Tomáš
Krystlík
V roce 1962 se Sovětský svaz rozhodl
pro útočnou strategii Varšavského paktu vůči Západu, čímž neobyčejně vzrostla
strategická úloha Československa sousedícího s Rakouskem a SRN. Jenže
československý prezident Antonín Novotný požadavek rozmístit na území
Československa jaderné zbraně a sovětské vojenské jednotky Rusům třikrát
odmítl. A to navzdory tajné smlouvě o umístění nukleárních zbraní na území ČSR
uzavřené ministry zahraničí SSSR a Československa v roce 1965. Po posledním
jeho odmítnutí odletěl Brežněv z návštěvy Prahy do Bratislavy za Alexandrem
Dubčekem, za s nejvyšší pravděpodobností vyškoleným a „spícím“ sovětským
agentem, a s jeho přispěním pak SSSR zařídil Novotného vystřídání v čele KSČ.
Účelem uvolnění cenzury po lednu 1968 bylo vyvolat vůči Novotnému tzv. hněv
pracujícího lidu a dát mu volný průchod ve sdělovacích prostředcích, aby se
usnadnilo jeho odvolání z funkce prezidenta, což KSČ formálně učinit nemohla.
Jednou odvolanou cenzuru už pak nešlo bez použití represí znova nastolit.
Dubček, místo toho, aby poslouchal
pokyny Brežněva, se nechal vést spolupracovníky, kteří moskevské plány chtěli
zmařit, otálel se svým svolením k umístění sovětských vojsk. Následně
prodlužovala svůj pobyt v Československu i sovětská armáda dlící tam na
spojovacím vojenském cvičení Varšavské smlouvy, čekajíc, až si to Dubček
rozmyslí. Ten k tomu nenašel odvahu, a tak sovětská armáda musela na pár týdnů
zemi opustit.
Dubček nebyl schopen kontrolovat masy a
média a Moskva s ním začala jednat jako s agentem, který selhal a svůj úkol
nesplnil. Již v dubnu 1968 se československá rozvědka dověděla prostřednictvím
svého agenta ve francouzské zpravodajské službě o sovětském plánu umístit své
jednotky v Československu i bez československého souhlasu. Dubček byl o tom
záměru neprodleně informován. V květnu v Moskvě Rusové Dubčekovi svůj požadavek
upřesnili na 10 000 až 12 0000 vojáků Varšavského paktu na československém
území. Saša byl přitom vždy pravý sovětčík oddaný Moskvě a kovaný bolševik – na
13. sjezdu KSČ v roce 1966 pronesl silně protizápadní řeč a dožadoval se
„nepřetržité bolševizace“ KSČ v duchu Klementa Gottwalda, již před létem 1968 podepsal
tajnou direktivu pro zřizování koncentračních táborů pro politické odpůrce KSČ.
Kdyby nevtrhl do Československa v srpnu 1968 SSSR s vojsky zemí Varšavské
smlouvy, postarala by se KSČ o likvidaci svých politických odpůrců sama, jen o
několik měsíců později. Reformovat komunismus je stejně nemožné jako vyřešit
kvadraturu kruhu.
15. 7. 1968 měl generál Václav Prchlík
v československé televizi tiskovou konferenci, kde prohlásil, že dva týdny po
skončení vojenských manévrů sovětské armády v Československu se některé jeho
jednotky ještě na jeho území zdržují, a také poněkud překvapivě, že ve
Varšavské smlouvě není zakotvena možnost umístit či ponechat vojenské jednotky
na území druhých signatářských států. Československý tisk o vystoupení generála
Prchlíka vůbec nereferoval. Prchlíka ale napadl tisk sovětský a Dubček dle
přání Moskvy zrušil celé 8. oddělení ÚV KSČ s Prchlíkem v čele.
Pražské jaro 1968 bylo tedy jen
doprovodným sledem událostí ke snaze umístit sovětská vojska v Československu,
v podstatě jakousi kouřovou clonou. Kdyby Sovětský svaz neměl své jednotky v
Československu, vyvolal by každý přesun vojenského kontingentu z SSSR na
západní hranici Československa, potřebný pro plánovaný útok proti Západu,
pozornost tajných služeb protivníka. Při dislokaci v Československu by přesuny
sovětských vojsk a vojenského materiálu tam a zpět už nebudily větší pozornost.
Zdroj: Kalvoda, Josef: Z bojů o zítřek
/1/, Moravia Publishing Inc, Toronto 1995
***
www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Mytus-o-roku-1968-331464
www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Dubcek-byl-spici-rusky-agent-V-roce-1968-bylo-vse-jinak-rika-historik-331468
Žádné komentáře:
Okomentovat