neděle 19. října 2014

ČESKÁ HYMNA – PLAGIÁT Z DĚL NĚMECKÝCH AUTORŮ?



Tomáš Krystlík
Zdá se, že česká hymna Kde domov můj? je pouhý plagiát. Nápěv pochází z druhé věty Koncertantní symfonie Es dur pro hoboj, klarinet, fagot a lesní roh K297 b zkomponované Wolfgangem Amadeem Mozartem v Paříži roku 1778, tedy z doby zhruba o půl století dříve než premiéra hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Podobnost nápěvu je tak zjevná, že hudebník a dirigent Josef Krček prohlásil: „Tyl napsal slova, to je jasné, ale ta melodie je opravdu Mozart.“ Nicméně instrumentace skladby Kde domov můj se od doby premiéry Fidlovačky, kde píseň tklivě zpívá slepý žebrák za doprovodu houslí a klavíru, změnila do podoby mohutnější a hraje se rychleji, aby dnešnímu uchu zněla (skoro) normálně. 

Text Kde domov můj? je velmi podobný, až na reálie, s básní Johanna Wolfganga Goetha Kennst du das Land, wo die Zitronen blühn o Itálii, je její parafrází. Coby ukázka první sloka:

Kennst du das Land, wo die Zitronen blühn, / Zda znáš ten kraj, kde citron rozkvítá
Im dunkeln Laub die Gold-Orangen glühn, / a v temném loubí oranž prosvítá,
Ein sanfter Wind vom blauen Himmel weht, / kde vánek jemný s modré výše dchne,
Die Myrte still und hoch der Lorbeer steht? / kde klidná myrta, laur se vzhůru pne,
Kennst du es wohl? / ó zda jej znáš?
Dahin! dahin / V ten sad, v ten sad,
Möcht ich mit dir, o mein Geliebter, ziehn. / tam chtěla bych, milenče můj, se brat.

Vladimír Macura upozorňuje, že slova Kde domov můj? Josefa Kajetána Tyla zdaleka nebyly ojedinělým textem inspirovaným Němci. To se dělalo běžně, například Jan Nepomuk Štěpánek parafrázoval německé originály velmi těsně. V roce 1825 vydal báseň Alina aneb Praha v jiném dílu světa, která až na reálie je k nerozeznání podobná německému Aline oder Wien in einem anderen Weltteil od Adolfa Bäuerleho z roku 1822.

Žádné komentáře:

Okomentovat