Tomáš Krystlík
Průměrného obyvatele ČR nic takového uvedeného v titulku, pokud
si přečte www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Nova-era-alimentu-Podle-nekterych-by-se-mely-pocitat-podle-matematickeho-modelu-372323,
vůbec nenapadne. Ale měl by o tom vědět novinář iDnes.cz a své čtenáře
informovat.
V roce 1962 rozhodoval Vrchní zemský soud v Düsseldorfu (OLG)
o odvolání proti rozsudku Zemského soudu tamtéž, který zamítl jedné matce zvýšení
výživného na její dítě. Rozhodl se systemizovat výšku alimentů podle ministerských
směrnic, statistických da, fyziologicko-vyživovacích poznatků tak, aby se výška
výživného dala napříště určit univerzálně pro každé dítě v různých věkových
kategoriích. Systém jeho tvůrci-soudci z OLG Düsseldorf popsali v Deutsche Richterzeitung
a tím světlo světa spatřily tzv. düsseldorfské tabulky používané pak v celé
republice. Sazby v nich jsou aktualizovány každý rok.
Princip düsseldorfských tabulek je jednoduchý. Každému dítěti
určité věkové skupiny (dnes jen čtyři, předtím šest) přísluší pevná částka výživného,
na kterou se složí oba rodičové po odečtení svého sociálního minima (pro jednu
dospělou osobu) a to v poměru svých čistých příjmů. Jednoduché, jasné,
nezávislé na tom, jak se budoucí platič alimentů za- nebo znelíbí soudkyni.
Jen českým tupým hlavám v justici to trvalo pouhých 53 let, než na takový princip přišly.
Žádné komentáře:
Okomentovat