sobota 30. září 2017

Západní spojenci v Mnichově nezradili



Tomáš Krystlík

Přesvědčení, že nás západní spojenci západní spojenci v roce 1938 zradili, je v Češích hluboce zakořeněno. Přesto je to tvrzení nepravdivé. Velká Británie nemohla ČSR zradit, ani kdyby chtěla, protože s ní neměla spojeneckou smlouvu. Tu mělo Československo pouze s Francií a SSSR, ale československým politikům bylo několik let před Mnichovskou dohodou neoficiálně známo, že Francouzi na podporu ČSR smlouva nesmlouva s nejvyšší pravděpodobností vojensky nevystoupí. Sovětský svaz neměl možnost se dostat na bojiště s Německem pro odpor Polska a Rumunska proti přechodu Rudé armády přes svá území. Britský premiér Neville Chamberlain se 10. 5. 1936 vyjadřuje v rozhovoru s americkými novináři, že Československo je neudržitelný státní útvar a že nejlepším řešením by bylo postoupení německých pohraničních oblastí. V srpnu 1936 varuje Vojtěch Mastný, československý vyslanec v Berlíně, prezidenta Beneše: „Nepodaří-li se naší vládě v nejbližší době dospěti k uspokojivé dohodě se sudetskými Němci, a to především s henleinovci, nezbytně ztratíme hranice našeho státu.“ Mnichovská smlouva byla vyústěním poválečného systému mírového uspořádání Evropy. Zde je vysvětlení.

Češi ignorujíce, že jejich nový stát je de facto Česko-Německo-Maďarsko-Polsko-Rusínsko-Rumunsko-Chorvatsko-Slovenskem, ve kterém netvoří ani polovinu obyvatelstva, nedokázali po dvě desetiletí jiným národnostem žijícím ve státě poskytnout autonomii (Podkarpatská Rus ji měla papírově zaručenu mezinárodní smlouvou, ale to Češi zcela ignorovali). 15. 9. 1938 posílá Beneš ministra Jaromíra Nečase s návrhem tzv. pátého plánu do Paříže, kde 16. 9. jednal s francouzskými politiky, a 17. 9. s britskými v Londýně. Podle Benešových představ by ČSR odstoupila Německu a Maďarsku města, oblasti kolem nich a území ležící za nimi ke stávající státní hranici: Opava, Krnov, Bruntál, Rýmařov, Frývaldov (Jeseník), Králíky, Broumov, Tanvald, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Děčín, Ústí nad Labem, Kadaň, Doupovské hory, Vejprty, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Tachov, Kaplice, Nová Bystřice, Mikulov, na Slovensku ve prospěch Maďarska Košice, větší část levého břehu Dunaje u Bratislavy, území u Nových Zámků, na Podkarpatské Rusi Mukačevo a Užhorod. Podmínkou bylo, že Německo s územím o rozloze 4000 až 6000 km2 převezme celkem 1 500 000 až 2 000 000 německy hovořících obyvatel. Protože jich tolik v odstupovaných územích in spe nebylo, tak zčásti i z vnitrozemí. Beneš si představoval, že Francie s Velkou Británií tento plán Německu vnutí. Velká Británie a Francie tedy dostaly do rukou důkaz, že ČSR je ochotna odstoupit svá území s cizojazyčným obyvatelstvem Německu a Maďarsku.

21. 9. 1938 vláda pod diplomatickým tlakem Francie a Velké Británie odsouhlasila odstoupení okresů s více než 50 % německého obyvatelstva Německu, aby den později, vědouc, že učinila bez předchozího souhlasu parlamentu neústavní krok, demitovala. Následná vláda Syrového mohla souhlas předchozí vlády odvolat, avšak neučinila tak. Hitler byl odhodlán, nezačne-li se s předáváním území hned, nařídit 28. 9. proti Československu všeobecnou mobilizaci německých branných sil a počínajíc 1. 10. obsadit ona území násilím. Tomu se rozhodl zamezit Benito Mussolini a donutil Francii, Velkou Británii a Německo si sednout 29. 9. k jednacímu stolu, k mnichovské konferenci. Mnichovská dohoda stanovila pouze časový plán a organizaci předání území Německu, které již před týdnem se Československo oficiálně zavázalo odstoupit. Tedy vůbec nerozhodla o odstoupení československých území s většinou německého obyvatelstva. Tím též odpadá i často uváděný slogan „o nás bez nás“, což potvrzuje i preambule Mnichovské smlouvy: Německo, Spojené království, Francie a Itálie se zřetelem na ujednání, které bylo ohledně odstoupení sudetoněmeckého území již v zásadě docíleno, se shodly na následujících podmínkách a způsobech tohoto odstoupení…“

Je symptomatické, že nikdo z českých historiků se neobtěžuje s vysvětlením, proč se konference v Mnichově účastnila Itálie, protože by museli prozradit, že československé hranice, státu vzniklého po světové válce, byly všechno možné, jen ne neměnitelné. Ve Versailleské mírové smlouvě v článku 86 se totiž praví a v Saint-germainské v článku 57 se to opakuje: „Stát československý tím, že svoluje k jejich zařazení do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými (Společnosti národů), přijímá ustanovení, která tyto mocnosti budou pokládati za nutná k ochraně zájmů těch obyvatelů v Československu, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím.“ Tímto ustanovením bylo umožněno čelným mocnostem Společnosti národů, tj. Francii, Velké Británii, Itálii, Japonsku (USA mírové smlouvy neratifikovaly) zasahovat v daném smyslu do vnitřních poměrů v ČSR včetně secese území, protože pařížské smlouvy týkající se ČSR (Versailleská, Saint-germainská, Trianonská) ve svých článcích vymezovaly i území československého státu. První tři čelné mocnosti Společnosti národů byly z tohoto titulu signatáři Mnichovské smlouvy – to vysvětluje účast Itálie – a po jejím podpisu dozíraly též na průběh odstupování území. Pro účely pozdější vídeňské arbitráže (odstoupení československých území Maďarsku) delegovaly Francie a Velká Británie své pravomoce vyplývající z pařížských mírových smluv, tedy i ze stanov Společnosti národů, Itálii. Polsko dostalo území, která požadovalo, na základě ultimata z 27. 9. 1938.

V článku 19 prvního dílu Versailleské smlouvy se též píše, v Saint-germainské a Trianonské mírové smlouvě se to opakuje: „Shromáždění (Společnosti národů) může čas od času vyzvati členy Společnosti (národů), aby znovu přezkoumali smlouvy, které se staly nepoužitelnými, a mezinárodní poměry, jejichž další trvání by mohlo ohroziti světový mír.“ A právě zachování oněch částí pařížských mírových smluv, na jejichž základě vzniklo Československo v daném rozsahu, kvůli soužití národností v československém státě mír v roce 1938 ohrožovalo. Mnichovská dohoda a vídeňská arbitráž tedy naplnily smysl článků 19 a 86 Versailleské smlouvy. O tom se ale mlčí.

Další tehdy platnou mezinárodní smlouvou byla bilaterální Rozhodčí smlouva mezi Československem a Německem (známější jako arbitrážní smlouva) z roku 1925, podepsaná v Locarnu. Smlouva tvořící přílohu E Rýnského garančního paktu (Locarského paktu) zavazovala oba státy v článku I takto: „Všechny spory mezi Československem a Německem, ať jsou jakékoli povahy, při nichž by strany byly ve sporu o nějaký právní nárok a které by nemohly být přátelsky rozřešeny obvyklou diplomatickou cestou, budou předloženy k rozsouzení buď rozhodčímu soudu, nebo Stálému dvoru mezinárodní spravedlnosti.“ Německo sice v roce 1936 Locarnskou smlouvu vypovědělo, nicméně si pospíšilo obratem ujistit ČSR a Polsko, že ony dvě bilaterální arbitrážní smlouvy s nimi uzavřené platí i nadále. Československo nikdy ustanovení arbitrážní smlouvy nevyužilo, ale když československá vláda podle britské a francouzské návrhu nóty z 19. 9. 1938 měla Německu odstoupit území s většinou německy mluvícího obyvatelstva, začala se najednou vehementně dožadovat podle této smlouvy jednání s Německem. Ale ne po německé vládě, nýbrž aby jí to britská a francouzská vláda u ní zařídily.

Výše uvedené mezinárodně právní předpoklady k mnichovské konferenci v září 1938 vyúsťují nutkavě do otázky, proč nikdo z československých politiků onu nestabilitu československých hranic nerozpoznal a své obavy nezveřejnil? Někteří si to uvědomit museli, minimálně Edvard Beneš a vysocí úředníci ministerstva zahraničí. Ale ti mlčeli. Že jejich postoj byl morálně i politicky zavrženíhodný, není nejmenších pochyb. Jediný, kdo od počátku republiky vyjadřoval své pochyby o životaschopnosti ČSR v daném územním rozsahu, byl Milan Hodža.

Pak zde byla již zmíněná vzájemně provázaná spojenecká smlouva s Francií a SSSR z roku 1935. Na papíře vypadala dobře, ale všichni rozhodující českoslovenští politici se měli po obsazení demilitarizovaného Porýní Německem (vlastního německého území) v březnu 1936, proti němuž spojenci vojensky nezasáhli, zamyslet a zodpovědět si hypotetickou otázku: Když Francie, případně též Anglie, proti obsazení Porýní nic nepodnikly, tak nakolik je reálné očekávat, že Francie zasáhne ve prospěch státu ve střední Evropě? Nebo: Za jak dlouho se Rudá armáda může dostat na československé nebo německé bojiště? Nikoho z československých politiků též nikterak nerušilo, že generální štáby nepřipravily ani rámcové plány pro koordinaci vojenských akcí proti nepříteli. S jedinou výjimkou. Dodatkem z dubna 1937 k francouzsko–československé smlouvě bylo dohodnuto, že z československých letišť by mohlo operovat proti Německu až deset francouzských leteckých perutí. Československá strana měla pro ně zajistit pomocný personál, pohonné hmoty a leteckou munici na osmi letištích. Jenže v září 1938 bylo v provozu pouze jedno letiště pro ně určené, další dvě se teprve stavěla, a pro zbývajících pět, odkud by francouzská letadla mohla po omezenou dobu operovat, byly pouze vyhledány vhodné plochy pro budoucí výstavbu. Navíc Československo nevycvičilo pozemní personál k údržbě francouzských letadel, ani nevytvořilo zásoby pohonných hmot pro jejich operace.

Takže, jak to tedy bylo s mýtem o zradě spojenců v Mnichově v září 1938 a „o nás bez nás“, když Beneš předem navrhoval a pak československá vláda, taktéž předem, s odstoupením území Německu oficiálně souhlasila?



42 komentářů:

  1. Naprosty Nesmysl1. října 2017 1:05

    Nejde o nejake smlouvy. Podle charty Ligy Narodu jehoz Francie, GB a CSR byli cleny se jakekoliv jednani o zmene hranic muselo dit v Zeneve na neutralni pude a za ucasti CSR.

    Misto toho se 4 gauneri sesli v putice v Mnichove a dohodli se zmlatit CSR pri prvni prilezitosti.
    Proto Mnichovska dohoda je dohodou 4 gauneru a universalne neplatna od sameho pocatku podle mezinarodniho prava.
    To se zkratka neda zmenit a zadneho cloveka s rovnou pateri Vase teorie nemuzete obalamutit. Viz Charta Ligy Narodu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mnichovská dohoda je plnohodnotnou mezinárodní smlouvou, protože byla signatářskými státy ratifikována. Naopak není žádnou mezinárodní smlouvou protokol z Jalty nebo z Postupimi.

      Vymazat
    2. 4 gauneři v mnichovské putice jsou jen rádoby vtipné žvásty neinformovaného čecháčka-vlastenčíka rozumu mdlého.

      Vymazat
    3. Prostudujte si nejdrive tu Chartu Ligy Narodu nez tady zacnete placat blbosti vhodne na hospodske zvaneni.

      Vymazat
    4. Nesešli se čtyři gauneři, ale dva gauneři a dva poserové.

      Vymazat
  2. Pane Krystlik, nemluvite pravdu, (zase)2. října 2017 6:24

    Mnichovska dohoda nepředpisuje autoritu, na jejímž základě byla učiněna, ani nebyla předmětem žádné ratifikace!!!

    Bohuzel, Liga Narodu na to mela jiny nazor: "Munich l'accord ne récite pas l'autorité en vertu de laquelle il a été fait, ni n'a fait l'objet d'une ratification!

    Ze by jste se treba poucil, jednou za cas?

    OdpovědětVymazat
  3. ČLÁNEK 11.

    Jakákoli válka nebo hrozba války, bez ohledu na to, zda bezprostředně zasahuje některého z členů Ligy nebo ne, je tímto prohlášena za záležitost celé ligy a Liga přijme jakákoli opatření, která mohou být považována za moudře a účinně chránící mír národů.
    Herr Krystlik, Kde zustala Anglie a Francie?

    Hitler podporoval Fasisty v CSR, dodaval zbrane, organizoval sabotaze, podporoval terror. Procentualne Sudetaku bylo vetsina nacku, vice nez kdekoliv v Risi.

    Tak ze udrzet republiku se bez vojenskeho a policejniho zasahu nedalo uskutecnit. Kdyby Benes jednal jako Hitler, tak by opozici vyvrazdil v koncentrakach jako on. Na to ale byl priliz velky demokrat.
    Postavit se proti Nemecku bylo jeden proti deseti. CSR nemel sanci, tak jako Finove proti Rusakum. Nakonec CSR vyvazlo z valky mnohem lepe nez sousedi, vcetne vaseho kamarada Hitlera ktery znicil Nemecko, zabil 6 milionu vlastnich obcanu, dotahnul Ruske barbary do stredu evropy, udelal z kdysi pysneho naroda stado ovci, a primo zavinil pul stoleti komunistickeho temna za ktery platime dodnes a jeste budeme dlouho platit.

    Pri tom vsechno co chtel dokazat mohl udelat hospodarskou silou. Proc ho porad slepe omlouvate je zahadou!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hospodářská síla Říše například podle Hjalmara Schachta zase taková sláva nebyla... Podle některých jiných zdrojů byla Říše v době před Mnichovem dokonce před akutním hospodářským krachem. I hnědý socialismus holt něco stojí...

      Vymazat
    2. A to jste vystoural kde?

      Germany’s economy was in a mess when Hitler was elected Chancellor in January 1933. Hitler and Nazipropaganda had played on the population’s fear of no hope. Unemployment peaked at 6 million during the final days of the Weimar Republic – near enough 33% of the nation’s working population. Now Hitler decreed that all should work in Nazi Germany and he constantly played on the economic miracle Nazi Germanyachieved.

      This “economic miracle” was based on unemployment all but disappearing by 1939.

      Vymazat
    3. Dalsi "dukaz" (?!?), ze "hnedy socialismus" neco stoji.

      Hitler achieved notable economic and diplomatic successes during the first five years of his rule. Hitler substantially revived the economy. Unemployment, so pivotal in bringing him to power, had dropped from 6 million to less than 1 million between 1933 and 1937, this at a time when the US was still wallowing in the Depression. National production and income doubled during the same period. This was partly owing to Hitler's rearmament policy, but also to more benign forms of public spending. The world's first major highway system, the autobahns, began snaking across the country, and there was talk of providing every citizen with a cheap, standardized car, the people's car, or Volkswagen.

      Nazism took root in the world's most powerful scientific culture, boasting half of the world's Nobel Prizes and a sizable fraction of the world's patents. German science and medicine were the envy of the world, and it was to Germany - the "land of scholars and poets" - that many academic hopefuls flocked to cut their scientific teeth.

      Ja zasnu kde se u Krystlika vzdycky objevi tihle cesti rozumbradove.

      Vymazat
    4. Nazi Germany in 1939 was in perfect health economically, the Nazi's had long taken Germany out of the Depression and the economy was flourishing greatly. The Nazi's being nationalistic and military-focused, had roughly 6,000 aircraft, millions of soldiers, thousands of tanks and artillery in 1939. The German military was also very advanced, probably the most advanced military in 1939. - JamesNicholls

      Vymazat
    5. O směnkách MeFo inteligenti z 21:27, 03:49 a James Nicholls asi nikdy neslyšeli. Na rozdíl od nich měl ovšem Herrman Goring, vládce nad německým hospodářstvím, zcela jasno: "Ty dluhy zaplatíme rabováním nepřátelských území", řekl Schachtovi, když ho nahrazoval.

      Vymazat
    6. Vy si verte Goeringovi a ja verim co napsal anonym v 21:27 nebo co pise Nicholls.
      Podstatne je, ze Nemecko nebylo pred Mnichovem pred akutnim hospodarskym krachem jak tady nejaj rozumbrada pise.

      Vymazat
    7. Před akutním nikoliv, před krachem rozhodně. Herrman, byť de facto ekonomický ignorant, o tom zcela jistě věděl více, že nějaký anonym nebo James Nicholls. Schacht, zřejmě jeden z nejinteligentnějších ministrů financí, co kdy žili, to věděl zcela jasně, nepředpokládal ovšem, že Hitler se skutečně do války pustí. Proto také dostal v roce 1937 padáka. A pak v Norimberku 1946 pardon.

      Vymazat
    8. Ja jsem ovsem reagoval na toho anonymniho mudrce co napsal - "...akutnim hospodarskym krachem.."

      Takze laskave opravte toho anonyma z 3.rijna v 8:50 aby nepsal blbosti.

      Jeste by bylo zahodno abyste si neco o tom Schachtovi precetl nez budete hlasat bludy. Toho padaka dostal az v 1939 a ne 1937 jak pisete. Ministrem Finaci byl az do roku 1943 i kdyz jenom na papire.

      He was dismissed as President of the Reichsbank in January 1939. He remained as a minister without portfolio, and received the same salary, until he was fully dismissed from the government in January 1943. [3]After the war, he was tried at Nuremberg but acquitted.

      Vymazat
    9. Ty jsi, trollíku, opravdu nebetyčný hňup. Psal jsem o padáku, který dostal v listopadu v roce 1937, kdy byl vyhozen jako ministr hospodářství a nahrazen Herrmanem (resp. jeho loutkou Funkem). To bys býval možná pochopil, kdyby sis všiml mého příspěvku z 5. 10. v 1:30.

      Vymazat
    10. Vy nafoukany jelito, mel byste vic cista a vzdelat se o vecech o kterych chcete delat chytryho, ponevadz za prve Schlacht nebyl vubec ministrem Finaci jak pisete (Schlacht, zrejme jeden z nejinteligentnejsich ministru financi. viz 6.10. 14:29) a za druhe nejdrive napisete o nemeckem akutnim hospodarskem krachu a pak poprete, ze jste nepsal "akutni".
      Clovece uz se konecne vyjadrete co vlastne vite a co opisujete (zrejme chybne) z ceske Wikipedie.

      Jo a mimochodem, nejsem vas hej pockej, abyste si dovolil me nazyvat nebetycnym hnupem, jenom proto ze jsem vas nachytal na svestkach.

      Vy jste takovy typicky cesky tluchuba ktery rad ze sebe dela chytryho a pritom vite bez Wikipedie kulovy.

      Vymazat
    11. Kdyby ten vejtaha umel anglicky tak by nenapsal takovou pitomost, ze Schacht dostal padaka v Listopadu 1937.

      In November 1937 he resigned as Minister of Economics but Hitler retained him as Minister without Portfolio between 1937 and 1943. He was also renamed as President of the Reichsbank in 1938 but was dismissed from the position in 1939.

      Resigned znamena odstoupit a ne dostat padaka.
      Naopak being dismissed znamena dostat padaka.
      Takze toho padaka skutecne dostal az v roce 1939 jak spravne pise anonym 6. rijna 21:37. Zrejme zna tu anglictinu lepe nez ten vejtaha.

      Vymazat
    12. Vy pseudodva hňupi jste se hledali, až jste se našli. Vám nemá cenu nic vysvětlovat. Škoda ztraceného času s takovými pitomci.....

      Vymazat
    13. Jen tak mimochodem, když tak vím bez Wikipedie kulový, tak mi odpovězte na dvě jednoduché otázky, na které určitě znáte odpověď, když jste tak sečtělí.
      1) Po Schachtově "rezignaci" (podobného charakteru jako byla třeba von Neurathova "zdravotní dovolená") mu Goring zatelefonoval. Co Schachtovi řekl?
      2) Jak a kde došlo k jmenování Funka ministrem hospodářství?

      Vymazat
  4. Jak měl SSSR pomoct Česku-Slovensku? Obdobně, jako pomohl Estonsku, Lotyšsku, Litvě, západní Bělorusi, západní Ukrajině, karpatské Ukrajině a Moldově?

    Jako že by se z Česka-Slovenska měla stát Česko-Slovenská sovětská socialistická republika (ČSSSR)?

    Nebo jako pomohl zbytku východní Evropy v roce 1945?: ČSR (ČSSR), NDR, PLR, MLR, BLR, RLR (RSR), SFRJ, ASRL?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Spojenecká smlouva se Sovětským svazem:
      http://www.fronta.cz/plakat/zachvati-li-te-zahynes

      Vymazat
  5. Cesi mohou podekovat Hitlerovi za valku. Nebyt 2.SV, tak Sudety jsou davno nedilnou soucasti Nemecka diky Mnichovske dohode.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Po 2. světové válce měli být sudetští Němci potrestaní připojením Sudet k Německé demokratické republice!

      Vymazat
    2. Ehm, a za co měli být sudetští Němci vlastně potrestaní?

      Vymazat
    3. Za blbost. Za tu se, jak známo, platí.

      Vymazat
  6. Na co tak dlouhý článek? Mnohem přesněji a stručněji to zní takto: “You were given the choice between war and shame. You chose shame, and you will have war.”

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je BLÁBOL - tentokrát v angličtině - od jakéhosi českého "mudrlanta".

      Vymazat
    2. Vida, krysarik "mudrlant" se probral z opice.

      Vymazat
  7. Je videt, ze mentalni uroven krysarictva (dementu) se nezmenila. Nezbyva tedy, nez donutit vrchniho Guru, aby zase zacal mazat diskusi. Prece nemuze dopustit, aby se takove dukazy blbosti jeho mancaftu dochovaly budoucim generacim

    OdpovědětVymazat
  8. Redakce Parlamentnich listu se ptala, a tady je odpoved:5. října 2017 20:26

    Nejsme hrdý národ. Jenže jsme tu furt. Přišel Němec, pobyl a zase odešel a my jsme tady furt. Přišel mužik, pobyl, odešel a my jsme tady ještě pořád furt. Přišla Unie, pobude a až se rozpadne, my tu budem furt. Těžko nás porazit, když nebojujeme. A žádný vetřelec nezvládne poslouchat naše vtipy dýl jak čtyřista let, to je vyzkoušeno. Nestojíme za moc, ale ještě pořád stojíme tady. To není špatné.

    Mate pravdu Pane Krystlik:
    Celé je to tu na hovno
    Je to přesně tak. Ale nikdo nás tu nedrží. Můžeme se kdykoli sebrat a odstěhovat se na jiné, lepší místo, kde bude všechno v cajku. A taky nám nikdo nezakáže se vrátit, když zjistíme, že takové místo neexistuje a mnohde je to i mnohem horší než tady. A to není špatné.

    Přes všechny ty výše popsané kruté hrůzy, ve kterých tady musíme žít, dokážeme každodenně řešit kraviny, jako kdo je baníkovec a kdo sparťan, že v televizi dávají ptákoviny a dokážeme se smrtelně vážně hádat a urážet kvůli toho, že jeden chce dph zvednout o procento a druhý o dvě snížit.

    Nejsem cestovatel, nikde jsem nebyl, nic jsem nepoznal a nemůžu nic s ničím srovnávat. I přesto si lajsnu prohlásit, že se tady máme jako prasata v žitě, v nejklidnějším koutě galaxie. Nic důležitého tu nemáme, takže nám to nikdo nechce vzít. Nic nám zas tak moc nechybí, takže sami na nikoho neútočíme. Nejsme bůhvíjak bohatí, aby se nám sem stěhovaly hladové hordy, a nejsme zdaleka tak chudí, abychom se ve stěhovavé hordy proměnili sami. Díky tomu všemu sice nedržíme jako národ moc pohromadě, ale zase nás nikdo jako jedince nijak neomezuje a nemá tendence násilím sjednocovat. Pokud existuje na světě místo, kde se může každý v klidu a svobodně rozhodnout, čím chce být, jak chce žít a čeho chce dosáhnout, je to tady . Můžeme studovat, cestovat, podnikat, pracovat, chlastat pivo, dělat cokoli, co chceme.
    To není špatné. Akorát možná neškodí si to semtam připomenout.

    Líbí se mi tu. Zůstanu tu i příští rok.=

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také si myslím, že Češi se mají dnes tak dobře jako nikdy předtím. Hlavně se jim tam ale nehrnou žádní invazisté cizích kultur, nepřátelského náboženství a odporných středověkých zvyků.

      Vymazat
    2. Tentokrát naprostý souhlas, Otto. Ono totiž to tak mile české "smrádek, ale teploučko" může mít svoje výhody.

      Vymazat
  9. Muzeme delat cokoliv co chceme???

    Jenom si nesmite zapalit cigaretu v restauraci, nebo nazyvat nekoho cikanem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsou přece maličkosti. Hlavně, že tam nemáte tu středověkou pakáž, která se hrne do záp. Evropy.

      Vymazat
  10. Zakourit? Tak uz jen do Ruska a nebo Ciny!

    OdpovědětVymazat
  11. Pro Krista Pana co to je za magora ten anonym co vcera psal ve 23:15 a 23:19?
    Ten clovek musi trpet nejakym komplexem kde ma potrebu ohromovat co vsechno nevi.
    Koho to zajima co rekl Goering Schachtovi do telefonu nebo jak a kde doslo k jemenovani Funka ministrem hospodarstvi.
    Argument preci byl o tom, ze ten anonym nezna anglicky tak aby vedel jaky je rozdil mezi "resignation" a "dismissal".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mnoho slov. Stačilo napsat: "Nevím".

      Vymazat
    2. Koho to zajima co kdo rekl.

      Vymazat
    3. Ba, blbecky to urcite nezajima.

      Vymazat
  12. Myslim ze "Argument" zacal.......10. října 2017 3:33

    tim, zda Hitler by dokazal vice hospodarskou silou Nemecka nez valkou?
    Je zcela nepochybne ze Nemecko bylo na ceste se stat Svetovou hospodarskou Velmoci. Kdyz to dokazali po valce, tak by to dokazali pred valkou, kdy jeste meli vetsi uzemi a prumyslovou zakladnu. Nakonec kolik Nemeckych vynalezu se uplatnilo za valky, ktere pozdeji "Vitezne mocnosti" pouzili po valce, k svemu prospechu a obohaceni, vcetne zaostaleho SSSR?

    OdpovědětVymazat
  13. Nezradili? Tak proc se omlouvaji?13. října 2017 3:41

    Mnichovská dohoda se stala synonymem kapitulace. Stigma osídlení stále zatěžuje vedení moderní britské konzervativní strany. V květnu 1992 podepsal John Major, předseda vlády a vůdce strany, anglicko-českou deklaraci, která formálně zrušila mnichovskou dohodu. Před dvěma lety se jeho předchůdkyně Margaret Thatcherová omluvila za "hanbu" Mnichova při návštěvě Prahy.

    Sakra historije je kurva, porad nekde vystrkuje hlavu.

    OdpovědětVymazat