úterý 17. dubna 2018

Co přinese stejná kvalita potravin České republice?

Tomáš Krystlík

 
Připravovaná směrnice EU, kterou musí nejdříve členské státy odsouhlasit, což bude trvat nejméně dalších jeden a půl roku, zakazuje prodávat v členských zemích stejný výrobek v rozdílné kvalitě a složení. Česko jásá, že se dobrá věc podařila, ale jaké budou následky pro ČR? Chmurné - s nejvyšší pravděpodobností dojde ke zdražení potravin. Budete-li chtít najít viníky, máte je při ruce: Čechy samotné, protože si to zavinili svou tendencí okrádat vlastní soukmenovce z větší části sami.

 

Dvěma mechanismy došlo k tomu, že potraviny od stejného výrobce a stejného názvu jsou v českých řetězcích někdy ošizené co do použitých komponent. První, kterému nešlo zabránit, ale mohlo se jeho důsledkům vyhnout: Zahraniční výrobci z vlastní vůle se odhodlali ušetřit na složení produktu s tím, že východoevropští konzumenti to asi nepoznají. Předpoklad ji vyšel, protože ve všech bývalých komunistických zemích se jednalo většinou o výrobky dosud od dané firmy nedovážené, takže neměli možnost porovnat novou kvalitu se starou. Specialitou českého spotřebitele, v jiných zemích se tolik neprojevující, navíc bylo, že jeho chuťové buňky za éru komunismu ztratily nebo redukovaly svoje rozpoznávací schopnosti, takže je mu do jisté míry jedno, co jí. Nicméně okrádání přímo výrobci bez popudu koncových řetězců v jednotlivých východoevropských státech se dalo celkem lehce čelit přímým dovozem stejných produktů určených pro západní trhy, obejít tak výrobci nabízený přímý dovoz nebo přímou výrobu pro daný stát. Například zboží nakoupit přes řetězec stejného názvu na Západě. To se nestalo, východoevropské managementy potravinářských řetězců byly schopny uvažovat jen v krátkodobém časovém horizontu, ne strategicky, tj. si přály maximalizovat zisk za nejkratší možnou dobu.

 

Všechny potravinářské řetězce v ČR jsou bez ohledu na shodný název s řetězci v západní Evropě výhradně české firmy, byť založené zahraničním kapitálem a všechny jsou tak z více než 99 % řízeny manažery-Čechy. Zatímco západní potravinářské řetězce mají marži v jednotkách procent, víc si nemohou dovolit, v Česku nasadily desítky procent (maximalizace zisku bez ohledu, co to udělá se zákazníky z dlouhodobého hlediska) a zakázané kartelové dohody mezi řetězci jim zaručují minimální ceny u vybraných typů prodejních položek. Zatímco na Západě je výše zisku tvořena především zvyšováním objemu prodeje, v Česku zvyšováním marže. Za těchto okolností se v ČR uplatil druhý mechanismus, specielně český: Aby marže, tedy i zisk řetězce byly co nejvyšší, nutí managementy českých řetězců dodavatele - a to i západní výrobce (!) - aby pro ně minimalizovali výrobní ceny. Jejich cenové požadavky byly a jsou pro výrobce splnitelné jen tehdy, že do produktu nedají vše, co tam má být, ošidí ho, aby vyhověly českým manažerům. Managementy českých řetězců tak maximalizují zisk, aniž se zatěžují výčitkami, že sprostě okrádají bližního svého. Konkurenčních řetězců ve státě se nemusejí bát - to mají zajištěno kartelovými dohodami, které český antimonopolní úřad nedovede nebo nechce rozbít. Umožněno a nebývale podpořeno to bylo a je tím, že český konzument má ve zvyku se především za levný peníz nacpat, kvalita jídla je pro něj druhořadá, což je návyk pocházející ze školních a závodních jídelen s jejich nechutnými jídly.

 

Až začne platit dotyčná směrnice EU, mohou nastat dvě možnosti. (1) Výrobci přejdou z vyššího „západního“ standardu na nižší kvalitu výrobků určených pro jiné trhy (ne nutně jen pro východoevropské, například rybí prsty určené pro Francii obsahují méně rybího masa než pro německý trh). Jenže výrobců obdobných a totožných produktů je Západě spousta a tak každý výrobce, který se o něco takového pokusí, bude promptně vyměněn, protože hrozí, že západoevropští konzumenti by si to nenechali líbit, přestali by u takového řetězce nakupovat a jeho zisk by citelně klesl. (2) Výrobci zruší výrobu méně kvalitních výrobků stejného druhu a názvu. To je kýžený stav, který předvídá ona směrnice EU, otázkou je pouze, jak se zachovají managementy českých řetězců, protože nyní neošizené výrobky budou muset nakupovat za poněkud vyšší cenu. Varianta, že si dobrovolně sníží marži, aby mohly zachovat stejné ceny, je nepravděpodobná, něco takového jdoucího proti dosavadní vlastní filozofii managementy českých řetězců schopny nebudou. Nastane tedy zdražování dovážených potravin. A nejen jich, protože na zvýšení cen dovážených potravin se budou snažit reagovat i producenti domácí taktéž zvýšením svých cen. EU-komisařka Jourová a Češi si tedy vydobyli nejen novou směrnici EU, nýbrž i všeobecné zdražení potravin in spe na českém trhu. Uvědomil si někdo z českých odpovědných činitelů, jaké důsledky bude nová směrnice EU mít na ceny, promítne-li se do toho česká mentalita?

 

 


 

8 komentářů:

  1. Opět tedy česká střela do vlastního kolena. Jak jinak, že?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čeští odpovědní činitelé mají důsledky svého počínání tzv. na háku. Nedomyslí zřejmě nic a když ano, je jim to stejně jedno.

      Vymazat
  2. Jako nejpravděpodobnější postup se nabízí, že výrobci ve shodě s českými odběrateli změní název a drobet upraví obrázek na konzervě a už jim nikdo nebude moci předhazovat "dvojí kvalitu".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, i to je východisko, nicméně to bude výrobce značně zatěžovat. Dnes většina výrobců potravin na Západě vyrábí pod svou značkou drahé potraviny, aby pro řetězce chrlily naprosto totéž, ale jako levné no-name zboží s názvy jako Ja, Dulano atd. Na výrobní lince vymění jen obaly, a to průběžně, což je prakticky bez nákladů. Horší je to s odšvindlovanými výrobky pro ČR a další východoevropské Indiány. Linka se musí zastavit, ingredience cpané do strojů se musí vyměnit, což je drahé a vyplatí se jen při pořádném ošizení koncového výrobku.

      Vymazat
    2. Obávám se, že Vaší odpovědi ani za mák nerozumím. Vzhledem k tomu, že už dnes Vámi zmínění západní výrobci chrlí pro český trh a na českou objednávku ošizené zboží, zřejmě je nějaké odstavení linky a záměna ingrediencí netrápí. Změna se dotkne jen nálepky a to je jak sám říkáte bez nákladů.Co tedy bude výrobce zatěžovat?

      Vymazat
    3. Obal vyměnit nečiní problémy, ale pro změnu kvality výrobku je třeba celou linku odstavit, vyndat zbytky, přivést k lince jiné ingredience. To už něco stojí. Pokud se příprava zčásti odbývá mimo koncovou výrobní linku, tak náklady stoupají o odstavení i této přípravné linky.

      Vymazat
  3. Ja jsem nic zavadneho na potravinach v Cesku nenasel a o tom co se porad mele dokola, bych nasel kde koliv jinde na Zapade. Staci si precist mistni tisk/zpravy a jste jako doma!
    Ale Krystlik ma pravdu. pro hromadneho vyrobce je levnejsi dat jiny "Genericky" obal a jinou cenu aby to nekonkurovalo "Znackovemu" produktu a jede se dal. Zmenit chutove recepty, dat dalsi pridavky je drahe protoze se musi cela linka predelat, znovu otestovat, vzorky odebrat analyzovat na starnouti produktu, rozpadu latek pridanych k uskladnenych atd. Takze tomu se kazdy vyhne! A kdyz se to posere, tak to Vase jmeno jako pravy vyrobce bude vsude vlaceno jako smejd. To si seriozni podnik dnes nemuze dovolit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozřejmě, že i na Západě se někdy narazí na nekvalitní potraviny. Oproti české kotlině to jsou ale opravdu výjimky.

      Vymazat