neděle 16. července 2017

České potraviny nejsou špičkové kvality



Tomáš Krystlík

Tím je popřeno tvrzení v nadpisu článku Oldřicha Rambouska Lidi, neblbněte – my v Čechách máme potraviny špičkové úrovně a kvality (http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Oldrich-Rambousek-Lidi-neblbnete-my-v-Cechach-mame-potraviny-spickove-urovne-a-kvality-496144).

Dováženým potravinám ošizeným oproti produktům stejného výrobce prodávaným na Západě lze úspěšně čelit takto. Zákazník pozná zhoršenou kvalitu a managementy řetězců začnou požadovat od výrobců stejnou kvalitu zboží jako na západ od Šumavy. Ale hned narážíme na dva těžko řešitelné problémy. Český zákazník je dodnes zvyklý na nekvalitní stravu od zavedeného přídělového systémem Němci v českých zemích v roce 1939 dodnes, takže nic nepozná a management českých řetězců, podle názvu založených zahraničním kapitálem, se skládá minimálně z 99 % z Čechů. Ti nejsou cvičeni ve vedení konkurenčního boje způsobem obvyklým na Západě, který po desetiletích vývoje pokud možno šetří zákazníka – nejvyšší metou českého manažera je bezohledně maximalizovat prodejní marži, tedy co nejvíce okrást bližního svého. Na tom závisí i výše jeho odměn. Takovým způsobem odrbávat zákazníky na Západě nelze – zákazník by přeběhl ke konkurenci. Aby řetězce v ČR mohly udržovat ceny na vysoké úrovni se stará s nejvyšší pravděpodobností kartelová smlouva o cenách, kterou se antimonopolní úřad nesnaží rozbít. Takže přeběhnout ke konkurenci v ČR nelze. Na Západě se ceny snižují bleskově i o jeden, dva centy, jakmile tak učiní jeden konkurenční řetězec mimo týdenní nabídku, ale zvyšují se velice zvolna a teprve tehdy, není-li zbytí kvůli zdražení prodávané položky, surovin a podobně – oddalování zvýšení prodejní ceny totiž poskytuje řetězci konkurenční výhodu. Promítnuto do českých poměrů by všechny řetězce prodávající zboží z eurozóny je musely během posledních měsíců několikrát zlevnit kvůli zvýšení hodnoty koruny. To se nestalo. I to je indicie pro existenci kartelové dohody o cenách.

Managementy nutí výrobce, a to i západní, aby pod stejnou značkou a balením jako na Západě dodávali do ČR výrobky ošizené. Obvykle se to děje tak, že řetězec stanoví maximální cenu, do které se výrobce musí vejít. Proč by výrobci zákazníku nevyhověli, když si to řetězec přeje? Jinak by poškodili přece sami sebe. Poláci, kteří mají velmi jedny z nejkvalitnějších potravin ve střední Evropě, tlačeni požadavky českých managementů, vyrábějí tedy pro ČR sýry, které téměř neviděly kravské mléko, nebo dodávají ošizené zmrazené pizzy či různé oplatky oproti dodávaným do Německa ošizených. V ČR se prodávají párky od německého výrobce ve stejném balení jako v Německu za 79,90 (v Německu za 2,39 €), aby v Česku obsahovaly méně masa; známý a vyhlášený nanuk je v Německu k mání 0,59 €, v Česku za 36,90 CZK, přičemž je značně ošizen na smetaně. České jazýčky vycvičeny letitým pojídáním odporných polárkových dortů, které sotva viděly kravské mléko, nic nepoznaly, když se v něm pro ČR snížil ve dvou krocích obsah kravského tuku.

České stravovací zvyklosti jsou další příležitostí pro zúžení sortimentu a pro podvržení zboží nižší kvality. Námahu Jindřicha Vaňhy, aby si Češi zvykli konzumovat více ryb, zhatila válka, pak bolševická éra a Vaňha odešel do podruhé exilu. Čechům z jeho snah zbyly pommes frittes, tatarská omáčka, rybí salát v majonéze a kaprovité vánoční veleobžerství. Už i matjesy se vytratily z prodeje. Průměrný Čech během roku jen tu a tam zavadí o tzv. rybí prsty.

Poválečné zestátňování a združstevňování se podepsalo neblaze na sýrařství a výrobě jogurtů. Proč? Byly zničeny bakteriální kultury lišící se podnik od podniku, zavedeny jednotné kultury přidělované z centra. Následek? Mizerný výběr sýrů a po desetiletí jen jeden druh značně kyselého jogurtu – jednou bez marmelády, podruhé s ní. Se sýrařstvím se pojí hodně práce, proto se sýry v družstevních a státních sýrárnách během zrání relativně často zvrhávaly. Personál sýrárny měl na výběr: vysvětlovat pracně dozorčím orgánům hlídajícím plnění pětiletého plánu, že se nejednalo o sabotáž, nebo se vyvléci z maléru jejich roztavením. Češi si na ně zvykli, a proto má dnes ČR největší sortiment tavených sýrů na světě. Dodnes nedovedou Češi vyrobit ementál, což zvládly všechny státy obklopující jeho domovskou zemi bez rozdílu, dokonce svého času i NDR. Ementál potřebuje kvalitní neošizené mléko a je nutné o něj během zrání pečovat, pravidelně kartáčovat rýžákem bochníky ve slané vodě, aby kůra nechytla plíseň atd. Nedá se to ošidit a je s tím spojeno hodně práce. I české syrečky, nevyžadující na rozdíl od ementálu téměř žádnou péči, jsou nechutné – na povrchu velmi kluzké, vevnitř tuhé (za komunistické éry měly navíc bílý, nevyzrálý vnitřek), přičemž se konzistence oněch postbolševických syrečků během dodatečného zrání doma příliš nemění. Z podobného důvodu jako u tavených sýrů se pečou v Česku chleby mizerné kvality, nedopečené a konzistencí připomínající buchty. Proč? Když se za bolševika v krámě v ten den nevyprodal chléb, nevrátil se v remitendy, protože by nadřízení mohli vytýkat prodejně narušování národního hospodářství chybně odhadnutou potřebou, nýbrž se bochníky z předchozího dne vmísily mezi chleby čerstvé. Češi si následkem této praxe vyvinuli zvyk kontrolovat jeho čerstvost stlačením a tak po letech zapomněli, že kvalitní čerstvý chléb má mít tvrdou kůrku, která při poklepání má „zvonit“. Tomu se pekařství radostně přizpůsobila, protože to znamenalo úsporu energie při pečení, začala chleby nedopékat, takže druhý den máte problém uříznout krajíc i na elektrickém kráječi, aby se nerozdrobil.

Dalším posunem chuti Čechů způsobenou bolševickou érou jsou české nekvalitní čokolády. Kakaové boby se dovážely za devizy na příděl a farmaceutický průmysl potřeboval kakaové máslo pro výrobu různých mastí. Takže se kakaové máslo v čokoládách začalo nahrazovat lojem. Další vliv na kvalitu čokolády má doba míchání, která je značně dlouhá a zvyšuje spotřebu elektrického proudu. Zlozvyky z bolševické éry přetrvávají dodnes. Další českou anomálií je sklon enormně konzumovat tuky. Ferdinand Peroutka popsal v jedné své knize, jak američtí vojáci zírali s odporem na české vězně v osvobozeném KZ Buchenwald, jak nejdříve z olejovek vypili, mlaskajíce potěšením, olej.

Český zvyk nažrat se do prasknutí čehokoli existoval již mezi válkami, ale vlivem poválečných školních a závodních stravoven (viz deset, dvanáct plátků knedlíků coby přílohy) a rychlých večeří doma petrifikoval. Česká tendence upřednostňovat množství levného jídla nad dražším, mnohdy kvalitnějším pokračuje dodnes. Důsledkem je, že některé dovezené potraviny mizí ze sortimentu, protože je Češi nekupují; zejména markantní je to v nabídce zeleniny, která není tak široká jako pár kilometrů za českými hranicemi.



http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Ceske-potraviny-nejsou-spickove-kvality-496311?nocache=1

34 komentářů:

  1. To mate pravdu, ale neda se rici ze by se za dostatek penez nedalo koupit to nejkvalitnejsi co EU nabizi.

    Je to spise otazka penez a ne nabidky. Ostatne pamatuji velice dobre jak Rakusaci a hlavne Nemci jezdili do CSR se nazrat za babku. Hlavne proto ze za stejnou sumu to doma neporidili.

    Pred par lety jsem videl tenhle klip, to je ale sprostarna: https://www.stream.cz/peklonataliri/769554-veprove-konzervy
    Asi jako v dnesnich zpravach o EU nekonecne afere s konskym masem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zde je zajimavy odkaz na srovnani hoveziho s konskym masem.
      Zna nekdo jak chutnaji vdolky smazene na konskem sadle? Osobne jsem lepsi nejedl.

      https://www.healthambition.com/horse-meat-vs-beef/

      Vymazat
  2. Ano, ceske potraviny jsou spickove kdyz si je Cesi koupi v Nemecku, Rakousku a nebo dokonce i v Polsku. :-)

    Nedavno jsem cetl v ceskem tisku jak jsou v Cesku proti Nemecku nekvalitni potraviny, treba ten clanek o veprovych konzervach kde Cesi do nich se..ou kureci odpad.

    OdpovědětVymazat
  3. Re. CR ma dnes nejvetsi sortiment syru na svete.

    Nevim jak jste na takovy nesmysl prisel, ale pamatuji se, ze jsem se take nechal za komunismu unest sloganem: "Nenajdete ve svete, syry jako v Madete".
    Tomu jsem veril az do te doby nez jsm prijel na zapad a tim bohatym sortimentem se mi az zatocila hlava. Spousta druhu v Cesku ani neznali.
    Na pr "Olomocke syrecky" se nedaji v zadnem pripade srovnat s "Harzer kase".
    Jinak mate absolutni pravdu treba s temi matjesami, ktere kdysi v Cesku prodavali a pri posledni navsteve jsem o ne nemohl zavadit, az v Nemecku kde jsem si na nich pochutnal.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ad 1:26:

      Největší sortiment na světě má TAVENÝCCH sýrů! Harzer Käse oproti syrečkům nesmrdí, chutnají však stejně. S matjesy v Německu a vůbec s kyselými rybami je v Německu problém - jsou oproti cz-způsobu více nasladko. Lze však najít severoněmecké výrobce, které je dělají podle holandského způsobu (kupodivu bez výrazné nasládlé noty), který je stejný jako onen český. V d-řetězcích se ale většinou prodávají ony nasládlé.

      Vymazat
    2. Tak to jste jeste nevidel sortiment syru ve Francii nebo Svycarsku.
      Jmenujte mi nejaky originalni cesky syr na fondue (coz je taveny syr) ktery by neexistoval nekde jinde, ale hlavne mi nejmenujte Muenster, Brie, Camembert, Guyere, Gouda, Emental, atd, coz NEJSOU ceske syryu.

      Ja jsem psal, ze jsem si na matjesach v Nemecku pochutnal a ne jakym zpusobem se vyrabeji. Ma poznamka se spis tykala toho, ze jsem je v Cesku nenasel.
      A rozhodne dam prednost Harzer kase pred Olomockema syreckama, ktere jsou nedozrale a na povrchu lepkave jako klih.

      Vymazat
    3. Ad 19:02:

      Vy zřejmě nechápete smysl česky psaného textu! Největší výběr TAVENÝCH sýrů na světě je v Česku! V západní Evropě, když najdete trojúhelníčky v krabičce od dvou výrobců, tak je to moc.

      Vymazat
    4. Smysl cesky psaneho textu chapu, jenze vyraz "taveny syr" mi spis vybavil "fondue" nezli nejaka slatanina syru. Vzdyt to co vy tedy nazyvate "Taveny syr" ma se syrem malo spolecneho a je to spis nejaka mazlavina ktera se snadno rozmazava na chleba nebo housku, (Fuj tajfl)
      Nakonec v anglictine se taveny syr nazyva "Processed cheese", a jak uz nazev naznacuje, tak je to zpracovany syr, v mnoha pripadech pridavanim skodlivych latek.Kdyz si dam do vyhledavace vyraz "Tavene syry" tak tim prvenstvim ve svete bych se moc nechlubil. Srovnejte spotrebu v CR a treba v Anglii. Neni divu, ze jsou to na zapade levne napodobeniny syru.

      Jeden z mnoha negativu "tavenych syru" je tento.

      Zdravie Výživa Je tavený syr ešte vôbec syr?

      Vymazat
    5. Taveny syr neni zadna slatanina, to si muzete overit i treba zde:Začaly se vyrábět na konci 19. století. Výrobci chtěli zajistit delší trvanlivost zrajících sýrů, aby šly transportovat na delší vzdálenosti bez nutnosti je chladit.Tavený sýr je mléčný výrobek. Jde o sýr, který prošel tepelnou úpravou za přídavku tavicích solí.[1] Oproti ostatním sýrům mají delší trvanlivost a mohou se skladovat při vyšších teplotách.[2]

      Vymazat
    6. Clanek zni:

      Ceske potraviny nejsou spickove kvality -

      Do te kategorie patri taktez tavene syry a pokud si broberete ruzne zdroje na internetu tak zjistite, ze nejen jsou ceske tavene syry slataniny, ale vubec vseobecne jsou tavene syry nezdrave.
      Proc myslite, ze Cesi kteri konzumuji hlavne levne potraviny jsou ve spotrebe tavenych syru na osobu prvni ve svete zatim co treba Anglicani sptrebuji pouze petinu co Cesi.

      Vymazat
  4. Jeste poznamka k tomu clanku co napsal Rambousek v PL.

    V necem s nim musim souhlasit a sice to jeho tvrzeni o kvalite ceskych potravin je mysleno sarkasticky a taktez, ze vinou jsou v CR v prvni rade spotrebitele kteri ten smejd koupi a nebo voli takove blbce kteri ten bordel v CR nechavaji klidne dale bujet. Nakonec to je podstata celeho Rambouskova clanku.
    Jinak s tema normama za komunismu si nejsem tolik jist, ze by mel pravdu.

    OdpovědětVymazat
  5. http://www.thefiftybest.com/food/best_cheese/5/

    Tady se podivejte co jsou kvalitni syry, z Ceska mezi 50 nejlepsima neni ani jeden !?!?

    OdpovědětVymazat
  6. Matjesy se v Česku seženou běžně. Např. hnusné v Lidlu (či spíše Blidlu, podobně Billa by se měla přejmenovat na Blila), průměrné v Albertu a výborné v Globusu. Polské sračky dovážené do řetězců se přestávají kupovat, což je např. teď vidět u másla, které i přes slevy a nápis Made in EU leží v regálech, protože nově zavedená cedule Země původu hlásá "Polsko".
    U polských potravin je navíc důležitý fakt, ze Poláci si při přístupových rozhovorech vydobyli mnohem lepši dotační podmínky, ale za to si Češi opravdu mohou sami, hlavní vyjednávač Telička to prostě nepovažoval za důležité, a to je jeden z důvodů, proč je dnes české zemědělství "neschopné" konkurence. To Bureš si svoje prosadit uměl, taky proto svítí Česko do vesmíru žlutě pod náporem jeho téměř všudypřítomné řepky. Obecně vzato je Agrofert spíše IG Farben než potravinářský podnik, třeba takové Kostelecké umělé hmoty (uzeniny) by se měly spíše prodávat v drogerii.

    OdpovědětVymazat
  7. Jen bych chtel upozornit ze "Fondue" neni to co zname pod jmenem "taveny" syr.
    Duvod proc mame taveny syr je jeho svysena trvanlivost, pridanim dalsich chemikalii jako treba kyselina citronova.

    Fondue je jenom roztaveny syr, ale i roztavena cokolada a do ni namacene ovoce je FONDUE . Cili je to jen process!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V te definici FONDUE, muzete mi tam najit kde se vyskytuje to vase tvrzeni, ze to je roztavena cokolada s namacenym ovocem? :-)

      Fondue, Swiss dish of melted cheeses, usually including one or more of the varieties Emmentaler, Vacherin, and Gruyère. In its preparation, white wine is heated in a heavy casserole, called a caquelon, that has been rubbed with garlic. The grated cheese is added to the hot wine along with a little cornstarch and a flavouring of nutmeg or kirsch. The fondue is eaten communally from its pot. Diners are provided with small cubes of crusty bread, which they spear on long-handled forks and dip into the hot mixture. The crust that remains at the bottom of the pot is divided among the diners.

      Vymazat
    2. ad: 22:58
      Na internetu je toho dost a tady je jeden z mnoha: http://www.familiejournal.dk/madopskrifter/dessert-og-kage/chokoladefondue

      Vymazat
    3. Ja taky nikde netvrdim, ze neexistuje Cokoladove Fondue, pouze vam chci vysvetlit, ze pod pojmen FONDUE se kazdemu v prvni rade vybavi roztaveny syr a ne roztavena cokolada.
      Nakonec Cesi jsou experti vevymejsleni nazvoslovi. Dzemum na pr. rikaji marmelada a pritom marmelada je specificky dzem z citrusovych plodu. Nakonec i EU musela Cechy poucit o pouzivani nespravnych nazvu jako na pr. Rum, atd.

      Vymazat
    4. Ptal jste se na zdroj, tak jsem ho dal, o nic vice neslo.
      Pochopitelne ze to zalezi na tom kde clovek zije.V NY city v 70tych letech bylo cokoladove Fondue velice popularni na party. To jeste zensky nebojovali s vahou! "Chalet Suisse introduced the Fondues to America. Mr. Egli invented the Chocolate Fondue. Veal à la Suisse was another staple that evolved into more veal dishes" dokonce napsal knihu.

      Vymazat
    5. ad:21:12
      Cemu rikate "Dzem" je asi ceska vyslovnost ang.slova "Jam" v US "Jelly". Marmalade pokud si pamatuji je jen geneticke slovo, v cesku asi nikdo nevedel ze se to dela z pomerancu ktere tam nerostou. S tim RUMEM mate pravdu, proto se tomu rukalo TUZEMSKY, ale myslim ze EU soud rozhodnul ze RUM je jen jeden a musi byt z cukrove trtiny. Tech nespravnych nazoru je v EU moc. Na priklad jak mi portugalci vysvetlili, oni nesmi vyrabet olivovy olej a prodavat to jako "Olivovy" i z vlastnich oliv. Ty se musi poslat do Italie na zpracovani, protoze olivovy olej je jen jeden, ITALSKY.

      Vymazat
    6. Me je zahadou proc Cesi rikaji tomu modifikovanemu vyrobku taveny syr kdyz to v mnoha pripadech je vyrobeno z tvarohu a ne ze syra. Logicky to ma byt oznaceno jako (tepelne) upraveny syr, jako v anglictine to je oznaceno processed cheese tedy cesky zpracovany syr. Jenze jak pisete,Cesi si ty ruzne nazvy radi vymysleji.

      Vymazat
    7. @ Anonym 12:54

      Mate ve vasem prispevku dve podstatne chyby.

      1. V USA existuje jam, jelly, preserve, fruit spread,atd.
      Rozdil mezi jamem a jelly je v consistenci. Jelly je vicemene ovocny sirup v rosolove forme, kdezto jam obsahuje casti rozdrceneho ovoce, zrovna tak jako preserve.

      2. Ti Portugalci co vam vysvetlili, ze olivy z portugalska se musi posilat do Italie kde se smi z nich vyrabet olivovy olej si z vas bud utahovali nebo vi o produkci olivoveho oleje velky kulovy.

      Uz jste nekdy videl aby Cesi psali anglicke vyrazy tak jak se pisou v anglictine? Proto jsem podle ceskeho zvyku napsal "Dzem" a nikoliv "jam".
      Mimochodem, "jam" je taky druh sladkych brambor.

      Vymazat
    8. Ja o olivovem oleji vim KULOVY. (krasny cesky vyraz). My jsme kecali o cukrove repe kdysi pestovane v Cesku a cukrovarech. A oni se jen smali, ze ty same potize maji s olivovym olejem. Doma to zpracovat uz nemohou, neni kde a tak to posilaji do Spanelska a ti pak do Italie. Tak si delali z talianu srandu, ktera je vlastne stala zamestnani.

      Mate pravdu Cesi zkomili vsechny cizi vyrazy a je to az priserne kdyz pisou "LIDR" atd. Ale Jam neni druh sladkych brambor, i kdyz nekdy se jim rika English Potatos.
      Pise se to Yam, neni to brambor ale je to (Cesky to uz neznam) jako koren mozna hliza je spravne? Ja zil cas na severu jizni ameriky v Guyane a cervena varianta byla na denninm jidelnicku tak jako Cassava, ktera je bila a uplne jina hliza. Delali z toho i jejich chleba.
      Ale to byly jine casy.

      Vymazat
    9. Re. Jam neni druh sladkych brambor ???

      Povijnice batátová (latinsky Ipomoea batatas), někdy také povijnice jedlá, je druh tropické rostliny patřící do čeledi svlačcovitých, jejíž kořenové hlízy jsou známé jako batáty či sladké brambory.[1] Jejich oranžová odrůda se v Severní Americe nazývá jam.

      Vymazat
    10. Zajimave,co Ceska WIKI pise, ale jeden pohled do Anglicke WIKI :https://en.wikipedia.org/wiki/Yam_(vegetable)
      Yam is the common name for some plant species in the genus Dioscorea (family Dioscoreaceae) that form edible tubers. Yams are perennial herbaceous vines cultivated for the consumption of their starchy tubers in Asia, Africa, Central and South America, and Oceania. The tubers themselves are also called "yams". There are many different cultivars of yams.

      In parts of the United States and Canada, "yam" is sometimes used to refer to varieties of the completely unrelated sweet potato (Ipomoea batatas).

      Myslim ze neni treba se dohadovat,

      Vymazat
    11. Re. Neni treba se dohadovat.

      Muj argument neuvadim jako rozepri, nybrz jako dolozeni meho puvodniho tvrzeni, ze "jam je taky druh sladkych brambor".

      Today the U.S. Department of Agriculture requires labels with the term ‘yam’ to be accompanied by the term ‘sweet potato.’ Unless you specifically search for yams, which are usually found in an international market, you are probably eating sweet potatoes!

      Vymazat
    12. Sweet potato nebo yam?

      Kdyz se vas nekdo zepta co si predstavujete pod pojmem "kiwi" tak jsem zvedav co mi napisete.

      Vymazat
    13. Zajimavy pohled na vec.23. července 2017 2:21

      Rozdil je ze obchodni neboli "geneticky" nazev nema nic spolecneho s biologii. To co se cloveku vybavi pod vzitym jmenem je hodne ovlivneno podle toho kde zije.
      V cesku se Vam vzdy vybavi znamy brambor protoze "Sladky brambor" neboli Yam nikdo neznal. V Anglii jsou oba nazvy celkem vzite. V Latinske Americe je to YAM a nikdo to nepovazuje za brambor.

      Biologicky, Brambor neni YAM a nikdy nebyl. To je asi jako arashidove burské Orisky neboli Peanuts. Nejedná se však o ořech, ale luštěninu.
      Point je ze vzity nazev nema nic spolecneho z biologickym nazvem.
      KIWI by asi byla zase dalsi debata na cely tyden, tak toho radsi nechame, preji hezky weekend..

      Vymazat
  8. Ne ze bych chtel zmenit tema, ale musim rici ze mne nasledujici zprava neprekvapuje. Co vy na to Pane Krystlik?

    http://zpravy.idnes.cz/bavorsko-nemecko-odtrzeni-pruzkum-duk-/zahranicni.aspx?c=A170718_063229_zahranicni_bur

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. As 9:38:

      Sice existuje společný jazyk, ale jednotlivé skupiny si zachovávají kmenovou idnetitu. V Bavorsku jsou to Frankové, Bavoři, Švábové a Sudetoněmci. Bavorsko po WW I přivolilo k připojení se republice jen pod podmínkou, že bude po celé Německé říši platit jejich Reinheitsgebot z roku 1616. V principu nesnášejí Prusy, což jsou podle nich všichni Němci na sever od knedlíkové hranice (Knödel-Kloß-Grenze). Jsou ochotni se kdykoliv odtrhnout od BRD - platí nejvíce ze všech spolkových zemí do federálního rozpočtu - odrazuje je pouze existence EU a že by museli mít armádu a diplomatická zastoupení, což hodně stojí. Vlajku (ve skutečnosti dvě vlajky) a hymnu již mají.

      Vymazat
    2. Reinheitsgebot byl poprve zaveden v Mnichove r. 1487 a v celem Bavorsku pak v r. 1516.
      Takze ten vas udaj 1616 bude nejspis preklep.

      Vymazat
    3. "sever od knedlíkové hranice" jsem uz dlouho neslysel ale stale trefne! No zatim je to jen tretina, tak je to jako Cechy a Morava. Ale presto zajimave ze Kdyz Bismark sjednotil hasterive kmeny po dobrem i po zlem, tak si Prusaci udelali takovy nepratelsky punc, jak s Bavorskym jihem, tak s vychodnim Rakouskem. Zatim je asi jen spojuje ta EU coz znamena PENIZE. v 68 byly 4 DM do dollaru a 10 Shillingu do 1DM. Smena KCS byla 4 do Sillingu ve Vidni.. To se snad jeste CSSR dalo dohnat k Rakousku ktere 20 let po valce bylo stale chude. Dnes se zda ze Cesko je stale na stejnem miste v zebricku, no pockame dalsi generaci, a pak treba zase dalsi............
      Bavoraci mi vzdy propominali Jizni Cechy.

      Vymazat
    4. Zpravidla se mluví o Hranici bílých buřtů - Weißwurstäquator.

      Vymazat
  9. Ať Češi berou stejně jako my, žádají němečtí odboráři
    https://archiv.ihned.cz/c1-65804020-at-cesi-berou-stejne-jako-my-zadaji-nemecti-odborari-koncerny-budou-pod-vetsim-tlakem-na-rust-mezd

    OdpovědětVymazat