Tomáš Krystlík
Prezidentův kancléř Vratislav Mynář odmítá v souvislosti s
koupí vily v Praze-Strašnicích zveřejnit svůj plat, byť je zaměstnancem státu (http://www.lidovky.cz/urad-na-ochranu-dat-at-mynar-klidne-svuj-plat-zverejni-nic-mu-nehrozi-1ir-/zpravy-domov.aspx?c=A150120_123603_ln_domov_jzl#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail).
Dokonce se ho snaží ke zveřejnění přemluvit i mluvčí Úřadu
pro ochranu osobních údajů David Pavlát slovy: „Za to, že někdo zveřejní osobní
údaje o sobě samém, postih od nás nehrozí.“
Jenže stejný Úřad na ochranu osobních údajů uložil nedávno pokutu
pražské vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové za to, že zveřejnila údaje o
platech svých podřízených.
Je vždy v zájmu obyvatel státu, aby věděli, jaké příjmy mají
zaměstnanci, úředníci a všichni placení ze státního rozpočtu. Mechanické
uplatňování zákona jako u pražské státní zástupkyně jde proti zájmu státu a
jeho obyvatelstva. Když nikdo z Úřadu pro ochranu osobních údajů není schopen
zdůvodnit odlišný, ale zcela racionální a z hlediska české společnosti žádoucí přístup,
je třeba se ptát, kteří pitomci odsouhlasili paragraf příslušného zákona
dovolující za to paní Bradáčovou sankcionovat. Nu, kdo jiný než Parlament České
republiky! A jsme u toho. V dnešním jednonárodnostním státě se již Češi nemohou
vymlouvat na nečeské cizácké politiky v parlamentu, musejí hledat vinu sami u
sebe. Nekvalitní zákony jsou pro ČR symptomatické.
Žádné komentáře:
Okomentovat