čtvrtek 20. července 2017

Jak vysvětlit něco zbytečně složitě




Tomáš Krystlík

Přiznávám hned zkraje, že pojem nepodmíněného základního příjmu pro všechny (někdy nazývaného záporná daň) vyžaduje přestat myslet v mnohých samozřejmých kategoriích a osvojit si zcela odlišnou ideu fungování státu a přerozdělování. Nesmí se to ale dělat tak, jak činí autor článku http://casopisargument.cz/2017/07/19/nepodmineny-zakladni-prijem-a-moznosti-jeho-zavedeni-v-cr/, protože on místo toho, aby pojem (nepodmíněného) základního příjmu vysvětlil, zcela zbytečně jej zesložiťuje. Přečtěte si to.

Připomeňme jen, že Švýcaři zcela nedávno odmítli zavedení základního příjmu v referendu, byť pro zavedení hlasovalo překvapivě dost lidí, ve Finsku v současnosti již běží pilotní projekt na cca 10% skupině obyvatelstva, která je podrobena principu základního příjmu. Německá radikálně levicová strana Die Linke jde do letošních parlamentních voleb s programem základního příjmu na hlavu ve výši 1050 € měsíčně.

O co jde? Princip je jednoduchý. Odstraní se veškeré důchody, tedy starobní, vdovské, sirotčí, invalidní, zmizí podpora v nezaměstnanosti, přídavky na děti, sociální dávky, přídavky na bydlení, výplaty nemocenské, stipendia. Vše nahradí jednotný základní příjem, tedy všichni budou mít důchod, nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti, sociální podporu atd. ve stejné výši a která nebude daněna. Následkem toho se zruší všechny úřady o tyto dávky pečující, zbydou jen úřady berní. Část měsíčního platu nebo jakéhokoli příjmu nebude daněna do výše základního příjmu. Nebude-li někdo z jakéhokoli důvodu pracovat, obdrží onen základní příjem.

Zbývá jen stanovit, o kolik nižší budou základní příjem dostávat nezletilci a též, kteří cizinci v zemi žijící budou mít na něj nárok. V Německu, které se základním příjmem intenzivně zaobírá už druhé desetiletí, se navrhuje coby podmínka nároku na něj pět let pobytu, což je dnes též počet odpracovaných let pro přiznání starobního důchodu (ne jako 35 let v ČR). V praxi to bude vypadat takto: Jsi nezaměstnaný, nemocný, starý, studuješ? Dostaneš nezdaněný základní příjem; vyděláváš-li málo, dostaneš doplaceno do výše základního příjmu.

Kde se na nový systém vezmou peníze? Základní příjem, aby měl smysl, musí umožnit příjemci vystoupit ze skupiny chudých, tj. být alespoň nepatrně vyšší než 60 % z mediánového průměrného příjmu. V Německu, kde neexistuje nic, co by připomínalo minimální důchod – člověk může měsíčně pobírat třeba 8 € důchodu – bude gros důchodců zákonitě dostávat více peněz než nyní. O sociálních případech nemluvě. Obdobně tomu bude i v dalších státech. K tomu se musí připočítat vyšší náklady na několikaletý přechod, než se systém začne vyplácet, což bude podle propočtů drahé, hovoří se o desítkách miliard euro ročně po jedno desetiletí. To vše by se mělo financovat odstraněním všech dnešních běžných odpočtů od základu daně a jednotnou přímou daní – pro Německo se navrhuje ve výši 25 %. Dnešní stav je ale takový, že průměrná daň německého podniku po odpisech činí dnes (Německo má přes třicet tisíc platných daňových předpisů) místo předepsaných 37 % jen cca 14 % z původního daňového základu. Je tedy jasné, že největšími odpůrci zavedení systému základního příjmu v Německu budou právě majitelé podniků. Kdo bude pracovat a vydělávat, tomu se každé euro nad základním měsíčním příjmem, dejme tomu nad 1050 €, bude danit 25 %, příjem do jeho výše daněn nebude. Jak bylo výše podotknuto, úřady příslušné pro důchodové pojištění a výplatu důchodů, úřady práce, úřady pro výplatu sociálních dávek, budou zrušeny, zdravotní pojišťovny personálně silně redukovány. To přinese velké úspory, ale ne hned, protože stát se bude muset nejdříve postarat o rekvalifikační programy pro statisíce propuštěných úředníků a během této doby jim vyplácet základní příjem.

Navzdory všem studiím zabývajícím se zavedením základního příjmu v různých státech, podle kterých budou v prvních letech jeho fungování náklady na nový systém mnohem vyšší než dnes, vychází panu Vladimíru Příbramskému ve výše zmíněním článku úspora v rozpočtu ministerstvu práce a sociálních věcí ve výši 53 miliard CZK hned v prvním roce po zavedení.

1 komentář:

  1. Zajimave tema. Velice zajimave tema. Nepovazuji se za Levicaka,natoz za extremniho,ale asi pred 12-15 lety,jako studujici U3V v Liberci jsem habilitoval z Macroekonomie praci"Starobni duchodci,mechanizmus rozvoje narodniho hospodarstvi CR". Umyslne jsem zvolil toto provokacne tema,ale pres udiv vsech jsem ho obhajil. Velice se to podobalo uvedenemu tematu,jen mi tam chybely tak presne propocty. Byl tam vsak zduraznen moralne vychovny aspekt!
    Preji elan k dalsim pracem.
    Rosta
    -ocekaval jsem vasi reakci na moji nedavnou otazku.

    OdpovědětVymazat