úterý 29. října 2019

Co přinesla republika?

Tomáš Krystlík

Naprostou raritou bylo, že až na zcela zanedbatelný počet několika desítek jedinců neměl nikdo z obyvatelstva budoucího státu o snahách československých exulantů T. G. Masaryka (podle cestovního pasu Rakušana, pak dvakrát po sobě Srba a nakonec Brita), E. Beneše a Francouze M. R. Štefánika tušení. Češi po celou dobu války toužili, stejně jako před ní, po větší míře národní autonomie v rámci Rakouského císařství, po něčem obdobném, co si vynutili v roce 1867 Uhři, ne po samostatném státě. Neporovnatelně vyšší počet Čechů, než československých legionářů bojoval za války v řadách rakousko-uherské armády. I syn Masaryka, Jan, vyznamenaný za statečnost rakouským císařem.

Historik Herbert A. L. Fisher, za první světové války britský ministr, popsal ve svých Dějinách Evropy, mnohokrát od roku 1935 vydaných, vznik ČSR takto: „Pravděpodobně nejvýraznějším pomníkem úspěchu válečné propagandy je náhlé vynoření se Republiky česko-slovenské… Většina států byla vytvořena mečem či vyrostla z kolonizace. Česko-Slovensko je dítětem propagandy.“ A jak známo, propaganda se skládá ze zamlčování důležitých skutečností, z pomluv a lží.

Vznik samostatného českého státu začali státníci zemí Dohody připouštět teprve v roce 1918, v posledních týdnech války. Dovršila to americká vláda ve svém prohlášení z 2. 9. 1918 (teprve osm týdnů před vznikem ČSR!), kde jako poslední po Francii a Velké Británii nejen uznala Čechoslováky za spojence, nýbrž i Národní radu zemí českých v Paříži (Conseil National des Pays Tchèque) za vládu dosud neexistujícího státu.

Československé dobrovolnické legie, složené z Čechů a z velmi mála Slováků, dislokované ve Francii, Itálii a v Rusku, byly součástí francouzské armády a dopomohly Masarykovi, Benešovi a Štefánikovi k uznání jako spojenecké síly, ačkoliv tvořily pouze dvě promile (!) spojeneckých jednotek. Byly ale zformovány až v roce 1918, v posledním roce války, v Rusku o rok dříve. Do legií se nikdo nehrnul. Náborová akce za osobní účasti Masaryka přímo v Rusku nebyla příliš úspěšná, z českých a slovenských válečných zajatců rakousko-uherské armády v Rusku souhlasilo se vstupem do legií pouze necelých devět procent (!) z nich. Metody českých náborářů pro službu v armádě byly nevybíravé, Svaz česko-slovenských spolků na Rusi hrozil jim v případě odmítnutí vstupu do legií místo návratu domů deportací na Sibiř. V Itálii se z dobrovolného náboru do československých legií rychle staly regulérní odvody doprovázené výhrůžkami již odvedených českých důstojníků, že kdo odmítne, toho po válce doma, v novém státě pověsí, případně že bude ještě v Itálii souzen coby zrádce a zběh.

Požadavek samostatného českého státu vyžadoval rozpad Rakouska-Uherska. Když se státy Dohody v roce 1916 začaly přiklánět k uzavření míru s Centrálními mocnostmi, museli Masaryk, Beneš a Štefánik nasadit všechny zákulisní páky, aby státy Dohody odradili od podepsání míru, protože by české země zůstaly součástí Rakouského císařství a nevznikl by stát, kde první z nich si sám sebe představoval jako císaře malého středoevropského impéria, což nepřímo dosvědčují pozdější sochy a obrazy ho zobrazující na koni a v jakési vojenské polouniformě, a druhý se viděl jako jeho nástupce (raději už bez koně). O myšlence rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku českého státu se jim nakonec podařilo přesvědčit francouzské politiky a veřejnost pomocí jimi již předtím opulentně podpláceného francouzského tisku a sítě spřízněných francouzských ministeriálních tajemníků, ke kterých jim zjednal na začátku války přístup Štefánik. Pro ovlivnění mínění států Dohody používali Masaryk s Benešem většinou nečisté metody: intrikovali, předkládali polopravdy, lži, pomluvy i zfalšované dokumenty. Vliv Beneše a Masaryka byl zejména na francouzskou vládu a veřejnost veliký, protože francouzští politici a veřejnost měli jen matnou představu o vnitropolitických záležitostech v podunajské monarchii a dále od ní východ, takže Masaryk s Benešem jim byli jakýmisi poradci pro tyto záležitosti s výsledkem, že Francie jako první ze států Dohody se začala zaobírat myšlenkou samostatného českého státu vzniklého na troskách Rakouska-Uherska.

Válka nicméně pokračovala dál ještě dva roky, takže Masaryk a Beneš jsou významnými spoluviníky, že ve válce zahynuly miliony lidí navíc zcela zbytečně jen kvůli požadavku vzniku samostatného českého státu! Pouze spoluviníky jsou proto, že i Italové a Rumuni nedocílili ještě svých vyhlídnutých územních zisků a byli pro pokračování ve válce a i Francouzi si pod značným vlivem obou našich exulantů vytkli za svůj nový válečný cíl rozbít Rakousko-Uhersko. Beneš se k tomu v roce 1928 ve své knize Der Aufstand der Nationen. Der Weltkrieg und die tschechoslowakische Revolution vydané v Berlíně, do češtiny nikdy nepřeložené, otevřeně přiznal: „Aby nedošlo k předčasnému konci a tím k málo trvalému míru, za to jsme museli vší silou bojovat, i když nás to uvrhlo do tragických konfliktů s naším svědomím. Věděli jsme, že můžeme dosáhnout našich národních cílů, jen když bude válka trvat tak dlouho, dokud nepřipravíme naše vítězství. Viděno z mravního hlediska to byla trýznivá situace.“ Jasné doznání se ke spoluvině na horách mrtvol jen kvůli vzniku samostatného českého státu! Je libo dnešním Čechům převzít za miliony zbytečně mrtvých kvůli samostatnému českému státu morální odpovědnost? Pokud tato otázka někoho popuzuje: Němci tak bez protestů dodnes činí za svůj nacionální socialismus.

Jaké výhody Československá republika jazykovým Čechům vlastně přinesla? Ostatní národnosti ve státě (Němci, Poláci, Jihomoravští Charváti, Maďaři, Rusínové, Rumuni, židé se mohli hlásit ke kterékoli národnosti včetně nově vytvořené židovské, Slováci byli sloučeni s Čechy do uměle vytvořeného národa československého), byly sice chráněni uzavřenou mezinárodní smlouvou vymezující práva občanů náležejících k menšinám etnickým, náboženským nebo jazykovým před zjevným útlakem, ne však před přenárodňováním a skrytým nátlakem.

Hlavním kritériem demokratičnosti každého státu v novodobých dějinách je zejména to, jak se v něm zachází s minoritami. Tvořit stát pro jeden národ v prostoru, kde žijí různé národy, případně velké skupiny definované náboženstvím nebo antropologicky, nemá velkou naději na trvalejší úspěch a nakládá na bedra národa „státního” úkol téměř nadlidský – neodstrkovat zejména ostatní národy, národnosti od organizace státu. Není divu, že se Češi tohoto úkolu nezhostili, selhali a přivedli stát po dvou desetiletích ke krachu. Vyjdeme-li z klasické definice demokracie od Abrahama Lincolna: „Jde o vládu většiny lidu v zájmu všeho lidu“, tak v meziválečném Československu demokracie nebyla.

V Předlitavsku, tj, v Rakouském císařství, v části dvojmonarchie bez Zemí koruny svatoštěpánské (bez Uher), nebyl zaveden až do konce jeho existence v roce 1918 úřední jazyk (!), úřadům a soudům bylo ponecháno na libovůli, v jakém jazyce budou mezi sebou jednat a korespondovat. Podání úřadu nebo soudu se zásadně vyřizovalo v jazyce podání. V Rakouském císařství neexistovaly národnostní menšiny, pouze národy, které byly sobě rovnocenné. České tvrzení, že Rakouské císařství bylo „žalářem národů“ je zcela jednoduše lež. V nové ČSR byl promptně zaveden úřední (státní) jazyk československý, v pomocném jazyku se příslušník tzv. kvalifikované menšiny (alespoň 20%) mohl obracet k úřadům a soudům jen v okresu, kde takto kvalifikovaná menšina žila a on tam měl bydliště. Například žid, který se hlásil k židovské národnosti (tedy Žid), se v takovém okresu s kvalifikovanou německou menšinou obracet k úřadům německy nesměl, byť jinak než německy, nedovedl! Právě kvůli tomu byla v meziválečné republice zřízena národnost židovská – k oslabení příslušných národnostních menšin. Totéž platilo například pro Maďara ze Slovenska bydlícího v Liberci, který znal kromě maďarštiny jen německy. Jeden i druhý se museli se obracet k úřadům jen ve státní jazyce československém, byť ho neovládali.

Za Rakouska měly obce rozsáhlé pravomoci, které jim v ČSR byly promptně odňaty. Téměř o všem pak rozhodovaly centrální orgány v hlavním městě, například jak se má jmenovat nový parčík v zapadlé obci v německém sídelním území, určovalo pouze Ministerstvo vnitra ČSR v Praze! Nad úrovní obce, někdy i okresu, nebyla instance, kde by bylo možné pro jinojazyčné obyvatelstvo zjednat případnou nápravu, protože všude, včetně parlamentu, byly národnostní menšiny přehlasovávány státním národem československým, nebo jejich odvolání proti rozhodnutí centrálních úřadů byla šmahem smetávána se stolu. Národnostní menšiny byly tedy Čechům vydány napospas, své oprávněné zájmy prosadit nikde nemohly. Ve Společnosti národů, která měla jejich stížnosti projednávat, měl E. Beneš takový neoficiální vliv, že ani nebyly připuštěny k projednávání.

Nikým nevolený československý parlament bez poslanců národnostních menšin (!), dokonce i bez Slováků, které zastupoval například Edvard Beneš, Alice Masaryková (!) a pár Slováků žijících v Praze, přijal do prvních parlamentních voleb v roce 1920 celkem 1180 (!) zákonů a vládních nařízení včetně ústavy ČSR. Poté po dobu přibližně jednoho roku bylo Československo demokratickým státem pro jednotlivce, než se v roce 1921 vytvořila tzv. Pětka z předsedů vládnoucích koaličních (číslice-název se pak měnila podle počtu stran ve vládě) – od této chvíle bylo demokratické zřízení opět zcela deklasováno až do zániku republiky v roce 1939. Původním účelem Pětky bylo zajistit si nemravné financování svých politických stran pomocí podílů na zisku ze státních zakázek přidělovaných podnikatelům-straníkům. Předsedové vládních, tj. koaličních stran se v Pětce nejdříve dohodli sami mezi sebou a svá rozhodnutí vnutili poslancům svých stran v parlamentu. Poslanci podle zavedené zásady tzv. vázaných mandátů museli po svém zvolení do parlamentu podepsat nedatované prohlášení, že se vzdávají svého poslaneckého mandátu, a odevzdat ho předsednictvu své strany. Když nehlasovali v parlamentu podle přání předsedů koaličních stran v Pětce, Šestce, Osmičce a podobně, doplnila jejich strana do jejich prohlášení datum a byli zbaveni poslaneckého mandátu. Většina poslanců parlamentu byla tedy tímto způsobem zcela vyšachována z rozhodování, poslanci koaličních stran neměli do rozhodnutí svých předsedů co mluvit až do konce československého státu.

Nicméně demokracii ničily i přijímané zákony. Zákon na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. z. a n. byl zaměřen hlavně proti komunistům a národnostním menšinám, popíral demokracii, protože byl navržen nikoliv jako dočasný právní předpis, nýbrž coby trvalá součást právního řádu, o čemž svědčí použité formulace v jeho textu. Neúměrně zostřoval tresty za tzv. politické zločiny, za akce směřující proti jednotě, bezpečnosti a charakteru státu, včetně jejich pouhé přípravy. Byla jím zcela suspendována demokracie, neboť stát na jeho základě zřídil pro zvlášť těžké činy proti bezpečnosti země neporotní státní soudy, připouštěl zastavení periodického tisku, jehož psaní by závažně ohrožovalo bezpečnost státu a jeho činitelů nebo porušovalo národní či náboženskou toleranci atd. Některá jeho ustanovení byla nejasná s možností volného výkladu. Zcela zbytečnou ochranu poskytoval státním symbolům a ústavním činitelům; urážka prezidenta se stala trestnou. Nejvyšší soud svými výklady zákon ještě zostřoval, takže trestnými se staly i výroky, že „ČSR je vazalem Francie“ či že „císař pán byl lepší vládce než Masaryk“. Onen zákon umožňoval úřadům požadovat, aby sochy z doby mocnářství byly odstraněny z veřejných prostranství. Když komunistický poslanec Josef Haken postavil v parlamentu před ministerského předsedu symbolicky láhev lihu ozdobenou československou vlaječkou zapíchnutou do korkové zátky a láhev se nedopatřením převrátila a rozbila, byl vydán podle zákona na ochranu republiky k trestnímu stíhání za hanobení státních symbolů!

I další přijímané zákony popíraly zásady demokracie. Zde jen pár příkladů. 10. 6. 1933 začal platit zákon o mimořádné moci nařizovací č. 95/1933 Sb. z. a n. (tzv. zmocňovací zákon), kterým vláda byla zmocněna do 15. 11. 1933 vydávat nařízení s pravomocí zákona bez předchozího schválení parlamentem! Jeho účinnost byla novelami několikrát prodloužena, takže místo pěti měsíců byl v platnosti čtyři roky. Tím byl parlament po čtyři roky zcela – i po formální stránce – zcela vyšachován z rozhodování. I pak vcházely v platnost nové zmocňovací zákony, takže od poloviny roku 1933 až do konce republiky v březnu 1939 se republika bez nich obešla jen pár měsíců.

V červnu 1933 byl přijat zákon o ochraně cti č. 108/1933 Sb. z. a n. se značně ostrými sankcemi. V pozici chráněných subjektů se podle zákona vedle fyzických osob (i zemřelých!) ocitly zákonodárné sbory, jejich předsednictva, výbory a komise, vláda, soudy, úřady a sbory příslušné k výkonu veřejné správy, branná moc, četnictvo, policie.

Z 12. 7. 1933 pochází zákon a změnách řádu volení v obcích č. 122/1933 Sb. z. a n., který zavedl schvalování (!) zvolených starostů zemskými úřady, u okresních měst už přímo ministerstvem vnitra. Tedy výsledky voleb podléhaly rozhodnutí státu! Koho země, stát neschválil(-a), nesměl zaujmout funkci, do které byl zvolen!

Zákon č. 201/1933 Sb. z. a n. z 25. 10. 1933 umožňoval rozsáhlé zákroky proti jakékoliv politické straně, jako bylo zabavování jejího majetku, zastavení jejího tisku, zásahy proti s ní svázaným spolkům, obchodním společnostem či družstvům. Hned v prvním odstavci se uvádělo: „Byla-li činností politické strany zvýšenou měrou ohrožena samostatnost, ústavní jednotnost, celistvost, demokraticko republikánská forma nebo bezpečnost republiky Československé, může vláda další činnost takové strany zastaviti nebo ji rozpustiti.“ Takové vágní vymezení umožňovalo státní zvůli. Další ustanovení tohoto zákona umožňovala vládě a úřadům zbavovat občany politických a občanských práv bez soudu, dokonce jen za příslušnost ke straně, jejíž činnost byla úředně zastavena. Po rozpuštění strany ztráceli mandát členové za ni zvolení ve všech zastupitelských sborech včetně parlamentu, nemohli ani za ně nastoupit náhradníci. Poslanci, kteří pozbyli svého mandátu, nebo jiní členové strany, kteří přišli o některou veřejnou funkci, „nejsou po dobu tří let od rozpuštění strany volitelní do zákonodárného sboru a do všech sborů a institucí, uvedených v § 10, a nemohou po tuto dobu ani jmenováním, ani jinak nabýti těchto funkcí.“ Důsledkem bylo, že voliči rozpuštěné strany ztratili zastoupení až do příštích voleb, což bylo skutečně mimořádným omezením demokracie!

Mýtem též je, že ČSR patřila mezi deset nejvyspělejších států světa. Nepatřila, v národním důchodu na hlavu byla na 17. místě, podle databáze Maddison Project při univerzitě v nizozemském Groningenu na 19. místě, před ní byly všechny západoevropské a skandinávské země, dokonce i poražené Německo a Rakousko, s výjimkou Itálie a Finska. Výše národního důchodu na obyvatele řadila Československo mezi státy Evropy – tedy nikoliv světa – na 13. místo.

Zato v roce 1932 byla ČSR výší cen vůbec nejdražším státem světa. Byly-li ceny v českých zemích v roce 1913, přepočtené na zlato rovny 100, pak koncem roku 1932 v ČSR byly 102, zatímco v USA 92, ve Francii 80, v Belgii 74, v Japonsku 67. Za určitý obnos vyjádřený ve zlatě bylo v ČSR ke koupi méně zboží než v zahraničí.

Domácí výroba byla drahá vlivem nevhodně vysokého kursu koruny zavedeného v raných 20. letech ekonomickým diletantem A. Rašínem, coby ministrem financí ČSR, což s nedostatečnou technickou úrovní výrobků podlamovalo export. O „technologické vyspělosti“ ČSR svědčí i to, že v roce 1937 tvořil podíl strojírenských výrobků v československém exportu pouhá 3 %; dovoz stejné komodity jej značně (!) převyšoval. Tomuto údaji se přestanete divit, uvědomíte-li si, že meziválečná republika za celou svou existenci nezvládla výrobu kuličkových ložisek (!), ani licenční (!) výrobu celokovových letadel z Francie a SSSR, přičemž to druhé de facto vyžadovalo pouze dodržení výrobních postupů.

Poválečná republika (1945–1948) se hned od 9. 5. 1945 koncipovala jako nacionálně socialistický stát, vykazující proti předchozímu režimu v Německu jen tři rozdíly: (1) cizím, parazitujícím tělesem na těle národa nebyli rasově nevhodní, židé, později i cikáni, nýbrž neslovanské národnostní menšiny, (2) nacionální socialismus prosazovala navzdory tomu, co stálo v jejich volebních programech, naprostá většina československých politických stran, z českých všechny, tedy ne pouze ta, co měla národní socialismus v názvu a (3) uskutečnilo se znárodnění. Politické strany podle pravidel Národní fronty (NF) musely táhnout za jeden provaz, pod hrozbou automatického rozpuštění nesměly přejít do opozice. Jak známo, byly zakázány všechny další předválečné politické strany, které nebyly v Národní frontě, zejména dvě nejvlivnější – v Česku agrární a na Slovensku ľudová. Je nutné s povděkem kvitovat, že sedm desetiletí poté první český profesionální historik Vít Smetana vyšel na veřejnost s podobným názorem: „Samotnou existenci státu v hranicích, jež navíc ani nebyly předmnichovské, vysídlení německé menšiny a garanci bezpečnosti ze strany SSSR jistě nelze označit za úspěch, jestliže byl následován destrukcí demokratického uspořádání a nastolením režimu, jenž si v řadě ohledů příliš nezadal s nacistickým.“

Některé oblasti prohlásila NF za tabu a zakázala jejich kritiku nejen svým stranám, nýbrž i tisku a společenským organizacím. Byly to zejména: vztah k SSSR, k jeho vnitřní i zahraniční politice, znárodnění průmyslu, vládní program, projevy a činnost prezidenta. Výsledkem bylo, že vláda se sice formálně zodpovídala parlamentu, fakticky ale Národní frontě, tedy sama sobě (teoreticky vedoucím funkcionářům vládních stran v případě, kdyby nebyli členy vlády). Tím byla demokracie zcela popřena, i když čeští historici tvrdí opak.

Když Beneš v únoru 1948 dodatečně na přání Gottwalda zprostil funkce i ministry Tymeše a Majera (tak to zní v protokolu, tedy neabdikovali), nastala konečně kýžená situace, kdy odstoupila nebo byla zbavena funkce nadpoloviční část vlády, a tudíž celá československá vláda měla za povinnost podle ústavy odstoupit. Benešovou povinností bylo celou vládu rozpustit, nedoplňovat ji, někoho pověřit koaličními jednáními a sestavením nové vlády podle výsledků posledních parlamentních voleb, nebo vypsat nové volby. Beneš musel vědět, že doplněním stávající vlády o odstoupivší většinu ministrů v rozporu s výsledky voleb 1946 porušuje ústavu, kterou prostě a jednoduše ignoroval. Nejednalo se tedy o převzetí moci pučem, nýbrž o umožnění převzetí moci komunisty samotným E. Benešem. Proč tak učinil, není dodnes známo.

Shrňme. Rakouské císařství (bez Uherského království) bylo mnohem demokratičtějším státem než poté Československá republika a nynější Česká republika. Císařství národnostní menšiny neutiskovalo, dokonce ani pojem národnostní menšiny neznalo, což se nelze říci o ČSR. Demokratický přínos republiky oproti monarchii spočíval snad jen v zavedení všeobecného volebního práva pro ženy omezeného pouze nejnižší věkovou hranicí. Zcela nedemokratickým státem ČSR byla do prvních parlamentních voleb v roce 1920 (nevolené Revoluční národní shromáždění tvořilo zákony) a znova se stala nedemokratickou v okamžiku vzniku vládnoucí Pětky v roce 1921. Od zániku československého státu v roce 1939 v Československu po dlouhých pět desetiletí demokracie nebyla. Český stát od roku 1993 papírově demokratickým státem již je, ale k tomu, aby byl ve skutečnosti demokratickým, by musel být právním státem, protože prosaditelnost práva je nezbytně nutnou podmínkou demokratického státu. A právním státem Česká republika není, tím bylo naposledy v českých zemích Rakouské císařství. Bylo tedy zapotřebí ho rozbíjet?

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Co-prinesla-republika-601232?nocache=1

115 komentářů:

  1. Me by zajimalo, zda byla v cestine vubec vydana kniha od Mary Heimann pod nazcvem: Czechoslovakia, The state that failed.
    Pokud nebyla , pak je jasne, ze Cesi neradi slysi nebo ctou cokoliv ze sve historie kde by se jim zjevovala pravda. A pritom maji ve svem znaku napis "Pravda vitezi", otazka ci pravdu maji na mysli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nebyla vydána v češtině. Mohu doporučit místo toho Co v českém dějepisu nebylo (e-book), 1555 stran.

      Vymazat
    2. Zde je odkaz na onu knihu jak ji hodnoti Patr Adler na NevPsu.

      http://neviditelnypes.lidovky.cz/kniha-ceskoslovensko-stat-ktery-selhal-fc6-/p_spolecnost.asp?c=A091222_211632_p_spolecnost_wag

      Vymazat
    3. Není ta kniha někde k mání v němčině?

      Vymazat
    4. Ta kniha je tak plná neuvěřitelných blábolů, že vedle ní dokonce i stokrát provařený lhář Krystlík vypadá jako apoštol pravdy.

      Vymazat
    5. No tak ona kazda kniha o historii bude obsahovat nejake nesrovnalosti, ovsem je pravdiva v tom, ze utvoreni CSR bylo zpatlano a ne utvoreno ve stylu Svycarska jak Masaryk sliboval.
      Proc myslite, ze nebyla prelozena do cestiny, vzdyt do cestiny se preklada plno jinych knih, ktere maji pochybnou literarni uroven.

      Vymazat
    6. Ono je to jedno jak ČS Republika vznikla3. listopadu 2019 18:41

      Dnešní svět hodnotí republiku jako posledni Demokracii ve strědní Evropě z té doby. Politické uspořádáni ve Švýcarsku taky není žádný zázrak. Říšský Němci je nazývali ZDEGENEROVANÍ kvůli jejich emigrační politice Američané za VYCHCÁLKOVÉ kvůli jejich okradeni Židovskych bankovních účtů a depositářů, machinací zlata s Říšskou Bankou.
      Uspořádat kantony v ČSR by nevyřešilo vůbec nic, stačí se podívat na mapu!!!

      Vymazat
    7. 21:59 - o přeložení a vydání knihy rozhoduje analýza tržního zájmu a nikoli nějaká komise, která by vydání schvalovala či zakazovala. Takže je to jednoduché - nikdo z vydavatelů knih v ČR neusoudil, že by se sračka od Mary Heimann mohla prodávat tak, aby se alespoň vrátily vložené náklady, a to dokonce ani v podobě e-knihy.
      Nikdo vám ostatně nebrání knihu přeložit a jako e-knihu vydat, když odpadnou náklady na tisk, tak zas tak vysoké nebudou. Můžete nás potom informovat o svém tržním úspěchu.
      Dovoluji si vás předem upozornit, že by stálo za to některé do očí bijící kraviny z knihy vypustit. Například tu o tom, že prvorepublikové Československo zavedlo volební právo pro ženy proto, aby si tím zdvojnásobilo počet voličů proti ostatním národnostem. Nevím, co bylo v pozadí této "logické" úvahy - možná si myslela, že co Němec, to chlap, i když je to žena. Ale spíš bych řekl, že myšlenkově nedorostla ani do matematiky pro druhý stupeň základních škol.

      Vymazat
    8. Vznik Republiky: byla to pouze nezměrná politická, propagandistická a někdy až zpravodajská práce T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika, která vznik státu umožnila. Velký význam pak měla činnost čs. legií v Rusku po bolševickém převratu. Vznik ČSR v roce 1918 proběhl v podstatě bez výstřelu, bez výraznějšího odporu rakousko-uherského státu. Rakousko-Uhersko se na podzim 1918 zcela rozvalilo - Němci vyhlásili vlastní Německé Rakousko (a to ještě před vznikem ČSR), Maďarsko vyhlásilo samostatnost a podobně i ostatní národnostní skupiny. Československo dokázalo poměrně rychle vojensky pacifikovat území, na které si dělalo nárok a v diplomatické oblasti také dosáhlo úspěchu.

      Autorka všechno toto popisuje s negativním vyzněním, nemůže ale neuznat, že šlo o „remarkable victory“ Masaryka a Beneše. Podle ní ho tito „samozvaní mluvčí mystické entity zvané ‚Češi‘“ dosáhli „využíváním strachu a šířením nenávisti k stejně vágně definované skupině zvané ‚Němci‘“.
      S lítostí zmiňuje nerealizované návrhy Karla I. na federalizaci Rakouska-Uherska z října 1918, aniž by ale dodala, že šlo o kroky zcela vynucené situací rozpadajícího se poraženého státu učiněné ne pět, ale spíše dvacet minut po dvanácté, které navíc zcela odmítalo Uhersko.

      Kniha je skoro 10 let stara ale objednat se da po internetu, pouze v originale. Ale myslim ze Kniha P. Krystlika je presnejsi a rozhodne nema podstatne chyby o stredovekych dejinach a negativni kontonace k Svate Risi Rimske.

      Oni Anglicani od Jindricha VIII ten Rim moc radi nemeli a prototo vznikla "Anglican a Protestant" cirkev.

      Vymazat
    9. Ad: Krystlik 9:335. listopadu 2019 4:23

      Doporučuji přečist Knihu pana T.Krystlika, hlavně proto že je pravdivějsi než Kniha Britské autorky která připominá “Plagiatorstvi” Krystlikova dila, bez porozuměni co tim chtěl autor řici.

      “Autorka, například označuje Emila Háchu jako „nejprominentnějšího českého válečného zločince“, který včasnou smrtí „unikl spravedlnosti“.
      ..... Dále připomíná, že Slovanský nacionalismus vznikl reakcíi na Germánský Nacionalismus a tím rostoucí soupeřící Nacionalismy Rakouska-Uherska začátkem našeho století Monarchii zcela ochromily”.

      Vymazat
  2. https://nasregion.cz/rakousko-uhersko-jsme-nemeli-bourat-10-veci-ktere-by-dnes-byly-lepsi-anebo-ne-66793

    OdpovědětVymazat
  3. Češi v roce 1929, Indové dnes
    Výpočty Anguse Maddisona a jeho žáků také ukazují, jaký kvalitativní skok v úrovni života se během 20. století odehrál. Díky tomu, že hodnoty jsou ve stálých cenách, zjistíme například to, že průměrný Čech se v současnosti má devětkrát lépe než v roce 1900, pětkrát lépe než v nejlepších letech první republiky a také dvakrát lépe než v „orwellovském“ roce 1984.

    Představu o tom, jak se dříve žilo, může naznačit i srovnání s dnešním životem v rozvojových zemích. Ekonomický výkon na jednoho obyvatele Česka v roce 1900 vycházel na zhruba 3500 dolarů (ve stálých cenách roku 2011), což je podobná úroveň, jakou má v současnosti Kambodža nebo Súdán. Hodnota šesti tisíc dolarů z nejlepších časů první republiky odpovídá dnešní úrovni Indie a Vietnamu.

    Sečteno a shrnuto, během posledních 120 let jsme nikdy nepatřili mezi deset nejbohatších zemí světa a v dohledné době se na tom těžko něco změní. Podobně jako v letech 1929 a 1975 i dnes platí, že patříme spolu s Itálií a Španělskem k evropskému průměru.Více na: https://www.euro.cz/byznys/kdy-bylo-v-cesku-nejlepe-1446358#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

    OdpovědětVymazat
  4. Bonmoty „Nebát se a nekrást“ či „Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily“ jsou v povědomí tuzemské společnosti zapsané celkem výrazně. Ne všichni ale tuší, kdo je řekl a možná už vůbec ne v jaké souvislosti. Jejich autorem byl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

    https://www.e15.cz/magazin/kultura/citaty-masaryka-jsou-platne-dodnes-doklada-kosatikova-publikace-1342060

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jaké to byly ty vznešené ideály, když se u nás krade a konce to nebere? A když jsme si tu československou republiku zrušili sami?
      Jiří Vyleťal

      Vymazat
    2. Češi si sami zavinili úplně všechno. Teď jen fňukají.

      Vymazat
    3. 11:28 - Češi se mají tak dobře, jako ještě nikdy. A pokud odolají nátlaku na migrační kvoty, tak je čeká lepší budoucnost než francouzský nebo německý kalifát.

      Vymazat
  5. Zakladatelé československého státu se dušovali, že práva Moravy a Moravanů zůstanou v novém státě zachována.

    Skutečnost totiž byla před 101 lety podstatně odlišná než jak ji už tehdy líčil soudobý tisk a než je předkládána veřejnosti v dnešních dnech. Snahy Moravanů o zachování existence v listopadu 1918 ustanoveného moravského národního výboru narazily na rozhodný odpor ze strany zakladatelů státu – veškeré náznaky samosprávy měly být umlčeny hned v zárodku. Obecné nadšení ze vzniku nového státu se na Moravě nekonalo.

    http://www.moravskynarod.cz/morava-1918/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proc by Cechum melo pri zakladani Ceskoslovenska zalezet na nejakych Moravanech kdyz jim nezalezelo ani na Nemcich v Sudetech kterych bylo vic nez Moravaku.
      Vzdyt preci bylo Ceskoslovensko formulovano jako narod Cechu a Slovaku. A to opomijim ze Cechum neslo ani o ty Rusiny v Podkarpatske Rusi.
      Hlavne, ze Masaryk s Benesem mel plnou hubu kecu o usporadani CSR po vzoru Svycarska.

      Vymazat
    2. Masařík i Eda z Kožlan byli intrikáni a lháři. Že se tito dva defraudanti dodnes oslavují, je smutné.

      Vymazat
    3. A budou se oslavovat ještě i za sto let, kdy ty už budeš dávno prdět do hlíny.

      Vymazat
    4. Hlavne ze ty tu budes za tech sto let abys nam potvrdil zda jsou ti dva podrazaci jeste oslavovani.

      Vymazat
    5. Zakladatele CS Statu? Nebyl to Wilson a par dalsich gauneru?
      Cesi na Morave chteli udelat zase "Velkou Moravu" no vime jak to dopadlo posledne.

      Cesi na severni Morave spolu s Nemci jenom dreli od rana do vecera a Jizni tak zvani Hanaci jenom chlastali vino. A temi lenochami by jsme meli byt ve spolecne Morave, to radsi se pridame k Nemecku! Stejne jsme vice nez pul Nemci!

      Vymazat
    6. 10:07, to víš, chytrolíne, že už tady nebudu, ale ta budoucnost je dost jasná. V Česku budou oslavovat Masaryka a Beneše, a v Almánistánu budou velebit Alláha.

      Vymazat
  6. Co znamená 28. říjen pro Moravu?
    http://www.moravskynarod.cz/co-znamena-28-rijen-pro-moravu/

    OdpovědětVymazat
  7. Ha, Ha, po 101 letech Vás rozpad RU ještě sere a to bylo 29 let před Vašim narozením!!!

    Vůbec Vám nevadí že morální odpovědnost za miliony mrtvých nese NĚMECKO! Jako kdyby nějaký Masaryk a jeho cestovní pas měl vliv na ukončení války! Nebylo to mírumilovné Německo kdo vedlo válku s Rakouskem o Slezko? Nebylo to Německo kdo napadnul neutrálni Belgii a spustošil kus Francie?
    Mocnářství se rozpadlo protože nebylo schopné reformace. Navíce spojenci nechtěli aby se Rakousko spojilo s Německem v jednu Ríši. Výslovně zakázáno ve Versaillské Smlouvě, proč asi ? Naopak Wilson čekal do poslední chvíle na samostatnost Rakouska, jako protiváhu Německa. Ale jak víme Maďaři vyhlásili samostatnost a odtrhli se od Rakouska pouhé 3 dny po vyhlášení jakési samostatné ČSR bez hranic!!!

    Ten Masaryk a Beneš, ti vládli světu tak tajně že to ani spojenci nevěděli. A ti legionáři těch bylo málo, pomatení dobrovolníci, zatím co v Rakouské armádě bylo spousta Čechů, co záleží na tom že MUSELI narukovat!!!

    Ale byli to Češi kteří ani nevěděli že zničili Rakousko a tím zavinili zrození Polska, Jugoslavie, Rakouska, Maďarska, Slovenska o kterém Maďaři hlásili že neexistuje, navíce dali kus Rumunům, Italům a Autonomii Rusínům.

    Navíce Češi ukradli 80 % Rakouského průmyslu, tak se jim žilo špatně asi proto že museli pracovat protože ti lajdáci Němci na všechno nestačili!
    To je pecka:“Totéž platilo pro Maďara ze Slovenska (neuměl SLOVENSKY?) bydlícího v Liberci, který znal kromě maďarštiny jen německy”.…….museli se obracet k úřadům jen ve státním jazyce československém, byť ho neovládali.” To měl vlastně kliku, Čech by se jinak než Německy v Liberci nedomluvil.

    No, a jsme u toho, proč Tatíček Hitler je musel jít osvobodit.....za všechno můžou Češi a ten Maďar MASARYK !

    OdpovědětVymazat
  8. Kdy vedlo Nemecko valku s Rakouskem o Slezsko?

    Dale pisete nesmysl, ze Madar ze Slovenska bydliciho v Liberci a hovorici madarsky a nemecky se musel obracet na urady jen v jazyce ceskoslovenskem, nacez pak tvrdite, ze by se v Liberci jinak nez nemecky nedomluvil. Tak jak to vlastne bylo?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kapisto, zminku o Madarovy napsal Herr Krystlik, zeptejte se ho, ale nejdrive se naucte cist !

      Slezko ? https://de.wikipedia.org/wiki/%C3%96sterreichischer_Erbfolgekrieg


      Vymazat
    2. A uz tu zase mame toho trolla co v kazdem vidi Kapistu.

      Vymazat
    3. Maďar ze Slovenska bydlící v Reichenberg byl jedním z příkladů, jak opěvovaná a "demokratická" 1. republika ČSR zacházela se svými národnostními menšinami.

      Vymazat
    4. Pro jistotu, "Reichenberg je německy Liberec". :-)

      Vymazat
    5. Anonyme 3:39, naucte se cist a nevytrhavejte nic z celeho textu. On ten dotycny co ho nazyvate Kapistou se pta proc pise anonym, ze by se v Liberci jinak nez nemecky nedomluvi, a to Krystlik nenapsal.

      Vymazat
    6. Blbecku z 20:52 Zminku o Madarovy napsal KRYSTLIK. Tvrdil ze by se tam CESKY nedomluvil, znaje jenom Madarsky a Nemecky.

      Argument byl ze by se tam CECH taky nedomluvil neznaje NEMECKY a Madarsky jelikoz, jak vsichni vime v Henleinovym LIBERCI se mluvilo jenom NEMECKY ! Doslo ti to KAPISTO !

      Vymazat
    7. V Liberci se mluvilo cesky, ty trdlo.
      Pokus se mluvilo v Liberci jenom nemecky tak jedine v Henleinovym Reichenbergu.
      Kdo pak tady je ten blbecek.

      Vymazat
    8. Anonyme 7:05 ses tak blbej nebo se blbym jenom delas.
      Nauc se poradne cist, ponevadz ten Krystlik nikde nepsal, ze by se Madar v Liberci CESKY nedomluvil, zato napsal:"Jeden i druhy (Madar ze Slovenska a Zid) se MUSELI obracet k uradum jen ve statnim jazyce ceskoslovenskem". Takze ty blbe, Krystlik napsal , ze cesky by se DOMLUVILI a ne ze ne.

      Vymazat
    9. BLBECKU,z 12:29 nauc se cist cely odstavec...Totéž platilo například pro Maďara ze Slovenska bydlícího v Liberci, který znal kromě maďarštiny jen německy. Jeden i druhý se museli se obracet k úřadům jen ve státní jazyce československém, byť ho neovládali.

      Kdyz "NEOVLADALI" statni jazyk (Ceskoslovensky) jak pise KRYSTLIK, jak by se pro Krista Pana domluvili.

      Vymazat
    10. Mily pane z 31. října 2019 12:023. listopadu 2019 2:33

      V Liberci se mluvilo cesky, ty trdlo.
      Pokus se mluvilo v Liberci jenom nemecky tak jedine v Henleinovym Reichenbergu.
      Kdo pak tady je ten blbecek????????

      Odpovidat Vam na to nechci, jen bych Vas rad upozornil ze v te dobe o ktere KRYSTLIK pise se dnesni LIBEREC jmenoval taky Reichenberg . (Dve jmena, stejne mesto v tradicne Nemeckem Sidelnim Uzemi (SUDETY)) kde se tenkrate mluvilo jen a jen NEMECKY !! Tam by CECH neznaje NEMCINU nedostal ani praci na kydani hnoje !!

      Vymazat
  9. Odkaz na Slezsko v nemecke Wiki?

    Jakou to ma souvislost s Madarama o kterych psal Krystlik.

    OdpovědětVymazat
  10. Okamžitě po převratu v říjnu 1918 byly nedemokratickým způsobem, politiky, kteří k tomu neměli mandát, rozpuštěny zemské sněmy a bylo zrušeno Markrabství moravské a Vévodství slezské, aniž by se k tomu mohly vyjádřit zemské sněmy nebo obyvatelstvo v referendu. Přes sliby zakladatelů nového státu se nestal druhým Švýcarskem, autonomie byla odepřena Moravanům a Slezanům a nedočkali se jí Slováci ani Rusíni, o dalších národnostních menšinách ani nemluvě. V roce 1927 bylo sice zemské zřízení obnoveno, ale v okleštěné podobě, kdy třetina zemského zastupitelstva a zemský prezident byli jmenováni Prahou a byli jí podřízeni. Toto redukování zemské autonomie se stalo precedentem pro ještě výraznější rušení samosprávy Moravy a Slezska komunisty a po roce 1989.

    http://www.moravskynarod.cz/maji-moravane-slavit-28-rijen/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlavne ze "Moravane" dali autonomii svym Nemcum. BRNO, Opava,Znojmo, Sternberg,Jihlava, Mikulov atd. to bylo vsechno obyvano Nemci.
      Jizni Morava byla Rakouska a dnes by mohli mluvit o autonomii ve Vidni nemecky.

      Rusini si sami v referendu zvolili pripojeni k CSR a prvni guverner byl American. Cesi o ne nemeli zajem, stalo to penize. Meli takovou autonomii jakou si udelali ale asi Benes uz nechtel na ne nic doplacet tak jim dal samostatnost a sli kam chteli, do SSSR. Dnes na tom nejsou o moc lepe. Jest li pak ten zvon samostatnosti z Filadelfie jeste maji v Uzgorodu?

      Nakonec Zidi v Praze budou chtit autonomii v Zidovskem Meste a pripojeni k Izraeli. Na tom ale podle velke predpovedi Svedske GRETY nic nezalezi, protoze jsme na kraji katastrofy uhlikovych plynu a zemekoule hori v plamenech globalniho oteplovani za 12 let !

      Jo, panove, v takovem svete zijeme, tak "maji-moravane-slavit-28-rijen?" nebo 15-Brezen ?

      Vymazat
    2. Zcela zavrženo bylo unikátní řešení národnostní otázky prostřednictvím tzv. moravského vyrovnání z roku 1905, jež bylo kopírováno v mnoha zemích habsburské monarchie i mimo ni. Ještě v roce 1999 jeden z autorů návrhu evropské ústavy Peter Glotz prohlásil, že „svět potřebuje více moravských vyrovnání“.

      Víš, soudruhu, co bylo moravské vyrovnání?
      https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=2108

      Vymazat
    3. @ 11:26 Nauc se Nemecky, aspon nelzou jako Cehuni !

      Vymazat
    4. O moji nemcinu nemej obavy, tu ovladam natolik abych rozumel psanemu textu.
      Nikde se tam nepise, ze by Rakousko bojovalo s Nemeckem o Slezsko, coz byla puvodni namitka.

      Vymazat
    5. O Vasi Nemcinu obavy nemam, to by jste mel spise delat vy.
      viz: 1740, Jmeno "Schleisien" je cesky SLEZKO !
      zde je preklad: 1740.11. prosince vydal Frederick II. Ultimátum Marii Terezii, která požadovala Slezsko jako cenu za uznání Pragmatické sankce a za podporu volby jejího manžela Franze von Lorraine za císaře. Pruská armáda bez čekání na odpověď napadla Slezsko 16. prosince a obsadila ji bez velké opozice.

      Ja si myslel ze pokud to bude v Nemecke VIKI tak to bude vice pravdive, neb se zde stale tvrdi ze CESKA VIKI jen lze ! Omlouvam se.

      Vymazat
    6. Nevim zda ceska Wiky lze, nebot pro seriozni informace ji nevyhledavam. Anglicka a castecne nemecka je ovsem o mnohokrat obsahlejsi nez ta ceska.
      Mimochodem Slezsko neni Schleisien, ale Schlesien. Ale zrejme jde u vas o preklep.

      Vymazat
    7. Jeste k te valce o Slezsko.
      Pro vasi informaci, ta valka o Slezsko NEBYLA mezi Nemeckem a Rakouskem jak tady nekdo napsal, nybrz mezi PRUSKEM a Rakouskem, coz je jak jiste uznate podstatny rozdil.

      Vymazat
    8. Mate zcela pravdu....5. listopadu 2019 21:41

      ....podstatny rozdil byl v tom ze to byli NEMCI. Proto se to jmenovalo "Valka Nemce proti Nemci" o vedouci roli Nemeckeho spolecenstvi .

      Vymazat
  11. Viz: Anonymní, 29. října 2019 23:04

    OdpovědětVymazat
  12. Československo určitě nebylo dokonalé, ale ve srovnání s jinými státy, bylo neskutečně příjemným místem k životu. Pojďme se například podívat do Německa.
    „Genocida je „hrdou stránkou našich dějin“. Smrt milionů má za cíl „zachování našeho národa a naší krve.“ (Himmler). Kolaborace s režimem a udavačství obyvatelstva bylo velmi časté. Gestapo bylo zahlceno udavačstvím. Mnoho lidí považovalo za svou povinnost nahlásit nepřátele diktatury, protože se ztotožňovalo se záměry režimu. To vedlo i k posilování sounáležitosti "folk" a k „měkkému teroru“, který existoval vedle tvrdé státní represe. Pod „měkkým terorem“ si představme např . od celkem nevinné připomínky kolegovi, at své dopisy končí slovy „Heil Hitler“, až po vyzrazení souseda ukrývajícího židovské dítě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Genocida je hrdou strankou nasich dejin.
      K tomu preci dal podnet Benes po 45.
      Gestapo bylo zahlceno udavacstvim.
      Za protektoratu hodne Cechu udavalo souseda Gestapu.
      Mnoho lidi povazovalo za svou povinost nahlasit nepritele diktatury;
      To jiste mate na mysli tu slavnou diktaturu proletariatu.
      Teror, ktery existoval vedle tvrde statni represe.
      Asi jste uz zapomnel na tu tvrdou statni represi po tom 48. kdy komunisti prevzali moc.
      A misto Heil Hitler, Cesi vyrvavali at zije Klement Gottwald, prvni delnicky president.

      Vymazat
    2. Ad 19:25. České lži. Himmler nemohl poiužít název genocida vynalezený až v roce 1947!

      Vymazat
    3. Ad: Krystlik 10:013. listopadu 2019 2:45

      The term genocide was coined by Raphael Lemkin in his 1944 book Axis Rule in Occupied Europe.[2][3]

      Genocida je slovo z 1944. Himmler by to nepouzil, to mate pravdu.
      Otto by nam mohl vysvetlit od kud ta veta je>Clanek ???

      Vymazat
    4. odpověd na tkrystlik@yahoo.de1. listopadu 2019 10:01
      Ad 19:25. České lži. Himmler nemohl použít název genocida vynalezený až v roce 1947!
      Pane Krystlík máte mylné informace, mýlíte se, V říjnu 1943 promluvil Himmler k velitelům SS o vyhlazování židovské populace za války. cituji : "Genocida je „hrdou stránkou našich dějin „ Smrt milionů má za cíl „zachování našeho národa a naší krve…Ke všemu ostatnímu můžeme být lhostejní.“
      zdroj:Kaden a Nestler, Dokumente des Verbrechens, sv .i., str. 245 , 247, Rede Heinrich Himmlers in Posen, 4. Října 1943…
      Tj. žádné české kecy :-)

      Zdroj. Kaden

      Vymazat
    5. Anonymní30. října 2019 20:29
      odpověd...
      Gestapo bylo zahlceno udavacstvim.
      Za protektoratu hodne Cechu udavalo souseda Gestapu.
      To je typický argumentační faul
      Podstatu klamu vystihuje anekdota: USA: Kolik je v SSSR průměrný plat kvalifikovaného dělníka? SSSR: A vy zase bijete černochy! Ale pravdou je, že kam vstoupila bota ruského vojáka, tam byl nastolena komunistická diktatura. Československo bylo válečnou kořistí Stalina se vším všudy,tj. i se stalinskými procesy a čistkami, represemi atd.

      Vymazat
  13. Tak ze nic noveho pod sluncem, Francouzi nahaneli zidy a spolupracovali s Nemci, Slovaci platili Nemcum 500 marek za kazdeho zida poslaneho transportem do plynu, Quisling v Norsku je svetove znama nadavka kazdemu zradci.

    A tak jak Burian rikal, "Jen se točte, korouhvičko !! Hezky po větru.."

    OdpovědětVymazat
  14. Soudruhu z 30. října 2019 20:10

    Moravské vyrovnání pouze dokazuje ze Moravani byli utlacovani Nemci po nekolik staleti. Jinak by zadne "vyrovnani" nebylo potreba, za ano !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co Madari? Taky byli utlacovani Nemci po nekolik staleti, aby zadali o Uherske vyrovnani?

      Vymazat
  15. Madari je kapitola sama pro sebe, Nedivim se ze je a Slovaky Krystlik brani. Byli na srane Nemcu a taky Bolseviku. Podle toho co se hodilo.

    R. 1866 vypukla válka mezi Rakouskem a Pruskem pro to, kdo z obou
    sokú v Německu má míti přední vliv, tu válku nazval císař františek Josef
    válkou Němců s Němci! Rakouské oddíly ,byly ve srážkách u Mnichova,
    Hradistě, u Trutnova, Náchoda, Jičína a u Ceské Skalice poraženy, rovněž tak ve velké bitvě u Hradce Králové dne 3. července 1866: byl rakouský generál Benedek na hlavu poražen. Prušáci opanovali Prahu.
    Maďaři poslali své povstalecké čety Prusům na pomoc. Italiáni, kteří byli s Prusy spojeni, byli poraženi v námořní bitvě 24. června 1866 u Custozzy, nicméně dostali Benátsko, poslední zbytek rakouského panství v Italii.
    Následek války v šestašedesátém roce byl, že Rakousko musilo vystoupiti ze spolku německého a ponechati Prusku volnou ruku, aby záležitosti německé uspořádalo podle své vůle. Po válce stal se rakouským zahraničním ministrem Bedřich hrabě Beust, dříve ministr saský, který v rakouských poměrech se nevyznal. Beust se domníval, že by Rakousko mohlo nabýti opět
    svého prvenství (primátu) v Německu, kdyby upokojilo Maďary poskytnutím úplné samostatnosti a stalo se tak silným, že by Prusko přemohlo.
    Jeho plány podporovala i císařovna Alžběta, veliká přítelkyně Maďarů. Dokonce i Palacký před roztržením RAKOUSKE říše varoval ...
    A tak se stalo, že r. 1867 učiněno bylo vyrovnání s Maďary a říše habsburská rozdělena ve dvě samostatné části, Rakousko a Uhersko (dualismus).
    V rakouské části stali se vládnoucím národem Němci, ač jich byla mizivá menšina.

    Tak od nich to CESI v CSR OKOPIROVALI !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A proc nam to tu pisete, to si preci kazdy muze precist na internetu at uz ve Wiky nebo jinem zdroji.

      Vymazat
    2. Ad 19:07. Žádný národ v Předlitavsku nebyl vládnoucím. V Zalitavsku (v Uhrách) dokonce neměli v maďarštině rozlišení mezi Maďarem a Uhrem - mohli mluvit jakýmkoliv jazykem, vzájemným poutem byla státní příslušnosz uherská.

      Vymazat
    3. Nesmysl, Nemci vladli v Rakousku, a Madari v Uhrach. Uredni rec byla pouze MADARSTINA, to si kazdy muze overit v archivech v Budapesti. Zatim co v Cechach najdete vedle Nemciny Cestinu, v Madarsku je pouze madarstina na vsech statnich dokumentech urcenych pro Madarsko. Podivejte se na krestni listy !

      Vymazat
  16. A jak se chovali Maďari :

    V druhé polovici říše, maďarské, byl rovněž r. 1867 vydán liberální zákon o národnostní rovnoprávnosti, ale ten byl ještě méně prováděn než v Rakousku. Uherští Slováci, Rusové, Srbové a Charváti, Rumuni a Uherští Němci byli bezprávní, jediní Charváti, si vymohli samosprávu v soudnictví, školství a ve správě politické.

    Maďarština byla jedinou řečí státní a sněmovní! Nejhůře si vedli Maďaři vůči Slovákům. Již r. 1861 žádali Slováci na schůzi v Turč. Sv. Martině (Štěpán Daxner), aby uznáni byli za zvláštní národ a Slovensko za zvláštní území, kde by se ve škole, v úřadě i církvi smělo mluviti slovensky ! Ucházeli se o zvláštní právnickou školu a stolici slovenštiny při tehdejsi Peštské universitě.
    Na tuto žádost Maďaři ani neodpověděli. Slováci se obrátili na cirkev s biskupem Moysesem, a ten k císaři s prosbou.

    Dosáhli jen toho, že jim bylo povoleno založiti MATICI Slovenskou,spolek k vydávání knih, a to z vlastních peněz vydržovali si gymnasia ve Velké Revúci, v Turč. Sv. Martině a Klášteře pod Zniovem. Ale o 13 let pozdeji již r. 1874 všecka tato gymnasia Maďaři zavřeli, a r. 1875 majetek Matice slovenské, obnášející 200.000 K, byl Maďary zabaven. Vůdcové slovenského lidu Hurban a Pauliny odjeli do Vídně si stěžovat k císaři, předpuštěni nebyli. Proto předložili písemnou prosbu císařovu kancléři, ale nedostali ani odpovědi !!!

    Výsledkem stižnosti bylo... Maďaři z peněz Matice Slovenské zacali vydávat slovenský list, který psal sice slovensky, ale ve smyslu maďarském. Roku 1875 řekl maďarský ministr Kolollan Tisza: Není slovenského národa.......To nakonec opakovali i Prezidentu Wilsonovy pred rozpadem Rakousko-Uherska !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samé české žvásty! (19:03) Uhry měly velké množství úředních jazyků, každý komitát (stolice, hrabství velikosti asi okresu) měl obvykle dva tří jazyky úřední, mezi nimi často maďarština ani nebyla (např. Spišský komitát měl za úřední řeči němčinu a slovanstinu). Úřední řeči a kterými jazyky se bude vyučovat ve školách určoval župan v čele každého komitátu. Nejčastěji se vyskytovala kombinace z latiny, maďarštiny a němčiny. Takže školy s vyučovacím jazykem slovenským zavírali provozovatelé v jednotlivých komitátech, což byly spolky. Budapešť do školství neměla co kecat až do nového školského zákona z roku 1907. V paragrafu 18 se v něm pravilo: „Jakmile dosáhne počet maďarských žáků ve smíšené třídě 20 %, potom je škola povinna zabezpečit pro tyto děti vyučování maďarštině. Jestliže počet maďarsky hovořících žáků dosáhne poloviny, je maďarština povinná pro všechny.“ A také: „Ředitel může zabezpečit pro nemaďarské děti vyučování v mateřském jazyce.“ Maďarština jako předmět, ne jako vyučovací jazyk!

      Vymazat
    2. Je ovsem zajimave ze zaznam v "Library of Congress' pod "Ethnic Clensing" se o tom pise takto:

      ......Oficiální politický názor byl takový, že kompromis se Slováky byl nemožný; že existuje jen jeden účel, "etnicky je očistit", vyhladit je co nejvíce asimilací s Magyary. Slovenské školy a instituce byly nařízeny, aby byly uzavřeny, byla zrušena charta Matice Slovenska a zabavena její knihovna a bohaté historické a umělecké sbírky, jakož i její fondy. Nerovnosti všeho druhu před zákonem byly navrženy pro zvrácení slovenského dědictví, jazyka a kultury a jejich přeměnu na „řádné“ Maďary.

      Maďarské úřady se ve snaze potlačit slovenskou národnost dostaly dokonce do té míry, že odebraly slovenské děti, které byly vychovávány jako Maďary, a zakazovaly jim, aby se ve škole a v kostele učily jejich jazyk a historii. Více než dva miliony Slováků, kteří byli převážně katoličtí, se drželi svého jazyka a slovanských zvyků, ale duchovní byli na svých seminářích vzděláváni prostřednictvím maďarského jazyka a ve svých farnostech požadovali, aby se řídili omezeními uloženými státem. Mezi 750 000 protestantských Slováků vláda šla ještě dále převzetím kontroly nad jejich synodami a biskupy. Dokonce i slovenská příjmení byla maďarizována a jakýkoli profesní pokrok byl dán pouze prostřednictvím maďarských kanálů.

      Všechny tyto etnické očistné politiky ze strany úřadů měly tendenci vyvolat aktivní slovenskou emigraci do zahraničí a potlačování ekonomických faktorů situaci zhoršilo. Několik imigrantů přišlo do Ameriky v roce 1864 a jejich úspěch přinesl další. Koncem sedmdesátých let byl slovenský exodus dobře značen a do roku 1882 bylo dostatečně důležité, aby ho vyšetřil maďarský ministr vnitra a pokyny, které jej potlačovaly. Americké imigrační údaje naznačovaly první významný slovenský příliv v roce 1873, kdy 1300 přistěhovalců přišlo z Maďarska, které v roce 1880 vzrostly na 4000 a v roce 1884 na téměř 15 000.

      Nespočet dalších Slováků se stal takzvanými „Maďary slovenského původu“, sotva si byl vědom, kdo jsou jejich předci. Celé vesnice se staly maďarizovanými, neschopnými komunikovat v jejich původním jazyce a zakázány se učit o své historii. Mnohem znepokojivější je, že tento proces vychovával společenskou nenávist, kde bylo cokoli, co měl být Slovák skrýván nebo napomenut. Stejně jako u jiných podobných národních tragédií se tito „Noví Maďaři“ stali nejhlasitějšími příznivci maďarizace a dále se dopouštěli toho, co se jim dostalo.

      Tak ze ty tzv. "Samé české žvásty" asi napsali Americane, protoze jak jste jiz nekolikrat napsal "Cechum na Slovenskem Narodu prece nezalezelo", a nebo to byly Vase žvásty ???

      Vymazat
    3. Jsou to žvásty......1. listopadu 2019 21:02

      A királyságban a hivatalos nyelv 1844-ig a latin, 1844-től 1849-ig a magyar, 1849-től a német, a kiegyezéstől kezdve a magyar.WIKI

      The official language remained Latin until 1836, when Hungarian was introduced.[27][28] Between 1844 and 1849, and from 1867 onward, Hungarian became the exclusively used official language.WIKI

      Oficiální jazyk zůstal latinou až do roku 1836, kdy byla zavedena maďarština. [27] [28] V letech 1844 až 1849 a od roku 1867 se maďarština stala výlučně používaným úředním jazykem. WIKI

      Vymazat
    4. Anonym 19:45.
      Ten zaznam v Library of Congress jak zde uvadite se tyka pouze Slovenska a nikoliv celeho Uherskeho kralovstvi, ktere nebylo JENOM Madarsko. Puvodne byla snad rec o celem Uhersku a ne jenom Slovensku.

      Vymazat
  17. Pokusů o “Vyrovnání” v Ceských zemi bylo mnoho, 21. prosince 1867 byl prohlášen Rakouský státní základní zákon, jenž zaručoval :
    1.rovnost občanskou,
    2.volnost stěhování,
    3.osobní svobodu,
    4.neporušitelnost domácího práva,
    5.nedotknutelnost majetku,
    6.listovní tajemství,
    7.právo shromažďovani a zakládani spolků.
    8.svobodu tisku a svobodu nabozenske víry.

    Ale mnohá z těch svobodomyslných (liberálních) ustanovení se nezachovávala a zůstala většinou jen na papíře.

    OdpovědětVymazat
  18. Je treba si uvedomit ze "Otrokarstvi" bylo oficialne zruseno az v r.1865 v USA. Zkratka tenkrate kdo byl u "Moci" ten vladnul a nemel nejmensi zajem se z nekym o tu moc delit. Tak ze o nejake demokracii v Rakousku se povidalo tak akorat v hospode, to platilo i pro poddane Nemce, navice to meli jeste horsi v Uhrach kde se jim Madari taky mstili za doby podruci.

    Clovek by se mel na vsechno divat v kontexu doby v ktere nikdo z nas nezil a ani si nedovede predstavit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdyz uz chcete ohromovat s vedomostmi bezne dostupne na internetu, tak jste mohl taky nam sdelit, ze vlastne to otroctvi v USA bylo formalne zruseno az v unoru 2013, coz je taky dostupne na internetu pro vasi informaci.

      Vymazat
  19. Kapisto ohromujes blbosti : Passed by Congress on January 31, 1865, and ratified on December 6, 1865, the 13th amendment of United States Constitution abolished slavery in the United States!

    O Mississippi nebyla rec!

    State of Missipi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele ty internetovy posuku, priznej se z kolika diskusi uz te vyhodili za ty svoje provokacni kecy?

      Vymazat
    2. Re. O Mississippi nebyla rec.

      Ale o formalnim zruseni otroctvi v USA ano. A prave to formalni zruseni bylo az po te Mississippi, tak se tady neztrapnuj.

      Z formálního hlediska však došlo ke zrušení otroctví na území USA až v únoru 2013, kdy jako poslední americký stát dokončilo ratifikaci třináctého dodatku ústavy Mississippi

      Vymazat
    3. Zajimava diskuze, ale asi Americani lzou, mozna cekaji na Ratifikace HAWAII.
      The Thirteenth Amendment became part of the Constitution on December 6, 1865, based on the following ratifications:[77]

      Illinois — February 1, 1865
      Rhode Island — February 2, 1865
      Michigan — February 3, 1865
      Maryland — February 3, 1865
      New York — February 3, 1865
      Pennsylvania — February 3, 1865
      West Virginia — February 3, 1865
      Missouri — February 6, 1865
      Maine — February 7, 1865
      Kansas — February 7, 1865
      Massachusetts — February 7, 1865
      Virginia — February 9, 1865
      Ohio — February 10, 1865
      Indiana — February 13, 1865
      Nevada — February 16, 1865
      Louisiana — February 17, 1865
      Minnesota — February 23, 1865
      Wisconsin — February 24, 1865
      Vermont — March 9, 1865
      Tennessee — April 7, 1865
      Arkansas — April 14, 1865
      Connecticut — May 4, 1865
      New Hampshire — July 1, 1865
      South Carolina — November 13, 1865
      Alabama — December 2, 1865
      North Carolina — December 4, 1865
      Georgia — December 6, 1865
      https://en.wikipedia.org/wiki/Thirteenth_Amendment_to_the_United_States_Constitution


      Vymazat
    4. Vy si uz nepamatujete na Leninovu radu, ucit se, ucit se, ucit se?

      https://abcnews.go.com/blogs/headlines/2013/02/mississippi-officially-abolishes-slavery-ratifies-13th-amendment

      Vymazat
    5. Kapisto, zrejme jsi nepochopil ze na Mississippi vubec nezalezelo, aby 13 dodatek ustavy byl ratifikovan vetsinou !!!

      Having been ratified by the legislatures of three-fourths of the several states (27 of the 36 states, including those that had been in rebellion), Secretary of State Seward, on December 18, 1865, certified that the Thirteenth Amendment had become valid, to all intents and purposes, as a part of the Constitution.[78] Included on the enrolled list of ratifying states were the three ex-Confederate states that had given their assent, but with strings attached. Seward accepted their affirmative votes and brushed aside their interpretive declarations without comment, challenge or acknowledgment.[79]

      The Thirteenth Amendment was subsequently ratified by:[77]:30

      Oregon — December 8, 1865
      California — December 19, 1865
      Florida — December 28, 1865 (reaffirmed – June 9, 1868)
      Iowa — January 15, 1866
      New Jersey — January 23, 1866 (after rejection – March 16, 1865)
      Texas — February 18, 1870
      Delaware — February 12, 1901 (after rejection – February 8, 1865)
      Kentucky — March 18, 1976[80] (after rejection – February 24, 1865)
      Mississippi — March 16, 1995; Certified – February 7, 2013[81] (after rejection – December 5, 1865)

      Vymazat
    6. Vy hadavy trolle, zrejme neumite cist. On ten co ho nazyvate Kapistou nic nepsal o tom, ze by 13 Amendment neplatil bez Mississippi, nybrz , ze Mississippi ho ratificovalo az v r. 1995 jak sam uvadite, a ze formalne zaznamenano az v tom Unoru 2013.
      Naucte se nejdriv cist nez nekoho napadnete.

      Vymazat
  20. Prestante se tady vy trdlo zesmesnovat svejma rozumama. nikdo tady neni na ne zvedavej a i ten Kapisto si tady dela z vas srandu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. @ 9:15 & 15:30 Ale KAPISTO, zase se vydavas za nekoho jineho, ale Tvoje BLBOST je holt nekonecna.

      "The 13th. amendment was adopted in December 1865 after the necessary three-fourths of the then 36 states voted in favor of ratification."

      Vymazat
    2. Hele ty diskusni kaspare, umis snad cist a rozumis snad i tomu kdys se udava, ze FORMALNE bylo otroctvi zruseno az v r. 2013.
      BTW, uz sis ty troubo zjistil jaky je rozdil mezi glutenem a glutamanem, a ktery z nich je v tech rajcatech?

      Vymazat
    3. Kapisto Zase ze sebe delas BLBCE. „Třináctá změna (dodatek Ustavy USA) byla přijata v prosinci r.1865 po nezbytných třech čtvrtinách z 36 států hlasujících pro ratifikaci.

      Zadna dalsi "Formalita" nebyla nutna ale pokud si myslis ze ano, tak to americanum vysvetli. Tak jako jsi vysvetlil Profesorum v OXFORDU Anglictinu, a nebo jak jsi si zpletl "Gluten s Glutamate" coz je videt z tvych prispevku. Jediny kdo keca o Glutenu jsi ty protoze jsi nevedel ze to neni jedno a to same.

      • Anonymní7. října 2019 1:34 Do rajčat se přidává glutamát, debile?

      Anonymní7. října 2019 23:19 Jsi IDIOT, Glukamat se v rajcatech vyskytuje prirozene! Glutamát je aminokyselina, která se nachází prakticky ve všech potravinách. Je to velká část potravin bohatých na proteiny, jako je maso, vejce a sýr, ale nachází se také v ovoci a zelenině. A to je to, co je zodpovědné za to, že dává jídlo umami (pikantní) příchuť, díky které je chutná.....
      Anonymní8. října 2019 2:50 AMEN

      Anonymní8. října 2019 7:52 Mohl byste dat odkaz na zdroj ktery varuje pozivani rajcat ponevadz obsahuji gluten?
      Dekuji.

      Anonymni8. října 2019 19:35 Viz: Anonymní6. října 2019 9:44 Tak se tím cpi, dobrou chuť! České prase všechno spase
      https://www.televizeseznam.cz/video/adost/dobre-utajene-glutamaty-195932

      Anonymní11. října 2019 22:08 Tam ovsem zadna zminka o glutenu v rajcatech neni.
      Gluten je v obilovinach, ne vsak v rajcatech.
      Anonymní19. října 2019 8:43

      @ 22:08 Boze muj, jste tak hloupy, nebo se jen pretvarite????
      Prekladat vam to uz nebudu, ....Monosodium glutamate (MSG), also known as sodium glutamate, is the sodium salt of glutamic acid, one of the most abundant naturally occurring non-essential amino acids. Glutamic acid is found naturally in tomatoes, grapes, cheese, mushrooms and other foods.

      Hello!... Glutamic acid is found naturally in tomatoes, is that OK?

      Vymazat
    4. Koukam diskusni kaspare, ze mas sebestretni problem, Asi musis byt ve svem okoli strasne oblibeny s tou svou hadavosti.
      To ses takovej ubozak, ze kdyz te nekdo nachyta na svestkach tak z toho mas pisemnej prujem a musis vsecchno okecavat?
      Postav se pred zrcadlo a zacni se obdivovat jak ses chytrej a jak vsechno vis nejlip jako spravnej Cech.
      S blbcem jako ty se nemam zajem dohadovat , akorat si z tebe delam prcu.

      Vymazat
    5. Kapišto, Kapišto3. listopadu 2019 18:20

      ������ nějak jsi si to jméno přivlastnil, že na To reaguješ !!!

      Vymazat
    6. Me je ten Kapisto celkem sympatickej, uz jen z toho titulu jak te dokaze vytocit a zesmesnit.

      Vymazat
    7. Kapista ho nepotrebuje zesmesnovat, ten troll se tu dokaze zesmesnovat sam.

      Vymazat
  21. Jak se vlastne rozpadlo RAKOUSKO.

    V dubnu 1918 byl Czernin nahrazen Burianem jako ministr zahraničí. Tato změna vyplynula z konfliktu mezi Černínem a Cisařem Karlem ohledně potřeby a možnosti, aby Rakousko uzavřelo oddělený mír se Spojenci. Když Karlova tajná předehra spojencům v roce 1917 byla prozrazena francouzskym premiérem Georges Clemenceau, Němci byli pobouřeni a Czernin byl propuštěn na jejich rozkaz. Burián se vrátil do zahraniční kanceláře 16. dubna a okamžitě informoval německé vrchní velení v lázních (Belgie), kde musel spolu s Cisarem Karlem ujistit německého císaře Viléma II o jejich loajalitě. Zatímco tento akt podřízení uspokojil německé Rakušany, neznamenal nic pro slovanskou opozici.

    V květnu 1918 slavnostní národní oslava v Praze prokázala sílu hnutí za nezávislost. Karel a německé prvky v ústřední vládě si však stále neuvědomovaly rozsah rozpadu. V červenci 1918 předseda vlády Seidler rezignoval a jeho nástupce Max Hussarek, Freiherr (baron) von Heinlein, začal opožděné úsilí reorganizovat habsburskou monarchii. Hussarekova snaha federalizovat říši v okamžiku bezprostřední vojenské porážky se neúmyslně ukázala jako základ pro formální likvidaci habsburské monarchie. 16. října 1918 vydal Cisar Karel manifest o transformaci Rakouska na federální Unii se čtyřmi složkami: německou, českou, jihoslovanskou a ukrajinskou. Poláci měli mít volný vstup do polského státu a přístav v Terstu měl mít zvláštní status. Země maďarské koruny měly být z tohoto programu vyňaty.

    Během několika dnů byly ve všech provinciích říše zřízeny národní rady a vybory, a pro všechny praktické účely jednaly jako národní vlády.
    Poláci prohlásili spojení všech Poláků ve sjednoceném státě a vyhlásili svou nezávislost ve Varšavě 7. října 1918;
    Jižní Slované obhajovali spojení se Srbskem, a 28. října Češi vyhlásili samostatnou republiku.

    Rozpad habsburské monarchie byl tedy naplněn koncem října 1918 - tedy před skutečným skončením války !!!

    OdpovědětVymazat
  22. ARABSTINA, oficialni jazyk mesta BRNO ?1. listopadu 2019 20:44

    Asi v tom BRNE jak se zde pise ta Nemecka Krev porad jeste koluje.
    Seznam zastupitelů města Brna, kteří hlasovali pro zavedení arabštiny na úřadech města Brna:

    KDU-ČSL - 5 hlasů (Crha, Suchý, Hladík, Rychnovský, Beran)

    Zelení - 4 hlasy (Ander, Vlašín, Drápalová, Fajnorová)

    TOP09 - 4 hlasy (Kacer, Urubek, Dubová, Drbal)

    Žít Brno - 5 hlasů (Kašpaříková, Hofmannová, Hollan ml., Hollan st., Freund)

    Piráti - 2 hlasy (Ulip, Koláčný)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je to známé "poturčenec horší Turka".

      Vymazat
  23. Co přinesla republika, aneb Jak Rakousti Nemci a okradli Habsburky o posledni majetek.3. listopadu 2019 1:34

    Jak Rakousti Nemci a okradli Habsburky o posledni majetek!!!

    První světová válka vedla k rozpadu Habsburské říše. Zatímco Češi, Slováci, Poláci, Rumuni, Srbové, Chorvati, Slovinci a Italové si nárokovali svůj podíl na kořisti, zůstalo pro Karla, posledního císaře a krále, jen „německé“ Rakousko a Maďarsko.
    Proto 11. listopadu 1918 vydal prohlášení, v němž uznal právo Rakouska určit budoucí podobu státu a vzdát se jakéhokoli podílu na státních záležitostech a 13. listopadu vydal podobné prohlášení Maďarsku.
    Přesto ani on sám, ani Habsburská dynastie neodstoupila od svých dědičných titulů. V důsledku toho národní shromáždění Rakouské republiky schválilo „Habsburský zákon“ ze dne 3. dubna 1919, kterým byly Habsburci vyhoštěny z rakouského území, pokud se nevzdaly všech dynastických předsudků a loajálně nepřijaly status soukromých občanů.

    V Maďarsku však rozpad republikánského režimu na konci roku 1919 vzbudil silné royalistické naděje na obnovu Habsburku a po uzavření Trianonské smlouvy (červen 1920) se Karel dvakrát pokusil vrátit (březen a říjen 1921). V Maďarsku vyhlásil maďarský parlament dne 3. listopadu 1921 zrušení Karlovych svrchovaných vlastnickych práv.

    ( Sanctio Pragmatica) byl výnos vydaný Karlem VI., Císařem svatým římským, dne 19. dubna 1713, aby zajistil, že habsburský dědičný majetek, který zahrnoval arcivévodství Rakouska, Maďarské království, Chorvatské království, České království, Vévodství v Miláně, Neapolské království, Sardinské království a Rakouské Nizozemsko by mohla zdědit dcera.(Maria-Thereza)

    Habsburská vlastnická práva v Rakousku, propadlá podle zákona z roku 1919, byla obnovena v roce 1935, ale v roce 1938 ji znovu zrusil německý kancléř Adolf Hitler.

    V červnu 1961 rakouská vláda zamítla žádost arcivévody Otto, hlavy Habsburského domu, o povolení návratu do Rakouska (jako soukromý občan), ale v roce 1963 správní soud Rakouska rozhodl, že Ottova žádost byla legální. Kvůli socialistické opozici vůči jeho návratu mu však bylo uděleno vízum až v červnu 1966 poté, co lidová strana získala většinu ve všeobecných volbách v tomto roce. Pod kancléřem Brunem Kreiskym (1970–1983) se napětí mezi rakouskou vládou a Habsburky zmírnilo, i když někteří členové rodiny nadále požadovali restituci habsburských aktiv……..

    A tak to ve svete chodi, jak jde o majetek a penize, tak Bratr nezna Bratra, Nemec nezna Nemce a Cech nezna Cecha, krade se bez moralniho svedomi a i Rimsko-Katolicka cirkev neni bez viny.

    OdpovědětVymazat
  24. O situaci v ČSR v meziválečném období dostatečně vypovídá projev poslance tehdejšího Národního shromáždění ČSR r. 1923 k pátému výročí založení ČSR. Poslanec pan Pastyřík doslova říká: „Nás Moravany centralismus pražský tak začíná tížit, že slyšíme obavy, že je horší a bude horší, než vídeňský.“ Následuje rozsáhlý výpočet položek tehdejšího státního rozpočtu (zemědělství, výzkum, veřejné práce, elektrárny, školství…), kde v nákladech figurují Čechy, Slovensko, trochu i Podkarpatská Rus, Morava a část Slezska nic, nebo jen maličko. Poslanec Pastyřík dodává: „Můžeme my, Moravané, být spokojeni? Nikdy ne! A abyste to všechno zakryli chcete zřídit župy (=kraje), aby to tak nekřičelo!“

    O situaci za socialismu dostatečně vypovídá analýza státních rozpočtů poslední pětiletky r. 1985-1989. Občané Moravy a části Slezska byli státními rozpočty ročně okrádání nejméně o 16,4 mld. tehdy ještě neznehodnocených Kč. Při tehdejším celostátním rozpočtu kolem 215 mld. Kč tato kořist činila asi 8% celostátního rozpočtu a skoro 20% rozpočtu Moravy a části Slezska. 11 mld. Kč šlo na Slovensko a 5,4 mld. do Čech. Každý občan Moravy a části Slezska, včetně starců nad hrobem a novorozeňat, tak přicházel nejméně o 4.100 Kč ročně. Při tehdejším průměrném výdělku kolem 2.850 Kč měsíčně by si za částku zcizenou rozpočtem čtyřčlenná rodina na Moravě a v části Slezska mohla pořídit rodinný domek.

    Za předcházející totality obce, okresy a kraje rozhodovaly o 60 % fiskálu (daně a poplatky, dotace a dávky). O 40 % fiskálu rozhodovalo centrum v Praze. Tehdy to bylo předmětem kritiky jako centralismus. V jaké situaci jsme dnes? Obce a kraje rozhodují dnes jen asi o 15 % (!) fiskálu, o celých asi 85 % fiskálu rozhoduje Praha! Centralismus dnes je tedy čtyřnásobně (!) tvrdší, než za socialismu.

    Morava s částí Slezska vždy byla polycentrická. Moravané proto vždy prosazovali občanský princip s prioritami: občan a jeho rodina, obec a místní samospráva jako základ demokracie. Sousední Češi vždy znali a znají pouze jedno jediné centrum. Centralismus vždy byl a je jedním ze základních atributů každé totality, je semeništěm úplatkářství, klientelismu, korupce a všech ostatních nešvarů, se kterými si Praha neuměla a stále neumí poradit a které škodí poctivým občanům na Moravě, ve Slezsku i sousedních Čechách. Bojem za demokracii a za svá občanská práva tak my, Moravané, v podstatě bojujeme i za práva občanů v sousedních Čechách.

    http://www.moravskynarod.cz/jeste-k-oslavam-28-rijna/

    OdpovědětVymazat
  25. Durynsko jako mikrokosmos volebních výsledků budoucího Něměcka. Na prvním místě soft-komouši, na druhém soft-náckové.

    OdpovědětVymazat
  26. Proč Maďari nechtěli Rakousko-České vyrovnáni?

    Franko-německá válka v letech 1870–71 dočasně odvrátila pozornost veřejnosti od českých požadavků. Názor byl rozdělen přísně podle národnosti: Austro-Němci oslavovali vítězství pruské armády, zatímco Slované byli rozhodně pro-francouzští. Rakouská vláda zůstala neutrální, protože konfliktní mezinárodní zájmy zablokovaly rakousko-francouzská jednání (která vyvrcholila schůzkou Franze Josefa a francouzského císaře Napoleona III. V Salcburku v roce 1867).

    Vítězství pruského kancléře Otto von Bismarcka a založení německé říše pod vedením pruského krále daly konečnému výsledku výsledky rakousko-pruské války v roce 1866. Rakousko bylo definitivně vyloučeno z německé scény a přeorientování dynastických zájmů se zdálo logickým důsledkem. Franz Joseph se rozhodl prozkoumat možnost uspokojení Čechů určitou mírou federalismu. 5. února 1871 byl jmenován předsedou vlády Karlem Siegmundem, grafem von Hohenwartem, stálým úředníkem. Hlavou v Hohenwartově kabinetu byl ministr obchodu Albert Schäffle, ekonom, jehož socialismus se možná nemusel odvolat k císaři, ale jehož federalismus to udělal.

    Jako první krok ke smírčímu jednání s Čechy rozpustila vláda parlament a provinční sněm. Když české volby zlepšily federalistické postavení, Hohenwart přistoupil k přímému jednání s Čechy a do jisté míry kopíroval metodu použitou k uzavření kompromisu s Maďarskem. Tajné rozhovory s českými vůdci Františkem Ladislavem Riegerem a Františkem Palackým vedli Franz Josefa k vydání císařského rescriptu 12. září 1871, slibujíc Čechům uznání jejich starodávných práv a prokazující jeho ochotu korunovační přísahu. Češi odpověděli na tento přepis 10. října 1871 předložením ústavního programu 18 článků nazvaných Základní články.
    Podle tohoto programu by se české záležitosti měly regulovat podle zásad maďarského kompromisu, čímž by se Čechy dostaly do stavu rovného Maďarsku. S tím Hohenwart, který se postavil proti násilné německé opozici od prvního dne svého jmenování, vzbudil také maďarský odpor. Andrássy se obával, že český program může v Maďarsku podnítit menšinové skupiny, a přesvědčil Franze Josefa, že český program ohrožuje stabilitu habsburské monarchie. 27. října 1871 byl Hohenwart propuštěn a Franz Joseph vrátil vládu do rukou německých liberálů.

    OdpovědětVymazat
  27. Nasledky odmitnuti Rakousko-Ceskeho vyrovnani.

    Nový rakouský předseda vlády, Adolf, Fürst von Auersperg, svěřil klíčová ministerstva svého kabinetu univerzitním profesorům a právníkům. „Ministerstvo lékařů“, jak se jmenovalo, se soustředilo na právní a správní reformu a pokusilo se posílit německou kontrolu v parlamentu. Anenské patenty označují nařízení předlitavské vlády Karla von Stürgkha z 26. července 1913, která rozpustila český zemský sněm a na místo jeho zemského výboru jmenovala zemskou správní komisi v jejímž čele stál místodržitel. Prakticky se jednalo o dva císařské patenty vydané pod č. 150/1913 ř. z.[1][2] a č. 36/1913 z. z. pro České království.[3]

    Důvodem pro rozpuštění byla neuspokojivá finanční situace Českého království, která byla způsobena stálou obstrukcí německých poslanců sněmu trvající od roku 1908, která neumožňovala ani rozhodování v základních zemských záležitostech, jako bylo například právě finančnictví. Tato situace v roce 1913 dohnala nejvyššího zemského maršálka Ferdinanda Lobkowicze a několika přísedících k rezignaci.

    Po propuštění Hohenwartu se Češi obrátili k pasivnímu odporu, a znovu se zdrželi účasti ve vídeňském parlamentu. To dalo vládě šanci oslabit federalistické postavení zavedením zákona o volební reformě. Namísto stávajícího způsobu, kdy si sněm vybral poslance kteří byli posláni do parlamentu, nový zákon zřídil volební obvody, z nichž každý měl volit jednoho poslance přímo do Reichsratu. Nový systém však zachoval staré rozdělení voličů na curiae (socioekonomické třídy), čímž se parlament stal reprezentací německých buržoazních zájmů.

    K politickému vítězství německého kapitalismu došlo v okamžiku vážné hospodářské krize. Zahájení Vídeňské mezinárodní výstavy z roku 1873 bylo považováno za projev materiálního pokroku a ekonomických úspěchů habsburské monarchie. Pro tzv. Gründerjahre neboli roky expanzivního obchodního podnikání v období koncem šedesátých a začátkem osmdesátých let však byly charakteristické nejen železniční a průmyslová expanze a růst hlavních měst Vídně a Budapešti, ale také bezohledné spekulace. Varovné příznaky hrozící krize byly přehlíženy a v květnu 1873, brzy po zahájení výstavy, se akciový trh zhroutil.

    OdpovědětVymazat
  28. Antisemitismus Rakouské Monarchie

    Následující deprese donutila vládu opustit některé liberální buržoazní principy. Stát převzal železnice a zahájil veřejné práce s cílem zmírnit lidské utrpení a bídu.

    Vláda však přežila krizi a německá liberální politická vláda pokračovala dalších pět let. Německý liberalismus by se ze zatmění nedostal kvůli hospodářské nebo domácí krizi, ale v důsledku své opozice vůči zahraniční expanzi.

    Dalekosáhlým důsledkem zhroucení akciového trhu v roce 1873 bylo proniknutí antisemitismu do rakouské politiky.

    Židé byli obviněni z toho, že jsou zodpovědní za spekulativní činnosti na akciových trzích, ačkoli oficiální vyšetřování prokázalo, že mnoho prvků populace, včetně některých ministrů a aristokratů, se účastnilo Gründungsfieber, neboli „spekulativní horečky“, a doprovodných skandálů.

    OdpovědětVymazat
  29. Vy jste autorem vyse uvedenych publikaci, nebo jste to odnekud opsal? V tom pripade jste mel dat odkaz a usetrit si cas na formulovani vlastnich nazoru na Krystlikuv clanek.
    Opisovat dokaze kdekdo, horsi je to s psanim vlastnich myslenek.

    OdpovědětVymazat
  30. Rozdilný přístup Monarchie Rakouské versus Madarské a Manifest českých spisovatelů v 1917.

    Dualita habsburské monarchie byla zdůrazněna od samého začátku války. Rakouský parlament, nebo Reichsrat, byl pozastaven v březnu 1914 a nebyl znovu znovuzvolen po dobu tří let.

    Zatímco Maďarský parlament v Budapešti pokračoval ve svých zasedáních a maďarská vláda se ukázala jako stále méně přístupná diktátu od armády než rakouská. Slovanské menšiny však před ruskou březnovou revolucí v roce 1917 projevily jen malé známky antibabsburského pocitu.
    V květnu 1917 byl však Reichsrat znovu znovuzvolen a těsně před zahajovacím zasedáním poslala česká inteligence svým poslancům manifest……..!
    Manifest českých spisovatelů byl první veřejnou deklarací ve prospěch sebeurčení českého národa během první světové války.
    Zveřejněno v květnu 1917, Deklarace byla zaměřena na české poslance u císařské rady ve Vídni, parlamentu rakouských částí rakousko-uherské říše.
    Hlavním autorem byl Jaroslav Kvapil (1868–1950), ředitel Českého národního divadla v Praze a manifest podepsalo přes dvě stě českých spisovatelů, novinářů a vědců.
    Navrhl, aby čeští členové císařské rady buď deklarovali svou podporu konceptu české autonomie, nebo aby rezignovali na svá křesla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je ovšem zajímave že Rok a půl před vyhlášením ČSR8. listopadu 2019 20:25

      Je ovšem zajímave že Rok a půl před vyhlášením ČSR vítěznými spojenci, 200+ Českých intelektuálů žádalo o autonomii Čechů v rámci Rakouska-Uherska ale Sudetští Němci o nic nežádali!

      Nebylo to proto že už Autonomii dávno měli?

      Vymazat
  31. Chyběl a dodnes chybí základní dokument. V Československu to byla dodnes chybějící smlouva mezi Moravou a Československem. Ta měla být podle mezinárodního práva bezodkladně vypracována, když Morava v roce 1918 jako svéprávná korunní země vstupovala do nově vznikajícího státu. Moravě by zaručovala zachování jejích zemských práv včetně zákazu majorizace s ohledem na početnější obyvatelstvo Čech a to ve věcech týkajících se Moravy samé. Zachování zemských práv bylo sice opakovaně ústně slíbeno a zaručeno, ovšem jako už vícekrát v historii vztahů Čech a Moravy – opět nedodrženo.

    Morava usiluje o navrácení zemských a národnostních práv v rámci společného státu. Když bylo možné mít taková práva v Rakousku-Uhersku, které „Praha“ dodnes označuje za „žalář národů“, proč Moravě a Moravanům tato práva dlouhodobě upírá, když zároveň tvrdí, že dnes je Česká republika demokratická?

    http://www.moravskynarod.cz/co-praha-jednou-schvat-nikdy-nevrati/

    OdpovědětVymazat
  32. Clovek nikdy nevi, ale Rakousko-Uhersko neuvadi v seznamu korunnich zemi “Kralovstvi Moravske”. Tak nevim jake “Mezinarodni Pravo” a smlouva tady hraje roli. Z obyvatel Moravy bylo vice jak tretina NEMCU a Zidu, tak by se meli vyrovnant nejdrive s nimi ne?
    No ale jako obvykle, Nemcu se nikdo neptal a Zidi se trasli strachem.

    OdpovědětVymazat
  33. Vznik Maďarizace na Slovensku.8. listopadu 2019 19:33

    Oficiální politický názor byl takový, že kompromis se Slováky byl nemožný; že existuje jen jeden účel, "etnicky je očistit", vyhladit je co nejvíce asimilací s Magyary. Slovenské školy a instituce byly uzavřeny, byla zrušena charta Matice Slovenska a zabavena její knihovna a bohaté historické a umělecké sbírky, jakož i její fondy. Nerovnosti všeho druhu před zákonem byly navrženy pro zvrácení slovenského dědictví, jazyka a kultury a jejich přeměnu na „řádné“ Maďary.
    Maďarské úřady se ve snaze potlačit slovenskou národnost dostaly dokonce do té míry, že odebraly slovenské děti, které byly vychovávány jako Maďary, a zakazovaly jim, aby se ve škole a v kostele učily jejich jazyk a historii. Více než dva miliony Slováků, kteří byli převážně katoličtí, se drželi svého jazyka a slovanských zvyků, ale duchovní byli na svých seminářích vzděláváni prostřednictvím maďarského jazyka a ve svých farnostech požadovali, aby se řídili omezeními uloženými státem. Mezi 750,000 protestantských Slováků vláda šla ještě dále převzetím kontroly nad jejich synodami a biskupy. Dokonce i slovenská příjmení byla maďarizována a jakýkoli profesní pokrok byl dán pouze prostřednictvím maďarských kanálů.

    Všechny tyto etnické očistné politiky ze strany úřadů měly tendenci vyvolat aktivní slovenskou emigraci do zahraničí a potlačování ekonomických faktorů situaci zhoršilo. Několik imigrantů přišlo do Ameriky v roce 1864 a jejich úspěch přinesl další. Koncem sedmdesátých let byl slovenský exodus dobře značen a do roku 1882 bylo dostatečně důležité, aby ho vyšetřil maďarský ministr vnitra a pokyny, které jej potlačovaly.
    Americké imigrační údaje naznačovaly první významný slovenský příliv v roce 1873, kdy 1300 přistěhovalců přišlo z Maďarska, které v roce 1880 vzrostly na 4000 a v roce 1884 na téměř 15 000.
    Nespočet dalších Slováků se stal takzvanými „Maďary slovenského původu“, sotva si byl vědom, kdo jsou jejich předci. Celé vesnice se staly maďarizovanými, neschopnými komunikovat v jejich původním jazyce a zakázány se učit o své historii.
    Mnohem znepokojivější je, že tento proces vychovával společenskou nenávist, kde bylo cokoli, co měl být Slovák skrýván nebo napomenut.
    Stejně jako u jiných podobných národních tragédií se tito „Noví Maďaři“ stali nejhlasitějšími příznivci maďarizace a dále se dopouštěli toho, co se jim dostalo.

    OdpovědětVymazat
  34. Bylo zapotřebí Rakouské císařství rozbíjet?9. listopadu 2019 5:48

    Samozrejme ze nebylo, Rozhodujici slovo mel Wilson, cekal do posledni chvile na Rakouske osamostatneni z Velko-Nemecke unie, kde Cisar Vilem, take znamy pod jmenem "Krvavy" poroucel Rakousku ktere bylo nezavisle jen na papire.
    Proto Nemecke pripojeni Rakouska bylo vyslovne zakazano Versaillskou Smlouvou !
    Masaryk by bez LEGII jak ve Francii tak na Sibiri nic nedokazal. Nikdo uz nechtel bojovat v nesmyslne valce. Nemecti vojaci se bourili,namornici dezertovali, byla bida. Italove chteli kus sve Italie zpet a narody Balkanu se bourili. Proc bojovat a umirat za Nemecke Rakousko ktere nedovedlo sve narody ochranit!

    Nemcum nezalezelo kolik Cechu, Polaku, Italu, Chorvatu atd. chcipne ve valce v Rakouske uniforme pro Nemecke zajmy !

    Nebylo zac bojovat, proto se Rakousko rozpadlo na vsech stranach, dokonce i to Rakousko a Madarsko vyhlasilo Nezavislou Republiku a doslova koplo Cisare do prdele !!!
    Cisar Karel 1 nakonec zemrel ve Vyhnanstvi v Funchal,Madeira, Portugalsko!
    Tvrdit ze nejaky MASARYK rozbil Rakousko je naprosty nesmysl.

    OdpovědětVymazat
  35. Vy jste musel urcite mit jednicku z dejepisu ktery ucili komunisti.

    OdpovědětVymazat
  36. NEWS Chicago Tribune:
    Prezident Wilson ve Washingtonu přijal deklaraci „Unie“ Thomasem Garrigueem Masarykem jako vedoucí Středoevropské unie a jeho usnesení obdržel v pátek 20. září 1918.

    Dne 26. října 1918 Thomas Masaryk vydal prohlášení “Sdružení o společných cílech” za nezávislost Čechů, Slováků, Poláků, Jugoslávců, Ukrajinců, Uhorských Rusů, Litevců, Rumunů, Italů-Irredentistů, neredekovaných Řeků, Albánců, Sionistů a Arménů s jejich zástupců při setkání ve Philadelphii v Pensylvánii v Independence Hall.
    Centrum City Philadelphia bylo jubilantní 26. října 1918. Velký fanfár doprovázel vysoce propagované setkání „zástupců jedenácti utlačovaných národností střední Evropy“, které podepsalo Deklaraci společných cílů na legendární baště demokracie ve městě, Independence Hall. Děti mávali replikou Liberty Bell, dav shromážděný v Independence Parku poslouchal, jak Tomáš Masaryk hovoří, 26. října 1918.

    OdpovědětVymazat
  37. News Philadelphia Independence: 26. října 1918
    Tato symbolická a nápadná oslava byla organizována členy nově vytvořené Středoevropské unie, politické organizace vytvořené na podporu národního sebeurčení balkánských států. „Historický dokument“, který měl být podepsán, byl nabízen jako pozdější prohlášení nezávislosti pro Českoslovence, Jugoslávce, Poláky, Rumuny, Ukrajince, Albánce, Armény, Italové, Sionisty, Rusíny, Litevce a řecké nacionalisty; „svržení habsburské a Hohenzollernské jho pod vlivem dlouhodobě utlačovaných národů střední Evropy.“
    Vysoká postava českého politika Tomáše Masaryka, který působí jako předseda Unie, se promítla Navzdory okázalosti a okolnostem, Deklarace společného Cíle nepřinesly žádné skutečné diplomatické ovoce. Příměří, které ukončilo Velkou válku, bylo podepsáno 11. listopadu 1918 o tři dny později byl prezidentem Československé republiky zvolen předseda Unie Tomáš Masaryk.
    Do té doby byl Masaryk schopný utlumit napětí mezi zástupci, ale později Polští a Jugoslávští delegáti odstoupili z Unie kdy jejich uzemni priority se posunuly. 26. listopadu Masarykova pověstná „klid, síla a intelekt” ještě převládla a kdykoli promluvil, tužky reportérů byly zaneprázdněny.“

    OdpovědětVymazat
  38. Jak Masaryk rozbil Rakousko aniz by tam byl.9. listopadu 2019 23:36

    The University of Pittsburgh is the only university in the United States where students can take Slovak language and culture classes and opt to receive a Minor in Slovak Studies.

    29. září: Bulharsko, ve spojení s Centrálními mocnostmi, podepsalo příměří. Na italské frontě se jednotky duální monarchie valí hladem, nedostatkem vojenských zásob, vyčerpáním a dezertováním. V Německém přistavu KIEL vzpoura námořnictva odmitá nástup do služby proti Anglii.
    6. října: Vytvoření Národní rady Slovinců, Chorvatů a Srbů. Královská maďarská vláda v Budapešti ztrácí autoritu v Záhřebu.
    16. října: Císař Karel I. Rakouska podepisuje „Völkermanifest“ (The Peoples Manifesto), jehož prostřednictvím se říše změnila na federaci autonomních národních států!!!

    21. října: Němečtí členové rakouské sněmovny reprezentantů, zvolení v roce 1911, vytvořili ve Vídni prozatímní národní shromáždění pro samostatné německé Rakousko.

    24. října: Maďarský parlament v Budapešti oznámil návrh maďarské vlády, vedený Sándorem Wekerlem, ukončit rakousko-maďarský kompromis z roku 1867 dne 31. října 1918.
    26. října: Císař Karel I. formálně ukončuje spojenectví s Německou říší.
    27. října: Víden jmenovala „Likvidační vládu“. Jeho členové složili přísahu věrnosti o několik dní později.
    28. října: Československá národní rada převzala správu Čech od rakouského zástupce v Praze.
    29. října: Chorvatská strava (Sabor) oznámila oddělení Chorvatska od Rakouska-Uherska.
    *Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů byl vyhlášen v Záhřebu, který požadoval všechna jihoslovanská území, která dříve patřila do duální monarchie.
    **Slovinská národní rada v Lublani prohlásila, že všechna rakouská území obývaná Slovinci jsou nezávislá.
    30. října: Prozatímní národní shromáždění německého Rakouska zřizuje svůj první kabinet, a německé Rakousko jako stát.
    31. října: Lublaňská národní rada prohlašuje vstup Slovinska do slovinského, chorvatského a srbského státu. Jižní slovanští důstojníci převzali velení nad císařským a královským námořnictvem..
    1. listopadu: Lammasch cabinet ve Vídni začal předávat statni moc nové rakousko-německé vládě vedené Rennerem. Správa Bosny byla předána bosenské národní radě.
    2. listopadu: Řád Bély Linderové, nové ministryně obrany maďarské revoluční vlády pod vedením Mihály Károlyi, maďarským plukům na italské frontě, aby zastavil veškeré nepřátelství, byl oficiálně předán vojákům rakousko-uherským armádním vrchním velením. Poslední ministr zahraničí říše rezignoval, Gyula Andrássy mladší.
    9. listopadu: Středomořská rumunská národní rada vyzývá novou maďarskou revoluční vládu na čele s Mihály Károlyim, aby získala plnou moc vlády nad územím obývaným Rumuny v Sedmihradsku.
    10. listopadu: Rumunské království prohlašuje válku s centrálními mocnostmi a rumunské jednotky znovu překračují Karpaty.
    11. listopadu: Císař Charles I odchází z německého Rakouska s propuštěním všech státních zaměstnanců z jejich přísahy císaři.
    12. listopadu: Prozatímní národní shromáždění prohlasuje německý Rakousko za součást Weimarské republiky.
    13. listopadu: Maďarsko,trůnu se vzdává král Karel IV.
    14. listopadu: Tomáš Garrigue Masaryk, stále v exilu, byl zvolen prezidentem Československé republiky.
    16. listopadu: Maďarsko se prohlašuje za republiku, prvním prezidentem je Mihály Károlyi.
    28. listopadu: Bukovina s rozpadem Cisleithania vyžaduje sjednocení s Rumunským královstvím.

    OdpovědětVymazat
  39. Wilsonovy dosla trpelivost a tohle nasledovalo...10. listopadu 2019 4:05

    Parizska mirova conference: Les Allemands le Boheme et les Traites de la Paix. 1938 > kde se take popisuje
    nasledujici rozhodnuti Francie, GB, USA, Italie a Japonska,” "dale jen Spojenecka komise”":

    „Pokud jde o začlenění milionů Němců do Československa, Komise vydala jednomyslné prohlášení s tímto doporučením
    Pro zachování jednoty "českých zemí" :
    *Komise plně uznala skutečnost, že začleněním,Němců do Československa mohou vzniknout jisté problémy v
    budoucnosti nového státu. Komise zároveň jednomyslně ve svém doporučení uznava že oddělení všech oblasti obývaných Německo -Bohemians můze způsobit potíže nejen pro Československo , ale způsobit vetsi nebezpečí a potíže pro samotné Němce.
    ** Jedine možné reseni je incorporace techto Němců do Československa. Při vypracování svých doporučení Komise byla vedena následujícími úvahy:

    (a) Economicky: Celé území Čech osídlene Němci je průmyslove a ekonomicky mnohem více závislá na Čechách než na Nemecku. Čeští Němci nemůžou existovat bez české ekonomiky a spoluprace tak jako Češi nemohou existovat ekonomicky bez Němců. V tomto ohledu je úplná vzájemná závislost.

    (b) Geographically: Bohemia, obklopena horami, tvoří přírodní geografickou jednotku. Pouhá skutečnost, že
    německé obyvatelstvo se v poměrně nedávné minulosti usadili v pohraničních oblastech se nejeví dostatecným důvodem
    pro tuto Komisi pro zbavení Československa přirodnich hranic.

    (c) Z politických důvodů: Politicky Německo-Bohemians vždy patřily do Čech.

    (d) Důvody statni bezpečnosti: Tyto důvody jsou výsledkem geografických hledisek. Horské pásmo, které obklopuje
    Čechy tvoří defenzivní zeď země. Chcete-li stáhnout tento obranný systém za hranici vytvořene pohorim by znamenalo kapitulaci země Nemecku.
    Delegace Spojených Státu chce zároveň jasně prohlasit, že byla vedena ve svém rozhodnutí fundamentalne Zeměpisnými, Politickými a Ekonomickými důvody.

    La Paix dt Versailless (Paris). IX ~ 142 - 0,1; 2; Hunter Miller. My Diary. XVI.

    OdpovědětVymazat
  40. Ten prolhany Benes tvrdil ze tam zije jen par tisic Nemcu10. listopadu 2019 4:19

    Proto Vitezne Mocnosti pouzili Rakouske Scitani Lidu z 1910, a kdo se dorozumival hovorovou Nemcinou byl povazovan za Nemce at byl nebo nebyl. Tak se zjistilo ze BENES lhal !

    Proto Benesovy navrhy nebyly vubec projednany s vyjimkou jeho ochoty vyjit Nemcum vstric kdekoliv mozne. Klidne by "Obetoval" 100,000 Ceskych Nemcu do RISE jen aby mel svoji republicku !!!

    To potvrzuje telegram Nemeckeho Velvyslance Knizete Wedela z 3.6.1918. “Cesi jsou pripraveni predat Risi Eger und Asch, Rumburg -Schluckenau und Friedland, mitt 100,000 obyvatel kteri nemaji zadnou radost s odtrzenim od zbytku statu a pripojenim do Reichu.”
    (Wienna telegram>Berlin)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krystlik:
      Beneš v Paříži na mírové konferenci nepravdivě udával, že Němců je ve státě jen 900 000 (podle
      jiných zdrojů 800 000 až 1 500 000) ...... V Mémoire III Beneš napsal, že Rakousko-Uhersko zfalšovalo při předválečném sčítání lidu počet Němců v českých zemích o 800,000 až 1,000,000 v jejich prospěch.

      OXFORD: Například, tvrzeni že sčítání lidu I910 německe populace v Čechach (2 467 724) byl nadměrný (Umgangssprache metoda) z 8oo,ooo na I milion byl rychle vyvrácen komunálními volbami v červnu I919 a později i sčítáním I921. Beneš navrhl, že samotné Čechy obsahovaly pouze asi kolem milionu Němců, pravda leží někde trochu nad 2 miliony. “ Pro tři historické provincie sčítání lidu v I9IO dalo 3 512 682 Němců, a to byla určitě přehnaná figura; rakouská Vláda však v St. Germain tvrdila, že predstavuje asi 4 miliónů sudetských Němců, a tak kde Benes odečetl million, rakouská Vláda přičetla stejnou částku. Pokud jde o úmysl oklamat, tak Benešovy „ Memoires“ byli záměrnou propagandou tak jako propagandistická prohlášení vytvořené mnoha vládami tehdy nebo nyní.
      OXFORD UNIVERSITY PRESS, LONDON : NEW YORK : TORONTO
      Issued under the auspices of the Royal Institute of International Affairs 1938

      Vymazat
  41. Jo, to nam KRYSTLIK nenapise, ze ano ?

    OdpovědětVymazat
  42. Krystlik: “A právním státem Česká republika není, tím bylo naposledy v českých zemích Rakouské císařství”.12. listopadu 2019 20:53

    *Prikladem je Alice Masaryk, odsouzena za velezradu k smrti. Jen proto ze byla dcera TGM. Nakonec byla 9 mesicu ve vezenske cele ve Vidni s 15ti vezni, z nich vetsina byla popravena, pro mnohem menší zločiny než zrada........

    .....Kromě Klofáče byli uvězněni také čtyři národní poslanci: Choc, Buřival, Vojna a Netolický. Obvinění byli odsouzeni 30. července 1916 za „neschopnost vypovědět revoluční propagandu profesora Masaryka“.

    Profesor Masaryk, který v roce 1915 uprchl do zahraničí, byl v prosinci 1916 v Rakousku odsouzen k smrti. Rakouská vláda se k němu nemohla dostat a pomstila se jeho dceři Dr. Alice Masaryk, kterou uvěznili. Teprve po energické tiskové kampani v zahraničí byla propuštěna. Podobný osud potkal i manželku jiného českého vůdce Dr. Beneše, který na podzim roku 1915 uprchl do zahraničí a stal se generálním tajemníkem Česko-slovenské národní rady. Hana Benešová strávila kvůli manželovým politickým aktivitám v zahraničí celkem jedenáct měsíců ve vězení........

    Dr. Scheiner, prezident „Sokolské“ gymnastické asociace, byl uvězněn, ale kvůli nedostatku důkazů byl znovu propuštěn. Podobný osud se setkal také s českým sociálně demokratickým vůdcem Dr. Soukupem, který byl nějakou dobu držen ve vězení.

    OdpovědětVymazat
  43. Anonymní 10.listopadu 2019 20:36: Hrozné hovadiny tady plácáš, lháři nechutný, hnido nevzdělaná...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kopale nedávej si jak chceš, aspoň ukazuješ jak hrozně máš vymytý mozek

      Vymazat
  44. 12. listopadu 2019 20:53 To se cte jako "Co v Krystlikovych Dejinach nenajdete".

    OdpovědětVymazat
  45. Kde soudruzi vidí chybu aneb 30 let od revoluce očima komunistů
    https://www.novinky.cz/historie/17-listopad/clanek/kde-soudruzi-vidi-chybu-aneb-30-let-od-revoluce-ocima-komunistu-40303450

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nic se nezmenilo, Cesi porad voli komunisty, snad ta de-generace jednou vyhyne !

      Vymazat
  46. Zajimavy US telegram, Benes to nemel p WWII lehke. Je celkem jasne ze kdyby nas Rusaci "Neosvobodili", tak by jsme se vyhnuly 40 let Komunizmu.14. listopadu 2019 2:43

    Momo misu, a jen pro ty koho to zajima.

    860F.01 / 9–1445: Telegram
    USA Velvyslanec v Československu (Steinhardt) u úřadujícího ministra zahraničí Praha, 14. září 1945— 11:00 [Přijato 16. září - 12: 33 hodin] k osobní pozornost US ministra zahraničí.
    Steinhardt


    Beneš řekl, že před týdnem poslal do Vídně ministra národní obrany Svobodu a státní tajemníka Clementise, aby uviděli maršála Konieva:

    (1)
    Stížnost na chování sovětských jednotek v Československu;
    (2)
    Připomeňte Konievovi Stalinův slib, který dal asi před 2 měsíci, že po 20. červenci zůstane v Československu ne více než 8 sovětských divizí a že tyto divize budou staženy na severní československou hranici a požádají ho, aby sladil nedávnou sovětskou žádost o jídlo a zásoby pro více než 300 000 mužů se Stalinovým slibem. Prezident řekl, že nařídil Svobodovi, aby informoval Koněva, že požadované množství potravin a potřeb nebude dodáno.
    (3)
    Informovat Koněva, že československá vláda nedovolí sovětským vojenským úřadům znovu zabavit velké množství cukru, které požadovali. Prezident mě informoval, že když se dozvěděl o velkém množství cukru, sovětské vojenské úřady navrhl zabavení (bez konzultace s kabinetem) nařídil československým vojenským úřadům, aby okupovaly rafinerie a v případě potřeby odolávaly případnému pokusu Sovětů o převzetí cukru. Řekl, že sovětští vojáci se pokoušeli chytit cukr, ale když nad jejich hlavu stříleli čs. Strážci, odešli. Konkrétně požadoval, aby tento incident nebyl zveřejněn.
    (4)
    Protestoval při pokračujícím vstupu značného počtu sovětských vojsk z Německa a Rakouska a varoval Koněva, že pokud by tato praxe pokračovala a tyto jednotky by se podle praxe pokračovaly, došlo by k „konfliktu“.
    (5)
    Stížnosti na velké posádky, nemocnice a další zařízení sovětské vojenské úřady nadále udržují mimo Prahu, Brno a Bratislavu a žádají, aby byly okamžitě staženy.

    Poukázal na to, že sovětští generálové a jejich vojáci raději zůstávají v Československu před návratem do Sovětského svazu nebo před umístěním v nepřátelském Německu nebo Rakousku. Řekl, že existuje dostatek důkazů, že se „cítí jako doma u svého bratra Slovanů a důkladně si užívají naší mnohem vyšší životní úrovně“.

    Koněv souhlasil s vytvořením smíšených československých sovětských jednotek, které by se na místě podrobně zabývaly nepravidelnými rekvizicemi, útoky na civilisty (včetně mnoha vražd) a jinými přestupky.

    Prezident dále poznamenal, že vzhledem k tomu, že mnozí z českých komunistů, kteří zastávají svou funkci ve vládě, nepodporují redukci sovětských sil v Československu, protože se domnívají, že jejich přítomnost jim pomůže v nadcházejících volbách, obával se, že jakýkoli pokus o získání souhlasu vlády a žádat sovětskou vládu, aby provedla stažení svých sil, by mohlo vyvolat rozpory nebo kolaps v jeho vládě.

    OdpovědětVymazat