pátek 16. března 2018

Březen 1939: Totální selhání česko-slovenské armády

Tomáš Krystlík


Žádný článek věnovaný výřočí německé okupace českých zemí nevěnuje pozornost naprostému selhání česko-slovenské armády 14. 3. 1939 a okolnostem konce republiky. Je líčen čistě jako německé bezpráví. Níže uvedené okolnosti však naznačují, že Češi v rozhodujících okamžicích selhávali.


Závažné spory se Slováky začaly již v roce 1938. Ne že by přetím nebyly, ale Češi nebyli ochotni ustoupit žádnému, byť sebemenšímu požadavku národnostních menšin na autonomii. V červnu zveřejnila Slovenská ľudová strana k 20. výročí podepsání Pittsburské dohody nový návrh autonomie pro Slovensko, který vycházel z návrhu předsedy československé vlády Milana Hodži na federalizaci státu z roku 1937. Beneš místo federalizace či autonomie slíbil reprezentantům strany ľudové administrativní a personální ústupky. S nimi se Slováci v polovině roku 1938 již nehodlali spokojit. Jako další možnosti Slováci zvažovali trojfederaci českých zemí, Slovenska a Polska, slovensko–polskou unii, společný stát z českých zemí, Slovenska a Maďarska, unii tvořenou Slovenskem a Maďarskem, nebo samostatný slovenský stát v rámci Německé říše, Slovensko coby samostatný neutrální stát garantovaný velmocemi, samostatný slovenský stát pod německým protektorátem. Vedení strany ľudové však upřednostňovalo federativní společný stát s Čechy s právem Slováků na sebeurčení, což vyplývalo i z manifestu zveřejněného v Žilině 7. 10. 1938. Po mnichovské konferenci se najednou slovenská autonomie stala akceptovatelnou. Češi, zřejmě otřeseni ztrátou území, přiznali Slovensku a Podkarpatské Rusi autonomii (poslední ji měla nenaplněnou, přiznanou na papíře již od mírových smluv v Paříži z roku 1919–1920), 22. 11. 1938 vznikl federativní stát (s pomlčkou v názvu) s centrální vládou v Praze a vládami Slovenskej krajiny a Karpatské Ukrajiny. Tedy teprve velmi reálná hrozba brzkého rozpadu státu, dontila Čechy k ústupkům, k federalizaci.
 

Počátkem března 1939 upozornil francouzský styčný důstojník československou zpravodajskou službu, že v nejbližší době dojde k německé invazi, 8. 3. 1939 si to českoslovenští vojenští zpravodajci ověřili z vlastních zdrojů a 11. 3. ráno již znali od svého agenta Paula Thümmela (A 54), který dojel vlakem z Německa do Turnova, přesné datum i celkové řešení: Protektorat Böhmen und Mähren a samostatný slovenský stát počínaje 15. 3. Téhož dne odpoledne informovali o všem vládu. Vláda informacím vojenské zpravodajské služby nevěřila, protože již dvakrát totálně selhala – nic netušila o přípravách k anšlusu Rakouska a v květnu 1938 na základě falešných informací, jejichž pravost si neověřila, vyvolala první československou mobilizaci a tím málem i válku s Německem.
 

Během zbývajících dní do okupace zbytku českých zemí se nikdo nepokusil o zničení vojenského materiálu a výzbroje, vše bez jediné výjimky padlo do rukou Němců, i prototyp nového tanku LT-38 a výrobní dokumentace k němu. Ba ani přípravy ke zničení se nepodnikly –chrabří junáci, kteří před několika měsíci údajně chtěli nebojácně bránit republiku před stejným nepřítelem, vše předali neporušené Wehrmachtu (!). Nikdo z důstojníků se nevzepřel, aby byť na nejnižším velitelském stupni armády nařídil zničení vojenské výzbroje; nenapadlo to ani řadové vojáky, před několika měsíci údajně tak chtivé boje. Připomeňme vichystické loďstvo, které se samo potopilo, aby nepadlo do Hitlerových rukou. Jedinými dvěma výjimkami byly Frýdek-Místek a Mukačevo, kde se česko-slovenská armáda do boje pustila.
 

Dvě polské divize se začaly 4. 3. 1939 stahovat k československým hranicím a byly 12. 3. připraveny k vpádu do těšínské části Československa a Beskyd. Od 13. 3. byla připravena polská armáda i na hranicích podkarpatskoruských. 11. 3. se vydala z kasáren maďarská armáda a zaujala pozice u hranic východního Slovenska s Podkarpatskou Rusí, 13. 3. byli povoláni do zbraně záložníci a maďarský rozhlas hlásil, že 15. 3. se armáda vydá na pochod „osvobodit své rusínské bratry“. Maďarské vojsko 14. 3. 1939 (!) dobylo i přes ozbrojený odpor česko-slovenské armády Mukačevo a obsadilo ho.
 

Přímý spor se Slovenskem začal v lednu 1939, kdy se Slováci dožadovali snížení svého příspěvku do státního rozpočtu z 16 % na 12 % (rozdělení v neokleštěné republice: české země 80, Slovensko 16 a Podkarpatská Rus 4 %). 1. 3. 1939 odmítla federální vláda v Praze slovenské požadavky na rozdělení pluků na české a slovenské a na oddělené povyšování slovenských důstojníků a rotmistrů jako nepřijatelné. Slováci na tom trvali a tak v noci z 9. na 10. 3. 1939 Hácha autonomní slovenskou vládu celou odvolal a vojenský velitel česko-slovenské armády v Banské Bystrici vyhlásil 10. 3. 1939 na Slovensku stanné právo. Bylo zatčeno kolem dvou set politických činitelů. 11. 3. jmenoval prezident Hácha novou, prozatímní slovenskou vládu v čele s Karolem Sidorem. Karol Sidor byl nebývale statečný, odolal osobnímu tlaku německých emisarů, aby vyhlásil samostatný stát, i když naléhavost jejich žádosti byla podpořena hlavněmi německých děl, neustále mířících z Petržalky do oken jeho vládní pracovny.
 

Německo tedy změnilo postup, a ministr pro zvláštní úkoly Wilhelm Keppler pozval sesazeného ministerského předsedu Jozefa Tisa k rozhovoru s Hitlerem. Tiso dvakrát odmítl, a až po třetím pozvání, oficiálně ověřeném německým konzulem, se odebral z Bánovců nad Bebravou do Bratislavy. Političtí představitelé Slovenska rozhodli, že má pozvání přijmout, ale zdůraznili, že každé rozhodnutí je i nadále v kompetenci Snemu Slovenskej krajiny (Sněmu Slovenské země). S tímto pověřením Tiso odjel 13. 3. do Vídně a pak letadlem do Berlína. Týž den Hitler Tisovi oznámil, že se rozhodl zlikvidovat samostatnost českých zemí (Resttschechei), jeho zájmy končí na Karpatech, a je ochoten uznat a zaručit Slovákům nezávislost, jinak je ponechá svému osudu, což znamená napospas Maďarsku. V ten okamžik předložil Joachim von Ribbentrop telegram se zprávou o soustředění se maďarských vojsk u slovenských hranic. Hitler zdůraznil, že se Tiso musí ihned rozhodnout. Ten nátlaku odolal, požádal o telefon a spojil se s Háchou, aby povolil svolat Snem Slovenskej krajiny. Hácha vyhověl a svolal jej na následující den. Němci nabízeli Tisovi použití německého rozhlasu k vyhlášení slovenské samostatnosti, ale ten odmítl, držel se instrukcí.
 

Týž den ministr zahraničních věcí František Chvalkovský požádal ústně a 14. 3. písemně o přijetí Háchy Hitlerem v nejbližším možném termínu. Ke stejnému kroku radil Háchovi i Basil Newton, britský vyslanec v Praze. Kladné vyřízení přišlo z Berlína stejný den, 14. 3. Ve stejný den v poledne Snem Slovenskej krajiny nezávislost odhlasoval, předsedou vlády a prezidentem se stal Tiso, a Karol Sidor ministrem vnitra.
 

O průběhu jednání Háchy v Berlíně (14.–15. 3. 1939) vypovídají dokumenty Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku, díl XXI, paměti Hitlerova tlumočníka Paula Ottona Schmidta, oficiální protokol legačního rady Walthera Hewela z jednání Háchy s Hitlerem a spojenci vydaná Akta k německé zahraniční politice 1918–1945 něco zcela odlišného, než líčí čeští historici. Již v berlínském hotelu Adlon, kde byl Hácha s dcerou ubytován, měl prohlásit vůči ministru zahraničí Joachimu von Ribbentrop ještě před svým setkáním s Hitlerem, že přijel, aby „vložil osud českých zemí do rukou vůdce“. Schmidt o jednání s Hitlerem napsal: „Přesto té noci nedošlo k bouřlivým scénám mezi Háchou a Hitlerem, jak tehdy i později psal zahraniční tisk.“ Podle dokumentů poválečného norimberského vojenského tribunálu (IMT) zahájil Hácha jednání s Hitlerem slovy: „Excelence, nevíte, jak vás obdivuji. Přečetl jsem všechna vaše díla a zajistil jsem si, abych mohl vyslechnout téměř všechny vaše projevy.“ Hácha v projevu dále řekl, že celý systém (Masaryka a Beneše) „mně byl ostatně tak cizí, že po zvratu (po mnichovské konferenci) jsem si kladl otázku, zda vlastně Československo coby samostatný stát bylo šťastným řešením.“ K tomu dodal, že „pro Slovensko slzy ronit nebude“. V Hewelově protokolu se praví, že Hácha byl spíše poddajný než rozrušený, Hitlerovi se před­stavil jako vídeňský c. k. správní soudce, který si kladl otázku po účelnosti Československa coby samostatného státu.
 

Ve stejný den, 14. 3., vyhlásila samostatnost země i vláda Karpatské Ukrajiny (do 22. 11.1938 byl její název Podkarpatská Rus). Avgustyn Vološyn požádal Německo stejně jako Tiso o ochranu nového státu, Hitler mu ji ale neposkytl. Do druhého dne, do večera 15. 3., obsadila maďarská vojska území Karpatské Ukrajiny.
 

Česko-slovenská armáda zcela selhala v okamžiku, kdy Wehrmacht 14. 3. dopoledne obsazoval Ostravu kvůli nebezpečí zabrání vítkovických oceláren Polskem, o den dříve než zbytek českých zemí. Z obavy před zabráním Těšínska Polskem pak postupoval Wehrmacht hned dále směrem na Frýdek-Místek. Generál Alois Vicherek k tomu napsal: „Byl jsem ještě chvíli u štábu (generálního), kde jsem se dále dozvěděl, že již minulý den (14. 3. 1939) Němci obsadili Ostravu. Vyslovil jsem velké podivení nad tím, že nikde nedošlo k brannému odporu, když přece každá stráž musí v podobném případě použíti zbraně. Od nikoho jsem nedostal žádnou odpověď. Rozrušen jsem odešel na MNO.“ Ve Frýdku-Místku samém se nakonec 14. 3. česko-slovenská armáda Wehrmachtu na odpor postavila, taktéž v Mukačevu proti armádě maďarské. Vicherkův názor je správný: rozkaz k nečinnosti byl armádě vydán až o den později, 15. 3. Do té doby měly všechny armádní složky bojovat. Pomineme-li ony dvě výjimky, nebojovaly. Armáda selhala.
 

Do rukou Sicherheitsdienstu a Gestapa padly kompletní policejní kartotéky policejních ředitelství v Praze, v Brně a Moravské Ostravě a další důležité doklady z ministerstva vnitra. Nic z toho nebylo zničeno (!), Němci tak získali dokonalý přehled o potenciálních protivnících. O německých odpůrcích německého nacionálního socialismu v českých zemích Gestapo a SD již léta vedly a neustále doplňovaly tzv. kartotéku M, která jim umožnila ve spolupráci s českou policií zahájit již 16. 3. 1939 (!) prověřování a zatýkání těchto osob. Do konce května 1939 bylo lustrováno odhadem 5800–6400 osob, z nichž asi 1500 skončilo v německých koncentračních táborech.
 

Druhá republika byla nacionálně socialistickým státem z vlastních, českých ideových zdrojů, a nacistická okupace jen zabránila vše dotáhnout vlastními silami do zcela totalitního státu. Příznačné pro přechod mezi první a druhou republikou, druhou republikou a protektorátem byly názorové veletoče, obraty o sto osmdesát stupňů. Například ihned po 15. 3. 1939, navzdory tomu, že západní jazyky byly před několika málo měsíci s opovržením zavrhovány, letěla českou zemí najednou jako smršť vlna obnovené franko- a anglofilie.
 

Adolf Hitler, který se do Prahy na Pražský hrad dostavil 15. 3. 1939 večer, se nechal den poté vozit po Praze v otevřeném autě, v době, kdy se ještě nezačalo s odzbrojováním československých vojáků (!). Buď riskoval ještě více než R. Heydrich tři roky poté, nebo správně usoudil, že se nikdo nepokusí po něm vystřelit. Vyberte si.


https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Brezen-1939-totalni-selhani-cesko-slovenske-armady-528340




60 komentářů:

  1. Jizda otevrenym autem nebyla pro Adolfa Hitlera zadnym rizikem z toho duvodu, ze o ni predem nikdo nevedel. V pripade Heydricha studovali atentatnici jeho cestovni zvyklosti cele tydny s predstihem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byla rizikem - a velkým. Nikdo nemohl vědět, co udělá nějaká vojenská jednotka nebo nějaký mobilizovaný ozbrojený voják-jednotlivec. Naplánovat trasu a tu předem z bezpečnostního hlediska připravit bylo nemožné.

      Vymazat
  2. Hitler odjel z Hradu okolo 16. hodiby do Ceske Lipy, o zadnou projizdku Prahou neslo. Bylo by zvlastni, kdyby jel v zimnim pocasi v otevrenem aute.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemecka Historie rika ze Hitler prijel ve 2:03 vlakem do „Leipa“ (Ceska Lipa) kde na nej cekala pancerova divize Erika Hoepnera a plukovnik Rommel ktery se staral o vojensky stan. Ve 4:00 prejel hranice v ozbrojenem doprovodu a osobni staze. Do Prahy prijel za tmy, padal snih, jel primo na hrad. Pracoval do dvou hodin rano, kdy mu mistni nemecky zdroj dovezl studenou veceri a plzenske pivo ktere ochutnal ale nevypil, pak vydaval pokyny a rozkazy pote se odebral k spanku.
      Prazane se dozvedeli o jeho prijezdu rano, kdy jeho vlastni standarta hakoveho Krize vysela na hrade. (David Irwing, Hitler’s War a Wars Path, strana 164)
      Tak ze Krystlik zase Lze!
      PS:Druhy den Hitler promluvil z druheho okna prazskeho hradu.

      Vymazat
  3. Parlamentni Platek:
    Tento článek je již staršího data (16.03.2018) a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

    OdpovědětVymazat
  4. Pane Krystlik, zase ta vase fantazie nema konce.
    1. Staci se podivat na mapu a hned je jasne ze obklicena CSR nemela sanci vyhrat vojensky konflikt s Risi ktera mela 10x vice obyvatel. Proc byly Cechy dulezite pro Nemecko? Jedna z nejvetsich zbrojnic na svete. Jak Bismarck jednou řekl: „Kdo je panem v Čechach, ovlada Evropu“. Když se gen.Pattona zeptali, co si myslí o opevnění Maginot, řekl: "Opevnění, jako je Maginot, je symbolem lidske hlouposti." Nakonec vime jak dopadli Polaci (6 milionu padlo)a Rusaci (20 milionu padlo). Cesi jak muj dnes jiz po smrti znamy Rakousko-Uhersky vojak Herr Lhotzsky z Noveho Jicina rikal. Cesi jsou nejchytrejsi narod v Evrope, vedi kdy maji sanci vyhrat a kdy ne. Neni to ze zbabelosti ale proto ze mrtvy uz nema pristi sanci vyhrat!

    OdpovědětVymazat
  5. Pane Krystlik, nepsal jste pred casem jak ty Imigranty Nemci posilaji zpet a jak je to tezke pro ne zustat v Nemecku?

    Tady je clanek ze Spiegelu ze to uplne jinak. http://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/216554-dekuji-merkelove-ze-mi-dovolila-privest-si-druhou-manzelku-dali-nam-davky-i-dum-do-prace-nechci-vzkazuje-uprchlik/

    To jste mne zklamal, ale mate sanci napsat ze to je lez a Spiegel nic nepsal a tyhle zpravy jsou jen Ruskou propagandou.

    OdpovědětVymazat
  6. Pane Krystlik, co to kourite?

    Nejen ze si pletete Prahu z Brnem, kde Hitler jel v otevrenem voze, ale napisete i takovy nesmysl jako „Česko-slovenská armáda zcela selhala v okamžiku, kdy Wehrmacht 14. 3. dopoledne obsazoval Ostravu kvůli nebezpečí zabrání vítkovických oceláren Polskem, o den dříve než zbytek českých zemí”.

    Prosim Vas proc si pro Boha myslite ze by Cesi meli branit Ostravu pro Nemce? Jediny den pred kapitulaci v Berline a Nemecke invazi!!! A vy si myslite ze nekdo se zdravym rozumem by sel bojovat pro Nemce?

    To by museli byt jak ti Polaci na konich s savli v ruce proti Nemeckym Tankum! Den pred obsazenim zbytku CSR jak pisete.

    Mysli Vam to vubec a nebo jste propadnul Germanizmu tak hluboko ze jste ztratil soudnost?

    OdpovědětVymazat
  7. Cestu z České Lípy do Prahy a zpět absolvoval Hitler v kabrioletu.

    Řeč nebyla o smyslu boje proti Němcům, nýbrž o tom, že jednotky cs-armády se měly bránit se zbraní v ruce a to i bez rozkazu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Branit? A proti komu? Nikdo je nenapadnul, a jen IDIOT by sel branit Ostravu pro Nemce.
      Mimo jine, Hacha jiz Kapituloval v Berline. Pisete blbosti !

      Vymazat
    2. Hácha kapituloval až v noci 14. 3., Wehrmacht vpadl do Ostravy 14. 3. dopoledne.

      Vymazat
    3. Clovece, mysli vam to? Hacha jel kapitulovat do Berlina. To kazdy vedel. Okupace měla začít oficiálně 15. března 1939 ráno, první němečtí vojáci vstoupili na naše území již 14. března 1939 hodinu a pul po Hachove odjezdu do Berlina..

      Tak ze ani datum Nemci nedokazali nedodrzet! Jestli Polaci chteli obsadit Ostravu je pochybne. Polský ministr zahraničí Józef Beck totiž podepsal už počátkem roku 1934 smlouvu o přátelství s Hitlerem.
      Polaci byli prolhani smejdiri a zachovali se jako prasata jak kCechum, tak k Nemcum na Stetinsku ale i k Zidum vseobecne : Jak Hitler, Na podzim 1938 se Beck rozhodl nezávisle a bez konzultace s jinými státy do konce října zbavit Židy polského občanství.

      Vymazat
  8. Takže z projížky po Praze nakonec vyšlo že Hitler přijel potajmu v noci ve středu vojenské kolony ozbrojených vozů v šestikolovém neprůstřelnem mercedesu s plátěnou strechou tak že ho ani nikdo neviděl. Na hradě udělal přehlídku 300 doprovázených vojáku Wermachtu za tím co Hácha byl v Berlíně.
    Příští den odjel tak jak přijel po čtvrté odpoledne, zase padal snih.

    Tak že to ani tu plátěnou střechu nesundal, je to zkrátka Váš hrdina.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle zveřejněných fotografií vůz s Hitlerem neměl 16. 3. plátěnou střechu nataženu.

      Vymazat
    2. Kde byly ty fotografie zverejneny? Muzete sem dat odkaz?

      Vymazat
    3. Fotografie č. 3 z fotogalerie k článku https://zpravy.idnes.cz/foto.aspx?r=domaci&c=A090313_212941_domaci_dp&foto=JW29b998_49.jpg

      Vymazat
    4. Tu fotografii znam, ale je take znamo ze Prazsky Hrad byl uzavreny Pouze Nemci, armada, bezpecnostni slozky, jak civilni tak vojenske byly pritomny. Strecha sla nahoru jak mile odjel z okruhu Hradu, a trasa byla hlidana bezpecnosti. Nemel se ceho bat. Jeho bezpecnost byla zarucena.

      Jen nevim jak muzete napsat ze CS armada selhala kdyz: "Nejvíc přitom Hitler stál o Háchův rozkaz, aby se čs. armáda nebránila"........"Pražský hrad Hitler opustil ve čtyři hodiny odpoledne 16. března, když hodinu předtím přijal ministra obrany, generála Jana Syrového. "Jsem rád, že vás armáda poslechla," pochvaloval si vůdce."

      Takze rozkazy "NEBRANIT" meli.

      Vymazat
    5. Ad 4:18:
      Takový rozkaz neměly 14. 3. 1939. Takže se vojenské jednotky 14. 3. měly bránit.

      Vymazat
    6. Ze v tom aute sedi Hitler se neda z fotky rozpoznat, mohl to byt treba Keitel. Rezervni pneumatika opatrena retezy ale nema chybu.

      Vymazat
  9. Pochopitelne, jinak by ho novinari nemohli videt. Jo, to jsou ty fotky pozvanych Fotografu pro noviny. A nebo si myslite ze Hitler jel ve stoje v otevrenem obrnenem sestikolovym aute ve snehove vanici prez Prahu do Cesky Lipy?

    OdpovědětVymazat
  10. Armada neselhala, tzv. Spojenci selhali. Kdyby Anglie a Francie byli vyzbrojeni k pomeru obyvatel tak by nebyl Mnichov ani Valka.
    Německá jednotka předčasně projížděla městem chtěli obsadit Czajankova kasárna a narazili. Češi na jejich střelbu odpověděli a Němci ztratili 18 vojáků zatim co Češi meli pár zraněných. Kapitán Karel Pavlík, velitel a vojin Jindřich Káňa (27.3.1918-23.4.2002)vzpominaji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. GB vyzbrojena nebyla, F ale mocně: na f-d-hranicích stálo 70 f-divizí proti 7 německým.

      Vymazat
    2. GB byla pozadu, to je vseobecne zname. Francie mela jen polovicni pocet obyvatel a jeji armada byla po rozdelena vsech Francouzkych koloniich vcetne Vietnamu Alziru atd.
      Navice, spolehali na Maginotovu linii obrany o ktere vime ze to byla blbost.
      Francozsti idioti podar jeste valcili stylem a vyzbrojenim prvni svetovy valky. Na priklad nemeli zadnou obrnenou divizi. Snazili se na posledni chvili nakoupit letadla v USA.
      Nikdo v Angliii a Francii neveril ze dojde k Valce.
      Byla to kvalitativní převaha německých pěchotních divizí a počet jejich obrněných divizí, které v roce 1939 znamenaly rozdíl. Palebni sila německé pěchotní divize výrazně převyšovala palebnou sílu francouzské, britské nebo polské divize; Standardní německá divize zahrnovala 442 kulometů, 135 kanonu, 72 protitankových zbraní a 24 houfnic.

      Spojenecké divize měly palebni sílu jen nepatrně větší než v první světove válce. Německo mělo v září 1939 šest obrněných divizí; spojenci, i když měli velké množství tanku, v té době neměli žádné obrněné divize.

      Frieser (v knize Blitzkrieg Legenda) uvádí následující:
      Německo: 157 divizí, z nichž 135 bylo určeno pro ofenzívu, ale hodně se jich nepoužilo.
      Francie: 1O4 obrannych divizi na severo-východní fronte.
      Na vic Francouzi byli staticky o 15 let starsi (polovicni narod) meli radsi Vino, syr a holky a nechteli valcit.
      Nemci nemeli nic nez Hitlera a hlad, byli mladsi a chteli taky ty holky, vino a syr!
      A v tom je pane Krystlik ten rozdil.

      Vymazat
    3. Zdegenerovani Frantici24. března 2018 5:16

      De Gaulle by je uz davno odrovnal.
      https://zpravy.idnes.cz/francie-pariz-silvestr-novy-rok-policie-protest-demonstrace-pt2-/zahranicni.aspx?c=A180103_140416_zahranicni_fka

      Vymazat
    4. Ad 5:00:
      104 f-divizí stály na f-d-hranicích, proti nim 7 německých - tento počet nebyl rozptýlen ve Francii a v koloniích - stojí to v posledním odstavci Vašeho přípisu, takže si protiřečíte s tvrzením v prvním odstavci, kde se snažíte desítky divizí rozptýlit.

      Francouzi měli proti Německu velkou výhodu: vycvičené zálohy. Němci měli jen 4 ročníky, neboť vojenská služba zavedena až v roce 1935. Tutéž výhodu měli Poláci, proto si mysleli, že do 4 dnů dobydou Berlín.

      Vymazat
    5. Francouzská ústava nedovolovala použít normální fr. armádu někde za mořem. V koloniích bylo proto koloniální vojsko a cizinecká legie.

      Vymazat
    6. Naprosty nesmysl, co jste si vymyslel. "Légion étrangère" je soucasti Francouzske armady, jedina do ktere se mohou prihlasit cizinci. 24% jsou Francouzi.

      Francouzka ustava nezakazuje pouziti armady v koloniiich, jinak by nemohli valcit ve Vietnamu, ze ano?

      Vymazat
    7. @10:33 Neumite cist, 104 Francouzskych divizi proti 157 divizí, z nichž 135 bylo určeno pro ofenzívu, ale hodně se jich nepoužilo.
      Vasich 7 nemeckych divizi by nikam nedoslo, to je jen 105,000 muzu! I kdyby vsechny byli SS divize tak by to bylo pouhych 140,000 vojaku!!! Mate vubec pojem co je divize?
      Nemecti historikove pisou ze v Cervnu 1940 meli Nemci na domaci pude 11 divizi, na zapadni 142 divizi, vychodni 7 a v Norsku 7 divizi.

      Tak ze vasich 7 divizi je k smichu!!!

      Francouzke divize nebyly ani plne mobilizovane, protoze zaloznici jeste chlastali vino a sukali.

      Vymazat
    8. Francouzští branci nesměli být (dle ústavy) nasazováni v zámoří a tak zůstala válka věcí koloniálních jednotek a především – legie.

      Více viz V cizích službách – němečtí legionáři v Indočíně

      Vymazat
    9. Ad 5:04:

      Němci nehodlali v roce 1939 překročit Západní val a vpadnout do F! Tak učinili teprve v roce 1940 poté, co ztroskotaly všechny pokusy uzavřít z GB (a s F) mír.

      Potvrzeno též zabráním části Sárska f-armádou bez boje v září 39 po vyhlášení války Německu - Němci se od hranic preventivně stáhli. Francouzská armáda se po pár dnech opět bez boje vrátila za Maginotovu linii. Měl to být jakýsi vzkaz Polákům, že bojují po jejich boku.

      Vymazat
  11. ,,vše bez jediné výjimky padlo do rukou Němců" To není pravda. Plukovník Moravec a jeho tým zpravodajců zprávě od A-54 věřil a 14. března 1939 odletěl i s důležitými dokumenty do Anglie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Řeč byla o výzbroji cs-armády. Když to berete takto, tak Beneš pláchl s 10 000 USD od Stalina a další hotovostí. Tři mil. liber sterlingů nechal předtím deponovat pro vlastní potřebu v bankách mimo dosah Německa.

      Vymazat
    2. Zase jste si to vymyslel. 10,000 USD je uplne smesna castka na to aby Stalin dal Benesovy, kdyz mel v kapse Gottwalda.
      3 miliony Liber? Zaplat pan buh ze je vzal sebou i kdyz je to lez. Aspon by nepadli do rukou Hitlera ktery vsechno v CSR Vykradnul.

      Vymazat
    3. Tak směšná nebyla, dnešní USD má jen zlomek tehdejší hodnoty. Hlavně příjem částky byl potvrzen pro Beneše potvrzen tajemníkem, což je vázací akt pro jakoukoli tajnou službu. Ti 3 mil. liber potvrzují sice neradi a zřídka i cz-historici.

      Vymazat
    4. A nyni mi pane Krystlik reknete, I kdyby to byla pravda, vzal si je Benez do hrobu ?
      A nebo by jste radsi aby $$$$ sebral HITLER, tak jak CSR Zlato z Uctu v Londyne.

      The TELEGRAM Srpen 2013. Oficiální historie "Bank of England", poprvé zveřejněná, odhaluje, jak jsme zradili Československo - nejen s neslavnou Mnichovskou dohodou ze září 1938, která umožňovala nacistům připojit Sudety, ale také v Londýně , kde Montagu Norman, excentrický, ale nemilosrdný guvernér Bank of England souhlasil v březnu 1939 (po obsazeni CSR Hitlerem)s předáním 50 metrickych Tun zlata vlastněného Národním bankou Československou do Hitlerovy Reichsbank.

      Vymazat
    5. Ad 4:46:

      Rubáš nemá kapsy! Beneš je utrácel během WW II, část si převedli ještě za války na svá soukromá konta v Jižní Americe Sergěj Ingr a František Moravec.

      Vymazat
  12. Muzete to trochu objasnit Herr Krystlik ?28. března 2018 4:55

    Rekneme ze mate pravdu, muzete objasnit Kdy a z jakeho duvodu by Stalin dal Benesovy $10,000 USD?

    Pri jake prilezitosti to udelal a co Stalina motivovalo?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Spekuluje se, že Beneše zverboval pro NKVD bratr Zdeňka Fierlingera v roce 1934. V hlášeních NKVD byl Edvard Beneš označován jako agent č. 16 [Kalvoda]. O Benešově agentství se zmiňuje i Pavel Sudoplatov ve své knize Special Tasks. Major Pjotr Zubov byl v roce 1937 pod diplomatickým krytím poslán do Prahy jako rezident NKVD a během svého pobytu v Praze byl řídícím orgánem Beneše. Po mnichovské konferenci dostal Zubov od Stalina instrukci předat Benešovi přes jeho sekretáře 10 000 US $ a pomoci Benešovi s jeho odjezdem do Velké Británie. Stvrzenku na příjem této částky podepsal Benešův tajemník Prokop Drtina. Po Benešově odletu do Anglie byl Zubov povolán do Moskvy a zatčen. Důvodem jeho zatčení byl Benešův návrh Stalinovi prostřednictvím Zubova, aby SSSR poskytl subvenci ve výši 200 000 US $ na vojenský puč v Jugoslávii. Zubov od NKVD peníze dostal, odjel do Jugoslávie, kde zjistil, že důstojníci navržení pro provedení puče jsou nespolehliví dobrodruzi, neschopní něco takového provést, a vrátil se i s penězi do Prahy. Hlásil vše do Moskvy, a na jeho vysvětlující telegram Stalin vlastnoručně napsal: „Ihned zatknout.“ Zubov několikaleté vězení přežil, byť jako invalida [Kalvoda].

      Sudoplatov ve své knize dále tvrdí, že Beneš za své návštěvy Moskvy v roce 1935 při příležitosti podpisu Československo–sovětské spojenecké smlouvy podepsal i další tajné smlouvy a závazky, o jejichž obsahu se dodnes nic bližšího neví: o spolupráci tajných služeb ČSR a SSSR, o odstoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu, o své spoluúčasti na pronikavé politické změně ve střední Evropě, plánované na rok 1938, a na atentátu na premiéra Jugoslávie. Existují pro to indicie, avšak nelze je ověřit, ony smlouvy a závazky nebyly zveřejněny [Sudoplatov]. Ruské archívy jsou nepřístupné.

      V lednu 1948 nařídil Molotov Sudoplatovovi, aby odjel do Prahy a tajně vyřídil Benešovi, že musí předat moc ve státě Gottwaldovi a sám z úřadu důstojně odejít. Sudoplatov měl vyvinout na Beneše nátlak pomocí stvrzenky na oněch 10 000 US $ z roku 1938, podepsané Benešovým tajemníkem. Sudoplatov si vzal s sebou do Prahy právě Zubova. Ten se k Benešovi dostal, vzkaz mu vyřídil s tím, že nemá vyčkat jeho odpovědi.

      Vymazat
    2. Se vsim respektem pane Krystlik, to co zde pisete jsou jen spekulace a nic se neda overit.
      Nevim proc by Benes byl clenem NKVD, nic s tim ziskat nemohl, jedine by ho povesili kdyby to Stalin zverejnil.
      Proc by Prokop Drtina prevzal $$$ pro Benese a navice podepsal prevzeti vlastnim jmenem je naprosta zahada. Zil do konce roku 1939 v Protektorate a nez odjel do Londyna Nemci by to z nej vytahli.
      Podepsani "Tajnych Smlouv" ktere nikdo nikdy nevidel, je spise jenom fantazie typu kdo opravdu udelal 9/11, a nebo Pristali Americani na Mesici nebo v Hollywoodu?
      Jen bych vas chtel upozornit ze Sudoplatovy pameti vydany v Rustine nejsou stejne jako ty v Anglictine. Vy uvadite jen tu verzi ktera podporuje Vasi teorii. Byl Benes ci Moravec agent NKVD? Pokud se na to podíváme střízlivýma očima, tak rychle zjistíme, že jde o naprostý nesmysl.
      Pasáže, které se v Sudoplatovově knize týkají prezidenta Beneše, jsou skutečně hodně fantasmagorické vcetne predani 10,000 dolaru a tajneho letu do Londyna dirigovaneho NKVD.

      Vymazat
    3. Pameti byvalych agentu, nota bene NKVD, je potreba cist velmi obezretne, jenze Krysarikovi se hodi kazdy sproch. Nejserioznejsi dilo na toto tema je Mitrochinuv archiv, ktery sice nemusi obsahovat uplne vsechno, ale to, co tvrdi, ma zasadne podlozene. O nejakem agentovi Moravcovi a Benesovi tam pochopitelne neni ani zminka.

      Vymazat
    4. Proč tedy Beneš jako prvorepublikový ministr zahraničí nechával před veřejností zatajovat zprávy čs. misí ze Sovětského svazu? Tyto otřesné dokumenty byly zveřejněny až za protektorátu, ale Češi jim (ke svojí škodě) nevěřili.

      Vymazat
    5. @ 11::37
      Je blahove si myslet ze hazdy krok vlady ci Prezidenta ze bude zverejnovat. Muzete byt trosku specificky, Co Nemci "Zverejnili za Protektoratu"?
      Jakekoliv zpravy at skutecne, nebo vymyslene museli projit Nemeckou cenzurou. Nebo si jeste myslite ze Noviny by zverejnili o Hitlerovy na predni strance ze je to lhar valecny stvac?

      Vymazat
    6. Mate Pravdu pane Krystlik31. března 2018 20:44

      Spekuluje se......a jak i Vite, zadna spekulace se nezaklada na pravde.

      Vymazat
    7. 11:37 - ty blabolidlo, nikdo ty zpravy nezatajoval, to tvrdil jen autor knihy Na Sibir?, ktera vysla v Protektoratu.
      Mimochodem, uz v roce 1924 poslanec Moudry zevrubne v Parlamentu informoval o osudu vystehovalcu, kteri v CCCP zalozili drustvo Pragomasina. A zadny Benes mu v tom nebranil, zato komousi se ho pokouseli ukricet.

      Vymazat
    8. @ 11:21 Diky , pravda vzdy vyleze najevo. drive nebo pozdeji.3. dubna 2018 3:52

      Pragomasina? To si musim najit, diky

      Vymazat
    9. Tady: http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/stenprot/302schuz/s302002.htm

      Vymazat
    10. 11:37 - Nikdo nic netajil, a i kdyby, tak proc by je nemel zatajovat? Komousi, nepratele demokracie, se chteli vystehovat do sve zeme zaslibene. To by je jako mel odrazovat, aby zustali doma? Hehe, kdyby se treba ti dnesni komousi chteli vystehovat do severni Koreje, tak ja bych pred nimi negativni zpravy nejen ze tajil, ale jeste bych jim denne promital filmy, jak se tam skvele zije a prispel bych jim na jednosmernou letenku.

      Vymazat
    11. 14:31 - Toto je v tom projevu dobré:
      Ubohé zpátečnické Rakousko, kde často jediný případ za vydání poslance vyvolal největší bouři a kde pro imunitu poslanců oposičních byli i poslanci vládní! To ovšem byli němečtí barbaři, kdežto naši čeští vlastenečtí poslanci a ministři jsou přece z národa holubičí povahy a jsou spojenci jemného a šlechetného národa francouzského.

      17:09 - Beneš byl zřejmě ve službách Sov. svazu.

      Vymazat
    12. 14:31 - Předešlý zápis je také dost zajímavý. Např.: Železničáři, lodní dělníci, závodní rady jednotlivých továren uchopili se řízení podniků, a výsledek byl ten, že anarchie kapitalistická byla zaměněna anarchií proletářskou. (I. všeruskéhoý sjezd Rady Národního hospodářství r. 1918, str. 52 až 53)

      Vymazat
    13. 9:52 - sancta simplicitas

      Vymazat
    14. Vrele diky @ 14:3113. dubna 2018 21:38

      Ano, to si clovek pocte kdyz na to ma cas.......
      "Výsledky tohoto pozorování bych shrnul v tyto základní principy: Pokus o zavedení hospodářských principů komunistických žalostně ztroskotal. To je dnešní zkušenost, a tu dnes vidí každý vzdělaný člověk. Já jsem ji dokázal z pramenů sovětských, citoval jsem jako prameny Lenina, Trockého, Bucharina a všecky vedoucí lidi".

      Vymazat
  13. Krysarik zase fabuluje. Nejak mu vypadlo, ze Hacha nebyl moc ochotny pristoupit na Hitlerovy podminky a tak Goring prohlasil, ze mu bude moc lito znicit Prahu bombardovanim. Nato se Hacha zhroutil a nemecky gangsteri ho museli krisit, bylo by to asi dost trapne, kdyby jim v tom doupeti umrel.
    A takovych vynechavek tam ma Krysarik stovky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jenže to jsou české pohádky.

      Vymazat
    2. Bohužel to nejsou české pohádky. V risskych zaznamech se pravi ze Hacha byl lecen Hitlerovym osobnim lekarem po tom co mel srdecni zachvat. To je celkem dostupne verejnosti.

      Vymazat
  14. ad: 11:13 Nesmysl30. března 2018 7:30

    Nebylo treba prevadet zadne penize do Jizni Ameriky, to by ani blbec neudelal, uz jen proto ze jako valuty je nebylo mozne znovu vyvezt.
    Financni potreby Benese a CS vlady v exilu byly kryte Bank of England, z CSR konta ktere se castecne podarilo zachranit pred prevedenim do Reichsbank.

    OdpovědětVymazat
  15. ad 2. a 3.4.2018, 11:21 a 17:0918. dubna 2018 8:14

    Prvorepubliková veřejnost ČSR neměla o neutěšené situaci v Sov. svazu potuchy. Když byly zprávy čs. misí v SSSR za protektorátu zveřejněny, lidé to měli za německou propagandu a pomluvy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ad. 18, duben, 8:1420. dubna 2018 21:53

      To je docela mozne, tenkrat se o politiku nikdo nestaral, radio zacalo az v 1919 a nebylo v kazde domacnosti a pak se muselo za to platit , noviny byly spise tak na baleni nez na cteni jednou tydne.
      Presto ale zpravy byly k mani pro ty kdo se zajimali, zadny z 100 tisic plus Legionaru by neoznacil Sovetske Rusko za Raj na zemi.

      Vymazat
    2. ... žádný ze 100 tis. legionářů ...

      Přesto si Češi r. 1946 zvolili komunisty a z milovaných Sovětů se mohli skoro "zesrat".

      Vymazat
  16. Jako ministr národní obrany se arm. gen. Jan Syrový podílel na poklidném obsazení zbytku Česka německou armádou v březnu 1939 – vydal mimo jiné příkaz, aby nepříteli nebyl kladen odpor.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co měl asi tak dělat, český mudrlante?

      Vymazat