Falešná česká interpretace husitství

Tomáš Krystlík

 

Podle diskusních reakcí k článku https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Pavel-Safr-vyvraci-myty-o-ceskych-dejinach-Treba-o-udatnych-husitech-665201 zastávají Češi vlivem dezinterpretací Palackého, Masaryka, Jiráska a bolševických ideologů dodnes mylné názory na husity a husitství.

 

V přístupu k Janu Husovi se často objevují nacionalistické nebo marxistické bludy navzdory tomu, že kritická bádání však vidí Husa především jako reformátora tehdejší církve, nečiní z něj českého protikatolického svatého nebo dokonce protiněmeckého myslitele.

 

Jelikož žoldnéři křižáckého vojska pocházeli i z německých zemí a křížové výpravy pronikaly do Čech většinou z Bavorska, přes jižní Moravu z dnešního Rakouska, přidal se k tomu v 19. století další blud o národnostním boji Čechů proti Němcům, který byl Čechům prezentován tvrzením o odvěkém boji s Němci, Čechy ohrožujícími. Je to tvrzení nepravdivé, protože šlo o boje, které měly náboženské a politické, nikoliv národnostní pozadí.

 

Husitské násilnosti po Husově smrti vykládají tedy čeští historici coby česko-německý boj. Měli k této interpretaci cestu usnadněnu husitským vypalováním klášterů, kostelů, ničením kulturních statků, zabíjením převážně ve městech, tj. v místech s vyšší koncentrací obyvatelstva, což zanechávalo silnější stopy v historickém povědomí než husitský teror na venkově vypalováním jednotlivých statků a usedlostí. Jelikož města v českých zemích byla s výjimkou Tábora a Nového města pražského všechna založena a spravována Němci, tak k falešné interpretaci husitského teroru jako protiněmeckého byl tedy jen krůček.

 

Jana Žižku vylíčil Palacký jako upřímného demokrata opírajícího se o nižší vrstvy městské a venkovské. Žižka vedl své válečníky nejen na obranu nové církve, nýbrž i českoslovanského národa. Český národ definovaný jazykově podle Palackého jako první v Evropě zahájil boj za svobodu proti absolutismu, ale po dvou staletích byl přemožen a měl být vymazán z dějin lidstva.

 

Bolševický režim pak vytvořil mýtus o husitství jako o všelidovém povstání proti církvi, jež bylo jakousi protokomunistickou utopickou revoltou, nevedenou však revolučním předvojem dělníků a rolníků, komunistickou stranou, a proto podle marxistické teorie předem odsouzenou k neúspěchu.

 

Horší bylo, že husity za komunisty pokládal již před první světovou válkou i Tomáš Masaryk. Přestože tehdy ještě ruský bolševický teror byl věcí budoucnosti, jsou jeho slova na pováženou: „Není náhodou, že první komunism novodobý byl český – naši Táboři jsou první novodobí socialisté. Socialism jest čistě český.“

 

Mezi další české bludy patří i tvrzení, že husité byli vlastně první demokraté ve střední Evropě.

 

O husitské éře se vyjádřil i Josef Jungmann a to takto: „Češi té doby byli postrachem všech národů, ale kvůli svým náboženským novotám se jevili tak odporní, že byli po dlouhý čas považováni za nejhorší národ na světě.“

 

Masaryk husitství glorifikoval, vytyčil heslo „Tábor jest náš program“ navzdory faktu, že běsnění husitských vojsk a bojůvek zlikvidovalo ve střední Evropě většinu kulturních statků, budovaných pracně po staletí. Například v Chomutově táborité vyvraždili 2500 mužů a všechny ženy a děti upálili. Havlíčkův Brod úplně zničili, vše žijící zmasakrovali, v Prachaticích a v Ústí nad Labem taktéž nenechali nikoho naživu. Mnoho dalších měst zplundrovali a vypálili.

 

Odhaduje se, že husité vybili asi třetinu obyvatelstva českých zemí, ztráty v bitvách byly zanedbatelné. Vypálili stovky klášterů a kostelů. Husitství bylo i vleklou občanskou válkou, spojenou s rozsáhlým ničením a hromadným vyvražďováním. Hmotně i mravně zemi vyčerpalo. K tomu se musejí přičíst i zvěrstva během jejich spanilých jízd do okolních zemí. Jan Žižka, podle dnešní terminologie masový vrah, se stal národním hrdinou, a je s podivem, že Masaryk, vyzdvihující při každé příležitosti humanismus, převzal nelidské husitství do svého národního programu. A co je nejhorší, nikdo s výjimkou historika Josefa Pekaře se nad tím dodnes nepozastavil.

 

Palacký a Masaryk vytvořili nimbus Božích bojovníků, který „zastřel duchovní mělkost husitství. Husovská teologie je nevypracovaná, radikálně utopická a rozporná. Je riskantní svou krátkozrakostí. Lehkomyslně vkládá osud církve do rukou světských, vydávajíc jej davové a náčelnické libovůli. Ohrožuje tím pracně dosaženou autonomii moci duchovní a světské, tedy jeden z principů, který učinil Evropu Evropou.“

 

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Falesna-ceska-interpretace-husitstvi-665264