25 bodů volebního programu NSDAP

Tomáš Krystlík

Vycházeje z článku pana Tomáše Peciny  http://paragraphos.pecina.cz/2013/12/nakladatelstvi-guidemedia-vydalo.html, napadlo mne podívat se, co volební program NSDAP obsahuje.

1. Požadujeme na základě práva na sebeurčení národů sjednocení všech Němců a vznik Velkého Německa.

I Češi chtěli mít stát až po levý břeh Odry, až po okraj Berlína, dále z Německa pravobřežní Polabí, pásmo před Krušnými horami, města Plauen, Hof, Regensburg, pak celé levobřežní Podunají až po Vác včetně Lince a levobřežní Vídně, pás území k Jugoslávii, pak směrem východním Maďarsko s městy Miskolcem a Egerem. Jak po první, tak po druhé světové válce. A to bez sjednocení českého obyvatelstva.

2. Požadujeme zrovnoprávnění německého národa s ostatními národy a zrušení versailleské a saint-germainské mírové smlouvy

To u Čechů odpadlo. Odvolání versailleské a saint-germainské smlouvy nepadalo v úvahu, protože právě ony stanovily rozsah českých zemí.

3. Žádáme zem a půdu (kolonie) pro obživu našeho lidu a usídlení přírůstku našeho obyvatelstva.

Po první světové válce požadovali Češi kolonie, kromě jiného vážně uvažovali o Kamčatce.

4. Státním občanem může být pouze soukmenovec. Soukmenovec je pouze ten, který má německou krev, bez ohledu na vyznání. Žádný žid nemůže proto být soukmenovcem.

I to Češi chtěli, ale s ohledem na Společnost národů to prosazeno nebylo. Byť Rumunsko navzdory tomu nechtělo židům přiznat občanství.

5. Kdo není státním občanem, může žít v Německu pouze jako host a musí podléhat cizineckým zákonům.

To souvisí s předchozím. Češi se chtěli zbavit Němců, Maďarů, židů. Také Poláků, ale těch bylo málo. Dnes by se nejraději zbavili cikánů, Ukrajinců, Rusů a Vietnamců.

6. Právo rozhodovat o řízení státu a jeho zákonech může příslušet pouze státním občanům. Proto žádáme, aby každý veřejný úřad, lhostejno jaký, ať již v říši, zemi nebo obci, byl vykonáván pouze státními občany. Bojujeme proti zkorumpovanému parlamentnímu hospodářství a obsazování úřadů pouze podle potřeby stran, bez ohledu na charakter a schopnosti uchazeče.

To se projevuje u Čechů zejména tím, že všude místo termínu „obyvatelé“ (státu) používají termín „občané“. Jako kdyby všichni obyvatelé měli českou státní příslušnost. Kdo není občan, nesmí volit ani v komunálních volbách. Proti zkorumpovaným poslancům a senátorům jen melou hubou.

7. Žádáme, aby se stát zavázal v první řadě, že zajistit možnosti výdělku a životní perspektivy státních občanů. Pokud není možné uživit všechny příslušníky státu, je třeba vykázat z Říše příslušníky cizích národů (ty, kteří nejsou státními občany).

Ano, stejně tak se český stát v představách Čechů má starat jen o etnické Čechy a pokud možno cizáky vypudit ze země.

8. Je třeba zabránit každé další imigraci neněmců. Požadujeme, aby všichni neněmci, kteří se přistěhovali do Německa po 2. srpnu 1914, byli ihned přinuceni opustit říši.

To s ohledem na EU nejde, ale kolik Čechů by si něco podobného přálo!

9. Všichni občané státu musí mít stejná práva a povinnosti.

To se poněkud odporuje českému postoji k osobám jiných etnik s českým pasem, zejména k cikánům, Vietnamcům a podobně.

10. První povinností každého občana státu musí být (produktivní) duševní nebo tělesná práce. Činnost jednotlivce nesmí ohrožovat zájmy celku, ale naopak musí probíhat v rámci celku a ku prospěchu všech. Proto požadujeme:

11. Zrušení bezpracných příjmů, získaných bez vynaložení úsilí, tj. odstranění úrokové poroby.

Bez poznámek – čistě socialistický požadavek.

12. S ohledem na nesmírné oběti na majetku a krvi, které požaduje každá válka na svém lidu, musí být osobní válečné obohacování označeno jako zločin proti národu. Proto požadujeme restituci válečných zisků, a to bez zůstatku.

Vrátí Češi vše, co ukradli Sudetoněmcům po druhé světové válce?

13. Požadujeme zestátnění všech (dosud) vzniklých zespolečněných trustů (podniků).

Socialistický požadavek, který byl v dějinách českého státu od roku 1918 vícekrát splněn bez této okliky.

14. Požadujeme rozdělení zisků velkopodniků.

Ota Šik se svou pomatenou představou nechá pozdravovat.

15. Požadujeme vytvoření velkorysého systému péče o staré občany.

Proti tomu nelze nic namítat. Nutno připomenout, že zdravotní pojištění českých důchodců zavedli teprve Němci za protektorátu.

16. Požadujeme vytvoření zdravého středního stavu a jeho podporu, okamžité zespolečenštění velkých obchodních domů a jejich pronajmutí za nízké ceny malým živnostníkům, co největší zohlednění všech malých živnostníků při dodávkách státu, zemím nebo obcím.

I toto české mysli by přijaly za své.

17. Požadujeme pozemkovou reformu, přizpůsobenou našim národním potřebám, vytvoření zákona o vyvlastnění půdy pro veřejně prospěšné účely bez náhrady. Požadujeme odstranění pozemkové daně a zabránění spekulacím s půdou.

Češi po roce 1918 uskutečnili dvě grandiózní pozemkové reformy.

18. Požadujeme nemilosrdný boj proti těm, kteří svou činností poškozují společné zájmy. Sprosté zločince, lichváře, šmelináře a jim podobné je třeba potrestat smrtí, a to bez ohledu na jejich vyznání a rasu.

Ano, to i Češi by souhlasili, být v kůži Němců za obecného nedostatku.

19. Žádáme, aby bylo římské právo, sloužící materialistickému světovému názoru, nahrazeno německým obecním právem.

To se nevyplatí. Kontinentální model práva vycházející z římského není radno měnit, také ne vzhledem k mezinárodním vazbám v Evropě.

20. Aby bylo každému schopnému a pilnému Němci umožněno dosáhnout vyššího vzdělání a tím také vedoucího postavení, musí se stát postarat o důkladné budování naší lidově vzdělávací soustavy. Učební osnovy všech vzdělávacích zařízení je třeba přizpůsobit potřebám praktického života. Pochopení státní myšlenky je třeba podporovat již od počátku školní výchovy (v občanské výchově). Žádáme, aby bylo zvláště nadaným dětem chudých rodičů bez ohledu na jejich stav nebo postavení poskytnuto vzdělání na náklady státu.

Jistě, žádné univerzity v okresních městech. Po propojení vysokých škol s výzkumem se marně volá již delší čas. I občanská výchova je zanedbávána – ze škol vycházejí jedinci, kteří se nedokáží orientovat ve vlastním státě. Podpora nadaných jedinců v jejich studiu existuje v ČR spíše jen na papíře.

21. Stát se musí postarat o povznesení zdraví lidu, a to ochranou matky a dítěte, zákazem práce mladistvých, zvyšováním tělesné zdatnosti na základě povinné tělesné a sportovní výchovy ze zákona, větší podporou všech spolků, které se zabývají fyzickou výchovou mládeže.

Tlak státu na pacienty z nich dělá nesvéprávné osobnosti, byť mnohdy to dnes není již zákonně podloženo. Jenže zvyk je zvyk. Cvičící blbečci jako cíl? S tím by asi dost Čechů souhlasilo.

22. Požadujeme odstranění profesionálního vojska a vytvoření lidové armády.

Problém specificky německý po první světové válce, neměl v ČSR a nemá v ČR ekvivalent.

23. Požadujeme uzákonění boje proti vědomým politickým lžím a jejich rozšiřování v tisku. Pro vytvoření německého tisku, požadujeme, aby:

a)    všichni spisovatelé a spolupracovníci novin, které vycházejí v německém jazyce, museli být soukmenovci,

b)   vydávání neněmeckých novin podléhalo výslovnému povolení státu. Tyto noviny nesmí být tištěny v německém jazyce,

c)    bylo neněmcům zákonem zakázáno finančně se podílet na vydávání německých novin nebo je ovlivňovat. Jako trest za takový přestupek požadujeme takový novinářský podnik zavřít a neněmce, kteří se na něm podíleli, okamžitě vykázat z říše,

d)   noviny, které by se prohřešily proti obecnému zájmu, je třeba zakázat. Požadujeme zákonný boj proti takovému uměleckému nebo literárnímu směru, který působí na život našeho lidu rozkladným vlivem, a uzavření všech institucí, které se prohřešily proti výše uvedeným požadavkům.

To jsou značně diskriminující požadavky, i když požadavku sub 23c by přikývla většina Čechů.

24. Požadujeme svobodu všech církevních vyznání ve státě, pokud tato neohrožují jeho existenci nebo se neprohřešují proti mravnosti a morálce germánské rasy. Strana jako taková zastává stanovisko pozitivního křesťanství, ale neváže se na určité vyznání. Bojuje proti židovskomaterialistickému duchu v nás a mimo nás a je přesvědčena, že trvalé ozdravení našeho lidu se může dít pouze zevnitř na základě: Všeobecný zájem stojí před zájmem jednotlivce.

S něčím podobným, uzpůsobeným českým podmínkám (bez židovské problematiky) by souhlasila alespoň polovina Čechů. Postoj k církevním restitucím budiž příkladem.

25. Pro splnění všech těchto požadavků požadujeme: vytvoření silné centrální moci říše, bezpodmínečnou autoritu politického ústředního parlamentu nad celou říší a jejími organizacemi obecně. Vytvoření stavovských a profesních komor za účelem provádění rámcových zákonů, vydaných státem, v jednotlivých spolkových státech.

Vůdcové strany slibují, že budou bezohledně postupovat s cílem realizace předešlých bodů, v případě nutnosti i s nasazením vlastních životů.

Mnichov, 24. února 1920

Kdyby vypadlo „bezohledně“, tak by s tím souhlasila většina Čechů.

V čem se tedy zásadně lišil a liší německý nacionální socialismus od postojů tužeb českého národa?