Tomáš Krystlík
Záliba české společnosti v perzekuci markantně vysvítá z
připravovaných opatření pro řidiče-seniory, které budou v říjnu schvalovat Rada
vlády pro bezpečnost silničního provozu a pak i Parlament ČR. Má být zvýšen finanční
postih u řidičů starších 65 let za jízdu bez potvrzení lékaře o své způsobilosti
řídit z dnešních 5000 až 10 000 Kč na 7000 až 25 000, možná se
řidičům-seniorům podle návrhu ministerstva dopravy i omezí právo používat silnice
mimo kraj, kde bydlí, nebo se jejich řidičské oprávnění bude vztahovat pouze na
jízdu po konkrétně stanovené silnici. Argumentuje se tím, že nejvíce nehod
způsobují řidiči mladí a senioři. Začínající řidiči mají nad sebou Damoklův meč
ve formě řidičských průkazů na zkoušku, stát chce ale přitvrdit i u řidičů
starých. Uvažuje se též o tom, zda lékař, jenž vydá seniorovi potvrzení o
zdravotní způsobilosti řídit a ten pak způsobí vážnou nehodu, by neměl být
nějak postižen. Všechny takové návrhy mají svůj původ v českém sklonu k
represi, ale i v hlouposti navrhovatelů. Uvažování českých ministeriálních
úředníků ani členů výše zmíněné Rady vlády a nakonec i Parlamentu ČR nebylo a
není na potřebné výši, aby se takové nesmysly zarazily. Jen pro pořádek: Jakým
mechanismem snížím počet nehod zaviněných seniory, když jejich jízdy omezím jen
na okolí jejich bydliště, když nejsouce dálkovými profesionálními řidiči, se
dále většinou nevydávají?
Ptejme se také, proč nejsou zdravotní prohlídky řidičů-seniorů
předepsány například v sousedním Německu a Rakousku. Ne, že by se o takovém
opatření před lety deseti dvanácti v Německu neuvažovalo, protože i tam se nehodovost
řidičů se stářím zvyšuje, a německé ministerstvo dopravy si nechalo vyčíslit od
pojišťoven přehled výše vyplácených úhrad v závislosti na stáří viníka nehod. Z
přehledu vyplynulo, že u starých řidičů sice stoupá percentuálně počet jimi
zaviněných nehod, leč jsou v průměru lehčího typu, než mají ostatní věkové
skupiny, takže pojišťovny i přes jejich zvýšenou četnost nevyplácejí na úhradách
škod materiálních a zdravotních výrazně více. Přisuzovalo se to faktu, že
senioři mají delší řidičskou praxi než ostatní věkové skupiny, že jsou si sami většinou
vědomi svých omezení vlivem stáří, a jezdí proto opatrněji. Německý stát pak porovnal
náklady, kolik by se z převážně z kapes daňových poplatníků muselo vynaložit do
financování různých pomocných organizací převážejících ony seniory ocitnuvší se
bez osvědčení o řidičské způsobilosti k lékaři, v vyřizování různých věcí, na
nákupy nebo jim nakupující, nakolik by je takové opatření sociálně deprivovalo omezením
návštěv přátel a známých v jiné obci, ke kterým by již jednoduše nemohli zajet.
Státní reglement by se zcela jistě promítlo i do snížené pohody seniorů a mělo
za následek jejich vyšší nemocnost, tudíž i vyšší náklady zdravotních
pojišťoven, které by se následně rozpočítaly do výše měsíčních prémií
zdravotního pojištění mladších ročníků. Povinné lékařské prohlídky ke zjištění
zdravotní způsobilosti seniorů k řízení motorových vozidel tedy Německo
nezavedlo.
Omezení jízd jen na kraj bydliště, či spoluodpovědnost
lékaře, který senioru atestuje schopnost řízení a on poté zaviní nehodu, mohou
navrhovat jen hlupáci. Stačí uvážit případy, že dotyční bydlí poblíž krajské
hranice a jejich oblíbený obchod, odborný lékař a podobně jsou pár kilometrů od
jejich bydlišť, ale v jiném kraji, přičemž v jejich vlastních krajích jsou o
hodně, někdy i řádově dál. Spoluodpovědnost lékařů na pozdější nehodách nelze
vůbec požadovat, protože nejdůležitější vlastnost pro řízení – reakční doba –
se nikdy a nikde neměří a to ani u uchazečů o řidičský průkaz, ani u
profesionálních řidičů.
Absence uvažování českých úředníků a zákonodárců názorně vysvitne
i z dalšího nesmyslně postihovaného přestupku. Nemá-li řidič s sebou za
volantem technický nebo řidičský průkaz, dostane pokutu od 1500 do 2500 Kč. Proč
tak vysokou? V německém sazebníku sice se na to pamatuje pokutou 10 €, ale němečtí
policisté je neudělují, stačí jim říci své jméno, bydliště a komu vůz patří a
oni si to ihned ze silnice během okamžiku ověří. Proč by to nemohli dělat i
čeští policajti, kteří vyměří jen relativně vysokou pokutu a přitom nezjistí,
zda řidič auto den dva předtím neodcizil, nebo že je bez řidičského oprávnění?
Když jsou s to ze silnice bezdrátově získat nejnovější údaje o řidičském průkazu
a o vozu, někdy i tak učiní, tak čemu pak slouží ona nemalá pokuta? Ano, tušíte
správně: k represi, k šikaně – k čemu jinému?
Takže, co převládá? Český sklon k represi nebo česká
neschopnost uvažovat? Nelze to rozhodnout, obé.
Nelíbí-li se někomu tento soud, nechť si vyslechne můj
příběh dobře dokumentující odlišný přístup policie různých států k přestupkům. Někdy
kolem roku 2006 jsem za volantem vozu s mnichovskou značkou a jedeme jeho postarším
majitelem sedícím vedle mne po Mittlerer Ringu, míjíme olympijský stadion, když
nás předjede hlídkový policejní vůz a začne blikat nápisem na střeše Bitte folgen!
Po chvíli, kdy jsem pochopil, že se to týká nás, jsme zastavili v odstavném zálivu
a dva bavorští policisté bez čepice (bavorští policisté zásadně nenosí čepice),
jeden s nepředpisovými kalhotami typu béžové jeans a nepředpisovými botami se mě
po pozdravu Grüß Gott přes okénko tázal (vystoupit kvůli nebezpečí z
kolemjedoucích aut jsme nesměli), zda vím, že jedu vozem, který má již dva roky
propadlou technickou kontrolu. (V Německu je to na rozdíl od ČR snadno rozlišitelné
podle barvy nálepky na zadním čísle auta.) Prozradil jsem jim, že majitel sedí
vedle mne a ten využiv přítomnosti svých francouzských holí po operaci obou chodidel
jim začal tvrdil, že na technickou prohlídku po dva roky kvůli častým pobytům
po nemocnicích zapomněl. Policajti se odebrali do svého vozu zkontrolovat můj
řidičský průkaz a technický průkaz, aby po chvíli jeden z nich je přinesl zpět
se záznamem přestupku s tím, že pokuta 80 € odpadne za předpokladu, že nechá do
deseti dnů projít auto technickou kontrolou a doklad o tom ukáže na libovolné
vachcimře v republice. Neučiní-li tak, zaplatí pak pokutu v původní výši. Majitel
hned promptně žádal policejní rozhřešení o další jízdě do ČR, protože jsme právě
vyjížděli z Mnichova do Prahy. Dostalo se nám odpovědi, že kdyby nás někdo
zastavil, tak v tom papíře je uvedeno jeho jméno, hodnost a telefonní číslo, na
které mu dotyčný kolega-policajt má zavolat, že mu to vysvětlí. Srovnejte,
prosím, s počínáním české policie!
Žádné komentáře:
Okomentovat