Na nemeckych jmenech moc nezalezi nebot se smisene manzelstvi bylo na dennim poradku, hodne Italu a take Francouzu po Napoleonskych valkach. Tak ze podle jmen v registu bych toho moc konklusivniho nenasel. To Viden je na tom jeste horsi, tam je slovanskych jmen habadej.

    Mam Rakouskou Ucebnici pro stredni skoly (Gymnazium) vydana Julius Schater v 1844 Je to psane Tiskem te doby (Svabachem) a tezko se to cte, ale text a hruby preklad je zde:

    Prag, die Hauptstabt des konigreichs an der moldau mit 120,000. (mobon 8,000 Juden) 3,200 Saufern, morunten 68, iener Universitat und mehrern andern wiffenfchaftlichen Unftalteneinem fonigl.

    Praha, hlavní mesto království na Vltave, se 120 000. (mobon 8 000 Židů) 3 200 (hospod a nebo ozralu), více než 68 oboru, na jedné univerzitě a několika dalších akademických oborech.

    Jak je videt tak pocet obyvatel Prahy se v ruznych publikacich meni, a s tim i prijmeni.Praha bylo dost velke mesto, na priklad Mnichov byl polovicni a Karlovy Vary meli jen 6,000 obyvatel.

    OdpovědětSmazat
  10. Motto:
    Dějiny nemají žádný vyšší smysl a také nikam nesměřují. Jsou výsledkem prakticky nepřehledného množství silokřivek lidských zájmů a tužeb, civilizačních střetů i přírodních podmínek.

    OdpovědětSmazat
  11. Vsichni se zde dohadujete o minulosti. Tzv. prameny minulosti, cerapate z wiki apod. Kdyby nekdo na wiki napsal, ze kacer suka kone, tak se budete vsichni dohadovat o tom, jestli ten kun byl cesky a nebo nemecky. Jdu delat neco duchapritomneho, napr. dobre jidlo, piti kafe, soulozeni se zenami, vrcholem vecera bude zapaleni ceske vlajky, jelikoz mi dosel toaletak, poutiji ceskou ustavu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vy potrebujete k dobremu jidlu a piti kavy "duchapritomnost"??

      Tak k tomu me staci mit hlad a chut si dat po dobrem jidle kavu. :-))

      Smazat
  12. ....."dobre jidlo, piti kafe, soulozeni se zenami, vrcholem vecera bude zapaleni ceske vlajky, jelikoz mi dosel toaletak, pouziji ceskou ustavu" a nebo nemeckou.................

    OdpovědětSmazat
  13. Vit o tom, ze existuji i jine vedni obory nez Historie?

    To o cem pisete, patri do oboru Sociologie a castecne i do Psychologie, nikoliv vsak do Historie.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Šmankote, seš teda tak moc chytrej!

      Smazat
  14. Na to jste přišel sám?

    OdpovědětSmazat
  15. Sníh padal celou noc…

    8:00 Postavil jsem si sněhuláka.

    8:10 Feministka ze sousedství šla okolo a ptala se, proč jsem raději nepostavil sněhulačku.

    8:15 Postavil jsem sněhulačku.

    8:17 Sousedka feministka se vracela domů a stěžovala si, že ta bujná prsa budou negativně ovlivňovat ostatní sněhulačky, které takto obdařené nejsou.

    8:20 Manželský pár gayů, co bydlí vedle, šel okolo a zasyčel, proč jsem raději nepostavil sněhuláky dva
    .
    8:22 Transgender… osoba se mne zeptala, proč jsem raději nepostavil osobu jen jednu, ale s měnitelným orgánem.

    8:25 Veganská rodina z konce ulici mne obvinila z plýtvání a stěžovala si, že mrkev je jídlo a ne s ní zdobit postavy ze sněhu.

    8:28 Před chvílí mne někdo nazval rasistou, protože ti dva sněhuláci jsou bílí.

    8:31 Muslim, co žije přes ulici, nařizuje, že sněhulačka musí neprodleně mít burku.

    8:40 Dorazila policie, že prý někdo volal, že moji sněhuláci je uráží.

    8:42 Sousedka feministka zase vyšla ven, a že prý musím to sněhulákovo koště odstranit, protože by si to někdo mohl vysvětlovat tak, že žena má být v domácnosti.

    8:43 Před chvílí z radnice přijel referent, co má na starosti sexuální rovnoprávnost a vyhrožoval, že odtud mohu být vystěhován.

    8:45 Právě dorazila televize z ABC. Ptají se, jak se pozná rozdíl mezi sněhulákem a sněhulačkou. Říkám, že podle těch sněhových koulí. Jsem označen jako sexista.

    9:00 Na dopoledních zprávách jsem prezentován jako podezřelý element, potenciální terorista, rasista, homofób, necitlivý delikvent vůči viditelným menšinám, který chtěl využít obtížné povětrnostní situace dělat společenské potíže.

    9:10 Jsem tázán, zdali jsem měl nějaké spolupachatele. Přijeli ze sociálky o odvezli moje děti.

    9:29 Krajně levicoví demonstranti, uraženi vším ,co jsem spáchal, nyní pochodují naší ulicí, a požadují mé okamžité zatčení, odsouzení a přísné potrestání.

    Morální poučení: Tento příběh žádné nemá.

    Je to jen odraz světa, ve kterém dnes žijeme a … bude to ještě horší.

    OdpovědětSmazat
  16. Re. Odvezli moje deti.

    Jste si jistej, ze jsou vase?

    OdpovědětSmazat
  17. WIKI....…….oblasti na východ od hraničních řek obývali slovanské kmeny. Proto většina měst a vesnic v severovýchodním Německu nese slovanská jména (Germania Slavica). Typické germanizované přípony místních jmen slovanského původu jsou -ow, -itz, -vitz, -witz, -itzsch a -in, předpony jsou Windisch a Wendisch.

    Jméno Berlín má své kořeny v jazyce západoslovanských obyvatel oblasti dnešního Berlína a může souviset s staropolským kmenem berl- / birl- („bažina“). Protože Ber- na začátku zní jako německé slovo Bär (medvěd), objeví se v erbu města medvěd. Jedná se tedy o nakloněné rameno.

    Z dvanácti berlínských čtvrtí nese pět (částečně) slovanské jméno: Pankow (nejlidnatější), Steglitz-Zehlendorf, Marzahn-Hellersdorf, Treptow-Köpenick a Spandau (s názvem Spandow do roku 1878). Z jeho devadesáti šesti čtvrtí nese dvacet dva (částečně) slovanské odvozené jméno: Altglienicke, Alt-Treptow, Britz, Buch, Buckow, Gatow, Karow, Kladow, Köpenick, Lankwitz, Lübars, Malchow, Marzahn, Pankow, Prenzlauer Berg, Rudow, Schmöckwitz, Spandau, Stadtrandsiedlung Malchow, Steglitz, Tegel a Zehlendorf.

    OdpovědětSmazat